Crusader Kings II: prožijte středověk na vlastní kůži

Paradox Interactive je jedna z mála herních firem, která v dnešní době ještě dělá velké strategie pro náročné hráče. Asi nejznámější značkou této společnosti je Europa Universalis, která se může pyšnit již čtvrtým vydaným dílem. Hry od Paradoxu vynikají opravdu velkou historickou přesností a co si budeme povídat, i nemalou obtížností. Crusader Kings II nedělá jejich hernímu portfoliu žádnou ostudu, dokonce bych se nebál tvrdit, že je to jedna z nejlepších her, kterou Paradox Interactive kdy vypustil na trh.

Cílem Crusader Kings II není dobýt svět, ale prožít dějiny. Ponoříte se do jednoho z nejtemnějších období Evropy – do středověku. Jste-li milovníci historie, budete asi chrochtat blahem. Mapa je rozdělená na stovky knížectví, hrabství a království. Můžete se zhostit role chudého knížete nebo i samotného francouzského krále. Ač si zvolíte jakoukoliv cestu, prožijete období plné křivd, intrik a bojů o moc, kde chladná logika a „vyšší princip“ často vyhraje nad morálkou a čestným srdcem. Dějiny jsou totiž velká špína a Crusader Kings II vás v té špíně nechá pořádně vymáchat, a to bez slitování.

Je hřích nezapojit se do křížové výpravy.

První dojem = absolutní zmatení a dezorientace

Pokud jste nikdy nic od Paradoxu nehráli, asi se budete prvních několik hodin cítit ve hře ztraceni a rozsáhlý tutoriál vám moc nepomůže, tedy prozatím. Na linuxové a macovské verzi se objevil nepříjemný bug a výukové kampaně padají. Podobný problém nastává i v samotné hře, ten jde ale naštěstí celkem jednoduše a elegantně opravit. Návod najdete v boxíku níže. I tak je v Crusader Kings II tolik možností a rozhodnutí, že než se vám herní principy dostanou do krve, může to trvat i několik desítek hodin. Já třeba po více než 15 hodinách stále tápu a jsem rád, že mé diplomatické schopnosti jsou alespoň na takové úrovni, že dokážu své království udržet v relativním míru a bez vzpour.

Ten koho historie baví, asi nebude drsným středověkem tak šokován jako člověk, co o rytířích a králích slyšel jen z pohádek a hodin dějepisu. Crusader Kings II by ale celkem šel přirovnat i k modernímu popkulturnímu fenoménu Hře o trůny. To, že pro hru vznikají módy odehrávající se v novelách G. R. R. Martina, asi fandy nepřekvapí. Princip je stejný. Musíte oženit své potomky, podlézat vyšším autoritám, chránit své vazaly a zosnovat nechutné intriky.

Naštvat Svatou říši římskou je docela nebezpečné.

Každý vladař musí být trochu hajzl

Být svatouškem nejde. I ten papež je vlastně ve středověku docela grázl. Na druhou stranu musíte ctít taky nějaký kodex cti a náboženských hodnot. No, nebo se tak můžete alespoň tvářit. Když budete prudit a ignorovat Svatého otce, tak se může stát, že vás někdo exkomunikuje nebo k vám napochoduje obří armáda. Také nesmíte ignorovat křížové výpravy. Ty sice dostávají často od muslimů na prdel, ale jde spíš o to ukázat, že se jako věřící křesťan angažujete.

Válka, i když to může znít podivně, by měla být tím nejkrajnějším řešením. Zaútočit na někoho jen tak bezdůvodně, to se vám prostě vrátí. Navíc je to válčení šíleně drahé a vazalové vám své vojáky taky nepropůjčí na několik let bez remcání. Lepší je dobře oženit svého syna a po smrti knížete, na jehož území máte zálusk, vznést nárok.

Takhle vypadá válka. V tabulce vidíte, jak moc jste se na tažení angažovali a jaké bitvy skončily vítězně či prohrou.

Hra je šílený žrout času

Crusader Kings II je opravdový žrout času. Díky obrovskému množství obsahu a extrémně pomalému tempu hry po deseti hodinách zjistíte, že jste vlastně neudělali skoro nic. Pak vám náhle zemře král a můžete začít budovat vztahy skoro od začátku, protože jeho syn jen grázl, kterého všichni nenávidí. Často je takové střídání krále doprovázeno vzpourami a krveprolitím, takže je váš region na nějaký čas paralyzován.

