Názory k článku Československé osmibitové počítače
-
patrol (neregistrovaný)
Zdravim,
jako vzdy ma clanek dobrou uroven vcetne fotodokumentace, dekuji za nostalgicke pripomenuti dob ne zas tak davno minulych! Jen malicka pripominka k textu o PMI80: Procesor 8080 (tehdy prezdivany BOBO) nemel relativni adresovani, takze k rucnimu vypoctu adres relativnich skoku (jak uvadeno v textu) nemuselo (a ani nemohlo :-) ) dochazet. 8080 umel jen skoky absolutni, nepodminene i podminene, a vzdy se zadavala plna sestnactibitova adresa v male endianite. Oc byl tedy procesor hloupejsi, o to byla prace jednodussi :-).
Zdravi Pavel. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelMate pravdu, omlouvam se za zmateni. Je to uz davno a me vzpominky na 8080 byly trosku „premazany“ 6502kou (s tou jsem se v minulosti vyradil asi nejvic :-) a Z80kou, kde relativni skoky jsou. Jinymi slovy – dneska bych uz mel s predmetem „Mikroprocesorova technika“ (v tom rozsahu, jak se ucil na SPSE v roce 1991) velke problemy :-)(
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Mikroprocesorova technika byl zabavny predmet, s tim jsem v te dobe nemel problemy :-) Jen jsem proste uz pozapomel nektere instrukce (resp. zde adresovaci rezimy), ale to zase tak nevadi – ten potrebny zaklad mi ten predmet dal (a naucit se po absolvovani tohoto predmetu jakoukoli dalsi instrukcni sadu bylo mnohem jednodussi). A hlavne jsme meli skveleho profesora, ktery znal vsechny hexkody instrukci 8080 nazpamet, takze dokazal opravovat nase programy bez divani se na assemblerovsky vypis. Ing. Martinik, pokud to jmeno nekomu neco rika.
-
Ales? Dva metry a 5 centimetru? Tak toho jsem znal velmi dobre. S nim jsem studoval a zrovna ho touto cestou srdecne zdravim, jestli to nahodou bude cist.
Lepsiho kantora na osmibitove processory by clovek mohl hledat jenom tezko. Napsal naprosto skvely monitor (program pro debugovani) pro ZX Spectrum, rucne disassembloval hru Manic Miner pro Spectrum a nasledne ji prepsal pro ZX81 (ano, vesla se tam kompletni i presto ze ZX81 mel jenom 16K oproti 48k ktere mel Spectrum.
Pokud nekdo nema predstavu co to znamena „rucne disassemblovat“, tak to se vezme ctvereckovany tlusty sesit a do nej se zacne psat pekne od zacatku programu.
Jeste tady nekde mam jeho sesit do ktereho disassembloval hru Jet-Set Willy.
Co se tyce hexadecimalnich kodu – jeste dodnes si pamatuju vetsinu instrukci Z80 zpameti. Psal jsem timto zpusobem interpretr Forth pro TNS. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ano, neco pres 2 metry, brnenska SPSE, to bude on :-), taktez srdecne zdravim, prave na Martinikovi bylo videt, ze strasne moc zalezi na osobe a zkusenostech kantora.
Ja vim, ze delal decompiler Turbo Pascalu – proste si zjistil, jak Borlandi prekladace prekladaji jednotlive Pascalovske konstrukce a snazil se udelat decompiler, co z .exe souboru zpetne zrekonstruoval Pascalovsky zdrojak.
Asi budeme spoluzaci (± 1 rok), do jake jsi chodil tridy? Ja byl v PxB (x=1..4), tridni Kujal :-)))
-
Ne, spoluzaci nejsme, ja jsem byl skoro spluzak Alese na VUT. Bydleli jsme na Leninkach, on byl ve 4. a ja v 1., coz nam samozrejme nebranilo se velmi dobre poznat. Jeste jsme neco malo bastlili, kdyz uz on byl po skole, ale pak jsem s nim bohuzel ztratil kontakt, takze uz jsme se priblizne 20 let nevideli.
