Názory k článku Český Raspberry Pi housing: nechceme nahrazovat výkonné VPS
-
Presne to mi taky napadlo - ctu dobre ? 6 ?
Z toho plyne zajimava vec, jestli nekdo instaluje 300-400 RPi, mozna ma dost zajimave zkusenosti s paralelnim programovanim - doufam, ze se tu casem dozvime nejake detaily. Pamatuji na distribuci, ktera sdilela procesory po siti. Dneska to s temi gridy bude zase jinde, ale neco transparentniho skalovatelneho pro homogenni system by snad melo existovat.....
Cena RPi je oproti treba alze vyborna, ale celkove je to nastavene tak, ze to clovek nejdriv zvazi, jestli to skutecne potrebuje. Presto to neni spatne - pokud to ma verejnou ip.
-
Quark66 (neregistrovaný)
Někde jsem viděl na univerzite 128 krabek spojneý legem. Perfektní školítko pro supercomputing... No a 3Watty na krabku příkonu je parádně nížka spotřeba. Třeba tím budou tyto centra jednou řešit hardwarový škálování výkonu (přes večer zapnutýchdvacet krabek, po ránu pět,...) zkrátka to, co nabízejí superservery ála IBM za třicetkrát větší náklady (a spotřebu, samosebou). No nemyslím, že je to úplně k ničemu. Na úložiště asi né, na to bych viděl specializovaná datová úložiště, ale jako heterogenní aplikáče s možností horiz i vert. škálování...
-
bb99 (neregistrovaný)
první, co mě napadlo, že je to nádherný prostředí pro DDos útoky, potřebuješ generovat spoustu paketů na nějaký cíl a nic moc u toho počítat ... PI Rasp je k tomu jak dělaný, navíc tady s vlastní IP adresou :) ... tím neříkám, že jde o využití pro hackery, může to být pro penetrační bezpečnostní testy ... dalším příkladem může být třeba energetická firma, která chce z nějaké důvodu komunikovat se zařízením zákazníka po vlastní IP adrese... nenáročné webové aplikace pro sběr nějakých odpovědí, z důvodů bezpečností opět na oddělených adresách
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelMyslím, že další IP adresy k VPS se dají sehnat levněji, než za 75 Kč měsíčně.
-
omo (neregistrovaný)
Záložní DNS server, záložní mailrelay, logserver, záložní web o omezeným rozsahu. Tor exit node. Pro jistotu připojený přes 3G. VPN. Cokoliv, na co je klasickej serverhousing drahej, chceš to mít hozený někde jinde (v Dánsku), případně mít víc uzlů rozdistribuovanejch po kámoších.
-
Dast (www.starlab.cz) (neregistrovaný)
Opensource k napajecim deskam jsme davali my, ty nase jsou navic ovladatelne. U nas je hosting rasp-pi zdarma a ke kazdemu rasp-pi dostane uzivatel 2GB pres iSCSI take zdarma.
http://eshop2.starlab.cz/podrobne-informace-o-hostingu-raspberry-pi/
-
DaSt (www.starlab.cz) (neregistrovaný)
Todle pada na moji hlavu.
Prakticky cilem je, aby vsichni pouzivali verejnou IPv6, pripadne neverejnou IPv4. Jestli by se Vam vice libila cena 40Kc, muze byt, ale cilem je odradit lidi od verejne IPv4 a pouzivat IPv6.
Komu zalezi zejmena na uspore penez muze mit housing zcela zdarma.
-
Tomáš Marný (neregistrovaný)
Pohled na ty desítky chladičů snad může na laika působit úchvatně, ale kdo se jen trochu vyzná v elektronice si nutně musí poklepav si na čelo položit otázku, proč se do návrhu elektronických zařízení cpou lidi, kteří by se raději měli zabývat něčím jiným, nebo se to aspoň nejdřív naučit.
-
Elektronik (neregistrovaný)
Zjevně to dělali učni na nějaké elektrotechnické střední škole. Profesionál nemá problém se spínaným zdrojem na 5V/20W, ani udělat redundanci bez nutnosti přepínání releém. Také by to automaticky udělal na vstupní napájecí napětí 24-36 V jak je pro tuto oblast aplikací obvyklé. Povídačky o 46 A jsou čirá naivita, podle DPS a relé to snese 10 A a to ještě jenom krátkodobě.
-
Karel (neregistrovaný)
Přivedu 24V, rozvedu to na X step-down měničů a z nich už půjde 5V.
