Mohlo by to ist este dalej a z oficialneho jadra by sa mohli vypustit vsetky specializovane ovladace. Trochu mi prekaza ked si musim instalovat jadro (pripadne naviac kompilovat) v ktorom je podpora pre XY grafickych kariet, wifi, tunery,...
Zrovna WIFI ovladače bych nechal v jádru, pokud si nechcete číst následující hlášky:
* pokouším se stáhnout z internetu ovladač na Vaši wifi
* pokouším se připojit k internetu
* připojení k internetu selhalo, chybí wifi ovladač
* stažení wifi ovladače selhalo, nejde internet
To se u nás ve Windows řeší tak, že systém přichází s "cache" velké spousty driverů na distribučním médiu. Tedy u nás pravda není třeba nic kompilovat, protože vývojáři Windows publikují stabilní interface, což v Linuxu prý nejde...
JJ, ta "cache" ve Windows je tak obrovská, že tam kolikrát nejsou ani základní věci, jako řadič disku, aby vůbec systém šel někam nainstalovat a další samozřejmé věci, jako jsou například síťovky. Dokonce ani po instalaci neexistuje způsob, jak všechny ovladače automaticky upgradovat a doinstalovat chybějící a člověk je nucen lovit to manuálně někde po webu. To je opravdu věc ke chlubení :-D
Držme se fakt. Windows XP nabízely v roce 2002 drivery k obrovské spoustě HW. Nemá moc smysl konstatovat, že neobsahovaly drivery pro HW vyrobený po tomto datu - těžko zahrnovat drivery pro něco, co ještě neexistuje. Samozřejmě CD Windows XP SP2 má drivery navíc.
Samozřejmě po instalaci XP se drivery tahaly automaticky z inetu (Windows Update). Bohužel se někteří výrobci rozhodli své certifikované drivery na Windows Update nedávat. Ovšem ve Vistě je tam dát musí (je to podmínkou certifikace). Pochopitelně nelze nijak zaručit, že ke každému HW eixstuje driver pro Windows, natož že je každý výrobce seriózní a drivery certifikuje. Nicméně od toho je tady ta certifikace. Certified for Windows Vista? Bude na Vistě fungovat, a bude fajn. Works with Windows Vista? Bude na Vistě fungovat.
heh, tuhel jsem delal vlastni instalacni cd win xp, kvuli ovladacum radice disku - nezvladli totiz ani prechorustat floppy s driverem, natoz aby ten driver byl defaultne na cd
Asi šlo o HW uvedený po uvedení XP. Lze například použít CD XP SP2 (tuto instalačku byste dostal k novému poči), nebo driver připálit k instalaci XP na nové CD.
Zrovna nedávno jsem měl krásný příklad toho jak spolehlivě to funguje ... koupil jsem USB->Serial ....
připojim v linuxu: ejhle ono to začalo fungovat.
Připojim u windows: Nový hardware->chybi ovladace->pres net si to samo nic nenaslo->kouknu do Spravce zarizeni na PID a VID a podle toho hledam na netu jakykoliv ovladac, asi na po 30 minutach nachazim vyrobek i s ovladacema uff... sice jiny vyrobce ale co zarizeni se hlasi stejne a jiny nazev v ovladacich panelech me trapit nebude.
PS: ano cd s ovladaci jsem nemel pri sobe, moje chyba. Ale takove rozchozeni scanneru z roku 1998 ve windows je taky lahoda, asi takova ze uz jen pri vidine krasne straveneho odpoledne clovek bali penezenku a hura nakupovat neco novejsiho ;)
K tomu následující: 1) k výrobku bylo CD s ovladači, a pokud ho nemáte, je to vaše chyba, 2) Vista všechny certifikované drivery stahuje z inetu, 3) Pokud drivery hledáte, tak nejlépe na support stránkách výrobce zařízení, a ne pomocí Google.
Souhlasím, že rozchození 9 let starého scanneru může být problém. Na Linuxu je ovšem problém rozchodit v podstatě jakýkoliv scanner (včetně 9 let starých). A když ho člověk rozchodí, setkává se s problémy typu "ztuhne to při nastavení rozlišení X", "při nastavení rozlišení Y je výsledek neskutečně zubatý", "barvy vypadají příšerně", "ignoruje to endorser" apod. Navíc pro Linux člověk nesežene DTP SW pro práci s výsledkem (Gimp je pro DTP mimo), SW pro slušné skenování (třeba skenování 120 stran za minutu), slušný imaging, OCR/ICR/Automated Forms Processing, propojení na podnikové systémy...
Samozřejmě chápu, že VÁM stačí rozchodit scanner, který jste našel na dně skříně, naskenovat jeden obrázek (za minutu) za pomoci command line utility, a jste happy. Ale to se bavíme o trochu jiných kategoriích.
So support stránkami výrobcov máme mnohí svoje skúsenosti.
Že by bol problém rozchodiť scanner pod Linuxom ..nevšimol som si. Tuhnutie nenastalo NIKDY, ani pri vysokej záťaži počítača a skenovaní. Pod Windows mi to párkrát zatuhlo, to je pravda.
Softvér je problémom dovtedy, kým výrobcovia ignorujú platformu. To sa pomaly, veľmi pomaly, mení k lepšiemu.
