Problémem těchto kroků je rychlost vymahatelnosti práva. Poskytovatel sídlí bůhvíkde. Když poruší nějakou povinnost, než se příslušné úřady doberou nějakého výsledku, tak už je situace jiná - pak nastává kolečko odvolávání, handrkování a na konec to v nejlepším případě skončí nějakou pokutou.
Dále se ty velké firmy soustředí na to, aby požadavky co nejvíc ošidily. Skrývají své kroky za "nutná technická řešení", vynakládají velkou snahu, aby mohli prokázat "best effort" v dané věci (tím pádem se pak dovolávají institutu liberace / exkulpace) atd.
V tomto ohledu jsou technická a právní oddělení značně napřed před mocí úřední a asi se to jen tak nezmění. Internet je globální - službu nejde (nechceme) omezovat lokalitou (Velký čínský firewall, ruské snahy atd.).
Úřady se na to dívají (v nejlepším případě) optikou obecného blaha a čas úředníka moc nezajímá (když vyřeší problém za měsíc nebo za rok - plat bere stejný). Korporace si velmi jednoduše postaví na váhu rizika postihů, náklady, ztráty a čas.
Podle mě je jediným řešením začít místními zákony. Vyžadovat striktně po lokálních provozovatelích dodržování GDPR - aby eshopy neshromaždovaly zbytečné informace o zákaznících (proč by měl eshop vůbec zpětně znát moje jméno a doručovací adresu? To potřebuje jen omezenou dobu), a tím učit široké masy, jak se to má dělat. Teprve pak dojde k uvědomění lidí, jak moc dávají svoje data všanc globálním službám a vznikne tlak do zákazníka (a na nej už korporace slyší).
Řešení je v nedohlednu. Jděte do jakékoliv malé či středně velké firmy a zjistíte, že jejich softwary jsou nabity informacemi, které stejně nepotřebují. Zlomek e-shopů umožní nákup bez registrace. Z toho zlomku ještě menší zlomeček vystaví doklady bez jména a úplně zanedbatelný zlomek dbá i na to, aby se zahodily ty informace po přepravě (i na straně přepravce)... Přitom si tím jen všichni komplikují život.
...nebo musíme připustit, že soukromí už neexistuje a existovat nebude.
Cokoliv odešlete na cizí server, přestává být soukromé.
Jestli jde o ochranu soukromí, proč nejvíc vadí platformy umožňující anonymní diskuze a sdílení informací?
https://www.youtube.com/watch?v=e82F6Rns2iE
https://blog.cloudflare.com/terminating-service-for-8chan/
https://off-guardian.org/2018/09/30/reddit-quarantines-9-11-truth-board/
31. 10. 2019, 13:03 editováno autorem komentáře
Problem je ze zakony dnes po firmach vyzaduju uchovavanie osobnych udajov (meno, adresa a podobne) pre uctovnictvo po dobu niekolkych rokov. Cize ja ako predajca tie udaje nemozem proste zmazat. Dalej ako vam mam predat nieco cez eshop na doklad bez mena? Pri nakupe na dialku je jedina moznost dokladu faktura a ta musi mat uvedeneho kupujuceho a predavajuceho. Bez dokladu samozrejme predavat nemozem. Anonymny blok z registracnej pokladne je mozny iba pri priamom predaji v obchode.
A to nehovoriac o zcela praktickych dvovodov. Vola zakaznik "No viete ja som si u vas pred rokom objednal nejake tricko a teraz potrebujem riesit problem XY alebo kupit XY podobny material". Moja reakcia "Je mi luto ale neviem nic dohladat lebo som vsetky objednavky anonimizoval takze tam nemam mena"
No a jakoze zmazanie dorucovacej adresi po doruceni zasielky na strane kurierskej spolocnosti tiez zo zakona nieje mozne. Ked Vam prida financna kontrola a zacnu sa pozerat nato kam a za ake peniaze posielate tovar tak potrebuju vypis zasielok a dalsie veci. Nehovoriac o tom ze kurierska spolocnost musi tie udaje uchovavat z rovnakych dvovodov ako ja. Musia vediet realne preukazat za co beru prachy.
Alebo mi nieco unika nejaka dvolezita pointa?
Ak ano poucte ma
Tomas Lehocky
Problem je ze zakony dnes po firmach vyzaduju uchovavanie osobnych udajov (meno, adresa a podobne) pre uctovnictvo po dobu niekolkych rokov.
