Samotnou hru jsem si objednal online, ale trochu komplikovaně – firma Lokigames mě jakožto Evropana odkázala na firmu SuSE, a ta mě pro změnu odkázala na svého českého dealera (prostřednictvím klikatelné mapy Evropy). Takže nakonec jsem si Civilizaci objednal normálně na dobírku od české firmy, i s poštovným stála méně než 2000 Kč. Musím se přiznat, že to byla první hra, kterou jsem kdy legálně zakoupil. Po pravdě řečeno, už před několika lety jsem se zařekl, že první komerční hru, která vyjde ve verzi pro Linux si řádně zakoupím. Tohle rozhodnutí jsem učinil ještě před tím, než jsem si doma svůj první vlastní Linux nainstaloval ;-)
Časopis PC World jsme si i s jejich CD-ROMem koupili u novinového stánku v metru, za asi 70 Kč, nebo kolik. Tolik na téma Linux a peníze ;-)
Instalaci hry jsem z principu zkusil provést v prostředí GNOME, jako pravý lamer. Prvním zádrhelem bylo, že nemám Rockridge extensions pro ISO-9660 filesystém, který má očividně za úkol ukládat Unixové atributy souboru. Tudíž jsem nemohl instalovat dvojklikem na skript install. Okopírování skriptu na disk nepomohlo, odmítl správně proběhnout.
Nevadí, z .tar.gz souborů přece i správný lamer může ještě pořád instalovat pomocí drag'n'drop – a vskutku, šlo to! Ale přiznám se, že jsem si přeci jen přečetl README soubor, který jsem na CD-ROMu našel. Instaloval jsem do /usr/local/CivCTP.
Zajímavý kousek mi ovšem GNOME provedl při instalaci video sekvencí – to jsem musel dělat taky ručně, protože se mi nepovedlo rozběhnout již zmíněný instalační skript. Zvolil jsem volbu Gnome Midnight Commandera „kopírovat na pozadí“ – kopírování sice proběhlo ok, ale po jeho skončení začal gmc zobrazovat asi milión chybových hlášek, které jsem neměl šanci si přečíst, protože se neustále (ve formě dlouhého „hada“, díky inteligentnímu rozmisťování oken, kterým disponuje Window manažer Enlightenment) objevovaly další ;-) Když jsem gmc killnul, nastal zajímavý jev – celý „had“ se opět začal sbalovat sám do sebe, pak zmizely i ikony na desktopu a na konci GNOME dokonce gmc sám restartoval (!). Moc pěkné, až na to, že typický lamer a pařan – čerstvě transplantovaný z Windows do prostředí GNOME – asi nebude znát příkaz kill ;-)
Nainstalovaná hra se jednoduše spustí příkazem /usr/local/CivCTP/civctp, který si můžete pochopitelně přidat do svého KDE nebo GNOME menu, a už ho víckrát nepsat. Výhodou KDE oproti GNOME je, že když aplikaci přidá do svého menu root, ostatním uživatelům se v globálním menu objeví automaticky. Obtížnost instalace je zhruba srovnatelná se stavem DOSovských her v letech 1990 až 1995 – s tím rozdílem, že grafika i zvuk se v Linuxu řeší globálně pro všechny aplikace, a ne pro každou hru znova a jinak. Ale… ehm… tam kde jsem v DOSu prohazoval různé autoexecy, a configy, tam teď v Linuxu podstrkuju systému různé kernely (se zvukem a bez něčeho jiného, s něčím, ale beze zvuku) ;-) Ale pořád je to lepší, než kdyby se systém tvářil, že všechno automaticky udělá za mě, a nakonec se zmohl akorát na zatuhnutí. Linux budoucnosti se bude dodávat samozřejmě přímo s počítačem, takže koncovému uživateli budou všechna zařízení rovnou fungovat, jak je zvykem například u počítačů Sillicon Graphics s předinstalovaným IRIXem. A firma Loki Games už zveřejnila, ze jejich nový instalátor her z CD bude Open Source – takže doba, kdy do značkového linuxového počítače prostě strčíte CD, a hra vás zdvořile upozorní, že před instalací by se to chtělo nalogovat jako root, není daleko ;-)
Hardwarová náročnost hry je značná, zejména kvůli tomu, že běží v prostředí X window (buď v root window, nebo v obecném okně – hra v root window je moc pěkná, protože vám v rohu zůstane zarolovaný ovládací panel (KDE i GNOME se chovají v tomhle ohledu stejně), a vy si můžete kdykoliv PŘES hrací plochu nechat zobrazit jakékoliv jiné okno, ve kterém potřebujete zrovna něco udělat… ale hra přitom nepůsobí podobně křečovitě, jako když se některé Windowsoidní hry snažily uplatnit Windows-vzhled okna se standardním menu typu „File“, „View“, apod.).
Doma mám AMD K5/100 se 48 MB paměti, a na hře je znát, že by asi potřebovala rychlejší počítač (asi hlavně CPU, grafika je použitelná vzhledem k tomu, že mám jakýsi starší, ale záhadně rychlý klon karty S3Virge). Hru jsem zkoušel i na AMD K6 II/350, ale pro změnu přes X-Terminál, a tady se ukázalo, že X-Terminály se na hraní přeci jen nehodí, alespoň na 10 megabitovém Ethernetu. Ale přesto je síťová hra dvou hráčů proti sobě, zalogovaných na jednom terminálovém serveru možná. Jen je trochu trhaná ;) V současné době mi uvedení realtimové hry běžící čistě pod X11 přijde jako trochu avantgardní krok: náročnost Linuxu s X11 se přeci jen blíží spíš Windows NT, než Windows 9×, a proto by nebylo špatné, kdyby se hry (alespoň ty realtimové) portovaly ještě nějaký čas paralelně do SVGAlib i do X11, podobně jako svého času průkopnický Doom. Ale firma Loki Games zřejmě usoudila, že kdo má peníze na koupi hry pro Linux, ten má také peníze na zakoupení příslušného hardwaru.
