Názory k článku Crowdfunding na prolamování nechvalně proslulé herní ochrany Denuvo

To jsem cetl jednou zpravu, ze zrovna Denuvo z jedny hry odstrelili tak, ze ho ani nemuseli crackovat: Proste prehrali dotycnej soubor z Linuxove verze hry (bez Denuva, nebot tam nefunguje) do Windows verze a bylo vymalovano. Po nejaky dobe mam za to, ze vydavatel zareagoval tim, ze Denuvo ze hry uplne odstranil

To nahrazení souboru zní hodně nepravděpodobně. Kde jsi to četl?

Myslim, ze to bylo tim, ze hra pouzivala engine Unity a Denuvo bylo v DLL, kde toto slo udelat. Zdroj si nepamatuju.

Jedna sa o Two Point Hospital.
Clanok: https://www.game-debate.com/news/25673/two-point-hospitals-denuvo-drm-protection-cracked-the-day-before-launch

2. 10. 2020, 10:57 editováno autorem komentáře

Finančně pomoci nemohu, ale výkon cpu přes BOINC velice rád podpořím.

Denuvo nemám rád, nicméně podporovat crackery nebudu. Můj protest je tím, že hry s Denuvem prostě vynechávám, jak to jde. Bohužel i poslední Mafia DE má Denuvo, ale tu jsem si nemohl nechat ujít. Nejde mi o to, že bych chtěl pirátit, už dlouhé roky hraju pouze legálně koupené hry, ale Denuvo otravuje nakonec i poctivé hráče.

I díky tomu preferuji GOG kde to jen jde...

Hry nehraju, ale pokud bych si měl vybrat komu zaplatit, tak raději dám peníze na odstranění ochrany, než platit za omezený produkt.

Ano, jsou mezi námi lidi, kteří raději zaplatí za páčidlo, aby s ním vysklily výlohu obchodu a jogurt z něj ukradli, než aby zaplatili v samošce za nákup, jako každý slušný člověk...

Tvé přirovnání pěkně kulhá... Protože pokud si ten jogurt koupím a otevřu normálně, tak ho můžu jíst jen pokud je ve čtvrtek druhý úplněk v měsíci.

Kdežto když jej otevřu tím tvým páčidlem, tak jej můžu sníst kdykoliv.

Proč by mělo kulhat? Tak to prostě je a s tím je potřeba počítat... Pokud obchod otevírá opravdu jen ve čtvrtek druhý úplněk v měsíci, nezbývá, než ho ve čtvrtek druhý úplněk v měsíci navštívit. Špatná otvírací doba mi nedává právo krást.

To jenom v IT a herní scéně se pořád hledají výmluvy, proč by nelegální užití cizího díla a obrání autora o zasloužený honorář (ať tedy nepoužívám nepřesný pojem krádež, který by se měl vztahovat jen na fyzické dílo) mělo být legální... Autor cracku není nic než obyčejný zloděj, který by měl být urychleně pod zámkem na převýchovu. Zneužívá cizí práce a cizího duševního vlastnictví k nemorálnímu a nelegálnímu sebeobohacování.

I v IT je potřeba si uvědomit, že existují určitá omezení a pravidla, bez kterých nelze normálně fungovat. Reálně je možné ledacos, ale ne všechno je v pořádku. A že mám zrovna teď chuť na zmrzlinku, kterou má to malé dítě na protějším chodníku, mi nedává právo ho zastřelit i s rodičem, který ho chrání, i kdyby to byla poslední zmrzlina na celé planetě...

Prirovnanie vôbec nekulhá, pretože to kedy môžeš ten jogurt jesť máš napísané v podmienkach pri jeho nákupe.
Je to produkt, ktorý niekto vyrobil na svoje náklady a je úplne jeho vec za akých podmienok ho predáva.
Ak si ti tie podmienky nepáčia choď si kúpiť jogurt od konkurenčnej firmy s lepšími podmienkami konzumácie.

A aby som nevyzeral ako pán dokonalý ... ja mám napr. tiež kúpené staršie GTA na steame, ale hrával som ho s upirátených kópií pod wine, pretože steam vtedy nepodporoval hranie GTA pod linuxom a widly sa mi kvoli tomu kupovať nechcelo. Neviem ako je tomu dnes.

Omyl, existují i lidé, kteří si legálně koupí hru a pak (na hraně zákona) odstraní ochranu pro vlastní potřeby.