Žádný zákon nenařizuje na doklady uvádět jméno. Jedinou výjimkou jsou doklady nad 10.000 CZK, které si chce kupující uplatnit v DPH.
Ve všech ostatních případech je to zcela zbytečné sbírat a na doklady uvádět. Pak se firmy musí dalších 10 let o údaje starat. E-shop může zcela v klidu vystavit doklad bez jména a dokonce po půl roce od přepravy smazat i údaje o dodací adrese.
Na Slovensku ano.
§ 74
Obsah faktúry
(1) Faktúra vyhotovená osobou podľa § 72 musí obsahovať
b) meno a priezvisko príjemcu tovaru alebo služby alebo názov príjemcu tovaru alebo služby, adresu jeho sídla, miesta podnikania, prevádzkarne, bydliska alebo adresu miesta, kde sa obvykle zdržiava, a jeho identifikačné číslo pre daň, pod ktorým mu bol dodaný tovar alebo pod ktorým mu bola dodaná služba,
V urcitych pripadoch sa da pouzit "zjednodusena faktura", ktora meno kupujuceho obsahovat nemusi, ale to je zakonom zakazane pri zasielkovom predaji (teda e-shopy).
Neznám tedy slovenské zákony, ale čtu § 75 odst. a), b) - v obou se praví ještě "a jeho identifikačné číslo".
Podle mě se jedná jen o to, že když prodáváte podnikateli, on má právo doklad mít a vy povinnost vystavit. Nepodnikatel nemá identifikační číslo, takže se na něho § 75 odst. a), b) nevztahují.
V ČR je úprava jinak napsaná, ale významově totožná. Když jdete do IKEA a nakoupíte nábytek za 50 000 CZK, vyjedou Vám paragon (zjednodušený daňový doklad). Teprve na vyžádání Vám na informacích vystaví (= musí vystavit) doklad se jménem.
Přesně to samé, co praktikuje IKEA, Datart a ostatní, mohou bez nejmenšího problému praktikovat e-shopy. Tedy sbírat informace až ve chvíli, kdy druhá strana projeví zájem a tím pádem i souhlas. Pak se na to nevztahuje ani GDPR souhlas, protože sběr informací je dán jiným zákonem (ovšem chránit je musíte).
Tedy, to, že DOPŘEDU musíte vybrat informace a DOPŘEDU je vyplnit si podle mě do toho zákona doplňujete navíc.
Paragon (bez kompletnej faktury) sa da pouzit aj na Slovensku ale zakon o DPH ho explicitne zakazuje pri zasielkovom predaji. Teda pokial si nabytok kupim v IKEA osobne, daju mi len blok z pokladnice ak si ho ale kupim cez internet, musia mi vystavit kompletnu fakturu vratane mojich osobnych udajov. Zakon pritom nerozlisuje, ci je odberatel podnikatel/nepodnikatel a platca/neplatca DPH. Za spravnost udajov na fakture je zo zakona zodpovedny dodavatel, je teda pochopitelne, ze si ich vyziada este predtym ako sa uskutocni obchod.
§ 72
Osoby povinné vyhotoviť faktúru
(1) Platiteľ je povinný vyhotoviť faktúru podľa tohto zákona pri
d) dodaní tovaru formou zásielkového predaja s miestom dodania v tuzemsku,
§ 74
(4) Zjednodušená faktúra podľa odseku 3 písm. a) a b) sa nesmie vyhotoviť pri dodaní tovaru alebo služby podľa § 72 ods. 1 písm. b), d) a e).
V principe by fakturu nemusel vystavovat e-shop, ktory nie je platcom DPH a dodava len v tuzemsku . To sa ale tyka len mensiny e-shopov.
Ano, já to četl. Podle § 72 musíte vystavit fakturu.
Ale jméno na fakturu musíte uvádět jen za podmínek § 75 písm. b). Píše se tam o uvedení identifikačního čísla odběratele - ale to mají jen podnikatelé. Proto si myslím, že celé písm. b) se nevztahuje na běžnou fyzickou osobu nepodnikající. Ale nevím, výklady a komentáře jsem nečetl, jen ten paragraf.
