Odpověď na názor

I tenkrát se pašovalo... V 80. létech, zvlášť ve druhé půli, to už nebylo tak strašné (pokud jste se nepokoušeli provézt zakázanou literaturu nebo tak něco...), a za předpokladu, že to nebyl zájezd autobusem nebo jste nejeli autem. Ve vlaku ty kontroly nebývaly tak ostré, případně stačilo nechat celníkům nějakou kost, třeba v podobě rozečteného časopisu Playboy. ;-D
Čímž netvrdím, že někdy člověka neprošacovali a neprobrali kufr do poslední smradlavé ponožky.
A, jak i zde vzpomenuto, občas stačilo označit počítač jako elektrický psací stroj - a s deklarovanou cenou těsně na hranici povoleného devizového přídělu se pak dal provézt skoro legálně.
Jenže pak nastoupili bedliví sousedé a běžná závist... Takže základní pravidlo znělo: Nechlubit se, zejména ne před domovním důvěrníkem"
Na rozdíl ode dneška totiž člověku nehrozila jen návštěva celníků a doměření pokuty, ale mnohem spíš nechtěná pozornost Státní bezpečnosti či nenápadná poznámka v kádrových materiálech.