S čím zatím zkušenost nemám, je podpora akcelerovaných 3D karet typu Voodoo FX pod Linuxem: teoreticky není důvod, proč by hry pro Linux nemohly používat hardware optimalizovaný právě na hraní. Asi před rokem se o něčem jako o napsání podpory pro akcelerované karty zmiňoval Honza Hubička, autor programu XaoS, knihovny aalib nebo hry Koules. Takže si myslím, že se nakonec taky dočkáme ;-) (jestli jsme se náhodou už nedočkali a já o tom akorát nevím). [dočkali, hardwarová 3D akcelerace je podporována minimálně u karet Voodoo a Nvidia (Riva TNT) – poznámka redakce]
Co se týče zvuku, tak se zdá, že jedinou podmínkou je správná podpora zvuku v kernelu. Já zkoušel starý kernel 2.0.35 přeložený s podporou mé karty Gravis Ultrasound, a hra celkem zdárně zvučila (i když např. ozvučení úvodní animované sekvence záhadně skončilo v půli – zřejmě to byl můj hardwarově/kernelový problém, hudba se totiž jinak zdála synchronizovaná s obrazem). Kernel 2.2.5 z distribuce RedHat 6.0 se mi s Graviskou rozezvučit nepodařilo, tudíž se nedalo žádné bzukání očekávat ani od hry – ale upozorňuji, že se SoundBlaster kompatibilními kartami nebývají v Linuxu žádné problémy, takže většina lidí je lidově řečeno „za vodou“.
Jinak jednotkám ve hře jsou přiřazené samplované výkřiky typu „rozkaz pane“, známé třeba z Warcrafta II: na své si určitě přijdou různí zakomplexovaní jedinci, kteří by podobné výkřiky rádi slyšeli i v reálném světě ;-)
Co dodat k samotné hře? Předpokládám, že všichni znáte původní DOSovskou Civilizaci. V mnohém zůstává nepřekonaná, i když příslib síťové hry a „vesmírných“ jednotek v Call to Power vypadá zajímavě. Kromě toho, že hra je pseudo-3D a jednotky, divy světa i technologie se často jmenují jinak, je tu zásadní změna oproti staré Civilizaci jen jedna – ovšem každého zkušeného fanouška Civilizace kterému jsem CTP ukazoval, dost zaskočila: „vylepšení“ krajiny (cesty, pole, doly) neprovádějí jednotky setlerů – ty v CTP mají jedinou funkci, a to zakládat města. Místo toho si podobně jako v případě výzkumu (Science) volíte, kolik produkce má jít na takzvané PW, což je druhá základní jednotka ve hře po penězích. PW znamená Public Works, a když jich máte dostatek, tak „vylepšení“ krajiny provádíte samostatnou ikonkou kladiva, bez ohledu na to, jestli je na políčku umístěna nějaká vaše jednotka.
větší obrázek, největší obrázek
Kromě toho je tu ještě určité vylepšení spočívající v možnosti spojovat jednotky do větších skupin, jako např. v Command & Conquer nebo ve Warcraftovi. To značně usnadňuje dobývání měst, ale: přijde mi, že to nějak ubralo hře šťávu, dostatečně silné armádě teď stačí prostě jít a dobýt vše, co ji stojí v cestě, zatímco ve staré Civilizaci člověk musel složitě shromažďovat rozptýlené jednotky, které navíc při dobývání měst postupně ztrácel. Nějak mi v CTP prostě chybí možnost uplatnit různé strategické obkličovací finty, které byly vynucené tím, že mohla v jednu chvíli útočit na jediné políčko jen jediná jednotka. Hra je teď rychlejší a nudnější. Ovšem přínosem jsou nové komické jednotky, např. Corporate Branch, což je úředník který se i se svým kancelářským stolem a židlí animovaně přesunuje přes hory a doly :-). Hra je pochopitelně podstatně zábavnější pokud ji hraje víc hráčů, než když hrajete proti počítači. Ale možná moje zklamání plyne jen z toho, že jsem zatím měl čas jen na jednu celonoční pařbu při nejnižší obtížnosti – pryč jsou časy, kdy jsem kvůli hraní počítačových her propadal na vysokých školách, teď nějak nezbývá na hraní čas :-(
Úplně na závěr bych se zmínil, že pro ty, komu se nechce za jakýkoliv software platit, ale přitom nechce krást, je tu ještě free klon Civilizace, hra FreeCiv, která existuje pouze pro více hráčů po síti, a je pochopitelně open source. Zatím jsem ji nezkoušel, ale podle README se víc podobá původní Civilizaci pro DOS.
Poznámka: po zveřejnění tohoto článku jsem obdržel dopis od rozhořčeného fanouška FreeCiv, že poslední verze už prý mají umělou inteligenci a navíc můžete hrát za Čechy :)
ČLÁNKY DO MAILU