V podstatě jakákoli ochrana působí jako trest za to, že uživatel koupil oficiální verzi. Na piráty to nemá vliv. Proto musí být efekty takové ochrany co nejmenší, aby to uživatele moc neotravovalo.

U svého SW jsem to vyřešil tak, že jsem udělal ochranu která nejde cracknout, free verze funguje bez omezení a uživatel si může zaplatit za pokročilé funkce a je tam jen jednorázové copy&paste licenčního klíče. Funguje to jako předplatné na týden, takže není co řešit ohledně "bude to fungovat za 10 let?".

Jak jste zajistil to, že to nejde cracknout?

Dal jsem kód placených funkcí na můj server, takže je ta binárka vůbec neobsahuje, není co prolamovat. Případný cracker by je musel dopsat.

> alebo skopírovať z aktivovanej plnej verzie.

Jenže taková existuje jen u mě...

Ano, cokoli jde cracknout třeba tak, že přijdu k tomu vývojáři a donutím ho zkompilovat verzi bez ochrany, takže upřesňuji, že to nelze cracknout bez toho, že by se nejdřív musel dostat na cizí stroje.

„V podstatě jakákoli ochrana působí jako trest za to, že uživatel koupil oficiální verzi. [...] Proto musí být efekty takové ochrany co nejmenší, aby to uživatele moc neotravovalo. [...] U svého SW jsem to vyřešil [...] Dal jsem kód placených funkcí na můj server [...]“

Asi vaší logice vůbec nerozumím, ale já jako uživatel toto také považuji za trest a takovému sw se vyhýbám, co to jde.

To už pak záleží na té přidané hodnotě, jestli to za to uživateli stojí. Mě prosili, ať tam ty funkce dodělám, že rádi zaplatí. Takže jediné co jsem potřeboval byla snadná a efektivní ochrana...

To je v podstatě asi nejférovější řešení pro obě strany.

Na stejném principu funguje třeba i World of Warcraft a Diablo III - hráč má jen klienta, všechna logika běží na serveru. "Cracker" tedy musí vytvořit kompletně celý emulátor serveru se všemi důsledky reverzního inženýrství.

Re: “ Dnes totiž nikdo koupí hry tuto hru skutečně nevlastní, vše je závislé na nějaké licenci, která musí být odsouhlasena a de facto jde vlastně jen o určité pronajmutí produktu k užívání, nikoli jeho skutečné vlastnictví. ”

Kde jste, prosím, přesně přišel na “závislé na nějaké licenci”? Jaké “de facto jde vlastně jen o určité pronajmutí”?

Softwarové licence v EU řeší direktiva (dále jen Software Directive):
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Directive 2009/24/EC of the European Parliament and of the Council of 23 April 2009 on the legal protection of computer programs)
https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2009/24/oj

Jen pro úplnost: ta se odkazuje na:
Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Directive 2001/29/EC of the European Parliament and of the Council of 22 May 2001 on the harmonisation of certain aspects of copyright and related rights in the information society)
https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2001/29/oj

Odkazovanou Software Direktive závazně interpretoval European Court of Justice v rozsudku velkého senátu ze dne 3. července 2012 v případu UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp.:
http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-128/11https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32009L0024
(všechny odkazované materiály jsou i v češtině)
Ve kterém jasně deklaroval, že licence jsou prodávány, nikoliv licencovány!

V rozsudku používá soudní dvůr koncept vyčerpání (exhaustion) autorských práv:
https://en.wikipedia.org/wiki/Exhaustion_of_intellectual_property_rights
který je znám od počátku 20. století z USA (kodifikovaný byl v sedmdesátých letech), a ačkoliv podobný případ nikdy nepřišel před Supreme Court of the United States, a několik rozsudků federálních soudů rozhodovalo odlišně, je možné předpokládat, že by jeho rozhodnutí bylo obdobné jako v případě Evropy (čemuž se držitelé práv asi raději vyhnou).

Princip vyčerpání společně s faktem, že jde o vlastnictví, mimo jiné staví časté podmínky v licenčních ujednáních mimo vymahatelnost (čti: píšou v nich stejné blbosti jako pak Ježek, a tyto blbosti je možné bez studu a bez sankce ignorovat).

