Odpovídáte na názor k článku Commodore 64 II s disketovkou 1541-II aneb zaprášený klenot ze stodoly. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Nově přidané názory se na webu objeví až po schválení redakcí.
Ano, v Tuzexu se dalo nakupovat i za západní měnu, ale pokud ji člověk neměl napřímo, byly bony
výhodnější.
V našem městě byly Tuzexy dva. Jeden na náměstí, ale tam se daly koupit potraviny, drogerie, a cetky, ale rozhodně žádná elektronika. Ve druhém byla naopak k sehnání ta technika.
Garantuji vám, že osmibity tam občas měli - ovšem s důrazem na to slovo občas
.
Ono to fungovalo i obráceně: protože nebyli zákazníci, kteří by si mohli něco takového dovolit, bylo zbytečné to nabízet.
Mimochodem: i podle toho, odkud měl kdo zvé atárko, se poznalo, čí synek to je
(holek se to většinou tak moc netýkalo...): z Tuzexu šlo obvykle do rodin tajemníků či papalášů, poslané z ciziny zase putovalo k příbuzným exulantů. Těch, kdo směli dojet do Západního Německa či Rakouska, a tam si za vyvexlovanou cizí měnu vysněný stroj koupili, nebylo zas tolik. (Spíš se uchylovali ke zprostředkovanému dovozu - bylo třeba najít někoho, kdo směl, a zároveň byl dost spolehlivý na to, aby člověka neokradl anebo neudal.)