Oproti řešení, kdy přivedu 6V a rozvedu to na X lineárních stabilizátorů.Možná je to dražší řešení, ale ušetří to plno problémů (soft start, reset, odpojení napájení) a hlavně to můžete krmit "normálním zdrojem" po "normálních drátech" (6V/40A vypadá strašidelně, na to je drát o průměru 4mm).
Použít se dá třebas:
AP1509-50SG-13 (až 22V step down na 5V, 2A), při tomhle počtu za 30Kč za kus
A4490EES-T (až 34V step down na 5V, 1.5A), cena sice 80Kč, ale má to tři nezávislé výstupy -
Petr M (neregistrovaný)
Ono to není o moc dražší, kombinace lineár + kus hliníku je v klidu 50-80Kč... Je tam potřena i bižuterie jako šroubky, podložky,... A MC33063 nebo podobný low-cost šmejd je levnější a taky by to přežil...
Prostě se ukazuje, že do elektriky lezou i ti, co tomu nerozumí. A manažeři slintají blahem, že je to levný a funguje to. Provozní náklady nikoho nezajímají...
-
Petr M (neregistrovaný)
V čem je problém? Spínaný zdroj se přece dá udělat z několika zdrojů a bez vvýpadku...
Nepamatuju se přesně, kolik RPi sežere, ale to není podstatný. Dejme tomu 1A, při 5V je to 5W.
U 7805 je potřeba na stabilíku min. 2V úbytek, spíš víc, aby to stabilizovalo. Při 7,5V projde celou větví 1A a stabilík protopí 2,5W, tedy do zařízení odejdou jenom 2/3 odebrané energie. 50Kč chladič + 10Kč stabilík, nemožnost ovládání. při sloučení dvou zdrojů (propojená zem) Schottkynama na vstupu se na diodách ztratí 0,4W.
U nějakýho low cost spínanýho zdroje (LM2575 apod.) při účinnosti 85% je spotřeba i se zdrojem 1,18W. Napájení 24V, bez úbytku na schottkynách pro bezvýpadkový přepínání zdroje 23,6V. To je nějakých 50mA, na přepínací diodě topí 0,2W, na zdroji necelýho 0,2W. Cenově: řídící obvod 20, tlumivka 15, schottkyna 10. Enable pin umožní řízení.
Takže porovnání spínák vs. lineár: Ztráty na lineáru při 7,5V jsou 2,5W 1A bez možnosti řízení. Spínák protopí 0,4W při napájení 24V a odběru 0,2A, možnost řízení bez dalších součástek. Cena stejná. Rozdíl v účinnosti, energii na chlazení, spotřebě a znalostech autora a inteligenci manažera, který tím pověřil neználka.
-
xx (neregistrovaný)
Otázka je, jestli firma nepostupovala podle principu Occamovy břitvy.
Klasický pohled zaníceného vývojáře - vidí nějaké řešení a hned ho napadne tisíc a jeden důvod, jak by to udělal líp.
Ale už se nezamyslí nad kontextem, v jakém to celé vzniká - náklady/výnosy.
Tohle je třeba vždy důkladně zvážit - jestli se vyplatí najmout špičkového odborníka který to udělá super moderně a dokonale, nebo jestli stačí to „zbastlit“ sice zastaralým ale ověřeným a možná laciným způsobem.
Čili, tyhle stesky raněného ega vývojáře ( kdyby si na to najali mne, udělal bych to mnohem lépe ) jsou sice tklivé, ale jaksi mimo mísu.
-
Karel (neregistrovaný)
Někteří lidé to ale vnímají naopak. Vidí člověka, co vezme "malé řešení" a myslí si, že na "velké řešení" se dostane pomocí * číslo. Prostě člověka, co má firmičku a materiál si vozí v kufru auta. A když se rozhodne, že firmu zvětší na desetinásobek, takže už se mu ten materiál do kufru nevejde, tak místo aby koupil náklaďák, dodávku nebo vozík za auto, tak jde a koupí si dalších 9 fabií.
Ano, bezesporu je to funkční řešení. Ale asi se najde jen hrstka lidí, co by mu pak poplácali po ramenou, jak to chytře, elegantně a rychle vyřešil. A fakt, že ten člověk je miliardář a cena fabie je pod jeho rozlišovací schopnost na tom moc nezmění.
