Názory k článku Co je nového u Raspberry Pi? Všechno!
-
rip (neregistrovaný)
koho by to napadlo, ze xenonovy blesk je v podstate silny kratkodoby elektricky obluk ktory generuje silne elektromagneticke ziarenie a svetlo je len bocny efekt (ktory je ale to co sa vyuziva). no a vsetky tie dratky a spoje na doske su vlastne sekundarnym vinutim trafa. tak len blyskajte a piste nezmysli o tom, ze to sposobuju fotony...
-
Halamus (neregistrovaný)
DC-DC potřebuje nejen výkonovou součástku, ale i řídící obvod, možná je problém tam.
http://www.raspberrypi.org/xenon-death-flash-a-free-physics-lesson/
Odkázaný článek jsem nečetl. -
peter (neregistrovaný)
Na EMC si vyrobcovia fotoaparatov davaju dost velky pozor, tuto ide o bezny fotoeletricky jav, vyrobcovia IO to poznaju velmi dobre, preto su puzdra cierne. V pradavnych dobach volajaky Ivan Sergejevic Papuskin 'vylepsil' puzdrenie ruskych klonov PIO obvodov 8255 pouzivanych v PMD85 tak, ze boli zacapkane v takej hnedej hmote, farba volaco pripominala - a kvalita bola tiez taka, stacilo si na pocitac 'posvietit' a uz to bolo ...
-
peter (neregistrovaný)
primarnym dovodom ciernej farby je fotoefekt, do cierneho epoxidu sa puzdria aj obvody so zanadbatelnou vykonovou stratou, navyse ten epoxid ma dost mizerne tepelne vlastnosti ... obvody s nejakou vykonovou stratou, ak nemaju kontakt na chladic, sa chladia cez vyvody do dps (stare DIL), v pripade smd (SSOP, TSOP, SIOC atd.) maju zo spodu pomocnu kontaktnu plochu, bezvyvodove puzdra (BG a pod) su v keramike ...
-
X125 (neregistrovaný)
Černá barva je primárně kvůli vyzařování tepla, že zároveň brání fotoefektu je samozřejmě taky pravda (ale to umí hmota libovolné barvy se správnými vlastnostmi propustnostmi světla) - černá barva jsou dvě mouchy jednou ranou. Že se tato hmota používá i pro nízko výkonové obvody, je logické, protože je to průmyslový standard a cena je nízká díky seriové výrobě, takže se používá všude. Nikdo nebude z ekonomických důvodů vyvíjet jinak barevnou hmotu, když černá existuje, nejlépe tepelně funguje a je levná.
Denně se setkávám s teplotními simulacemi obvodů a pouzder. Škoda, že tu nemůžu poslat obrázek, ze kterého vyplývá, že jsou zcela běžné případy, kdy teplota na horní části pouzdra je vyšší než na dolní, že kontaktovací drátky na nožičky zdaleka nepřenesou tolik tepla, jako dokáže vyzářit do prostředí ta černá hmota. -
peter (neregistrovaný)
Kopa obvodov je aj v sucasnej dobe chladena odvodom tepla cez vyvody do dps - napr. zosilnovace do par W - standardne je v AppNotes uvadzany doporuceny obrazec dps, to ze je horna strana teplejsia ako spodna hovori volaco o teplotnych gradientoch a o polohe cipu v puzdre, mozno vyrobca pocita s pricapenim chladica na hornu plochu puzdra. Sucasne moderne IO su naplacane na nosici, ktory je zaroven aj chladicom a je potrebne spajkovat nielen nohy, ale aj plochu na jeho spodku (typicky obvody od Linear a AD). Epoxidove puzdrenie bolo vzdy urcene pre low-cost a spotrebnu elektroniku, standardne sa im vyhybame a ak mame alternativu, presadzujeme keramicke puzdra, cierna farba samozrejme zlepsuje radiacne vyzarovanie, ale celkovo je tento efekt pri beznych teplotach mizerny (fyzika, cierne teleso, S-Boltzmanov zakon). Pri sucasnych tenkych puzdrach uz epoxid aj tak nevyhovuje, fotoefekt je uz znamy fenomen aj pri pametiach, pokial ide o volajaky reset pocitaca, tak sa dokopy nic nedeje, naposledy som s ale s tymto stretol pri nahodnom spustani vykonovych tyristorov (vyrobca optimalizoval puzdrenie ...) a to bola ina zabava ...
