Vlákno názorů k článku Čtyřicet let existence architektury 386: revoluce přinesla Doom a Linux od T4r4n1s - Rád bych jen upřesnil informace k počítači IQ151....

Rád bych jen upřesnil informace k počítači IQ151. Kryt nebyl plechový, ale z jakéhosi reaktoplastu podobného bakelitu, ale jemnozrnnějšího a pevnějšího. Když se íkvéčko přehřívalo (což se stávalo běžně, když na něm stál "Merkur" bez dřevěného podstavce), bylo to cítit typickým zápachem spáleného bakelitu. Ty podstavce jsme pak vyráběli ve školních dílnách jako Baťa cvičky.

7. 10. 2025, 09:37 editováno autorem komentáře

IIRC existovalo víc verzí a dokonce i méně známý předchůdce IQ150. Jestli si dobře vzpomínám, IQ150 i první IQ151 měly ještě kovový kryt, až později se přešlo na plast.

Je fakt, že se to později změnilo, ale u nás na SPŠE to byly fakt plechy. A s tím přehříváním to bylo stejné jako u plastů, taky jsme měli Merkury (asi pro ně někdo v dílně udělal stojánky, byly takový dost vachrlatý :-)

Mám ještě dva IQ151. Jsou to verze G, mají plastový kryt. Co se týká přehřívání tak všechny legendy to hodně nadsazují, pokud se nepletu tak příkon je nějak kolem 100W což je mnohem méně než současná PC. Pravda zdroj nebyl dobře navržen, a tak se mohl přehříval ale o nějakém vaření čaje nemůže být řeč. Pokud zavzpomínám jak jsme na ně chodily ve 2. ročníku SPŠ Chomutov v roce 1987/88 chodil, nepamatuju se nějaký problém, ale možná jako žák jsem to neviděl.
Co se týká chlazení, tak k IQ 151 se dodávaly originální stoly kde byly poličky pro monitor (TV merkur/pluto), v zadní části byla polička otevřená pro větrání. Mám ještě 4 stoly v původním provedení v laboratoři elektrotechniky (na poličku krásně pasuje postavit osciloskop). K tomu pak byly takové menší stolečky "přídavný stolek k IQ". Desky na nich byly z hodně kvalitního umakartu, po 40 letech je skoro netknutý. Několik stolů jsem pak při rekonstrukci učebny využil tak, že na dva pevné kovové rámy jsem nechal udělat novou 2,5m dlouhou pracovní desku desku, tak aby to ladilo se zbytkem nábytku.
Někdy v dubnu jsem byl nucen kvůli "malování" Iqečka přenést do té laboratoře i s merkurama, tak mi to nedalo a musel jsem je naaranžovat tak jak to bylo v době jejich slávy (bohužel jsem si to nevyfotil).

Co se týká přehřívání tak všechny legendy to hodně nadsazují, pokud se nepletu tak příkon je nějak kolem 100W což je mnohem méně než současná PC.

Mnohem méně je to leda tak u nějakých výkonných herních PC se silnými grafickými kartami. Jinak není problém se při běžné práci pod 100W udržet. A můj server na housingu, což je normální ATX minitower (sice už poněkud starší, ale pořád třicet let po tom IQ151), překračuje 40W jen ve špičkách. U osmibitového počítače z 80. let není 100W rohodně něco, čím by se dalo chlubit.

Ono ještě v dobách Pentium 4 byl problém, že na tehdejší dobu topily 120 W. Ne protože by elektřina byla drahá, ale nebyly ještě vynalezeny moderní větráky, které to dokáží tiše uchladit.

Některá PC možná topí víc, ale mají větráčky, takže se to docela ochlazuje. Kdežto IQčko mělo jen ta žebra (navíc pro jistotu stříbrná nebo šedá), takže to fakt topilo.

Predstavuji si jak by tehdy implementovali levny maly vetracek tak jak ho zname dnes - BLDC motor kde jsou sekvencne spinane civky aby se to vrtelo. Bylo by to asi mozne (pri penalizaci velikosti) ale cenove odhaduju na tisicovku tehdy pro maloseriovou vyrobu.
Pamatuji si jak byly i obycejne male tranzistory drahe.

Podle toho, co jsem slyšel, byl kryt z materiálu typu polyuretan a byl stříkaný do formy. Myslím, že byl i pěněný kvůli váze a vyplnění formy. Jednalo se levnější nízkotlakovou formu. Vysokotlaké vstřikování a forma o těchto rozměrech jsou drahé. V paměti mi název materiálu zní jako IPUR nebo I-PUR, ale nalézt to nemohu, PUR je běžná zkratka pro polyuretan.

Co se přehřívání týče, tak jsme měli jak moduly BASIC, Grafik a i Pascal (tak rok 1987 na Gymnáziu u Libeňského zámku). Tak mě napadlo vyndat BASIC, vložit Grafik a Pascal a opravdu se mi povedlo implementovat interpolované čáry. Ten Grafik měl paměť nějak nepřímo adresovanou, pokud si pamatuji, možná adresa a barva přes 8255 nebo nějak jinak vytvořené IO obvody. Ale po krátké chvíli s začal stroj přehřívat (pěněný polyuretan sice není tak dobrý izolant jako polystyrén, ale na odvod tepla z elektroniky to dobrý nápad není) a celá horní část krytu se začala vydouvat. Rychle jsem počítač vypnul, vrátil původní moduly a dokud byl kryt rozehřátý, tak vzdutí stlačil dolů a pak již podobné pokusy nezkoušel. Chlazení dozadu žebry měly jen zdroje.

PMD-85 na tom bylo s konstrukcí o něco lépe a videopaměť byla mapovaná do posledních 16 kB adresního prostoru. Text se ale musel vypisovat vždy po bodech a řádka grafické paměti byla rozdělená na 48 byte pro 288 bodů (v byte dva bity na barvu a šest na jednotlivé pixely) a pak zbylých 16 byte na návrat paprsku. Těch 256 x 16 byte jsem často pro nějký stav programu v assembleru používal, aby mi zbylo více ve spodních 32 kB kontinuální RAM.

IPUR je ciastocne gumova forma PUR, ktora sa pouzivala na makcene vyplne v automobilovom priemysle. Boli z toho napriklad madla, volanty a niektore casti vnutorneho polstrovania v Skodovkach.

Matně si vzpomínám, že snad přímo návod k IQ-151 měl nějaká doporučení týkající se osazování modulů do určitých pozic s ohledem na odvod tepla - tuším, že se to týkalo např. modulu Pascal.