-
TeX (neregistrovaný)
5V / 100 W z 230 V cena - maloobchod 785 kč ... není třeba znovu vynalézat kolo dá se předpokládat že už to někdo udělal před námi ...
http://www.gme.cz/spinany-zdroj-mean-well-s-100f-5-p332-288
na jeden zdroj připojí 10 zařízení 5V / 1A pokud tam dají dvě diody a dva zdroje tak to mají redundantní ...
-
Petr M (neregistrovaný)
Schottkynu znám. Ale předpokládám, že ji nezná elektroanalfabet, který dělal zdroj pro tu firmu.
Trimr na zdroji slouží k dorovnání tolerance výstupu, neměl by se primárně používat. Mám pocit, že zvedne napájení max. na 5,3V, což může být málo.
Trubičková pojistka je tady k ničemu, protože rychlá nepřežije nabití kondíků při zapnutí a zkrat s pomalou sestřelí mžikově napájení pro ostatní moduly. Navíc klasická trubičková pojistka 1,25A má vypínací schopnost jenom 43A. A speciálky s vyšší vypínací schopností si lama nekoupí...
Ještě nějaká připomínka?
-
TeX (neregistrovaný)
1) 5,3 V - 0,3 V = 5V
2) pojistky dělíme na:
F-rychlá
FF-super rychlá
L-pomalá
M-středně
T-pomalá
TT-super pomaláje třeba si vybrat jakou potřebuješ
používám tyto průmyslové zdroje dlouhou dobu cca 50 ks těchto zdrojů k napájení mnoha zařízení na +5V na +12 V a na +24 V zdroj mi odešel jeden zřejmě do něj něco vlítlo po sítí jo a do jednoho natekla voda ale to nepočítám...
-
Pal (neregistrovaný)
Existuje ale něco jako vypínací proud. Pojistka se sice tváří, že vypíná při určitém proudu ale pro běžné využití potřebuje ke své činnosti výkon aby se vyvinulo teplo k přepálení vlákna.
Zkus si na 1 A pojistku přivést 5 V/ 2 A. U běžné pojistky se nestane vůbec nic. Výkon 10 W (zjednodušený výpočet) nebude stačit k přepálení vlákna (takové ty za 200+ Kč možná zareagují).
Jiné to bude při 100 V/2 A. Tady to bude zhruba 200 W a to už vlákno může reagovat. -
Petr M (neregistrovaný)
Ok, zdroj 5V 100W dá 20A do zátěže. V tom okamžiku je odpor zátěže 250mOhmů. Dejme tomu, že v tom okamžiku je zátěž optimalizovaná, takže náhrada dle Thévenina je 10V/4S. Když nebudu uvažovat regulaci (zkrat bude tak rychlý, že zdroj nezareaguje), tak můžu předpokládat zkratový proud 40A. Obyčejná trubičková pojistka zvládne zkraty do 43A. To je na hraně a v reálu za ní - na výstupu zdroje je kondík s podstatně menším vnitřním odporem. Při překročení vypínací schopnosti výrobce pojistky negarantuje, že dojde k rozpojení obvodu. A párkrát jsem to i viděl. Drátek nestihl shořet, rozprskl se a udělal na vnitřní straně baňky vopdivý povlak, mělo to odpor asi 0,1 ohmu... :( Osobně pokud nemám bezpečnostní koeficient na proud min. 1,5, tak už pojistce nevěřím.
Další věc důležitá pro použití je reakce zdroje na přetížení. V podstatě jsou tyto základní možnosti:
1. Trvale odpojený výstup po přetížení, např. tavná pojistka na výstupu. Nejde použít, zkrat cetřelí oba zdroje a celý cluster končí.
2. Odpojení do power cyclu. Zdroj se vypne, pro jeho restart je potřeba vypnout a znovu zapnout napájení. Typicky klopák v řídícím obvodu. Pro tuhle aplikaci taky není nejvhodnější...
3. Zpožděný recovery. Po přetížení vypne, ale po nějaké době se pokusí znovu nastartovat. Třeba inteligentní řízení, musí vychladnout polyswitch na výstupu,... Přežije zbytek RPi pětisekundovou pauzu na zdroji? Možná když u každýho bude power bank za litr... Takže ten zdroj taky ne.
4. Omezení výstupního proudu po dobu přetížení. Tyhle potvory jsou vhodný, ale docela drahý a nejsou nejběžnější. Je totuž potřeba ho "trochu předimenzovat", mít složitjší řízení než jenom hlídání napětí na výstupu a při galvanickým oddělení vstupu a výstupu...Tak schválně, vííte, jak se ten váš zdroj chová a jak reaguje při problémech? Jak dlouhý výpadek je akceptovatelný? Splní to ten zdroj?