Ted uz aspon vim, odkud mas (cast) tvych vedomosti :-). Musim se priznat, ze nevynecham jediny tvuj clanek uz od dob Postscriptu a TCL-TK. Clovek se stale musi ucit a nebo zavzpominat :-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Tak to jsme možná kolegové z VUTu, protože mám dojem, že Aleš nastoupil na SPSE hned po (svém) studiu.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
To já už studoval na Kounicově :-), jsme do sebe 4 roky, takže jsme se mohli potkat, ale PMIčka se tam používaly ještě hodně dlouho :-)
Na PMIčkách byla výhodná týmová spolupráce – jeden člověk četl z papíru hexa kody instrukcí, druhý je zapisoval do PMIčka a třetí se koukal ostatním skupinám pod ruku, jestli nemají lepší řešení :-)
-
tak (neregistrovaný)
Ja jsem se takhle ucil assembler. Nasel jsem jednou nejakou podivnou tabulku pro prevod z cisel na instrukce v neznamem jazyce. Tak jsem si opsal „bios“ z ondry do hodne tlusteho bloku, prelozil podle tabulky do assembleru a zacal zkoumat, co to asi znamena.
Staci par desitek stran a clovek ty instrukce opravdu umi nazpamet :).
-
jkf (neregistrovaný)
Cit pro stroje je v dnesni dobe naprosto zbytecny. Dulezite je naucit se ta spravna zaklinadla a mantry popularnich knihoven. A samozrejme marketing. Vice na spratelenem webu: http://zdrojak.root.cz/clanky/vyvojar-si-jen-s-programovanim-nevystaci/
-
EuGenio (neregistrovaný)
Souhlas. Mě sice mikroprocáky 8080 minuly, ale zato jsem se vyřádil na Z80-tce (tedy na jeho východoněmeckém klonu, který byl v Didaktiku M).
Musím říct, že pocit, když člověk zbastlil v assembleru funkční rutinku na ovládání plotteru či disketové mechaniky, už asi nikdy nezažiju.
-
snehuliak (neregistrovaný)
Clanok je pekny a tiez som si dobre zaspominal, co mi ale trochu prekaza je uprava clanku. Ten isty fakt o MHB 8080A je spomenuty 3×, a tiez mi vadi neustale odkazovanie sa na dalsiu a predoslu kapitolu.
Som tiez zvedavy ci spomeniete 8 bit pocitace vyrabane v Slusoviciach ktore tusim aj podporovali nejaku formu siete a prikazy boli ceske (ako som uz spominal pamatam si len „kruh“ a „cara“) ;) -
snehuliak (neregistrovaný)
Tak uz som ho nasiel. Odporucam pozriet prvy obrazok..
http://www.homecomputer.de/images/infos/east-europe/TNS_HC.jpg
http://www.homecomputer.de/images/infos/east-europe/TNS_HC_08.jpga este info v ktorom nachadzam podobnosti s clanokom:
http://pitbul.pcland.cz/download.php?typ=2&soubor=x16ht1_seminarka.pdf -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ha – ten prvni plakat si pamatuju :-) visel okolo roku 1992(3,4?) skoro v kazdem kancliku, kde byl nejaky ajtak. Diky za pripominku.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
jj, nejprve se na telefonu ručně vytočilo (ne namačkalo!) číslo modemu visícího na druhé straně linky a jak člověk uslyšel pípání, tak sluchátko položil na ty dva stojánky na kafe a už to jelo, tuším rychlostí 150 Bd. Na linkách s přeslechy to i na této rychlosti dost padalo a to někdy i v rámci jedné budovy :-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
TNSka (Ten Náš Systém:-) ze Slusovic popsany budou, odhadem za tri tydny.
btw ktery fakt je uvedeny 3×? Ptam se proto, abych si na to dal pozor (kazda kapitola byla psana v jinou dobu, takze mi neco ujet muze, i pres kontrolni cteni).
-
snehuliak (neregistrovaný)
Napisal som aj to ktory fakt – to ze MHB 8080A je klonom Intelu 8080 ;)
Tu su vsetky 3 vyskyty:
1. …Intel 8080, a to pravděpodobně z toho důvodu, že tento mikroprocesor byl pod označením MHB 8080A vyráběn mj. i v tuzemské Tesle.
2. …založena na mikroprocesoru MHB 8080A, což je klon původního mikroprocesoru 8080 vyráběného firmou Intel…
3. …Základem osmibitového počítače PMI-80 byl mikroprocesor Intel 8080 (který se v ČSSR vyráběl, jak již víme z předchozího textu, pod označením MHB 8080A)…Inak som sa na inej stranke docital ze ta nasa TESLA nema nic spolocne s panom N. TESLOM, ale vraj je to skratka od TEchnika SLAboprudova… ;)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Diky, dam si na to priste pozor.
