Spoléhat na SMART je jako veřit předpovědi počasí na příští léto, statisticky z dlouhobého hlediska to v průměru nějak vyjde i když vám celá dovolená proprší. Klasická situace: Disk se roztočí zacvaká (pokouší se o self test) a zastaví, hotovo mrtvola. Nějaká ta "léčba šokem" a disk se chytil, kompletně čitelný, zvednuté počítadlo star/stop, provozní hodiny, ale žádné kritické atributy které by ukazovaly že disk přežil klinickou smrt. Short/Long test, diagnostické utilitky, všechno ukazuje že disk je v pořádku. Pochopitelně nebyl a do týdne odešel definitivně. A takových jsem potkal víc, kdy se testy se tváří že je všechno v normě předtím i potom (pokud nějaké potom ještě vůbec je). Úplně SMART nezatracuju, určité anomálie najde a v poli s mnoha disky má šanci něco odhalit ale u klasického desktopu je ucho spolehlivější.
Něco podobného se mi stalo také, ale mělo to zajímavou dohru.
Doma mi odešel disk (toho času 80GB IBM na IDE). Začalo to občasným zacvakáním, zastavením a novým roztočením. Na sběrnici se sice hlásil, ale číst se z něj příliš nedalo (zkoušel jsem na více počítačích). SMART ovšem hlásil, že disk je naprosto v pořádku. Většinu dat jsem měl zálohovánu, tak jsem jej strčil do skříně, že se z něj třeba někdy ještě podaří něco dostat.
Po pár letech jsem na něj narazil a řekl si, že si ho vezmu do práce, rozeberu a přihodím k počítačovému šrotu. Hodil jsem ho v autě do kastlíku u spolujezdce a zapomněl na něj.
Asi po dvou měsících jsem jej tam zase našel, tak jsem ho konečně odnesl do kanceláře a ještě naposled připojil k PC. Disk normálně fungoval a funguje dodnes...
Pak mi někdo říkal, že to mohl být jen problém s kontakty mezi deskou elektroniky a zbytkem elektroniky uvnitř disku a že to napravily ty vibrace v autě.