Vlákno názorů k článku Český Raspberry Pi housing: nechceme nahrazovat výkonné VPS od TeX - Ten zdroj to je teda hustý topení .......

Schottkynu znám. Ale předpokládám, že ji nezná elektroanalfabet, který dělal zdroj pro tu firmu.

Trimr na zdroji slouží k dorovnání tolerance výstupu, neměl by se primárně používat. Mám pocit, že zvedne napájení max. na 5,3V, což může být málo.

Trubičková pojistka je tady k ničemu, protože rychlá nepřežije nabití kondíků při zapnutí a zkrat s pomalou sestřelí mžikově napájení pro ostatní moduly. Navíc klasická trubičková pojistka 1,25A má vypínací schopnost jenom 43A. A speciálky s vyšší vypínací schopností si lama nekoupí...

Ještě nějaká připomínka?

1) 5,3 V - 0,3 V = 5V

2) pojistky dělíme na:

F-rychlá
FF-super rychlá
L-pomalá
M-středně
T-pomalá
TT-super pomalá

je třeba si vybrat jakou potřebuješ

používám tyto průmyslové zdroje dlouhou dobu cca 50 ks těchto zdrojů k napájení mnoha zařízení na +5V na +12 V a na +24 V zdroj mi odešel jeden zřejmě do něj něco vlítlo po sítí jo a do jednoho natekla voda ale to nepočítám...

Existuje ale něco jako vypínací proud. Pojistka se sice tváří, že vypíná při určitém proudu ale pro běžné využití potřebuje ke své činnosti výkon aby se vyvinulo teplo k přepálení vlákna.
Zkus si na 1 A pojistku přivést 5 V/ 2 A. U běžné pojistky se nestane vůbec nic. Výkon 10 W (zjednodušený výpočet) nebude stačit k přepálení vlákna (takové ty za 200+ Kč možná zareagují).
Jiné to bude při 100 V/2 A. Tady to bude zhruba 200 W a to už vlákno může reagovat.

ten jeden zdroj má 100 W ...

Ty toho o pojistkach moc nevis ze? Respektive spis vubec nic, ze? Pokud pouzijes pojistku spravnyho typu, tak ti vypne klidne uz pri 1,1A a to behem milisekund. Kazdej normalni obvod ma pak nabijeni kondenzatoru osetreno, v nejtrivialnejsim pripade blbym odporem.

Ok, zdroj 5V 100W dá 20A do zátěže. V tom okamžiku je odpor zátěže 250mOhmů. Dejme tomu, že v tom okamžiku je zátěž optimalizovaná, takže náhrada dle Thévenina je 10V/4S. Když nebudu uvažovat regulaci (zkrat bude tak rychlý, že zdroj nezareaguje), tak můžu předpokládat zkratový proud 40A. Obyčejná trubičková pojistka zvládne zkraty do 43A. To je na hraně a v reálu za ní - na výstupu zdroje je kondík s podstatně menším vnitřním odporem. Při překročení vypínací schopnosti výrobce pojistky negarantuje, že dojde k rozpojení obvodu. A párkrát jsem to i viděl. Drátek nestihl shořet, rozprskl se a udělal na vnitřní straně baňky vopdivý povlak, mělo to odpor asi 0,1 ohmu... :( Osobně pokud nemám bezpečnostní koeficient na proud min. 1,5, tak už pojistce nevěřím.

Další věc důležitá pro použití je reakce zdroje na přetížení. V podstatě jsou tyto základní možnosti:
1. Trvale odpojený výstup po přetížení, např. tavná pojistka na výstupu. Nejde použít, zkrat cetřelí oba zdroje a celý cluster končí.
2. Odpojení do power cyclu. Zdroj se vypne, pro jeho restart je potřeba vypnout a znovu zapnout napájení. Typicky klopák v řídícím obvodu. Pro tuhle aplikaci taky není nejvhodnější...
3. Zpožděný recovery. Po přetížení vypne, ale po nějaké době se pokusí znovu nastartovat. Třeba inteligentní řízení, musí vychladnout polyswitch na výstupu,... Přežije zbytek RPi pětisekundovou pauzu na zdroji? Možná když u každýho bude power bank za litr... Takže ten zdroj taky ne.
4. Omezení výstupního proudu po dobu přetížení. Tyhle potvory jsou vhodný, ale docela drahý a nejsou nejběžnější. Je totuž potřeba ho "trochu předimenzovat", mít složitjší řízení než jenom hlídání napětí na výstupu a při galvanickým oddělení vstupu a výstupu...

Tak schválně, vííte, jak se ten váš zdroj chová a jak reaguje při problémech? Jak dlouhý výpadek je akceptovatelný? Splní to ten zdroj?

Lineární stabilík sice topí, ale v tomhle případě dokáže krásně omezit výstupní proud při zkratu. Než zaeahuje, uplatní se sériový odpor stabilíku několik Ohmů a zdroj desky to skoro nepozná. A když zareaguje, tak už ví o nadproudu a vypne...