TESLA skutecne od TEchnika SLAboprouda, ovsem podle kvality nekterych vyrobku se ji prezdivalo TEchnika SLAba.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Odpoved vetsinou byla „nemame“. Co ja se jen nashanel konektoru DB9, abych si mohl k Atarku pripojit tiskarnu BT-100 (a.k.a. poblazneny hrebik). Pres pul roku ten konektor nemeli, takze jsme nakonec nekde vzali stary konektor DB25 a rozrezali ho na dve DB9 (samozrejme se pri tom rozpadla ta kovova kostricka okolo, ale co).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
oh, taková drahocená součástka a celých 16 pinů přišlo vniveč :-) My jsme si museli vystačit s jedním DB25, mimochodem nakonec jsme ty dva DB9 po napájení vodičů zalili pěkně do dentakrylu :-)
-
Yenya (neregistrovaný)
Ano, nejefektivnejsi mi tehdy taky prislo vyextrahovat jen dutinky/piny z neceho jineho, napojit to na skutecny protikus (kvuli rozteci pinu) a pak zalit do dentakrylu. Vyrabel jsem takto konektory k joystickum na Atari 800.
Na PMI-80 jsem programoval nekdy kolem roku 1985 (+/- 2 roky). Nedavno jsem jeste nekde nasel svoje rucne kreslene schema „tabulky znaku“ toho 7-segmentoveho displeje (krome 0–9a-f se tam vyskytoval vesmes jen nahodny srot a dost znaku se tam opakovalo, ale nejake animace s tim vyrabet slo :-).
Nejvetsi FAIL jsem zaznamenal kdyz si kolega pri ukladani programu zapomnel pripojit kazetovy magnetofon (cimz tento nahraval z interniho mikrofonu misto z konektoru), a na pristi hodine se divil, ze se z kazety ozyva misto programu jen jeho hlas, kdy vzyval PMI-80 a kazetak aby se to nahralo bez chyby :-)
Diky za pekny clanek,
-Yenya
-
Pepax (neregistrovaný)
Sveho casu se mi dostaly do rukou 2 joysticky domaci vyroby k Atari, paku to ma ze sprchove packy socialistickeho typu, krabicku a plosny spoj zrejme ze zbytku ze Zbrojovky, kabel plochy mnohobarevny (velmi esteticke! :)) a konektory ulite nevim z ceho, ale na pohled vypadaji, jako by byly vyrobene z nejakych hodne archivnich zvirecich kosti a opracovane pazourkem. :-D Kamaradi se to na Atariade (pro ty, kdo jiz zapomneli, co to je: http://atariada.prostejov.cz) bali pripojit ke svym drahocennym strojum. :)
-
Praclovek (neregistrovaný)
No DB už sice netřeba shánět, ale nemohu se v poslední době zbavit dojmu, jakoby se časy shánění součástek zase vracely.
V GES čím dál častěji slyším ono slavné „nemáme“ a v GM je to jen o něco málo lepší. Příčiny jsou rozdílné, ale na.ranost bastlíře úplně stejná. Pochopitelně se to s časy Tesly srovnat dosud nedá, ale ten trend je děsivý… A když třeba vidím, že GES má u některých součástek na skladech v celé republice řádově jednotky kusů, začínám se bát, že zase budeme rozebírat staré vraky… -
To neni az tak uplne pravda, DB9 je leckdy pro pouziti s osmibity nevhodny, protoze ma „usi“. Bud se k tomu nedaji pripojit 2 konektory vedle sebe nebo dokonce ani jeden, Napr. Atari XL, XE, Amiga 600…
Posledni skladove zasoby tech teslackych konektoru, kterymi jsme vsichni tak radi pripojovali BT-100vky, svetelna pera a kdovico, vykoupil kdysi nejaky spectrista, tusim, ted mu nemuzu prijit na jmeno… :-D
Nastesti se daji obrat o kabel treba nektere stare gamepady z kdovijakych platforem (skoda, ze vetsina nema osazenych vsech 9 pinu), nebo i nove, napr. tento: http://www.dealextreme.com/details.dx/sku.30530
Nejaky polsky e-shop dokonce prodava(l) i samotne kabely, s ruznym poctem osazenych pinu.V GESu a GM se nenakupuje zrovna nejlip, ale i tam se daji obcas objevit ruzne poklady, treba 23pinove Cannony pro Amigu, 13pinove DINy pro Atari ST apod., ale samozrejme to postupne mizi.
