Vlákno názorů k článku CrunchBang 11: vybroušený Debian od františek - a prečo si stahovať CrunchBang , nie je...
-
Já bych řekl, že výhoda toho CrunchBangu je v (hlavně) tom, že to nainstaluješ a hned to funguje, nemusí se nic konfigurovat (pokud jde o správce oken a gui).
Prostě hned po instalaci to jede a pokud člověk není zvykly na nějaké specialitky, tak s tím může hned začít dělat.
Což je pro dost lidí hodně důležité.Když jsem hledal novou distribuci na pracovní notes (neb podpora bubuntu 10.04 skončila), zkoušel jsem i ten CrunchBang a moc se mi to líbilo.
(Sice jsem nakonec skončil u xubuntu 13.04, ale to jen proto, že ten CrunchBang je postavený na Debianu, a nechtěl jsem zase časem řešit problémy s tím, že nové věci chtějí (v systému) nové to a to ...) -
Tez jsem nakoukl a prislo mi to zajimave, avsak znalost budouci patalie s libc6, ktera se samozrejme tyka i Wheezy rozhodla a volba padla na Jessie. Pokazde si rikam, ze uz musim pochopit apt a pokazde, po tydnu lamentovani, skejsnu zase na Slackware, protoze se v nem vyznam i poslepu.
RHEL mi nevadi, se SLES umim zit, ale na Debian si proste nezvyknu, i kdyz ho na jednim N40l rok provozuju (kfreeBSD). Asi mi chybi ta genialni jednoduchost Slackware, nebo FreeBSD (na laptop fakt ne).
-
Bedňa (neregistrovaný)
A už si konfiguroval niektorý z "Boxov"? Počítam že nie, inak by si to nenapísal. Ja fungujem na IceWM čo tiež patrí do rodiny "Boxov" a som uchvátený konfigurovateľnosťou ale koľkí užívatelia to zvládnu? Nestačí poznať len samotný VM, ale aj systémové služby, pretože bez nich to nikdy nevyladíš k obrazu svojmu.
-
Clock (neregistrovaný)
Pro kazdou myslitelnou kombinaci softwaru nove distro, takovy dojem na me dela politika linuxovych distribuci, a pak jich je 300
300 tupych sekyr a zadna ostra.
Vcera jsem instaloval na ubuntu nejaky program ze pry to nejde protoze to neni trusted (???) - pritom driv programy instalovat sly a na pocitaci jsem nic nemenil (pokud se za zmenu nepovazuje zapinani a vypinani pocitace a browseni po webu)
Tak jsem odklik OK a ono se to stejne nenainstalovalo.
Tak jsem to dal instalovat znova a zase se to nenainstalovalo.
Tepr pak jsem si vsiml, ze se musi klikat na "opravit". Proc ale je treba klikat na "opravit" neslo by aby se to v privni rade samovolne nerozbijelo?
Dnes rano zapnu ubuntu zadam heslo a ono to vytuhne. Jinak to ale funguje dlouhou dobu, cas od casu se to stane.
Moje diagnoza: SRACKA. Jednotlive distribuce se lisi podle me akorat temi failure mody, ale poraddne nefunguje dle meho nazoru zadna.
-
Poslední dobou mám z linuxového destkopu podobný pocit :-/ Sice jsem linuxu poměrně věrný, ale když srovnám dobu před 5 lety a dnes, tak mi přijde, že dříve bylo lépe. A to u Linuxu vždy neplatilo, co se ergonomie používání např. týče (proto mluvím o desktopu).
Nemyslím, že je to vyloženě sr..ka, ale trošku desktop zaspal. Vymýšlejí se hlouposti pro dotykové ptákoviny, ale desktop stojí. Ale uvidíme třeba za dalších 10 let, jak se situace s Linux desktopem vyvine, třeba Steam nakopne vývojáře k nějakým investicím a trošku se to popožene ;) ;) Ale moc tomu nevěřím ;)
-
Ctirad (neregistrovaný)
Záleží, co jste byl zvyklý používat za desktop. Jestli Gnome, které je s každou dlaší major verzí úplně jiné prostředí a ještě do toho některá distra cpou nějaké Unity atd., pak tu frustraci plně chápu. U KDE je naštěstí situace posledních minimálně 10 let celkem konzistentní. Přechod na KDE4 naštěstí nebyl tak hrozný jak to nejdřív vypadalo a s mírnou změnou defaultního nastavení zůstal zachován look&fell trojkové řady.
-
No, přesně tak. Ono Gnome jsem bral jako konzervativní prostředí, proto jsem na něho po KDE3->4 přešel (tehdy v Gn. verze 2.22, na debianu myslím 2.20) a byl jsem opravdu spokojený, až do nějkaé té verze 2.28 nebo 2.30, číslování si již tolik bohužel nepamatuji. Jenže pak Ubuntu nasadilo Unity, Gnome 3... a já neměl čím ovládat ;) Tak jsem se ke KDE prostě jen vrátil, sice to trvalo asi 5 let, ale jsem zase zpět, no ;)
Přechod na KDE 4 pro mě právě byl hrozný -- samozřejmě, že jsem se nejprve těšil, ale verze 4.0 byla brutálně nestabilní, ale tím myslím fakt brutálně (tehdy na P4 s 1,5 GB RAM s Debianem 5), takže proto jsem vyměnil, jinak bych neměnil ;) Nyní už jsem spokojen -- co se ovladatelnosti, konfigurovatelnosti i co se stabiliy týče. Ale na druhou stranu -- KDE 4 bych nedoporučil nováčkům ;)
Mám dva známé (je to trošku neporovnatelné, ale přece...) -- říkejme mu Petr a Robert. Petr nikdy nepoužíval počítač (je to divné, ale je to tak), takže se už několik měsíců učí s Unity na Ubuntu 13.04. Robert je dlouholetý "widlák" a k linuxu maximálně přičichl, na notebook si nainstaloval kUbuntu 13.04. A možná je to tím, že je Petr nezatížen minulostí, zvyká si "hladčeji", resp. začátek byl hladký. Robert prozměnu dost šílel, ale cca po týdnu šílení ustalo ;) Přemýšlím však, jak by to dopadlo, kdyby byly role opačně -- tzn. Robert měl Unity a Petr měl KDE. Nejsem si jist, že by to dělalo až takovou dobrotu, prostě nevím ;) ;) Unity má velkou výhodu -- když se do něho nehrabe, funguje skvěle. A moc se na něm nedá nastavit ani zkazit, proto mi pro začátečníka přijde vhodnější, no ;)
