No tak jestli Mein Kampf zásadně ovlivnil posledních 2000 let naší historie. Jestli z Main Kampfu vychází základní morální kodex, kterým se řídíme.
Jestli jsou v Mein Kampfu témata a inspirace pro velkou část (v minulosti naprostou většinu) uměleckých děl.
Tak v tom případě jistě vyjde i článek o SW pro čtení Mein Kampfu. Zatím to tak nevypadá. Ale doporučuji vyčkat cca 2000 let, ideálně v alternativním vesmíru, kde Hitler vyhrál 2. sv. válku.
dovolim si tvrdit, ze z biblickeho ucenia sa neriadim nicim. ked idem do obchodu kupit chleba, tak nezabijem predavacku ktora na mna hodi skaredy pohlad kvoli tomu ze v biblii a v dalsich knihach z ktorych biblia cerpa (a neudava zdroj) je „nezabijes“. neurobim to preto, lebo by to podla mna vobec nic neprinieslo, nic by sa nezlepsilo a mal by som kvoli takej hluposti problemy.
a pochybujem, ze keby namiesto biblie bola ina kniha a keby bolo aj uplne ine nabozenstvo, tak by bola vyrazne ina kriminalita ci celkovo moralka…
To, že si něco neuvědomujete, neznamená, že to něco neděláte.
Zabití člověka za škaredý pohled je mimořádně pitomý příklad. Právě proto, že byste z toho prakticky nic neměl.
Ale řekněme, že nezabijete člověka, který má majetek, abyste si ho mohl přivlastnit. Neděláte to proto, že
1. vás tak vychovali rodiče, že to dělat nemáte
2. platí tady zákony, které takové jednání tvrdě postihují
Oba body jsou historicky dané a oba mají kořeny v křesťanské nauce. Netvrdím, že nezabít člověka pro majetek je nějaký křesťanský patent. Vražda někoho z vašeho „kmene“ (za „kmen“ si dosaďte víceméně co chcete) je trestaná snad ve všech civilizacích. Ale to, že byste neměl zabít, ani člověka z cizího „kmene“, to už rozhodně tak běžné není. A v žádné civilizaci není ten imperativ tak silný, jako v té naší.
Křesťanské „patenty“, které jsou v jiných civilizacích mnohem slabší jsou třeba milosrdenství a výzva odpouštět a neoplácet.
Četl jste třeba středoasijské pohádky? Tam neexistuje, aby odpustili darebákovi, který lituje svého činu, jako v našich. Tem neexistuje, aby špatného krále vyhnali. Tam se prostě sekají hlavy.
Nebo imperativ nelpění na majetku. Jakkoliv jsme chamtiví, tak považujeme za neslušné si dávat přímo peníze jako dárky, nebo sdělovat cenu dárku. V konkurenčních civilizačně/náboženských okruzích tohle není.
To je asi otázka diskuze. Podle mě je to víceméně srovnatelné. Tak silné tvrzení, jak jsem použil jsem napsal proto, že to křesťanství tak nějak „průměruji“ – co bylo hlásáno, a co je hlásáno a co bylo konáno a co je konáno.
Beru to z toho pohledu, že např. první křesťané byli totální pacifisté, což prakticky nemá v historii obdoby. Nebo značná korelace mezi křesťanstvím ovlivněnými státy a zákazem trestu smrti. Ale chápu, že tenhle argument je slabý, protože ne každé náboženství ovlivňuje svou morálkou dost států, aby se některé dostatečně projevily.
Existence takové korelace mi uniká. Jedinný stát euroatlantické civilizace s trestem smrti jsou USA. Poměrně aktivně křesťanská země. Ale tím výčet končí.
Silně křesťanské země jako Španělko, Portugalsko, Itálie, Irsko, Polsko – bez trestu smrti.
Pokud vezmeme naši civilizaci v širším smyslu, tak tam patří i latinská Amerika, která je rozhodně nadprůměrně křesťansky aktivní (pochopitelně se značnými rozdíly mezi jednotlivými státy). A tam trest smrti ve většině případů prováděn není. V Evrope do naší civilizace v širším smyslu patří i Bělorusko, kde trest smrti provádí – ale to rozhodně aktivně křesťanský stát není – naopak tam vládne ateistický autoritářský prezident.