Někdy stačí opravdu drobná chybička a několik hodin hraní je rázem fuč, urazíte nějakou mocnost a ta vám vypráší kožich. Pak je velké vítěství, když váš panovník skončí jen ve vězení a vám zůstane alespoň nějaké území. Jak už jsem ale psal na začátku. Není cílem být vládcem celé Evropy. Ono to ani nejde, když začínáte třeba jako chudý kníže. Důležité je dějinami projít a přežít. Pokud se váš rod udrží u moci 400 let, můžete si gratulovat. Jak nás poučuje třeba naše historie, není to takovou samozřejmostí.

Při válce trpí většinou prosté obyvatelstvo.

Grafická stránka je čistě funkční

Grafická stránka je střídmá a funkční. Je blbost od strategie, kde hraje prim diplomacie, očekávat fotorealistické zpracování. To by nebylo ani přehledné. Důležité je, že obličeje vladařů se docela liší a poznáte, jaké jednotky či důležité postavy se nacházejí na daném políčku. K tomu si užijete opravdu hodně tabulek, grafů, sloupečků, čísel, nápisů, dopisů a podobný věcí. To, že pro hraní Crusader Kings II potřebujete alespoň elementární znalosti angličtiny, je asi většině lidí jasné. Budete totiž častěji číst texty než sledovat dvě armády, jak se mlátí.

Do opravdu středověké atmosféry se ponoříte díky hudbě a tématickým zvukům. Soundtrack nedisponuje množstvím skladeb, ale ty obsažené ve hře jsou velmi líbivé a ani po těch deseti hodinách hraní v kuse, což se občas stane, když se u hry zapomenete, nijak neomrzí. To je poměrně zvláštní. U podobných her jsem měl vždy potřebu si pustit do pozadí svou vlastní hudbu. U Crusader Kings II mě to nenapadlo ani jednou.

Nádherně graficky zpracované souboje nečekejte, o nich hra není.

Velké množství obsahu a věrná komunita

Do hry lze přikoupit docela velké množství přídavného obsahu. Vývojáři neustále vytvářejí něco nového a cena doplňků je nemalá (kolem dvou eur). Pokud vás hra chytne, připravte se, že u základní částky 39.99 euro za hru to asi neskončí. Osobně doporučuji koupit rovnou Crusader Kings II Collection, kde je většina přídavků už obsažena. Vyjde vás to sice o dvacet éček dráže, ale ve finále se to vyplatí a užijete si několik, nebál bych se říct desítek, hodin hraní navíc. Vyklubal se už i jeden rozsáhlejší datadisk s podtitulem the Republic. Jeho cena se podobá jedné indie hře, tedy – deset euro.

Nelze mluvit o hře od Paradoxu bez jediné zmínky o komunitě. Ta je hrám neskutečně věrná i mnoho let po vydání. Paradox navíc spravuje a pečuje o obrovské komunitní fórum, do něhož dostanete přístup jen po zadání přístupového klíče od hry. Komunita vytváří velké množství módů a hlavně, pomáhá v začátcích nováčkům. Na Youtube, ale i na Steamu najdete mnoho videonávodů, jak hrát. Když nefunguje pod Linuxem tutorial, doporučuji se do hry dostat alespoň tímto způsobem. Ten je většinou totiž doplněn ještě komentářem zkušeného hráče. Jako u všech komunit ale platí, že je dobré se zeptat, ale pokládat pouze dobré a neopakující se otázky.

Pyrenejský poloostrov je neklidný region. Muslimové a křesťané tu spolu přímo sousedí.

Závěr a konečné hodnocení

Crusader Kings II je úžasná AAA hra, ale její cílovka je velmi úzká. Prvních několik hodin hraní budete opravdu zmateni a nikdo vám nezajistí, že vůbec hru a její principy někdy zcela pochopíte. Navíc u ní musíte docela dost přemýšlet a plánovat své kroky hodně dopředu. Na relax se Crusader Kings II taky moc nehodí. Pokud ale podobný druh strategií milujete nebo jste fanda historie, nemohu jinak, než vám tenhle titul doporučit. Tak propracovaná strategie se nevidí na žádné platformě a můžeme být rádi, že nám ji Paradox Interactive na Linux portoval. Až opraví drobné chyby s padáním, což bude v dalším patchi, nebudu mít hře už moc co vytknout.

P. S.: Linuxovou verzi hry lze zakoupit na Steamu. Linuxové demo bohužel momentálně není k dispozici.

Linuxový trailer:

Výhody

• Herní obsah

• Historická přesnost

• Herní mechanizmy

• Soundtrack

Nevýhody

• Náhodné padání

• Těžké proniknutí do systému

• Není pro každého