§74 1b (nie §75) uvadza povinnost uviest identifikacne udaje prijemcu tovaru/sluzby - nie je tam explicitne povedane, ze prijemca je len podnikatel. Ak prijemca identifikacne cislo nema, tak sa jednoducho na fakture neuvedie (a nasledne samozrejme nie je mozny na zaklade takejto faktury odpocet DPH).
K tomuto sa hodi uz len dodat, ze presne na tento pripad sedi moja oblubena pasaz z Atlasovej vzbury od Ayn Rand:
"Nevinným totiž nelze vládnout. Stát má jednu jedinou pravomoc – zatočit s tím, kdo překročí zákon. Jenže když není dost pachatelů, musí si nějaké obstarat. A tak začne stavět mimo zákon kde co, až už není možné normálně žít, aniž by se člověk proti něčemu neprovinil. Národ poctivců není nikomu k užitku. Z takového nic nekouká. Stačí ale schválit pár zákonů, které nelze ani dodržovat, ani vymáhat, ani objektivně vykládat, a rázem máte národ provinilců. A těm už vládnout lze."
nie je tam explicitne povedane, ze prijemca je len podnikatel
Podle mě to vyplývá z kontextu odstavce i z jeho smyslu. Kontext je: předpokládá se existence IČ - tedy na toho, kdo nemá IČ se odstavec jako celek nevztahuje. Smysl: smyslem je kontrolovat odvedení DPH vs. uplatnění DPH (jsme na poli ZDPH). Nepodnikající osoba DPH neuplatní, takže nelze nalézt ani tento smysl. Dále můžete uplatnit strukturální výklad: zcela jiný paragraf hovoří, že se musí vystavit faktura (při zasilatelském prodeji). Jiný říká o náležitostech faktury - tyto paragrafy spolu souvisí volně (na těsno by byly uvedené v sobě).
Ale opravdu nejsem znalý slovenských zákonů a jejich uplatňování, toto je jen výkladový příklad.
"Podle mě to vyplývá z kontextu odstavce i z jeho smyslu.Kontext je: předpokládá se existence IČ - tedy na toho, kdo nemá IČ se odstavec jako celek nevztahuje."
Ide o to, ze v definicii pojmov na zaciatku zakona, je definovany pojem "zdanitelna osoba" co je v podstate ekvivalent podnikatela. Vsade, kde sa dana povinnost tyka iba podnikatelov, je uvedeny tento pojem. V §74 1b to vsak uvedene nie je a moj vyklad je preto taky, ze sa to tyka vsetkych odberatelov.
"§ 3
Zdaniteľná osoba
(1) Zdaniteľnou osobou je každá osoba, ktorá vykonáva nezávisle akúkoľvek ekonomickú činnosť podľa odseku 2 bez ohľadu na účel alebo výsledky tejto činnosti."
Zakon sa uplatnuje tak, ze na Slovensku neexistuje e-shop, ktory by faktury (aj nepodnikatelom) nevydaval a preto kazdy e-shop vyzaduje aj osobne udaje odberatela. Bez toho objednavku nevytvori.
Vsade, kde sa dana povinnost tyka iba podnikatelov, je uvedeny tento pojem.
Ano, to zní jako logický výklad.
Každopádně je to dost podivně nastavené a marně hledám nějaký rozumný důvod, proč se to v SK vyžaduje.
Mimochodem, e-shopů v ČR, které by uměly vystavovat doklady bez údajů taky moc není. Přetrvává tu ještě Rakousko-Uherská tradiční byrokracie, spousta firem si nedovede doklady beze jmen ani představit, přestože ty údaje k ničemu nepotřebuje ani nevyužívá. Takže výsledek je skoro stejný :).
"Každopádně je to dost podivně nastavené a marně hledám nějaký rozumný důvod, proč se to v SK vyžaduje."
Teoreticky to moze sluzit na ucely nesuvisiace priamo s vyberom DPH, ako napriklad pre obchodnu inspekciu , ale na hladanie rozumnych dovodov v ustanoveniach zakonov v SR som rezignoval uz davno - vid vyssie uvedeny citat z Atlasovej vzbury.
Pravdepodobne to tam vlozil uradnik Ministerstva financii, ktory sa podielal na priprave zakona, lebo si myslel, ze to "bude tak dobre" (teda, v sulade s uradnickou mentalitou, to umozni vyssiu uroven kontroly statu nad obchodnymi transakciami) a poslanci prislusnej vladnej koalicie uz len poslusne zahlasovali za vladny navrh zakona.