Chápu, že pan Ježek není zvyklí trávit příliš času pochopením problematiky než o ní něco sesmolí, ale pokud by přeci našel chvilku času, stačí hledat “UsedSoft Oracle” a najde celou řadu zajímavých informací. Tímto jej také prosím, aby si ty své “de facto” výmysly opravil.

Ano máte pravdu. Ale reálně (zdůrazňuji slovo reálně) jste prost omezen tím, jaké ochrany tam vecpe výrobce té hry. To limituje vaše užívací práva bez ohledu na nějaké zákony. Zhruba stejně jako když si koupíte film na DVD. Jste vlastníkem toho DVD, ale pokud má CSS ochranu, tak si prostě nemůžete udělat záložní kopii, protože překonání ochrany je považováno za porušení zákona (jestli se něco změnilo, klidně mě vyveďte z omylu).

Jenže v článku je napsané slovo "skutečně", a ne "reálně". A čtenář neznalý věci si to může vyložit různě.

Skutečný novinář by ten článek doplnil, aby bylo všem zřejmé, jak je to podle práva, a jaká je praxe.

Pletete dohromady různé problémy – vlastnictví a ochranu softwaru. Pokud již zmiňujete nějakou informaci, udělejte to tak, abyste čtenářům pomohl problematiku pochopit, nikoliv naplnit normostranu.

Co je to licence?
Licence je právo k využívání duševního vlastnictví někoho jiného.
Př.: když si koupíte televizor, kupujete si nejen fyzické předmět, ale i právo na jednu instanci duševního vlastnictví. Nemáte právo vytvářet druhou instanci tohoto duševního vlastnictví. Nemáte ani právo finančně těžit z patentů vztahující se k této televizi (to má držitel autorských práv), ale se svou instancí (jak toho fyzického, tak toho duševního vlastnictví) si můžete nakládat dle svého.

Snaha držitelů autorských práv je přesvědčit uživatele, že nejsou v pozici vlastníka, a že licence je jim pouze propůjčena při dodržení podmínek, které si držitelé práv sami stanoví. K tomu se používá i úmyslně zavádějící vousatá formulace:
this software is licensed, not sold
která stojí na dualitě slova software. Jedním významem je software jako duševní vlastnictví (=duševní vlastnictví je vám licencováno, nikoliv prodáno, a nevlastníte tedy patenty, apod.). Druhým významem je konkrétní instance duševního vlastnictví (software), která je skutečně prodaná (nikoliv licencovaná) a vlastníte ji.
Nevšiml jste si náhodou toho, že lze legálně koupit použité licence Windows nebo Office? Zkuste zapátrat.

Je potřeba rozlišovat mezi službou (nejde o vlastnictví) a produktem (je předmětem prodeje, a stáváte se vlastníkem):
Naprostá většina End-User License Agreement (EULA) není nic jiného než copy-right symbol (a spousta blábolů, které se vás snaží vmanipulovat do přesvědčení, že nejste vlastník). Naproti tomu Terms of Service u služeb může být v pořádku.

Pouze zákon vám může nařizovat podmínky pro to, co sami vlastníte. Žádné licenční ujednání toho není schopné (nestojí nad zákonem a vašim právem nad svým majetkem), proto je verdikt Evropského dvora tak důležitý.

Poznámka: asi před rokem jsem měl dlouhý rozhovor s jedním pracovníkem společnosti Cisco, který sám sebe prezentoval jako odborníka na licence (nevím co přesně tam u nich dělal). Demonstroval naprostou neznalost, a přitom se oháněl školeními a svou expertízou v oboru. Závěr: nevěřit ani “odborníkům” korporátů. Buď to nevědí, a jen opakují hlouposti ze školení, nebo lžou.

RE: To limituje vaše užívací práva bez ohledu na nějaké zákony.
Hovadina. Vaše práva(!) nejsou (dle zákona) omezena. Ochrany mohou zavádět technické restrikce (taky je nemám rád a kupuji na GOG), ale vaše práva jsou nedotčena.
Otázka (kterou s naprostou neznalostí mixujete do té první) je právo držitelů autorských práv pro ochranu svého duševního vlastnictví. Držitelé autorských práv mají právo své duševní vlastnictví chránit. Legislativa neuvádí, co přesně se za touto ochranou duševního vlastnictví může skrývat (ani by to asi technicky nebylo možné).

