Vlákno názorů k článku Část Německa přechází na Linux, FFmpeg akceleruje přes Vulkan od petrph - Německo už zase experimentuje s přechodem na Linux?...

Německo už zase experimentuje s přechodem na Linux? Ty zkušenosti z Mnichova jim nestačily? Ale přece to bylo řečeno naprosto jasně " problémy, které ten projekt ukončily byly ve složité organizační i technologické infrastruktuře státní správy.
Jinak řečeno, že právě ve státní správě, kde se z rozhodování politiků neustále všechno mění, a fungují tam takto proměnlivě stovky, tisíce různých aplikacích na různých platformách, se pokusem na jiný OS nic nezlevní, ba právě naopak další náklady narostou.
Ono totiž, a to snad zjistit už mohli, právě pro stát, s jeho otevřenou nadupanou pokladnou , nikdo požadovaný potřebný SW jako opensource za hubičku dělat nebude, ale i to si nechá pořádně zaplatit..

Zajímal by mě odkaz na zdroj, kde to bylo řečeno "naprosto jasně". Pokud máte na mysli projekt LiMux, tak tam situace vůbec jasná nebyla. Tam ten projekt z velké části zařízl MS.

Můj osobní názor je, že na LibreOffice by se muselo mohutně zapracovat, aby se její integrace s cloudem dostala na úroveň očekávanou v dnešní době. Nejde o to, zda někdo napsal nějaký přídavný modul. Jde o to, aby ta funkčnost byla spolehlivá a pro uživatele pokud možno transparentní. (Tohle zatím nemá úplně doladěné ani MS.)

Pokud ale těm Němcům stačí nějaké specifické lokální nasazení, pak proč ne. Zkušeností je spousta, a tak už snad dokážou náklady vyhodnotit realisticky.

Když se ptáte na odkazy, dají se dohledat. Dejme tomu zde
https://www.linuxexpres.cz/aktuality/mnichov-se-vraci-k-open-source-anebo-taky-ne
kde je uvedeno, cituji "..identifikoval jako hlavní problém organizační otázky, nikoliv záležitosti týkající se open-source operačního systému a aplikací".
Jistě, on ten problém určitě nebyl v té jedné x-té distribuci Linuxu, jejíž vývoj si Němci (možná zbytečně) zaplatili, ani v LibreOffice (jak výše v článku uevdeno i to se musel pro Němce dodělávat a to si jistě zaplatili), leč v odhadem tisícich dalších aplikacích, různých evidencí atd, různého druhu, které běžely na úřadech ve Windows.
A jak píši, v tom se asi spletli že by jim je někdo "za hubičku a na počkání" všechny od nuly předělal znova pro Linux. A o tom se i psalo, že část těch aplikací se nepřevedlo, museli pro ně nechat běžet část počítačů ve Windows, jenže pak už to nutně muselo být organizačně náročné, když si měly s těmi ostatními vyměnovat a data a podobně . Ostatně i politici požadují od úřadů pro svou práci nějaké informace v jimi určené podobě. A informaci že to právě nejde "protože se to převádí na Linux " ani neslyšeli rádi.

No a vlastně tu poslední větu že "..Zkušeností je spousta, a tak už snad dokážou náklady vyhodnotit realisticky" - zní třeba vzhledem k jejich energetické politice nesmyslně. A obávám se, že i v případě těch OS jde sice více o ideologii, jenomže a právě proto, finanční náklady a ztráty se nepočítají, stát má přece pro úřady peněz dost...

Otázka je, zda ty odkazy skutečně potvrzují, že problém byl zcela jasný, jak tvrdíte. Já osobně si myslím, že ne. Lidé, kteří přechod organizovali, si byli nepřenositelnosti starých aplikací vědomi. Neměli bychom z nich dělat naivní trouby. V tom dokumentu, na který odkazujete se uvádí:

Karl-Heinz Schneider, který zodpovídal za IT na mnichovské radnici, potvrdil, že nebyl žádný relevantní a přesvědčivý technický důvod k remigrování na Windows. Jak tvrdí: „Vyřešili jsme problémy s kompatibilitou a interoperabilitou tím, že na stanicích, kde se musí pracovat s dokumenty Microsoft Office z externích organizací, je k dispozici balík Microsoft Office, většinou virtualizovaný. (...) IT v Mnichově neví o žádných významných technických problémech se systémem LiMux a balíkem LibreOffice.“

Heterogenní IT prostředí je dnes běžné. Já osobně mám spoustu aplikací, které musím provozovat ve virtuálních strojích se starými OS (včetně Windows XP), protože na nové OS je nikdo neportoval. Skutečně si neumím představit, že by autoři přechodu předpokládali, že jim vše poběží pod Linuxem.

LiMux byl asi dost nešťastný volbou postupně Oraclem umrtveného OpenOffice. Naštěstí open-source nejde tak snadno zahubit a LibreOffice je použitelný dále.

Jak to vypadá aktuálně v Mnichově se mi nedaří s rozumnou mírou jistoty nalézt. Pokud vím, tak po posledních volbách byl politický tlak vyžadující přechod zpět na Windows zastavený. Přechod zpět na Windows měl trvat několik let. Takže jaké je aktuální rozložení na desktopech, je těžké říct. Nová reprezentace vydala a odhlasovala prohlášení, že kde to bude možné, tak jsou silně preferované veřejné/otevřené standardy proti uzavřeným. Takže předpokládám, že přístup přes Web a formát ODT jsou stále preferované před ne plně dokumentovaným MS Open-XML.

Obecně, pokud není nějaká mediální kampaň někým zaplacená a věci jen chodí, tak se tím nikdo nezajímá. Vzpomeňte si na velkoformátové banery Konec dinosaurů a Get the facts mířící na předpokládaný úspěch Windows na London Stock Exchange a vymetení UNIXu. Jimi protěžovaný TradElect tam vydržel 4 roku pak se v tichosti přešlo na Millennium_Ex­change a stejně jako v NewYorku a jinde se běží na GNU/Linuxu.

Stejně tak minimálně 80 tisíc "policejních" desktopů ve Francii běží na variantě Ubuntu a nikdo z toho nedělá vědu. Nám také již asi více něž sto, možná dvě stě pořítačů v laboratořích na Karlově náměstí i v Dejvicích bootuje diskless Linux z jednoho serveru. Prostě to chodí.

Úplně ten nejpodstatnější problém nasazení Linuxu v Mnichově vznikl tak, že chtěli ušetřit za hardware. Zjistili, že s přechodem na Windows Vista by museli upgradovat prakticky všechny počítače v organizaci, což by vyšlo na hodně peněz. Někdo přišel s tím, že na stejných počítačích by mohli dál používat podporovaný systém v podobě Linuxu.

Ano, to může problém o několik let posunout, případně dlouhodobě to znamenat úsporu v nákladech na hardware, protože nejsou vyžadované počítače s takovým výkonem, ale rozhodně to neznamená, že se dá rozpočet na hardware dlouhodobě seříznout na zlomek původního. A to je přesně to, co se v Mnichově stalo. Dál se tam běželo na starých počítačích, které se časem staly tím, co lze označit jako šrot, a u Linuxu se jen řešilo, jak to udělat, aby na nich dál běžel, takže se tam používaly KDE 3, staré OpenOffice apod. V roce 2015 tam tak měli zážitek z linuxového desktopu tak z roku 2005 a ještě na počítačích, které už měly svoji morální životnost dávno za sebou. Nakonec to začalo štvát i samotné uživatele. Není se čemu divit, že to nefungovalo. O Linuxu to primárně ale nebylo.