-
johny (neregistrovaný)
Tak tohle je fakt přinejmenším dezinformace. Nepleťte černou ve viditelné oblasti s "černou" ve vzdálené infračervené. Pouzdra čipů by klidně mohla být bílá a přitom se chladit úplně stejně. Neodhadujte emisivitu v infračervené oblasti podle toho, co vidíte svýma očima. Myslíte si snad, že když si radiátor v pokoji natřete načerno, že by mohl být při stejném výkonu menší než bílý?
-
muf (neregistrovaný)
Budu to muset vyzkoušet až budu mít čas, ale momentálně mně smysl device tree trochu uniká.
Jsou motivací periférie, které nelze detekovat pomocí PnP mechanismů třeba na PCI(na těchto deskách nebývá), USB atd??
Proč se ale v případě jednoduchého počítače jako je Raspberry trápit s vytvářením fragmentů device tree, když můžu modul ovladače zavést prostě ručně?
Znamená zavedení device tree nějaké problémy při práci s GPIO piny, pokud se nebudu hrabat v nastavení device tree? S přímým přístupem problém přece být nemůže a opět, pokud chci na GPIO přistupovat standardně přes /dev/... zavedu odpovídající modul(který jsem si napsal třeba sám) ručně....Možná se ptám blbě - moc času jsem Raspberry apod. zatím nevěnoval - ale dokáže to někdo objasnit?
-
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelAno, jde především o periferie na sběrnicích, které nepodporují enumeraci. Tam samotné zavedení modulu ovladače nestačí, ovladač neví, kde a zda je nějaké zařízení zapojeno. V některých případech se dá nové zařízení vynutit za běhu, například u I²C:
# echo pcf8583 0x50 > /sys/bus/i2c/devices/i2c-1/new_device
V jiných situacích ale nic takového udělat nejde, příkladem je třeba v článku uvedené softwarově ovládaná 1-Wire, kde je jediná možnost (bez Device Tree) překompilovat kernel.
-
muf (neregistrovaný)
Modulu můžu předat parametr např. s adresou pokud je napsán tak, že jej rozpozná...
Chápu to co píšete tak, že se to týká např. nějakého čipu na i2c, který je tam na nějaké adrese. Nelze jej jednoduše detekovat a tak odpovídající modul/ovladač o něm odněkud musí něco vědět.... to je jasné.
Ale jak si vysvětlit nefunkčnost vlastní i2c sběrnice o které píše autor článku? -
Ondřej CaletkaZlatý podporovatel
Protože definice I²C řadiče není součástí základního Device Tree pro RPi. A to celkem záměrně, aby se zamezilo konfliktům, kdy stejný I²C řadič ovládá jak VideoCore, tak i CPU. Dříve se to řešilo poměrně nesystémově blacklistem na moduly
spi-bcm2708ai2c-bcm2708. Samozřejmě, je možné jen povolit I²C řadič správným parametrem pro Device Tree, zapsaným do souboruconfig.txta tak obnovit chování před zavedením Device Tree. -
me (neregistrovaný)
Posledni zmeny v kernelu me zasahly uplne stejne, RTC modul na I2C nebyl dostupny, I2C sbernice nenalezeny. Tento clanek mi hodne pomohl. Krome vytvareni vlastniho dtb souboru se lze take podivat do /boot/overlays, Raspbian tam ma nekolik binarnich dtb souboru pro bezne periferie, me se treba hodil "/boot/overlays/ds1307-rtc-overlay.dtb". Do /boot/config.txt jsem pridal radku
dtoverlay=ds1307-rtc-overlay.dtb
a po rebootu byla dostupna I2C sbernice i hodiny RTC. Ale nekomu muze stacit jednodussi resene, pridani radky
dtparam=i2c1
aktivuje /dev/i2c-1, pak uz muzete pouzivat nastroje ktere znate z minulosti.
Kompilator dtb souboru je v Raspbianu v balicku device-tree-compiler; komilator "dtc" umi prekladat jak z textu do binarniho formatu tak i preklad opacnym smerem, tedy rozkodovani binarniho formatu do textu.
-
Roman Mátyus (neregistrovaný)
Najprv som sa novej verzií veľmi potešil. Nadšenie opadlo, keď som si uvedomil, že SATA stále nepridali.
Takto sa mi vidí stále vhodnejšie prevádzkovať ľubovoľný OS na BananaPI s malým SSD ako na RPI s SD kartou. Predsa len, SD karty nie sú stavané na neustále zapisovanie logov a pod.