Osobne uz stare vraky davno rozebiram, clovek by se az divil, co se z nich da pro osmibity vytezit. :-D Cim starsi, tim lepsi, skoda, ze jich taky ubyva… -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
jako myslíš přímo na konektoru v počítači? To já jsem nemohl, protože brácha mě pořád BT-100 odpojoval, protože pařil hry, takže potřeboval připojit joystick(y).
Ale dobrý bylo, že POKEY v Atárku vydržel hodně, klidně i zkrat z +5V na GND (napájení tam bylo vyvedené kvůli paddle).
-
no, to odkazovanie na kapitoly stve aj mna, pretoze to relativne skracuje obsah dielu o uzitocne informacie a clovek to potom bud dlhsie cita, alebo z toho ma menej.
neviem, ci je to nevedomy omyl autora, alebo snaha opticky clanok predlzit. ale serial je to dobry, aj ked zabrdnutim medzi 8-bity mierne lezie do kapusty jednemu starsiemu serialu, ktory na roote bezal pred rokmi.
-
JoPL (neregistrovaný)
Moc dik za popis PMI-80!
Ve sve dobe (1992) jsem jej take postavil, ovsem jako „spectrista“ uz jsem pouzil Z-80 respektive vychodonemecky klon UA-880. V amaterskem radiu byl vypis ROM-ky, kterou bylo nutne prepsat a vypalit (pouzil jsem 2kB EPROMKU 2716 ze sojuzu). Kouzelne na tom bylo, ze vsechny soucastky jsem nasel na vrakovisti (brnensti bastliri duverne znali zelenou ohradu na zverinove ulici se spoustou pokladu).
PMI-80 bylo postaveno na rucne (trubickovym perem + kalafunovym lakem) kreslenem plosnaku a dokonce k nemu byl pozdeji pripojen (pres tu 8255A) floppy radic s intel 8272A a 5 1/4 mechanikou. Takze bylo mozne cist data z PC pocitacu, docela spartanskym zpusobem – zadal se prvni sektor, stopa a pocet sektoru. Pokud byla disketa cerstve nahrana (neprehazene sektory) tak to ty data nacetlo a po dalsich dvou bitech z 8255A brany poslalo „Master“ pocitaci, jimz byl „gumak“ Spectrum…Jojo, byly to krasne casy bastleni a malin nezralych
-
Peca (neregistrovaný)
Proč tu není alespoň zmínka o Slušovických TNS (GC, SC, nevím, jestli byl ještě další, možná nějaký HC či co)? Taky český 8bit… Těžké krabice (cca 25kg jestli si dobře pamatuju) – jedna byla 2× 8" disketová mechanika, druhá „Winchester“ – tj. HDD, už si nepamatuju, jakou měl kapacitu, možná 20MB… Mělo to nějaký vlastní systém, ale byl na to Turbo Pascal 3 :) Jojo, moje začátky někdy ve 3. třídě ZŠ… Akorát se to po nějaké době muselo vypínat, protože to bylo děsný topení :D
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Jestli myslite ty puvodni osmibity, ktere mely nad klavesnici dva stojanky na kafe :-), tak se jimi samozrejme budu zabyvat. Nejprve ale probereme „skolni“ pocitace, potom az pocitace urcene do prumyslu. Zamerne nerikam „domaci“ pocitace, protoze napriklad IQ-151 ani PMD-85 se v maloobchode neprodavaly (divna doba).
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
To by samozrejme nebylo spatne, ale obavam se, ze po vice nez 20 letech (spise 25 u nekterych typu) bude tezke nektereho z konstrukteru sehnat. Pokud by mel nekdo kontakty, prosim ozvete se.
-
Praclovek (neregistrovaný)
Pokud vím minimálně jeden z legendární dvojice bratrů Smutných již nežije :-(
Pan Smutný navrhoval počítače SAPI, které úspěšně popírají slova o naprosté bezkoncepčnosti vývoje mikropočítačů v tehdejším Československu.
Pamatuji, jak jsem jako semestrální práci kdysi v 80. Letech dělal rutiny pro modul grafického displeje pro SAPI-1…ach ta nostalgie, jsou to hezké vzpomínky. Pak ten grafický displej použivali při výuce programování v Turbo Pascalu – pardon Mikropascalu, jak jej přejmenovaly Kancelářské stroje. Autorskými právy firmy Borland a dalších se tehdy podniky za železnou oponou nějak nezabývaly. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Tou bezkoncepcnosti jsem nemyslel, ze by vsechny pocitace z CSSR byly technologicke smejdy, ale ze se „centralni planovani“ nejakych ucelenych rad vubec nekonalo a na druhou stranu nemely jednotlive firmy (Tesla, ZPA, Slusovice) vubec snahu si konkurovat kvalitou a cenou svych vyrobku, protoze treba IQ-151 centralne dodaval Komenius do vsech skol bez ohledu na jejich prani (ci ne-kvalitu IQcek).
