Názory k článku Clojure aneb jazyk umožňující tvorbu bezpečných vícevláknových aplikací pro JVM (2.část)

vdaka za clanok konecne nieco zaujimave na roote

Nepletete si ampersand s apostrofem?

Ano, taky jsem si toho všiml, je to tam nejméně třikrát.

moje rec, root by se mel prejmenovat na BFU, protoze uroven clanku jde rapidne dolu... tohle je svetla vyjimka

"infixové operátory by nebylo možné předávat jako parametry do jiných funkcí atd"

preco nie? btw su jazyky v ktorych je mozna aj infixova aj prefixova notacia, napriklad v F#

(+) 1 1 //prefixový zápis
1 + 1 //infixový zápis

a tiez sa dajú predávat ako parameter

[1;2;3] |> List.reduce (+) //spocita vsetky polozky zoznamu

pretoze kazdy operator je funkcia (tak ako v Clojure) takze si mozem trebars aj nadefinovat novy operator "+" - ktory bude odcitat :P

let (+) a b = a - b
1 + 1 // 0

F# a clojure su velmi podobne jazyky akurat F# ma omnoho volnejsiu syntax (vacsinu zatvoriek si dokaze doplnit compiler na zaklade odsadzovania) na druhej strane Clojure ma vyhodu ze je dynamicky z coho vyplyva kopec dalsich vyhod.

A to jsou ty operatory potom jenom binarni nebo n-arni jako v Lispu, pardon v Clojure?

V F# jsou pouze unární a binární operátory.

Nejlepší by byl n-ární infixový operátor. :-D

Nejlepší by byl n-ární infixový operátor. :-D

Což pro pevné n není neobvyklé:

• podmínka ? platí : neplatí
• kontext ⊢ výraz : typ

Podobně můžeme mít binární postfixový operátor pole[index].

Že jsou F# a Clojure velmi podobné, to je dost odvážné tvrzení, až na to, že jsou to funkcionální jazyky, mají dost jinou filozofii (alespoň co o F# vím, kdyžtak mě opravte). F# je silně inspirovaný Haskellem.

F# je spíš inspirovaný OCamlem.

Mam otazku k poslednimu prikladu na zlomky. Vyraz, ktery je tam uvedeny, sestava jen z nasobeni a deleni, tj. jeho vysledek vzdy musi byt racionalni!

Je snad to, ze Clojure nevypise zlomek, zpusobeno pouzitim literalu 0.3 misto 3/10?

Tohle by chtelo v clanku vic ujasnit.

No jestli se Clojure chova stejne jako Common Lisp, tak se tim 0.3 "prepne" datovy typ na real. Automaticky prevod 0.3 na 3/10 by asi nebylo to, co chtel uzivatel. Ale nevim, mozna to ma Clojure jinak nez CL.

hej, je to tak :)

Clojure se mi hrozně líbí, ale roky a roky práce investované do Common Lispu, jeho kompilátorů, nástrojů a featur bude dohánět jen stěží...

Rozsáhlý Java ekosystém, vývojáři znalí největších předností (a nedostatků) Common Lispu a toho, jaké klade moderní software požadavky na použité nástroje, to všechno hraje Clojure neskutečně do karet. Ale pokud jde o vyspělost a "ověřenost v bitvách", tak tam má Common Lisp pořád ještě navrch a proto Clojure sleduju sice se zájmem, ale zatím jenom z povzdálí. :-)

... ty uz to nehul ...

Ted jsem si vzpomnel, jak jsem v mladi cetl Skolicky

Jak by se dala specialni forma (formule?) "if" vytvorit pomoci lambdy? Me to dost zajima, protoze jsem premyslel o tom, jestli by slo udelat lisp-like jazyk bez spec. forem. Neco podobneho ma TCL, ale tam je to jaksi vsechno naopak - cely seznam se automaticky quotuje, takze se musi spustit explicitne. Tam asi spec. formy nepotrebuji, kdyz je to interne vsechno retezec, ale LISP/Clojure?

tak nejak mi unika chovanie sa vstupu:

user=> #{1 '1}
#{1}

Nemalo by to taktiez vyhodit vynimku?, nakolko:
(= 1 '1)
true

Děkuji za článek :-)

Jenom poznámka - část 3 - pro konstruktor Seznamu se v Clojure používá (list prvky)

=> (doc list)
- - - - - - - - - - - - - -
clojure.core/list
([& items])
Creates a new list containing the items.