Nicméně jak jsem psal – ten argument s trestem smrti považuji za slabý. Nemyslím, že má cenu ho dále rozvíjet. Tím spíše, že spousta zemí trest smrti zrušila až v posledních řekněme 30 letech – ani tam nevidím zajímavou korelaci, jestli byly spíše nábožensky aktivní, nebo ne.
… že nezabijete člověka, který má majetek, abyste si ho mohl přivlastnit.
Boblig?
A co s ním? Darebáků, co ve jménu církve zabíjeli, aby si přivlastnili cizí majetek byly v historii nejméně tisíce. A kdybyste chtěl určitě byste jich mnoho našel přímo i mezi kněžími (a nikoliv „jenom“ civilními inkvizitory pořádající civilní procesy jako Boblig).
Bobligova činnost nic nemění na tom, že křesťanské učení považuje zabíjení lidí (ať pro majetek nebo z jakéhokoliv jiného důvodu) za špatné.
platia zakony, ktore samozrejme z nabozenskej moralky i z prirodzenej moralky vychadzaju… no ani ma nenapadne nieco take ako bolo v tom hlupom priklade kvoli tomu, ze je to proti zdravemu rozumu.
ak chce zlodej ukradnut auto, tak ho ani nenapadne ci ho boh vidi alebo nie (mozno tak v americkej komedii), skor ho zaujima ci si to nevsimne majitel toho auta ci policajti…
fakt, ze vela nabozenstiev ide proti zdravemu rozumu, potvrdzuje aj fakt, ze vo vyspelych krajinach kde vplyv nabozenstiev klesa a vo vyrazne nabozenskych statoch sa zije totalne inak.
a to, ze je v knihe napisane ze je treba odpustat, este neznamena ze ludia odpustaju kvoli tym pismenam. ak do mna niekto narazi a zisti sa ze je to uplne nechtiac, tak sa odpusti.
No… Základní morální kodex evropské civilizace vychází především z řecké filosofie. A s trochou nadsázky se dá říci, že i křesťanství tak, jak ho známe my, z něj vychází. Současné křesťanství se formovalo v Římské říši a s tím, co kolem sebe šířil Kristus ve svém nejbližším okolí (jak prostorově, tak časově) to má společného asi dosti málo – viz apokryfy, gnosticimus apod.
No ovlivnění řeckou filozofií přece není s ničím v rozporu. Náš morální kodex tady byl tisíce let „prodáván“ v křesťanském obalu. Jestli je obsah původně křesťanský, nebo jiný, nebo smíšený by byla zajímavá debata, ale v tomhle vlákně je to irelevantní.
První křesťané se chovali nějak. Chovali se dobově a časově podmíněně a v očekávání velmi brzkého druhého příchodu Krista. To, ale neznamená, že to je to jediné správné křesťanství.
Morální kodex má kupříkladu i pes — nejí lidem z talíře, ani nedovolí někomu, aby jedl z jeho misky. Ke své smečce se chová s láskou. Nesnaží se ulovit jiné psy, loví pouze jiné živočišné druhy (myši, zajíce apod.).
Morální kodex je něco, co se evolučně vyvinulo. Skupina živočichů, kteří si nekradli jídlo, neútočili na sebe a starali se o mláďata, měla v přírodě větší šanci na přežití než skupina živočichů, co si kradla, zabíjela jedince vlastního druhu a svůj prospěch nadřazovala prospěchu mláďat. Z toho se vyvinulo svědomí a pocity, že „krást a zabíjet je špatné“, že „rodič se má starat o svoje děti“ apod.
Filozofové, křesťani, zákonodárci tento přírodou vytvořený kodex pouze sepsali. Nevyvinuli ho.
No jenže ono těch morálních kodexů existuje spousta. Podle některého je v pořádku mít jednu ženu, podle jiného jich mohu mít více. Podle jednoho mohu jíst lidské maso, podle druhého nikoliv. Podle jednoho mám odpouštět, podle druhého se mám mstít a trestat. Podle jednoho se lidé dělí do kast, podle druhého jsou si všichni rovni.
To o čem mluvíte vy je „univerzální morálka/morální hodnoty“. Průnik těch téměř vždy platných věcí v jednotlivých morálkách.