To stejne s PMD-85 – jednotlive verze nebyly kompatibilni, nikdo pro ne zpocatku ani neudelal poradny zakladni SW (jen monitor, teprve mnohem pozdeji Basic atd.) a dokonce vyrobce ani nedodaval moduly s prazdnymi pametmi, aby si schopnejsi firmy mohly vyvijet vlastni SW nastroje. A to vubec nemluvim o nejake snaze udelat nejakou standardni radu pocitacu v ramci RVHP (kdyz uz nechteli kopirovat veci ze Zapadu). Disketove jednotky se vyrabely nekde v Bulharsku, ale to byla des a hruza, nehlede na to, ze se skoro nedaly sehnat, osmibity je primo nepodporovaly atd.
-
J. Novotny (neregistrovaný)
Pokud byste měl zájem, něco málo vím o SAPI-1, které je zmíněno o pár příspěvků níže. Na MU jsme se na něm hodně vyřádili. Vedl jsem tým, který dovyvinul desku řadiče disků, pamětí, komunikační řadiče (UARTY i Zilogovské USARTy), barevné grafiky, hlavní kartu s procesorem Z80 a hodně dalších periférií. Samozřejmě na tom jelo i CP/M. Pár kusů SAPI bylo připojeno k PDP11/34, které jsme tady měli. Desky ze stavebnice SAPI jsme použili k náhradě konzoly EC-1033 a propojení EC-1033 s PDP 11/34.
Pamatuji, ze ke konci jsem měl na stole SAPI se 4mi disketami, RAM pamětí cca 512Kb (64 operační paměť, zbytek RAM disk) a 32Kb ROMdisk, dále to mělo barevnou grafiku. Celé to bylo připojeno k PDP. Dost jsme v té době spolupracovali s Agrodatem Znojmo, který dělal SAPI na bázi Z80. Možná bych našel někde v archivu výrobní dokumentaci. J. Novotny MU. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Urcite bych zajem o dalsi informace mel. Muzete me prosim kontaktovat na tisnik zavinac centrum tecka cz?
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Nebylo by pls možné udělat aspon nějaké fotky SAPI-1? Nejlépe v rozkuchaném stavu, aby byl vidět plošnák s čipy.
-
marwyn (neregistrovaný)
Co to je za jednotku Kb? Aha, už vím, tady je to přehledně: http://xkcd.com/394/
-
Milan Suchánek (neregistrovaný)
S konstruktérem IQ 151 jsem se osobně setkal někdy kolem r. 1999 – 2000. Pracoval tehdy na obecním úřadě v malebné vesničce Nový Oldřichov, cca. 10 km vzdálené od Nového Boru, kde v n.p. ZPA Nový Bor tento klenot čs. výpočetní techniky vznikl. Tehdy jsem netušil, kdo se za tím nenápadným skromným človíčkem skrývá, ale pak, když mi během vyprávění o dění v obci prozradil svou minulost, sklonil jsem se před ním a vzdal hold člověku, který mi ukázal cestu, po níž se budu příštích 25 let ubírat. :)
-
Jaroslav (neregistrovaný)
Ještě bych si dovolil zmínit počítače SAPI-1 s procesory 8080 a později Z80. Pozdější verze s disketovými mechanikami, grafickou kartou a OS CP/M byly na svou dobu docela zajímavé. Včetně programátorských možností. Kompilovat a linkovat na tom programy psané v Pascalu nebo C to byla krasa. Nikdy nezapomenu na prvni graficky program/hru v bodove grafice, kterou jsme na tom vytvorili. I dBase (tisim verze II) na tom behala. OS CP/M nebyl špatný systém :-)
-
Přezdívka (neregistrovaný)
U SAPi jsem miloval tu klavesnici. Pripadal jsem si u toho jako u profi stroje :-))
Z dnesniho pohledu ta klavesnice je sice naprosto strasna (mela velice maly odpor stisknuti a byla bez mechanickeho „cvaknuti“ pri stlaceni – proste jen pruzina bez jakehokoliv pakoveho mechanismu), ale tenkrat to bylo NECO.
