Docela bych těm fanatikům osobních údajů přál, aby se jim občas stalo z důvodů "ochrany osobních údajů" něco nepříjemného. Nemusí to být hnedka unesené dítě nenalezené a zavražděné z důvodu neexistence bezpečnostní kamery. Úplně by stačilo, kdyby museli běžet na jeden úřad pro razítko, které potřebuje druhý úřad pro třetí úřad, protože ty úřady si z důvodů osobních údajů nesmí sdělit informace. Nebo aby ztratili anonymní tramvajenku a dopravní podnik jim logicky nemohl vydat náhradní. Nebo aby jim (pokud jsou programátoři) najížděla na webu kontextová reklama na vložky, protože si web nesmí archivovat cookies. Nebo aby chytli zloděje, co jim 5x opakovaně vykradl byt, sdělili jeho jméno a vzhed sousedovi a zaplatili pokutu za zneužití osobních údajů. Přál bych jim každý den jednu takovouhle nepříjemnost a ony by je rychle přešly roupy.
Nemyslim, ze to nekomu skutecne preje, pouze chtel pomoci emocionalni manipulace zduraznit svoji pointu.
Nicmene, v zasade s nim souhlasim. Mnoho veci z "ochrany osobnich udaju" je fanatismus. Paradoxne hlavni duvod, ktery vede lidi k tomu tento fanatismus podporovat, je zneuzivani osobnich udaju ze strany soukromych firem a ne statu. Tim, ze ale utoci na stat, a oslabuji jeho (nebo spise vlastni navzajem) moc, si tuto ochranu zaroven podkopavaji. Je to kratkozrake.
Efektivni ochrana pred podvody stoji a pada s tim, jak moc je spolecnost pruhledna. V nepruhledne spolecnosti se dari korupci a podvodum. Je potreba najit rovnovahu mezi ochranou soukromi a pruhlednosti.
Asi ano, stejne podobny styl emocionalni manipulace povazuji za divny.
Soucasny stat nepovazuji za nejake obecne blaho. Dokonce jsem presvedcen o tom, ze je stat primo tvoren zastupci soukromych firem. To blaho o ktere tu jde, je tak ryze privatni na ukor verejnych statku - jsou snadno dostupne a je jich dostatek. Podvody mezi dvema rovnocennymi subjekty jsou mi jedno, vzdycky nekdo tezi a druhy trati. Dulezite je, aby meli stejne podminky. Pokud je jeden ze subjektu stat, ma vyhodu uz tak nejak z podstaty, nehlede na to, ze si muze upravit ty podminky za pochodu dle libosti. Role statu by mela byt minimalni, zajistit fungovani, nastavit jasny system a dohlizet na jeho plneni.
Nejde vubec o to, co je jak pruhledne. Navic sbiranim informaci se podle me pruhlednosti nedosahne. Jde jen o to, kdo ma jakou moc - stat ji ma fakt moc a ocividne mu to chutna, proto se snazi mit ji jeste vic. Nemusi jit jen o to, ze na vas "neco vi" a tim vas drzi, kde potrebuje. Toto "neco vim" se da dobre zpenezit a pritlaci vas zas treba nekdo jiny. Pokud hodlate podavat maximum udaju o sobe do nejakeho systemu s pocitem, ze se vam bude zit lepe, klidne to delejte. Ale nenutte k tomu ostatni s argumentem, ze je to pro jejich dobro, protoze obecne neni.
No, soucasny stat nepovazuje za blaho hodne lidi. Ale myslim, ze by je to rychle preslo, kdyby chvili zili v zemi, kde neposkytuje skoro zadne sluzby. Pak by se to "obecni blaho" ukazalo pomerne rychle. Apropos, v jake zemi byste chtel zit?
S tou moci souhlasim. Ale v demokraticke zemi maji implicitne moc obcane rozdelenou rovnomerne. Zrusenim nebo omezenim statu rovnomernosti nedosahnete, spis naopak. Proto tyto nazory povazuji za kratkozrake.
Nejsem proti ochrane osobnich udaju. Ale z nekterych veci se delaji osobni udaje spis proto, ze to nahrava podvodnikum. Pokud se mame napriklad ucinne ridit heslem "Cheat me once, shame on you, cheat me twice, shame on me", potrebujeme (jako obcane) ucinnou schopnost identifikace lidi. Nektere navrhy na ochranu osobnich udaju jdou proti takovym moznostem.
K tomu ale hned tak nedojde. Korporace jiz vsechno koupily, jiz vsude investovaly a porad jeste nevedi, co s penezi, aby se jen tak neuzitecne nevalely v bance. V dnesnim svete jiz prakticky nezbyva prostor pro investice. Tak je nutno privatizovat statni sluzby. Voda, elektrina, posta, zdravotnictvi, duchody, skolstvi.... Z obcana se stanete zakaznikem korporaci a nic tomu nezabrani. Politicti prostituti delaji, co je jim korporacemi narizeno. A korporace maji vetsi vliv (a davaji lepsi kapesne), nez volici, kterym to vetsinou nedochazi.
Myslím, že právě o onu "rovnováhu" a "transparentnost" jde. Je mi velmi nepříjemné, když informace o mém soukromí sbírá stát, který sám nedokáže udržet v tajnosti své interní tajné informace (parlamentní bezpečnostní výbor - Kubice atd.). Jak mi potom může zaručit že nebudou zneužity?