Prosím přepište ten hnůj:
Dnes totiž nikdo koupí hry tuto hru skutečně nevlastní, vše je závislé na nějaké licenci, která musí být odsouhlasena a de facto jde vlastně jen o určité pronajmutí produktu k užívání, nikoli jeho skutečné vlastnictví.
Je to přesně ten typ "papouškojdní" argumentace, nad kterou držitelé autorských práv slintají blahem.

Váš příklad: koupí DVD s filmem se stáváte majitelem nosiče, a také majitelem licence k duševnímu vlastnictví. U uměleckých děl (hudba, filmy, ale nikoliv software) máte navíc právo na tvorbu záložní kopie (specifika českého práva, v jiných státech EU je to jinak). Nemáte ale právo na druhou instanci k používání, a tedy nemůžete tuto kopii poskytnout někomu jinému bez toho, aby šlo o prodej, kdy se zřeknete vlastnických práv ve prospěch nového majitele (nemůže nadále původní nosič používat).

Dakujem za prispevky. Kedze sa vo veci zda sa orientujete, aky je stav u licencii sw ktory je dodavany k nejakemu zariadeniu. Napriklad si zakupite meraci pristroj za desattisice Euro a po nejakom case zastaraly pristroj chcete predat niekomu dalsiemu. Vyrobcovia sa brania tym, ze sice pristroj predat mozete ale novy majitel si musi k nemu dokupit sw za dalsie jednotky alebo az desiatky tisic Eur pretoze sw k Vami zakupenemu pristroju je akoze na Vas a tak je neprenosny. Mimochodom, to zariadenie je Vam bez toho sw akurat na usadzanie prachu.
Existujue aj k tomuto nejaka legislativa?
Dakujem.

Výrobce se mýlí. Jeho argumentace stojí na jeho vlhkém snu, že Vám software jen licencoval (půjčil), ale neprodal (a tedy nemůžete převézt svá vlastnická práva na někoho jiného, protože žádná nemáte). Právně je to výrobcova snaha tvrdit, že jste pouze příjemce služby (přístup k softwaru), to je ale přesně to, co Evropský soud smetl ze stolu. Vše se točí okolo zmíněné Software Directive (2009/24/EC) a závazné judikatury ve sporu UsedSoft vs Oracle.

Mrkněte třeba na tento právní názor:
https://www.linklaters.com/en/insights/publications/tmt-news/tmt-news-november-2012/eu---usedsoft-v-oracle-ecj-approves-sale-of-used-software
The ECJ placed a lot of emphasis on the fact that the Oracle licences were not limited in time, and for this reason concluded that a ‘sale’ of the copy of the program had occurred. This leaves it open for software providers to argue that they have not exhausted their distribution rights in software which is licensed for a limited time via a rental model. However, any such time limits are likely to have to be real and enforced, not merely nominal or formal, as courts (at both national and European level) are unlikely to allow the doctrine of exhaustion to be circumvented by mere formalities.

Aby výrobce uspěl ve svém tvrzení, že jde o službu, nikoliv prodej, muselo by platit:
1) licenci jste nabyl za menší než komerční cenu (například sleva pro univerzity)
2) licence byla časově omezená (velmi dlouhé trvání licence by soud pravděpodobně chápal jako snahu o obcházení zákona, a tedy by stál na Vaší straně, že se jedná o trvalou licenci, a že jste tedy vlastník)
The ECJ was clear that the doctrine of exhaustion does not apply to maintenance agreements and contracts for services. We may therefore see more reliance on software being provided through online services such as ‘the cloud’ where the arrangement is less likely to be tantamount to a ‘sale of a copy’ of software.

Je tu ještě jeden rozdíl oproti soudnímu sporu UsedSoft vs Oracle, a to v tom, že Vám byl software dodán společně s hardwarem. Snaha výrobce by se tedy v případném konfliktu mohla točit okolo tvrzení, že software and hardware jsou dvě odlišné a samostatné věci (jednu kupujete a druhá je Vám zdarma poskytována jako služba, pokud si koupíte hardware). Je to ale podobná argumentace jako by Vám výrobce tvrdil, že auto, které si kupujete je zdarma k pneumatikám, za které zaplatíte cenu celého auta. Pokud se Vám auto v záruce rozbije, výrobce Vám opraví pneumatiky, ale auto bylo “zdarma” jako bonus, takže máte smůlu. Taková argumentace by podle mého názoru mohla obstát v některých případech. Např.: že jsou jak software, tak hardware samostatně prodejné a součet ceny těchto částí zhruba odpovídá nákupu celku, ale nikoliv pokud bude hardware za 100 tisíc, software za 50 tisíc, ale celek bude opět pouze za 100 tisíc. To je pouze snaha o obcházení zákona.

