Ano, mam takhle udelane zalohovani. Spoustu dulezitych adresaru (weby, zdrojaky, etc, ...) mam importovano do CVS a kazdou noc automaticky provadim commit s tagem "Backup <datum>". Jelikoz je v repository spousta citlivych dat, tak je samozrejme dulezite mit zalohovaci pocitac dobre zabezpecen. Me to bezi na OpenBSD u jineho providera a cvs pochopitelne jede pres ssh.
Je trochu votrava s novyma ci smazanyma souborama. Jeste jsem to nevyresil automaticky, ale mam to v planu.
Vyhody:
- zalohuji se jen rozdily (nic se nezmenilo, nic se nezalohuje)
- lze se vracet k drivejsim verzim konfiguraku
- lze delat rozdily oproti stavajicimu stavu.
Nevyhody:
- obcas mi to commitne rozdelanou praci, takze verze v repository neni zrovna stable.
- dost tezky je to s binarnima souborama.
- AFAIK CVS neumi symlinky
- taky nic moc nevi o pristupovych pravech (docela vopruz pri rekonstrukci etc).
Zaver: me to bohate staci :-)
chci se pripojit k pozitivnim poznatkum alternativniho vyuziti CVS a uves priklad .
mohu potvrdit vyuziti CVS pro spravu verzi u velice objemnych projektu (radove stovky MB a tisice souboru), ktere se z 90% skladaji z binarnich dat. Moje respository cita cca 4.5GB obsahuje cca 15 modulu a pristupuje k ni denne 5 lidi v tymu.
na serveru je jsou dva datove disky. jeden na respository. jeden na "sandboxy", ktere sdilim sambou. obsluha cvs pro klikouse je zajistena sw LinCVS (drive jsme pouzivali Cervisia - LinCVS je vice klikoussky) pres exportovanej display, ktery bezi na WINxx workstationech.
funguje to sqele (a vzhledem k obemu dat i super rychle).
poznamka:
v KDE3 je cervisia vestavena (embe...ed) do konqueroru a to je velice prijemny stoji to za
otestovani
v.