Lineární stabilík sice topí, ale v tomhle případě dokáže krásně omezit výstupní proud při zkratu. Než zaeahuje, uplatní se sériový odpor stabilíku několik Ohmů a zdroj desky to skoro nepozná. A když zareaguje, tak už ví o nadproudu a vypne...
-
TeX (neregistrovaný)
toto řešení bude levnější i rychlejší pokud sedneš na metro a dojedeš do Karlína - mají to skladem
Spínaný síťový zdroj MEAN WELL 5V/20A, 100W.
Výstupní napětí: 5V
Regulace výstupního napětí: 4,5..5,5V - takže funguje až do 5,5 V
Výstupní proud: 20A
Skutečný výkon: 100Wale rád si poslechnu tvoje řešení - sem sním
-
TeX (neregistrovaný)
1) Pokud se ti to kouše a ty to potřebuješ dálkově restartovat :-) tak máš dvě možnosti - dát tam IP relé nebo MOSFET tranzistor ovládaný opět přes IP - třeba Ardouino odhad nákladů tak 1000 kč
2) pokud chceš redundanci tak tam ty zdroje dáš prostě dva (proto ty diody jinak by tam samozřejmě nemuseli být ani jsem to nepsal předpokládal jsem že to každému doje).
Něco dalšího?
-
Milank (neregistrovaný)
Dioda je uz soucasti spinaneho zdroje, nabiji se pres ni vystupni kondenzator. Proc tam davat dalsi?
Presto ty dva spinane zdroje v praxi nefunguji: ten, ktery je nastaven na vyssi napeti (vzdy je jeden na aspon trochu vyssi napeti nez druhy), pracuje naplno a ten druhy je v podstate vypnuty. Jakmile ten aktivni odejde, tak napeti na vystupech na chvilku poklesne, protoze ten druhy nenastartuje ihned. Spinany zdroj se vyrovna s rychlou zmenou zateze, ale ne z 0 na 100.
-
host (neregistrovaný)
1. Případ "zdroj" se tu už řešil při vydání úvodního článku někdy před pár týdny, kdy stejné foto s chladiči nenechalo nezanedbatelné množství jedinců v klidu, a tito pustili pár užitečných námětů. Pokud konstruktéři prezentovaného dávali pozor a dobře četli, tak již jistě finišují na revizi 2.0 (v rozhovoru je koneckonců zmíněna), která konstrukčními neobratnostmi již snad netrpí.
2. Na přímé paralelní řazení spínaných zdrojů z důvodu zálohy napájení pozor. Jednou z častých závad zvláště proudově steroidních sp. zdrojů bývá protavení usměrňovací diody na sekundáru s přechodem do trvalého zkratu. Lépe navržený zdroj situaci vyřeší zablokováním spínacího prvku na primáru, hůře navržený zdroj pošle do háje i primární aktivní prvky, takže se nakonec taktéž "vypne". V obou případech je však potíž s velmi malým odporem sekundárního vinutí, které se stává na proud docela náročnou zátěží záložního zdroje. Pokud byl odběr před nehodou již v mnoha desítkách procent max. proudu zdroje, tak nyní záložní zdroj spolehlivě vypne na proudové přetížení... -
Ales Hakl (neregistrovaný)
Spojovat spinane zdroje paralelne vystupem k sobe je pro redundanci relativne bezne a overene reseni. Problemy to samozrejme ma a neni uplne idelani to delat s nahodnymi zdroji ktere na to nejsou primo navrzene.
Na druhou stanu u rekneme "drazsich" zarizeni je to reseno tak, ze za vystupnim kondenzatorem zdroje je jeste druha dioda (typicky soucasti zarizeni a na zdroji je napsano treba +5.7V) a zaroven se do zdroje bere zpetna vazba z mista za tou diodou.
-
Spínací FET tranzistor dokáže přepínat zdroje bezpečně, bez úbytku napětí, a s vnitřním odporem třeba v řádu miliohmů.
Kdybych to řešil já, použil bych sadu standardních levných step-down měničů, s funkcí vypínače, s kontrolou přetížení. Výstup bych připojil přes spínací FET tranzistor.
Za nimi komparátor napětí, a drobná logika, aby se záložní zdroj nepřipojil, pokud byl hlavní vypnutý úmyslně, nebo v situaci, kdy došlo ke zkratu v napájeném zařízení.
