Svět procesorů architektury x86 se nám smrskl víceméně jen na dva výrobce: Intel a AMD. To za předpokladu, že pomineme hromadu dalších výrobců majících licenci na x86, kteří prostě jen nehrají první housle, ale svými „80486 SoC“ či jinými specifickými řešeními na bázi x86 stále saturují trh produkty, které nikdo jiný nenabízí.
Jedním z takových výrobců byla svého času společnost VIA Technologies, jeden z těch větších a známějších držitelů x86 licence. K x86 procesorům přišla tak, že si pořídila CPU divizi amerického Centauru (vyvíjel procesory IDT WinChip) a od National Semiconductors zase divizi vyvíjející procesory Cyrix. Jak známo, VIA se v tom řadu let „tak nějak plácala“, až jí nakonec Intel s AMD definitivně utekli a firma pak zkoušela různé formy spolupráce na x86. Jednou z nich se stala firma Zhaoxin, původně vzniknuvší jako společný podnik VIA a lokální vlády čínské Šanghaje. A právě tento Zhaoxin ve vývoji dalších produktů typu x86 pokračuje.
Vsuvka: pokud by vás poslední zmatky kolem VIA x86 zajímaly blíže, tak vezměte zavděk například rok starým článkem Honzy Olšana a následnou aktualizací z letošního února.
Co Číňané uvedli
Zhaoxin představuje dva typy produktů. První reprezentuje 32jádrový serverový procesor Kaisheng KH-40000, který lze osazovat ve dvojici. V základu běží na 2,2/2,2 GHz, maximální takt je 2,7 GHz. U dual-socketové verze pro servery je celkově podporováno osazení až 2×2TB DDR4 RAM a další obvyklá výbava této třídy (128×PCIe 3.0, 8×USB 3.2 Gen1, 16×SATA 3.2).
Druhý pak výkonné čtyřjádro pro spotřebitele Kaixian KX-6000G disponující i grafickým jádrem (podpora DirectX 12, OpenCL 1.2, OpenGL 4.6) a umožňující embedded produkty – není se čemu divit, VIA byla díky S3 významným druhoadým hráčem na poli GPU, nejznámější pak asi donedávna patentově chráněnou kompresí textur S3TC.
Produkty spojuje moderní LGA pouzdření, moderní balík instrukčních sad (včetně SSE4.2/AVX/AVX2, SM2/3/4 a podpory virtualizace), vše ne nepodobné současným Intelům, a zejména pak 16nm výroba v čínských továrnách, tedy patrně u společnosti SMIC, která je známá svou schopností přeplácet a přetahovat tchaj-wanské experty z TSMC. Na 7nm a lepší to SMIC zatím plně nedotáhla, nicméně její skluz oproti TSMC či Samsungu je výrazně menší než skluz zoufalých továren v Rusku, které kdyby nedostaly do vínku licencované výrobní technologie Micronu, které Rusy ještě nedovedly ani k planárním 28 nanometrům, tak kdo ví … ale to odbočuji.
Geopolitické souvislosti
Jedna věc je na Zhaoxinech provozovat Windows či Linux, druhá věc je, jak moc velký pokrok ve vývoji v Číně ukazují. U Ruska je momentálně poměrně jednoduché odstřihnout jej od špičkových čipů schopných pohánět nebezpečné vojenské systémy: stačí přestat dodávat, Rus si sám nic pořádného nevyrobí. Čína ukazuje, že u ní to neplatí, ač je 16nm proces oproti TSMC poměrně zastaralý (TSMC nyní už většinově vyrábí 5nm EUV procesem a s 16nm výrobou začala už v roce 2013), lze říci, že pokud F-35 nese desítky řídících procesorů, pak ty s ohledem na první let stroje (rok 2006) jistě nemusely být ani 16nm, ani 28nm.
Jinými slovy Čína je schopna vlastní výroby dostatečně pokročilých čipů a vedle ARMu či RISC-V má k dispozici i architekturu x86, díky tchaj-wanské VIA Technologies. Případné hypotetické embargo na dodávky procesorů AMD a Intel ji tak víceméně nemusí trápit: i kdyby desktopové čtyřjádro dávalo jen 20% výkonu současných Ryzenů, stále je to dost pro všechny kancelářské uživatele v Číně a s vlastními 32jádry Čína klidně také vyžije (pokud pomineme, že šestný nejvýkonnější superpočítač světa jede beztak na čínských 260jádrových procesorech Sunway SW26010 a devátý nejvýkonnější Tianhe-2A jede na Xeonech).
Nemluvě o tom, že čínské Zhaoxiny najdeme třeba v u nás prodávaných NASech. Ostatně i již zmíněné Rusko po vpádu na Ukrajinu a embargu na AMD a Intel začalo s přechodem na Zhaoxin.
Prozatím není v Číně brzdou ani tak CPU architektura těchto procesorů (osatně není to tak dávno, co AMD licencovala Číňanům Zen 1). Největší žábou na prameni je zcela unikátní know-how ukryté v EUV skenerech nizozemské ASML a využívající podobně unikátní know-how neměckého ZEISSe ve výrobě příslušného optického systému pro EUV, bez kterých prostě EUV litografii nelze provozovat. Pouze tyto dvě společnosti a nikdo jiný není schopen firmám dodat stroje pro EUV litografii, bez nich by ani TSMC nic takového neuměla. Jaká ale bude situace za 5 či 10 let, si nikdo netroufá odhadovat. Nechme se překvapit.
ČLÁNKY DO MAILU