Pokud nešlo o časově omezenou licenci, a ani jste nenabyli zařízení za nekomerční cenu, můžete tvrdit (přesně jak to závazně potvrdil Evropský soud), že jde o prodej (nikoliv poskytování služby) a prostě zařízení včetně softwaru prodat a výrobce neřešit. Když si od Vás zařízení včetně softwaru někdo koupí, bude riskovat soudní spor, který by sice téměř jistě vyhrál, ale otázka je, zda se mu do toho bude chtít... Výrobce bude dokola opakovat mantru: “Je to můj právní názor.” a tvrdit Vám, že to nemůžete, aby maximalizoval své zisky a zastrašil případně kupující. Schválně: koupil byste si použitou licenci na Windows? Většina lidí se bojí...

Naprosto chápu proč to ten člověk dělá a plně podporuji.

Proč? Protože se tento svět postavil na hlavu a ikdyž zaplatíte za plné verze, v mnohém jste omezeni ve svobodném používání. Používání se změnilo v jakýsi "pronájem", který jinak než online nelze uskutečnit což mě jako uživatele omezuje.

Hluboce pohrdám korporáty jako Microsoft, Adobe, Google a jim podobné. Když jsem si přečetl jejich podmínky užívání, přišel jsem si jako zneužitej, doslovnej "mindfuck". Právě proto to podporuji a právě proto, kdykoli mohu a mám možnost, rád uštědřím políček těmto korporátům.

2. 10. 2020, 11:04 editováno autorem komentáře

tyhle ochrany jenom vsechny otravuji, meli by je zakazat (podobnost tohoto vyroku s Vero Pohlovou je ciste nahodna :-)

Originalni DVD: Vrazis ho do prehravace. Pul hodiny reklama na dvd, ktere vysly pred 10ti lety, kdyz vydavali tohle dvd. Pak pul hodiny reklama na to, ze to nemas kopirovat (proc bych to kopiroval, kdyz tohle stalo 49 kc a ciste dvd stoji taky skoro tolik). Pak zase reklama na zlatou prdel (ten pobihajici chlap se zlatou prdeli, jak byl na kazdym dvd pred par lety). Nic z toho se neda preskocit. Pak se teprve muzes divat na film

Zkopirovane DVD: Vrazis ho do prehravace a divas se.

Presne. A mne to doslo az se mne deti zeptali proc to na tom DVD je. Misto odpovedi jsem placku vyhodil do separovaneho odpadu a spustil youtube.

2. 10. 2020, 13:22 editováno autorem komentáře

Do jakého separovaného odpadu se házejí stará DVD?

Nevím, jestli to je celorepublikově, ale minimálně u nás v obci můžete hliník házet do kontejneru na plast;)

Slo do plastu. Pak jsem jeste prehodnotil svoji sbirku CD a DVD a skoro vsechny vyhodil.

Vo VLC to obvykle preskočiť ide (prípadne sa to preskočí "samo", ale minimálne na jednom DVD, kde bolo 10 dielov (epizód) rozprávkového seriálu, to chybne skočilo hneď do polovice prvého dielu a bolo to treba ručne posunúť na začiatok).

Všechno to jsou blbý kecy. Kdyby lámal íchrany u starých nepodporovaných her, které nejde spustit, dalo by se to chápat. Ale protože se snaží co nejrychleji prolomit ochrany u nově vydaných her, je zjevné, že tím podporuje pirátství, poškozuje herní průmysl a divím se, že se s ním neudělá krátký proces.

Jenže kdyby to byla stará hra, tak to nikdo lámat nebude, protože už to nikoho zajímat nebude.

Nesouhlasím. Staré hry zajímají spoustu lidí. Některé (třeba tuším Starcraft, nejsem si jistý) nakonec výrobci uvolnili sami, jiné (třeba Warcraft 2) se dodnes šíří a hrají v cracknuté verzi.

Tak moc mne štvaly blbě cracknuté verze Warcraft II, až jsem nakonec někde sehnal originálku - skutečně krabici.
Nicméně v době kdy tahle hra frcela originál PC verze neměl nikdo.

