Cryptomator má především zásadní bezpečnostní problém, a tím je onen WebDAV. Jakákoliv lokální aplikace se může do úložiště podívat, a to včetně sanboxovaných či pod jiným účtem běžících procesů. Na Windows k tomu přibývá známý problém s cachováním WebDAV souborů v profilu uživatele.
cit: "Nástroj je napsaný v Javě, což nás moc nepotěšilo..."
Mohu vedet proc ta averze?
poslednich pet let jsem nevidel gui v jave, ktere by na linuxu nelagovalo, nemelo artefakty v kombinaci kompozitnim desktopem, chovalo se nativne, nerozpadlo se na hidpi displeji atd.
predtim se swing dal nastavit, aby vypadal jakztakz ok v gnome 2, ale to je dnes mrtve
pycharm. bylo to strasne. pritom bych cekal, ze jetbrains budou umet udelat dobre asynchronni gui. no, myslel jsem, ze pujdu pro novy pocitac. nastesti jsem potreboval jen kratce prototypovat v jednom pluginu a pak byl cely projekt odvolan.
nedavno jsem zkousel android studio. na gui si skoro nevzpominam, protoze to totalne prebila zkusenost s gradle a debuggovanim
Divné, na jakékoli recentním počítači jsem takové problémy nezaznamenal. A to jsem žádné velké háčkovanání v nastaveních neprováděl.
Téměř bych řekl, že máš něco špatně nebo děláš něco špatně.
nebo sis na to zvykl
proste nainstaluju ubuntu lts, stahnu ide, rozbalim archiv a jedu. nebo spis nejedu
nemam tucha, co je pro javisty prehistoricky hardware. muj slabsi stroj je thinkpad z roku 2012 v nejvyssi konfiguraci s i7, plnou ram a intel ssd. preplnene urcite neni
Ja mam zase s Phpstormom aj s Pycharmom a dalsimi programami od Jetbrains rovnaky problem, co sa vykonu tyka oproti napr. visual studiu alebo xcodu, je to jak trabant oproti formuli, bohuzial som si nejak navykol na tie vychytavky ktore phpstorm ma (multi cursor, dobra sprava projektu, integrovany klient na ftp, mysql, multiplatformovost(pouzivam hlavne OS X ale sem tam aj Windows) atd...), ze momentalne nemam prejst kam inam.
"Zobrazení ve správci souborů je trochu nepřehledné a navíc některé aplikace stále neumí přímo přistupovat k souborům přes WebDAV."
To mi prijde teda jednodussi pouzivat rovnou ten encfs. Pouzivam ho, taky synchronizace zasifrovaneho souboru pres dropbox a po letech jsem nezaznamenal problem. A neni potreba webdav, protoze desifruje do obycejneho adresare.
Jak už bylo zmíněno, různé šifrované kontejnery jsou nevhodné proto, že se znovu musí nahrávat celý obří kontejner.
Mám pocit, že zrovna zmiňovaný Dropbox provádí (nebo alespoň v minulosti prováděl) synchronizaci velkých souborů pouze přenosem změněných částí, takže přenos celého kontejneru po každé drobné změně neprobíhá.
Bohuzel, provozovatele kloudu se moc nesiri popisem toho, jak jejich synchronizator funguje. Ono by jim stacilo vzit algoritmus z rsync a meli by vystarano. Ale obavam se, ze radsi pouziji nejake vlastni, mnohem "chytrejsi" reseni.
Vyborne, vime, ze mezi nimi je jiz jeden, ktery neni uplny debil. Ale co ti ostatni? Tohle by melo byt na celnem miste mezi ficurami, kterymi se vytahuji.
Zdravím do Mejta, do místa mého předchozího pracovního působení.
Doufám, že mé zdrojáky už nikde nepoužíváte? :D
A neni to nahodou tak, ze kdyz zmenite cast obsahu kontaineru (napr. nahrajete novy soubor), zmeni se prakticky cely kontajner? mam dojem, ze to je jedno ze zakladnich chovani sifrovani do kontajneru (ala Veracrypt).
To asi ne. To by se to muselo cele prekodovat a z toho by vam siblo. Predstavte si, jak mate kontajner o 500 GB, vy si tam pridate babiccin recept na vanocku a pak budete pul dne cekat, jak se to cele dekoduje a znovu koduje, aby to bylo cele jine.
Aby nebylo nutno nahravat cely kontejner Veracryptu, bylo by sikovne, kdyby existoval nejaky bazmek, ktery by dokazal prezentovat serii malych souboru jako jeden soubor. Clovek by vytvoril urcity pocet souboru, napriklad o velikosti urciteho nasobku alokacni jednotky a pomoci zmineneho bazmeku je podstrcil Veracryptu, ktery by pracoval s dobrym pocitem, ze ma pekny celistvy kontajner. Synchronizovany by pak byly ty male soubory.
Jedine, co jsem takoveho nasel v pouzitelnem stavu, je kombinace nbd-client / nbd-server (parametr -m). Ne moc prakticke a kdyz jsem to zkousel, byla to zrovna jedna z veci, ktere v Ubuntu nefungovaly a ktere nikdo neopravil.
Krome toho jsem nasel jakesi 2 pokusy o vytvoreni fuse FS, ktery by ukladal data jako serii bloku stejne velikosti. Bohuzel nebyly v pouzitelnem stadiu.