-
klusacek (neregistrovaný)
Skutecne byl prvnim digitalne rizenym reaktorem? Tady pisou:
http://www.fjfi.cvut.cz/Stara_verze/k417/c_info/po1_vr1.htm
ze ho spustili v roce 1990, pripada mi to pomerne pozde na to aby jeste stihli byt prvni. Nebo je to tim ze ‚plne digitalni‘ znamena ze se do toho nepocitaji reaktory ktere maji sice digitalni rizeni ale zaroven taky analogove zalozni nebo havarijni?
-
klusacek (neregistrovaný)
Tak to je super! Jak je to vlastne s vyuzitim VR-1 dnes? Pred nekolika lety se rikalo ze na ‚doporuceni‘ americanu jsme z nej vyjmuli palivo a zajmu sve vlastni bezpecnosti jim ho odevzdali.
Znamena to ze dnes je to jen takovy velky bazen ve kterem se studenti uci zasouvat a vytahovat tyce, ale Cerenkovovo zareni uz neuvidi?
-
I/O (neregistrovaný)
To byla zřejmě nějaká kachna. Palivo do VR-1 se bere od ruského TVELu a provedla se pouze výměna za méně obohacené (30 kg při necelých 20%). Palivo obohacené nad 20% U-235 se dnes považuje za potenciálně zneužitelné k výrobě ZHN a ve VR-1 bylo 14 kg 36%. Čerenkovo záření studenti vidět můžou i dnes – ale ono to je vidět stejně jen při maximálním výkonu 5 kWt a k provozu na takové výkonové hladině je potřebné vždy extra povolení od SÚJB.
Využití je pořád stejné – výuka základních reaktorových měření, neutronová fyzika, řízení jaderných reaktorů… -
klusacek (neregistrovaný)
No jo, to jsou ti novinari, z vymeny paliva udelaji odstaveni reaktoru.....
S tim zarenim jsem si to nevymyslel, kdyz jsem tam byl v roce 1995 na exkursi tak nam pritomny vedec rikal ze za dlouhych zimnich veceru v case predvanocnim se za sera se studenty divaji do bazenu a pozoruji Cerenkovo zareni. Ale mozna to myslel jenom jako vtip. O tom ze by zadali o povoleni nic nerikal.
-
frankee (neregistrovaný)
Sapi 1 byl můj první počítač,
v průběhu let co jsem měl jsem jej dovybavil grafickou kartou (název už nevím, byla děsně pomalá :-) externími digitálními vstupy / výstupy a jednotkou KZD-1 (funkce diskety na rychle načítané pásce. Ta kazeta byla naformátovaná a obsahovala hlavičky s názvy souborů, takže člověk zadal „load faraon“ a nahrálo se to.Na tu dobu, byl systém zásuvných karet (něco jako Iso Sloty, akorát, že i matherboard byl jednou z těchto karet) naprosto špičkovej.
Nejvíc se mi líbilo, že v 10 letech jsem se zeptal táty, jestli je možný natáhnout video 30 metrů do televize z toho SAPI-1. Řekl mi (velmi rozumně) že se to musí natáhnout koaxiálem. Já tam natáhl dvojlinku. A ono to fungovalo, navíc naprosto čistej obraz, táta odborník na VF zíral jak trouba… Já z dnešního pohledu taky.
-
Zkuste se zeptat tady: http://www.iq151.net/ http://archive.free8bit.net/. Treba nekomu jeste bezi a mohl by vam to nejak vycucnout. Pokud jste dostatecne drsny, tak tady jeden clovek tvrdi, ze to ma vypsane na papire (doufejme, ze v hexa formatu), mohl by to oskanovat a poslat – je tam e-mail, snad jeste funguje. Potom mozna OCR a prevod do binarniho formatu.