Mít originálku Warcraftu 2 byl skvělej pocit :)

Potom neplatí argument, že ochrany jsou špatné, protože brání ve hraní starých her.

Jasně, ochrany z doby MSDOS-u neomezovaly tak moc, tyhle hry by nejspíš ještě běhaly a cracky z té doby nadělaly víc škody než užitku. Ale to už je dávno.

Nejlepší řešení pamatuju u hry Descent (verze I a II pro DOS). Žádná ochrana, žádné omezení, hrát se dala celá, ale při ukončení vždy zobrazila dobře udělanou obrazovku o tom která část je free demo a která už je placená. Vtíravé reklamy jsem nevnímal, tohle ano. Hezky jsem si zahrál, nakonec jsem i to info přečetl, uznal že hra stojí za to a byla to první krabice kterou jsem koupil (pak díky tomu i Warcraft II a další věci...) Občas si ji zahraju (naposledy včera). Do té doby nikdo kolem mě nerozlišoval free/demo/crac­ked/trial/regis­tered verzi programů. Všechno se kopírovalo, všechno fungovalo a psalo OK, my byli studenti, vlastní peníze jsme neměli a nebylo co řešit. Tahle hra k zaplacení inspirovala a to bylo lepší než ochrana. My byli studenti, vlastní výplata byla ještě SciFi, ale něco už jsme uměli (i nějaký ten JMP v assembleru se dal pochopit), věděli jsme kudy se k cíli neumíme dostat (peníze) a kudy ano (poraď si jinak), proto nás ochrany jen aktivně vedly k obcházení. Co se v mládí naučíš, to už nezapomeneš... Ty hry mám rád pořád :-)))

a také vysoká zátěž počítače (CPU, zápisy dat snižující v případě SSD životnost úložiště – Denuvo tuto kritiku v souvislosti s SSD odmítá, nicméně negativní dopady Denuva na rychlost běhu her jsou zdokumentovány a změřeny).

Mohl by autor zprávičky nějak doložit tyto tvrzení? Podle toho co vím já, tak Denuvo je anti-tamper tool, který jen zajišťuje aby s nějakou binárkou nikdo nemanipuloval, ale co ta binárka dělá už neovlivní.

Ne že bych se nějak chtěl zastávat Denuvo, jen je kolem této ochrany spousta mýtů, které někteří lidi rádi šíří, aniž by věděli, co Denuvo je. Podle toho co vím to není vůbec podobné něčemu jako SecuROM - je to úplně nový typ ochrany. Prostě už neplatí, že někdo napíše nějaký script, který půjde použít na všechno - je to mnohem složitější.

Preco to nenchat na trh? Keby ludia nekupovali hry s takou zlou ochranou, tak sa tam taka davat nebude.

Nepride mi moralne podporovat craky, hlavne ked je to jedna s najcastejsich ciiest ako dostat malware (pouzivatel si ho sam nainstalujes, pod admin pravami a este sa tesi ako okaslal skorumpovany system).

Jo, je tak prospěšná, že na každém kroku dneska vidíte děti vysloveně závislé na mobilních telefonech a hrách, jak mlátí rodiče, kteří jim telefon zabavili...

Pokud hru vydal sebevětší šmejd, nevyhovují-li mi podmínky, nepřistoupím na obchod a nekoupím ji. Osočování se na autora je v tomto případě jen trapná zástěrka mající legitimizovat údajným nevhodným chováním autora naprosto zjevně nelegální praktiky zloděje...

Za zábavu se platí, vytvořit zábavnou hru není levné.

Pokud se vám to nelíbí, nekupujte a nechte to ležet, ideálně vytvořte něco lepšího.

To je chyba, morálka je základ všeho, i volného trhu.

Argumentovat volným trhem je nesmysl. Autorské právo (pod nějž lze licence řadit) je vlastně potvrzení monopolu. Společnost autorovi garantuje monopolní práva na jeho duševní vlastnictví, a tím se snaží povzbudit k větším inovacím (inovace bude odměněna časově omezeným monopolem).

Stejně tak bychom mohli nechat (nechat to na volném trhu), aby si vlastníci autorských práv mohli napsat do licenčních ujednání, že se stáváte jejich otrokem. Pár lidí by se jistě chytlo...

