V článku je nesprávně uvedeno, že nás se tzv. softwarové patenty netýkají. Je to mýtus. Například u AVC/H.264 společnost MPEG LA uvádí cca dvě desítky českých patentů. A dalších evropských patentů je na seznamu dlouhá řada, viz link.
http://www.mpegla.com/main/programs/avc/Documents/avc-att1.pdf
Také není pravda, že se WebM patenty netýkají. Autoři se prý snažili patentům vyhnout, ale nikdo a nic nezaručí, že se jim to povedlo. Naopak je dost pravděpodobné, že nechtěně šlápli na kuří oko třeba nějakému držiteli patentů okolo H.264.
http://en.wikipedia.org/wiki/WebM#Licensing
A co se stane, až nějaký držitel patentu zjistí, že mu WebM squattuje na jeho dvorku? Domyslete si sami. Například Alcatel-Lucent chtěl po MS za údajné porušení pouhých dvou patentů 1.5 miliardy dolarů. Pro ilustraci seznam patentů okolo H.264 má 70 stránek.
Aha, tak pak jsem nepobral, proč Česká republika ratifikovala Evropskou patentovou konvenci a ve svém vlastním zákoně přímo uvádí takové pasáže jako:
„ (3) Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny (§ 31). To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika. Přihlášky vynálezů utajované podle zvláštních předpisů se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti”
„(3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen "evropská patentová úmluva"); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.”
„(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška informace utajované podle zvláštního právního předpisu,^4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.”
HLAVA TŘETÍ
EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT
Současná rozhodovací praxe je popsaná v linku, který jsem vám dával o kus níže:
http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=117190
Poměrně jasně jsem vám také psal, že samotný SW sice patentovat nelze, ale patentovatelnosti není na újmu, pokud vynález k realizaci vyžaduje software. Současná rozhodovací praxe je toho důsledkem.
Ale možná je to fakt mrhání časem, a vaší utkvělou představu nelze vyvrátit konstatováním fakt.
Spíš než tak starý článek doporučuji Wikipedii, jež reflektuje současnou situaci (i když je pravdou, že ta se od dob napsání toho článku nijak významně nezměnila). Osobně jsem názoru, že SW EP jsou hrozícím nebezpečím a tisíce patentů jež zasahují do SW oblasti jsou mi dostatečným důkazem (klidně můžu jmenovat konkrétní v případě zájmu).
Mluvím o národních patentech. Podívejte se na ten list, který jsem linkoval.
"SW patenty" je nepřesný výraz. Z Evropě sice nemůžete patentovat SW, ale patentovatelnosti není na újmu, pokud vynález k realizaci vyžaduje software. Jinak by totiž nebylo možné patentovat například lokační systém (GPS), který vyžaduje použití SW.
Pokud hovoříme o evropském právu, vyplatí se přečíst například tohle:
http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=117190