-
IQROM (neregistrovaný)
IQ-151 ROM plus nejake hry je na http://archive.free8bit.net a emulator IQ je na http://emulation.free8bit.net
ROM memory decoder config BASIC6 – PROM 74188
http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=101&FILE=arc%2Farchive02.zipROM memory decoder config Disc2 – PROM MH74S287
http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=101&FILE=arc%2Farchive02.zipROM BASIC 6
http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=101&FILE=arc%2Farchive03.zipROM monitor
http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=101&FILE=arc%2Farchive03.zipROM Video32 font
http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=101&FILE=arc%2Farchive04_temp.zipROM Video64 font
http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=101&FILE=arc%2Farchive03.zip -
mproStříbrný podporovatel
Pekne zhrnutie ceskoslovenskych, ako aj ostatnych 8 bitovych pocitacov, vyrabanych v krajinach RVHP, je na strankach http://osmi.tarbik.com/index.html
-
giany (neregistrovaný)
Velmi som sa potesil takemuto clanku. Ja sam este doma sanujem jeden kus Didaktiku M a musim povedat, ze stale funguje a je to proste nadhera :). Mam k tomu dokonca aj ucebnicu. Ja viem, ze uz ten pocitac asi moc nevyuzijem a ani to co je v tej ucebnici, no ma pre mna nevycislitelnu hodnotu a pripomina mi, ze kedysi pocitace neboli len spotrebny tovar, ktory menime ako ponozky.
-
mixal (neregistrovaný)
ako na tom bol pmd 85–3 ? mal vraj farby, bol aj nejaky SW ktory by to vyuzil ? Nasiel som akurat nejake demo na youtube.
A ako na tom bola rychlost 8080 vs Z80 ? Z80 mal 2× viac registrov, kopec novych uzitocnych instrukcii a aj vyssi hodinovy takt, odhad je cca 2× rychlejsi, alebo ?
-
Rychlost zalezi silne na tom, jak byl program napsan a co vlastne delal. Pokud obsahoval hodne blokovych prenosu, a hojne vyuzival index registry, tak program napsany specialne pro Z80 mohl byt podstatne rychlejsi.
Ale pokud byl program napsany pro 8080, bezel na Z80 na presne stejne rychlosti (pri stejnem clocku).Z80 mel totiz oproti 8080 rozsirenou sadu instrukci a specializovane index registry, ale instrukce mely stejnou rychlost jako originalni 8080.
-
I/O (neregistrovaný)
No… Tak zrovna indexové registry je podle mě věc, která se autorům Z80 dost nepovedla. Důvodem je, že se hodily pro všechno možné, jen ne pro indexování – a to vzhledem k tomu, že byly strááášně pooomaaaléé. Jinými slovy – adresace pomocí IX/IY v nějaké smyčce rovnalo se sebevraždě. Použití HL místo toho vycházelo zhruba 2× rychleji při obdobném použití – takže v tomhle Z80 nic rychlejšího nenabízela oproti 8080.
Takže bych spíš řekl, že pravý opak je pravdou – „Pokud obsahoval hodne blokovych prenosu, a hojne vyuzival index registry, tak program napsany specialne pro Z80 mohl byt podstatne POMALEJŠÍ.“ -
I/O (neregistrovaný)
Právě v praxi to vycházelo hodně blbě. Díky tomu se mi to tak vrylo do paměti, přestože to je už bezmála 20 let, co jsem se se Z80 potýkal naposledy. Adresace s BC,DE,HL měla kolem sedmi taktů, jak se v tom začalo motat IX,IY, tak to rázem bylo kolem dvaceti. Áčkem, béčkem se nic nespravilo, časování instrukcí bylo zachováno, takže oproti použití „starých“ registrů to bylo pomalé tak, jako tak. A ono když se to pak použije při procházení nějakého pole, kdy načtu, udělám triviální operaci a zase uložím – 50% zpomalení úplně v pohodě.
-
No já si to zase pamatuju obráceně. Jistě operace s IX a IY byly pomalejší, ale porovnávejme porovnatelné. Normální 8b. přesuny mezi registrem a pamětí trvaly na Z80 a 8080 stejný počet taktů. Přesuny mezi registry byly horší na 8080. Aritmetika snad byla stejná ±. Velmi častá operace inc/dec registru byly horší na 8080. Jak to bylo se skokama už nevím, ale nějaký dramatický rozdíl si neuvědomuji.
Na počet taktů tedy byl Z80 přinejmenším na stejné úrovni, čí lepší. Pro „A“ verzi, kdy byla frekvence hodin často dvojnásobná, tedy vychází, že ne Z80, ale 8080 byla pomalejší o 50% než Z80A.
Vycházím ze svého domácí herního 8bitu. Je to sice dávno, ale pamatuju snad jen jednu hru, co využívala IX, IY.
-
I/O (neregistrovaný)
Porovnávat 8080 se Z80 taktovanou 2× rychleji asi není to pravé ořechové – když jsem psal o rychlosti IX/IY vs. HL, samozřejmě jsem měl na mysli buď 8080 a Z80 stejně taktované, nebo porovnání rychlosti jen v rámci Z80.