Tím nechci říct, že je dobré financovat cracky. Jen upozorňuji na to, že je jen na společnosti (na zákonech), jak moc velká práva dá vlastníkům autorských práv. Bude-li to příliš málo, nebude moc inovací. Bude-li to příliš moc, klidně nám budou lživě tvrdit, že nám pouze produkt půjčují (ehmm, to vůbec není o Steamu a jeho “life-time rent”).

"Autorské právo (pod nějž lze licence řadit) je vlastně potvrzení monopolu. Společnost autorovi garantuje monopolní práva na jeho duševní vlastnictví, a tím se snaží povzbudit k větším inovacím..."

Tomuhle bludu někdo vážně věří? To, že mám zaručený zisk, mě k inovacím právě netlačí. Třeba Baťa prý zakazoval svým podřízeným patentovat, protože pak byli neustále pod existenčním tlakem, že je někdo okopíruje a tak se museli o to víc snažit. Ve výsledku měli víc inovací a vyšší zisk, než kdyby jen žili z licencí nebo z patentů.

Motivací k inovacím není větší zisk plynoucí z monopolního postavení, ale to, že když nebudete inovovat, tak někdo jiný inovovat bude a vy skončíte na dlažbě.

Že někdo není schopen přežít bez ochrany od státu, je jeho problém. Asi zvolil špatný obchodní model. Nebo jeho produkt není až tak dobrý. Vážně netušim, proč bychom měli uměle udržovat při životě něco, co není schopno se samo uživit.

Jen tak mimochodem, toto sice neni vlákno o patentech, nicméně to s duševním vlastnictvím souvisí a pěkně ten příklad ukazuje, že ty vaše nesmysly o tom, že bez duševního vlastnictví by nebyly inovace, jsou totál hovadina.

myego.cz/item/e­konomicka-krize-a-ruka-trhu?fbclid=I­wAR1E9s4T-AkxJ_kWIm78RHd­ty7tHdcHdU0Ru­aJadyeoau1_QvtTDRmWDh­ec

Utilitaristické hledisko, že patenty "podporují vědecký vývoj", též nemá žádné důkazy. Existují spíše důkazy o opaku. Nedávno vyšla kniha Against intellectual monopoly od dvou ekonomů z Washington University (M. Boldrin a D.K. Levine), kteří se zaměřili právě na empirické posouzení této obhajoby. Vzali si na mušku i Jamese Watta a jeho parní stroj. Výsledek je následující:
Watt na svou myšlenku přišel roku 1764. Patent dostal 1769. V roce 1775 byl patent prodloužen do roku 1800. Po obdržení patentu se Watt soustředil na pronásledování všech vylepšovatelů jeho nápadu a žil z těchto poplatků. Mnoho vylepšení parního stroje od jiných vynálezců (W. Bull, R. Trevithick, A. Woolf) bylo drženo v tajnosti až do vypršení Wattova patentu, protože nechtěli skončit jako několik před nimi. Ve 31 letech během Wattova patentu se každý rok v průměru vyprodukovaly stroje v celkovém výkonu 750 koní. Ve 30 letech po zrušení patentu to bylo v průměru více než 4000 koní ročně. A nejlepší na celém příběhu? Po vypršení Wattova patentu vyráběl více než předtím za stejnou cenu. Zaprvé se konečně začal soustředit na produkci a vylepšování místo sbírání poplatků, zadruhé byl znám svou kvalitou, takže měl stále dostatek zákazníků (Thompson, 1847; Lord 1923)."

"Stejně tak bychom mohli nechat (nechat to na volném trhu), aby si vlastníci autorských práv mohli napsat do licenčních ujednání, že se stáváte jejich otrokem. Pár lidí by se jistě chytlo..."

Ono je otázka, nakolik je to licenční ujednání vymahatelné, pokud za sebou nemáte stát.. ;-) I když budete megakorporace a zjistíte, že miliarda lidí porušila licenční ujednání, co uděláte? Zotročíte miliardu lidí? Asi těžko. Lepší bude ty prostředky vrazit třeba právě do inovací, než do zotročování ;-)

Vy si naozaj myslite ze volny trh = anarchia? Ze na volnom trhu netreba platit za zakupene dielo? To co sa tu prezentuje ako volny trh mi skor pride ako anarchosocializmus (ani netusim ci daco take jestvuje proste mackopes).

To co som chcel povedat - ak vam vadia ochrany na hry, tak ich prosto nekupujte, nakupujte take co ich maju normalne.