Clovece ty si mudry ako radio. Nevies aky bol rozpocet, aky bol casovy ramec, nevies ake boli podmienky v budove, nevies ako narocna je zostava... ale hlavne, ze vies, ze je to urobene zle a si arogantny po plafon.

toto řešení bude levnější i rychlejší pokud sedneš na metro a dojedeš do Karlína - mají to skladem

Spínaný síťový zdroj MEAN WELL 5V/20A, 100W.

Výstupní napětí: 5V
Regulace výstupního napětí: 4,5..5,5V - takže funguje až do 5,5 V
Výstupní proud: 20A
Skutečný výkon: 100W

ale rád si poslechnu tvoje řešení - sem sním

To tve reseni ma jeden zasadni problem: zkus mi s nim poresit odpojeni jednoho RPI tak aby ostatnych 19 zustalo pod napetim. Dalkove, po sbernici. Dale bych chtel reseni aby kdyz ten zdroj shori plynule nabel zalozni zdroj na paralelni vetvy. To jsou dalsi naklady, co?

1) Pokud se ti to kouše a ty to potřebuješ dálkově restartovat :-) tak máš dvě možnosti - dát tam IP relé nebo MOSFET tranzistor ovládaný opět přes IP - třeba Ardouino odhad nákladů tak 1000 kč

2) pokud chceš redundanci tak tam ty zdroje dáš prostě dva (proto ty diody jinak by tam samozřejmě nemuseli být ani jsem to nepsal předpokládal jsem že to každému doje).

Něco dalšího?

Dioda je uz soucasti spinaneho zdroje, nabiji se pres ni vystupni kondenzator. Proc tam davat dalsi?

Presto ty dva spinane zdroje v praxi nefunguji: ten, ktery je nastaven na vyssi napeti (vzdy je jeden na aspon trochu vyssi napeti nez druhy), pracuje naplno a ten druhy je v podstate vypnuty. Jakmile ten aktivni odejde, tak napeti na vystupech na chvilku poklesne, protoze ten druhy nenastartuje ihned. Spinany zdroj se vyrovna s rychlou zmenou zateze, ale ne z 0 na 100.

Normálně se to používá a funguje to jasně vždy ten jeden zdroj pojede víc (stejně to musí umět utáhnout celé sám) a ten druhý méně tak to prostě je... navíc v každém tom počítači je taky kondík... dokonce se v praxi normálně používají tři zdroje ...

1. Případ "zdroj" se tu už řešil při vydání úvodního článku někdy před pár týdny, kdy stejné foto s chladiči nenechalo nezanedbatelné množství jedinců v klidu, a tito pustili pár užitečných námětů. Pokud konstruktéři prezentovaného dávali pozor a dobře četli, tak již jistě finišují na revizi 2.0 (v rozhovoru je koneckonců zmíněna), která konstrukčními neobratnostmi již snad netrpí.
2. Na přímé paralelní řazení spínaných zdrojů z důvodu zálohy napájení pozor. Jednou z častých závad zvláště proudově steroidních sp. zdrojů bývá protavení usměrňovací diody na sekundáru s přechodem do trvalého zkratu. Lépe navržený zdroj situaci vyřeší zablokováním spínacího prvku na primáru, hůře navržený zdroj pošle do háje i primární aktivní prvky, takže se nakonec taktéž "vypne". V obou případech je však potíž s velmi malým odporem sekundárního vinutí, které se stává na proud docela náročnou zátěží záložního zdroje. Pokud byl odběr před nehodou již v mnoha desítkách procent max. proudu zdroje, tak nyní záložní zdroj spolehlivě vypne na proudové přetížení...

Si to zkus mne to s těmi zdroji funguje ... Někdo to nazývá "neobratnost" já to nazývám že vyrobili přímotop...

Spojovat spinane zdroje paralelne vystupem k sobe je pro redundanci relativne bezne a overene reseni. Problemy to samozrejme ma a neni uplne idelani to delat s nahodnymi zdroji ktere na to nejsou primo navrzene.

Na druhou stanu u rekneme "drazsich" zarizeni je to reseno tak, ze za vystupnim kondenzatorem zdroje je jeste druha dioda (typicky soucasti zarizeni a na zdroji je napsano treba +5.7V) a zaroven se do zdroje bere zpetna vazba z mista za tou diodou.

Tak jsem se poptal a toto řešení se sice používá, ale má to jedno velké ale. Je to ochrana napájení při výpadku jednoho zdroje. Prostě to pak jede z druhého. Co to nedělá je ochrana proti poruše jednoho zdroje. Pokud dojde k poruše jednoho ze zdrojů, tak to v lepším případě celé vypadne, v tom horším i něco vyhoří.

Takže kombinovat baterii a adaptér je takhle možné. Mít ale dva stejné zdroje ve stejné zásuvce je zbytečné. Pokud se jeden zdroj porouchá, tak to často končí zkratem a s tím si tohle neporadí.

A proto je tam ta dioda že... dioda jaksi vede jedním směrem takže se klidně může zkratovat ...

Zkrat na vstupu ochráníte pojistkou ...

Kdo má pojistky námi předepsané tomu se při zkratu nic nestane. Kdo si tam nastrká lineární stabilizátory tomu to bude topit.