Vlákno názorů k článku Curryfikace (currying), výjimky a vlastní operátory v jazyku ML od Calculon - Sranda je, když napíšu něco jako “map adder...

Sranda je, když napíšu něco jako “map adder [1,2,3];” :)

píše mi to [fn, fn, fn]: (int int) list; takže asi tři zaráz udělané funkce v seznamu že?

(btw TAKTO udělaný typový systém je perfektní, proč se to neprosadilo jinde?)

Jo, dostanu seznam funkcí a abych je použil, potřebuji další map a pak flatten.

Jj právě u těchto složitějších konstrukcí je dobré vědět, kde je chyba a k tomu typový systém dost pomáhá (mě takto "vypeklo" Clojure, kde runtime výjimky jsou na tři obrazovky a důvod aby člověk někdy pohledal - většinou to byl někde ulítlý typ, typicky nil punning* atd.)

* Clojure podporuje plně nil punning většinou funkcí, ale Java pod tím už ne

Proto je lepší “runtime výjimky” úplně eliminovat, jak se probíralo v diskusi pod SPARKem, Rustem a ještě něčím (Agdou?) :)

Taky to jde, ano (popravdě ale ty diskuse už moc nesleduju, protože si myslím, že bych spadl do https://xkcd.com/386/ Dokonce jsem se udržel u diskuse o Go :-)