Nicméně nic to nemění na faktu, že tady konstruktérům Z80 buď něco uniklo, nebo spíš chtěli získat ještě nějakou konkurenční výhodu, tak tam nějak připlácali indexové registry. Jinak by se každý kontruktér asi pokoušel zrovna indexování udělat tak rychlé, jak to jen jde. Zkrátka ve výsledku to podle mého názoru ten procesor akorát prodražilo, aniž by to přineslo adekvátní výhodu.
Ovšem já jsem byl „odkojen“ 6502, takže mi na 8080 a jejích derivátech připadalo podivné ledacos. :-) -
BLEK. (neregistrovaný)
IY se ani nesmělo použít, protože ho používala ZX ROM (včetně přerušení), kdybys ho změnil, tak ti přerušení jednou za 20 minut přepíše adresu IY+něco. Ledaže bys zakázal přerušení nebo použil vlastní a neprováděl volání do ROM.
Používalo se hlavně kvůli tomu, že s ním šly dělat věci, co s normálními adresami ne, takže se IY nastavilo na fixní adresu systémových proměnných a pak šlo napsat věc jako CP A,(IY+5) nebo BIT 5,(IY+6) (absolutní adresu bys totiž do té instrukce napsat nemohl).
Jinak jsem to IX taky moc nepoužíval, myšlenka to není špatná, ale pointery ukazující na struktury se v té době moc nepraktikovaly.
-
Myslis toto? http://www.youtube.com/watch?v=CCyflo2o4aA IMHO to neni jen tak nejake demo, ale zrejme prvni demo v barve na PMD 85. :) Vyslo loni na Foreveru (http://forever.zeroteam.sk), coz mi pripomina, ze letosni rocnik zacina jiz dnes!
Na dalsi „obarveny“ soft bude nejlepsi se zeptat autoru emulatoru: http://pmd85.djb-studios.com/wiki/Special:Forum -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Ahoj, máš pravdu, TEMS je PMI-80 hodně podobný (také LED display + 8080, výrobce Tesla). Bohužel kromě základních dat o něm nemám žádné další informace, ani pořádkou fotografii. Zkusím něco dohledat a kdyžtak se o něm ještě zmíním.
-
jarous (neregistrovaný)
Ahoj
při čtení těchto článků si vzpomínám na staré osmibitové doby. Od roku 85´ jsem vlastnil ZX Spectrum a pak dostal tiskárnu a disketovku od
C64. Pak jsem realizoval adaptér pro Spectrum na sériovou sběrnici pro periferie C64. Napsal ovladače a programy pro tisky ze Spectra a dvou texťáků a taky program na tisk obrazovky. Měl jsem rozdělané programy i úpravu ROM pro podporu disketovky od C64, ale to už byl rok 90. -
Jarous (neregistrovaný)
Když jsem pročítal staré články o USB atd.,
tak jsem si na něco vzpoměl.
Kdysi v práci v dobách DOSu, jsem potřeboval uvolnit co nejvíc sériových portů v PC.
Tak jsem někde narazil na myš s vlastní ISA
kartou od Microsoftu. Propojené to bylo takovým kulatým konektorem větším než PS/2. Tuto myš standartní driver v dosu i windowsu 3.11 podporoval.
Byla to nějaká „InPort Mouse“.Pak jsem si přečetl, že se na InPort budou v budoucnu připojovat další periferie, ale pak to celé vyšumělo. Ví někdo co to ta sběrnice InPort byla, kdo s ní přišel a jaké s ní byly plány do budoucna a proč byla neůspěšná ?? -
Tady je neco malo: http://en.wikipedia.org/wiki/Bus_mouse
Mimochodem, mam doma krabici nepouzitych tritlacitkovych Busmouse, vypadaji jako by prave vyjely z tovarny, kdyby je nejaky historik chtel, tak se jiste domluvime. :) -
jarous (neregistrovaný)
Ahoj
HW už nemám, prodal jsem vše, abych měl na
své 1. PC, které jsem koupil i s emulátor ZX Spectra „Datel software“. Teď toho samozřejmě lituju. Software i zapojení bych dohledal. Bylo velmi jednoduché, na standartně zapojený 8255 ( dle Didaktik ), na port C se připojily
invertory 7405, 3 odpory a bylo. Vše se jinak
dělo softwarově. Na 8255 jsem měl zároveň i Kempston Joystick.
ČLÁNKY DO MAILU
