Muzu se zeptat co vsechno pisete do adresniho radku? Jak firefox, tak konkqueror Vam umoznuje pouzivat webove zkratky. Zkratky se daji pouzivat i pro volani lokalnich aplikaci. Urcite mi neprijde vhodne aby se tyhle informace dostavali na internet. Btw. dostat se na net, muze taky znamenat „byt zalogovany po cele ceste az ke googlu“ ne jenom ulozeny u Googlu.
Ja treba obcas taky udelam to, ze kdyz kopiruji neco z jedne stranky do druhe a mam to ve dvou tabech, tak text oznacim (vetsinou se neda poradne oznacit jenom urcite pismena, ale oznaci mi to automaticky cely odkaz), tak si to zkopriuju do adresniho radku, kde se da oznacit uz jenom pozadovana cast, no a tu si pak zkopiruju. Napr. kdyz prenasite nekam cislo uctu XXXX-YYYYYYYYY/AAAA a potrebujete to nahrat do tri policek. A tohle vsechno jde ven.
Nebo nekam zadavate heslo (a je to treba https stranka) a nevsimnete si kde vam zrovna stoji kurzor. A hle uz to mate naklapane v URL a to znamena ze heslo je na googlu a po cele ceste az ke googlu.
Hlavni problem je v tom, ze si tohle zvysene riziko neuvedomujete, ze ani nevite ze ste do netu vysipali nezasifrovane duverne data.
P.S.: Prikladu muze byt vice. Napr. se svet dozvida o infrastrukture interni site.
Opravdu mají ISP povinnost sledovat HTTP request a logovat? A jak poznají HTTP na nestandardním portu? Jak zalogují HTTP přes SSL?
To sice můžou zkusit dělat, ale jednak to bude poněkud náročné kapacitně a už vůbec jim to nemůže ukládat zákon. Aspoň zatím.
Jestli si to nepletete s logy e-mailu – od koho, komu, velikost, relay – jenže to se týká provozovatelů SMTP serverů a ne ISP (není to totéž).
Mě především není moc jasné, proč obsah adresního řádku někam posílat. Tohle „našeptávání“ v url již funguje offline a funguje dobře, tedy na základě stránek, které si uživatel již prohlédl.
Článek pana Krčmáře sice asi vyvrátil podezření, že se do google posílá něco co by se posílat nemělo, ale zjištění, že se tam posílá „jenom“ obsah adresního řádku mě tedy děsí úplně stejně.
Naseptavani podle seznamu nakesovanych stranek a podle seznamu stranek, ktery ma k dispozici Google, neni to same. Pokud tedy chcete mit naseptavani podle toho druheho, posilat info Google potreba je. Aby naseptavani podle obou seznamu bylo ekvivalentni, musel byste navstivit cely obsah WWW, jak to temer udelal Google.
Samozrejme, lze zpochybnit uzitecnost teto funkce. Osobne jsem bez ni zil spokojene az dosud a predpokladam, ze mi do smrti chybet nebude. Zalezi ale na uzivateli a nekdo holt musi mit kdejakou blbost.