Pak by tam byl jeden redundantní zdrojový modul, spojený spínacími tranzistory na všechny výstupy, aby dokázal vykrýt závadu jakéhokoliv z nich.
K řízení takového systému na dálku stačí nejobyčejnější mikrokontroler s daným počtem vstupů.
Nadnormativní zásoby step-down modulů 5V/3A, které nepotřebují chladič, se vyprodávají na Ebay za necelé 2$. On/Off switch nemají, ale jde tam dodělat jedním řezem na PCB: http://www.penguin.cz/~utx/hardware/Benq_LCD_power_supply/
-
Karel (neregistrovaný)
Tak jsem se poptal a toto řešení se sice používá, ale má to jedno velké ale. Je to ochrana napájení při výpadku jednoho zdroje. Prostě to pak jede z druhého. Co to nedělá je ochrana proti poruše jednoho zdroje. Pokud dojde k poruše jednoho ze zdrojů, tak to v lepším případě celé vypadne, v tom horším i něco vyhoří.
Takže kombinovat baterii a adaptér je takhle možné. Mít ale dva stejné zdroje ve stejné zásuvce je zbytečné. Pokud se jeden zdroj porouchá, tak to často končí zkratem a s tím si tohle neporadí.
-
DaSt (www.starlab.cz) (neregistrovaný)
http://www.gme.cz/spinany-zdroj-mean-well-s-100f-5-p332-288
Mylite se, vyse uvedeny zdroj ma na obrazku vpravo vedle kontaktu trimr, kterym lze napeti zvysit. Vase poznamka o ubytku 0.7-0.8V na diode se zaverem, ze tam tech 5V nebude neni spravna.
-
PP (neregistrovaný)
Mam namet pro nazev clusteru
PI - c*vina
Nekdo tu zminoval pouziti pro HPC, ale to je naprosto nepouzitelne
- z duvodu extreme nizkeho vykonu
- z duvodu extreme pomaleho propojeni 100ETH, ktery ma navic extreme vysoke latence z duvodu napojeni kontroleru na USB
- jedina vyhoda je asi ta porizovaci cena na jadro, kde jsme oproti modernimu HPC o rad niz.- rok pred tim nasi rakousti sousede uverejnili podobny projekt (autori tothoto se mohli alespon inspirovat, jak by mela spravne vypadat napajeci lista, o jejiz zkriplene konstrukci se tu oddiskutovalo jiz mnoho):
www.raspi.cz/2013/03/serverhosting-pro-vase-raspberry-pi/- neda mi to a take si rypnu do toho napajeni. Upustim od nesmyslne koncepce lin. stabilizatoru namisto proudovych jisteni a jednoho zdroje, ale proboha, pokud uz ty stabilizatory pouziji spatne (Uin-Uout < 2V - v clanku slavnostne zminen 1V) a dopoustim se vetsiho zvlneni na vystupu - ano je to v kazdem katalogovem listu techto lin. stab., tak o tom alespon nepisu do clanku prestoze to funguje. Tohle by mel autor, ktereho si jinak velmi vazim vedet, pokud o sobe pise, ze rozumi elektronice a mediim.
-
JuraS. (neregistrovaný)
Nějak to nechápu k čemu je to dobré. Je to stejné jako když vidím video na netu kde si někdo udělá miner pro bitcouny z 40 * USB ASIC minerů. Nakoupí je po 300,-, k tomu 5x 10 portový hub s 5V/2A, kabely + 4x ventilátor do USB. A to celé připojí k počítači s 350W zdrojem který to celé řídí. A rychlest těžní? Sotva teroretických 16GH/s. A cena pořízení? děsivá. To přitom stačí jeden antminer s1 co těží 160-200GH/s a žere 450W. A cena? Za 1500,-.
Proč do serverovny dávat stovky pleček když tam stačí dát jeden pořádný server co je na to dělaný. Raspberry Pi je hračička na domácí blbnutí. I na řízení domácnosti jako je zalívání květináčů, řízení zatahování žaluzií a výměnu vody v akvárku bych raději použil arduino mega než tohohle prcka počítače. -
Nitramius (neregistrovaný)
Tak jsem si po dvou letech vzpomněl na článek na root.cz o našem projektu raspberry pi housingu. Stal se projekt úspěšným či ne? To se můžete dozvědět na produktovém webu https://raspberry-hosting.com/en/news
Projekt funguje a dělá radost lidem po celém světě :)Přeji pěkný den
Martin Bílek - BEST-HOSTING.cz