Eventuelne by poslouzil bazmek, ktery by dokazal prezentovat velky soubor jako serii segmentu zvolene velikosti. Tedy kontajner Veracryptu by byl v jednom souboru, kloudovemy synchronizatoru by byl prezentovan obraz kontajneru rozsekaneho na kousky.
Nejake napady, jak udelat jedno nebo druhe?
LVM ako JBOD nad 1000 malymi subormi? s LVM sim nikdy nepracoval, preto netusim, ci su tam nejake limity na pocet podkladovych devicov.
Take netusim. Ovsem to by pridalo na komplexite. Hledam treba neco, cemu zadam adresar s hafem cislovanych souboru a na druhem konci to vidim jako jeden soubor.
A co wedos disk: http://www.riz.cz/w5x5c - tam se dá udělat kontejner a připojit ho přímo přes CIFS (sambu). Zapisují se změny přímo do kontejneru.
Tuším že atoři Cryptomatoru slibují že Cryptomato nemá některé chyby které má encfs atd.
@Jarda_P
"..Aby nebylo nutno nahravat cely kontejner Veracryptu, bylo by sikovne, kdyby existoval nejaky bazmek, ktery by dokazal prezentovat serii malych souboru jako jeden soubor. "
Budto sem nepochopil zadani anebo znovuvynalezas kolo.
Incremental backup ma snad kazda sluzba s aspon minimalnim respektem k sobe same.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Tarsnap je asi to nejlepsi co je k mani, vcetne lokalniho sifrovani, rSync je taky pouzitelnej anebo snad i SpiderOak (ikdyz closed source tak podle Snowdena prej pro NSA prej celkem bolehlav.)
Kdyz sem ho zkousel a uploadoval TC kontejner tak nikdy neposilal pri zmenach celej kontejner.
Na 2.stranu je potreba si uvedomit ze DOBRY sifrovani vykazuje pomerne velkej overhead kterej vyplyva z pricipu jakym crypto funguje a kdy je ZADOUCI mit na vystupu "nahodna data" bez ohledu na velikost zmeny na vstupu. Toho se neda dosahnout 1 iteraci a tak i mala zmena vstupu se zpropaguje na vetsim poctu bitu.
Podobne jako treba hashovani=zmena 1 pismena na strance textu prekope totalne celej hash.
Castecne to vysvetluje tenhle clanek
https://pthree.org/2012/02/17/ecb-vs-cbc-encryption/
OT: zajimave napsanej clanek
http://neviditelnypes.lidovky.cz/noviny-a-trump-valka-do-uplneho-vycerpani-fgs-/p_zahranici.aspx?c=A170113_095146_p_zahranici_wag
Toho dobytka ze CNN sem videl, Trump to vyresil s prekvapivym klidem, osobne "bysom ho oknom vyhadzal a este by som ho vo vzduchu do rici nakopal" :-)
Jakou ma tento selmostroj vyhodu oproti zaheslovanemu ZIPu, do ktereho lezu pres Total Commander?
asi tak. pouzivam p7zip s aes a co jsem se tak docetl, je to kryptograficky srovnatelne s truecryptem (ktery ma hlavni vyhodu v tom, ze prosel auditem)
Kdyz myslis, tak ho rozsifruj :D .... nemas sanci (pri pouziti dostatecne sylneho sifrovani samozrejme - coz je uzivatelova volba). Pravdou je, ze ZIP zasifrovany s pouzitim AES 256 je prakticky neprustrelny, pokud je mi znamo.
Tak vy pri sifrovani zipu zadate nejake heslo, rekneme 10 znaku. Predpkladam, ze Zip z toho nejakym znamym algoritmem odvodi AES klic a ten pouzije k sifrovani. Rekl bych, ze zipy s hesly, jake by uzivatele typicky zadali, by se daly lamat na PS3 farme brute force utokem radove za hodiny az dny. Nejaka Fifinka nebo Smudla123 neni dnes zadne heslo. Takze pokud nepouzivate heslo typu nahodny bordel o delce radsi desitek znaku, tak se moc neradujte. Pokud po vas jdou, tak vas dostanou.
Používám EncFS a spokojenost. Na Androidu Cryptonite... Linux. Windows, všechno maká.
Bohužel Cryptonite na non-root strojích většinou neběží, protože není podpora v kernelu. Dost mi to vadí, protože nemůžu mít na všech mobilech jednotné kryptovací řešení...
Bezpečnost na "non-root" stroji si jaksi nedovedu vůbec představit... :D
Leccos se dá pořešit i v user-space, ale není to samozřejmě tak pohodlný. Na druhou stranu rootovat zařízení, který zatím nabízí pravidelné OTA upgrady, se nejeví jako úplně rozumný přístup, zvlášť když mají celkově povedený a dobře funkční systém.
Asi tak. Kdybych kvůli rootu vynechal pravidelné bezpečnostní aktualizace (které mi výrobce skutečně nabízí), bezpečnosti by to moc neprospělo…
"Nástroj je napsaný v Javě"
Tak me nadpis nalakal, ale nastesti jsem prestal cist uz v prvnim odstavci, musim teda root.cz pochvalit za velmi prouzivatelsky pristup. Jine weby si podobne zasadni informace nechavaji az na konec clanku, aby tam clovek stravil vic casu.
Pro rejpaly: Javu na svym pocitaci nechci, nepotrebuju v PC brzdu, co pada a nefunguje.