To je trochu od veci, protoze ja o sbirani informaci ze strany statu nic nepsal, jen o ochrane osobnich udaju. Muj argument je, ze potrebujeme silny stat, ovladany obcany rovnomerne (demokraticky), prave proto, ze nam hrozi zneuzivani osobnich udaju ze strany soukromych spolecnosti. A ze volani po zakonech "na ochranu osobnich udaju" je jenom takova obezlicka, ktera ve skutecnosti moc statu vice oslabuje, aniz by oslabovala soukrome spolecnosti, o ktere v te debate o zneuzivani jde predevsim.
Ja osobne bych mnohem radeji, kdyby se taktika tech "ochrancu soukromi" stocila spis na to, vzdat boj o soukromi, a pozadovat vetsi transparenci ve spolecnosti obecne. To znamena napriklad, zakazat firmam narizovat svym zamestnancum, co kde mohou rikat. Lepsi ochranu pro whistleblowery a tak dale. Myslim si, ze by to v konecnem dusledku zneuzivani osobnich udaju (a dalsim excesum), vcetne statniho aparatu, zabranilo daleko vic.
Nevim jestli neumim cist, ale bylo tam napsano slovo "neprajem" = preklad v cestine zni: nepřeji.
A samozřejme ze je mozna situace, kdy si utocnik na podobne vytecne soc. siti najde obet, zisti si o ni vsechny zvyky mista pohybu a jako tresnicku na dortu ziska i adresu - to je opravdu uzitecne!
No ja nevim, me tohle "vyuzivani" socialnich siti pripada trochu jako fikce. Prijde mi, ze mnohem jednodussi pro zlocince je proste klasicka prace v terenu a socialni inzenyrstvi, to slo delat vzdycky. Navic na socialni sit se neda spolehnout - kdyz nekdo napise na sit, ze jede na dovolenou, jeste to neznamena, ze doma nikdo nezustal, atd.
Je to vlastne podobne, jako s policii a temi kamerami. Resime problemy technikou a pritom, jak se zda, nohy (a jazyk) to zkratka nenahradi.
Personalisované útoky jsou dnes běžnou technikou. Například situace, kdy útočník zkoncipuje elegantní podvržený dopis, zdánlivě odeslaný obětí, prošpikovaný řadou osobních informací pro zvýšení důvěryhodnosti, ve kterém řadu vytipovaných přátel oběti prosí o rychlou finanční pomoc, protože je v v cizině v tísni (s tím, že oběť skutečně v cizině je), se skutečně stává. Zdrojem informací bývají napadené freemailové schránky, nebo v dnešní době častěji sociální sítě.
Jako každý hromadný útok, i tyto mají rizika chyby (oběť neodjela, jeden z oslovených přátel bude člověk z oboru, etc.), ale pro návratnost stačí úspěch u jednoho dvou hejlů z mnoha.
Jasne, internet jako komunikacni medium prinasi nove moznosti podvodu, ale to je spis otazka zvyku lidi nez bezpecnosti osobnich udaju. Lide o sobe takove informace zverejnovat chteji. Resit tento problem vyssi ochranou soukromi je jako resit problem poulicni kriminality zakazem vychazeni.
Jasně, zločinci jsou úplně blbí a budou unášet dítě přimo před bezpečnostní kamerou :-D :-D :-D
Ve skutečnosti to funguje tak, že sice všude jsou kamery, ale zločin se stane mimo ně (jak jsem psal, zločinci nejsou blbí) a když už se vám stane něco před nimi, tak zjistíte, záznam nejde poskytnout, nebo "byl vymazán" atp.
Podobně s osobními údaji. Každý si může z živnostenského rejstříku zjistit moje adresu a rodné číslo. Přesto musíte nosit orazítkované živnostenské povolení. Každý si může z katastru nemovitostí zjistit, že danou nemovitost vlastním já. Přesto když si tam chci přihlásit trvalé bydliště, musím donést okolkovaný a papír s razítkem.
A s tím sousedem je to skoro taky pravda :-D
Prostě ty věci, kterýmji vyhrožujete se běžně dějí i přes špiclování a špatné nakládání s osobními údaji, i když by se podle vás (teď) dít neměly.
Jiste mate k dispozici nejake statistiky, ktere kazdeho presvedci o uspesnosti kamerovych systemu. O te obvykle hovori politici, kteri je chteji zavadet. Vypadaji tak, jako spravni hosi, kteri vedi, jak s kriminalitou zatocit. Skutecnost je ale jina: dochazi pouze k dalsimu okrajovani soukromi a prav ve jmenu "uslechtilych" cilu. Cisla hovori pouze o tom, ze to stoji hodne penez a jinak je to na hovno. Otazka je, ci zajmy politici tlaci. Jestli to neni nejakeho kamose, co prodava kamerove systemy.
Zvyknete si, ze zivot s sebou nese rizika, kterych vas kamerove systemy a jine opicky nezbavi. A pravo na soukromi ma urcite vetsi cenu, nez nejaka anonymni tramwajenka, kterou si, v pripade ztraty, na rozdil od ztraceneho soukromi, jednoduse koupite novou.