Pravda, drivery pro Linux mnohdy nemá smysl hledat na stránkách výrobce. Drivery pro Windows má naopak smysl hledat POUZE na stránkách výrobce.
SW je problém třeba i proto, že Linux nemá color management. Dále s těmi věčnými klacky pod nohy ne-GPL vývojářům těžko můžete očekávat, že někdo pro to 1% desktopů (vlastněných lidmi, kteří neradi za cokoliv platí) bude cokoliv vyvíjet. Například slušné OCR/ICR.
Hele, sokoliku, co jsem udelal spatne, kdyz jsem si domu nedavno prinesl scaner, pripojil jej do USB, parkrat kliknul a pak spustil aplikaci xsane a zacal scanovat ?
O existenci commandline utility jsem se dozvedel az pote, co jsem se zacal zajimat o to, coze to je vlastne to SANE :-))
Netykáme si. Měl jste asi štěstí. Zkuste si například rozlišení odlišná od optického rozlišení scanneru, se slušnou pravděpodobností bude výsledek silně zubatý. Jak děláte shodu barev (kalibrace scanneru)? Ale i když jí uděláte, tak je vám na nic, protože zbytek systému (zobrazování a tisk) jí nepodporuje, na rozdíl od situace na Windows a Macu. Jak řešíte podavač, endorser, čtečku čárových kódu, adaptér na diáky? Jak rychle váš scanner skenuje pod Windows a jak rychle pod Linuxem? Skenuje pod Linuxem v HDR, nebo jen 24-bit (nejlépe s ořezáním, nikoliv kompresí dynamiky)? Jak říkám, linuxáci jsou v principu velmi nenároční :)
Mimochodem já mám doma Astra UMAX Astra 4700, USB. Samozřejmě to není nic skvělého, ale barevné podání má na svou cenu slušné (v roce 2003 ho německý PC Direct ohodnotil jako Very Good), a má certifikaci Designed for Windows XP. SANE ho nepodporuje.
S tím tykáním to je taky vynález. Kdysi si na BBSkách a pak i na netu tykali všichni a nikomu to nevadilo.
Kalibrace barev je kapitola sama pro sebe. V domácích podmínkách víceméně na nic. Co inkoustu vždycky vyteklo, než tisk odpovídal originálu, kalibrace-nekalibrace. Pokud nepoužíváte profi zařízení jako osvitovky a ofsetový tisk, tak se s tím stejně musíte s prominutím sr*t ručně. A kdo dělá profi grafiku, tak stejně většinou jede na macu.
Ona vám 24 bitová barevná hloubka nestačí nebo co?
Jak je na něčem napsáno designed for anythong, dávám ruce pryč. Připomíná mi to "best viewed in IE 6 in 1024x768".
Říkám profi grafiku, ne nějaký domácí kutil s warezem :) Co znám grafiky i ve velkých tiskárnách, jedou na Macu, nebo po něm touží ;) Stejně jako profi 3D se nedělá v 3D Studiu, ale v Maye na Unixech (Pixar apod.)
vono s tou mayou na linuxu/unixu je to kapku osemetne kdys pominu to ze pixar ma k dispozici zdrojove kody k maye a v pripade ze mu nejaka funkce nesedi implmentuje si jí pro vnitrni pouziti sam samozrejme na to ma take rozpocet .. dalsi vec je ze maja se chova v kazdem prostredi trochu jinak predevsim jeji gl zobrazeni v lin/unix a win je uplne jine jinak maya byl puvodne pro win/mac myslim teprve lucas arts donutil alias(dnes mayu vlastni autodesk uvidime co z toho bude :D) vyvijet mayu pro linux a unix ... ale jinak priznavam chci mac hlavne kvuli jeho podani barev a pod .. win me v praci pekne stvou ale adobe veci v linuxu moc nejdou
Kdysi na BBC byla trochu jiná doba. Benzín byl levnější, lidi se měli rádi. Peníze jsme neměli, ale byli jsme šťastnější. Co nám všechny ty vymoženosti a peníze přinesly? Jen starosti a neklid duše ;)
Kalibrace barev je předpokladem pro úspěšný proces reprodukce. Linux je absencí podpory ICM diskvalifikovaný. Na DTP se statisticky nejčastěji používají Windows, nakonec jako ve většině oblastí.
24-bitová barva opravdu nestačí. I levné skenery mají běžně 12-bitové převodníky, natahuje se do nich tabulka s gamma korekcí, a pak vracejí obraz se správně komprimovanou hloubkou na 8 bitů na kanál. Vyjma toho umožňuje řada skenerů až 48-bit hloubku; samozřejmě takový obraz musíte být schopen vyžádat, přijmout a uložit. Ovšem na Linuxu vám stejně k ničemu nebude, protože tam prakticky neexistují aplikace s podporou HDR (více než 24 bitů na pixel). Na Vistě naopak lze používat určení barev i ve floatu.
Designed fox X znamená, že to v X funguje. Když si koupíte náhodně vybraný HW, a výrobce k němu dělá mizerné drivery, máte prostě smůlu. Certifikace říká, že zařízení má zaručené parametry (třeba u zvukovky odstup signál/šum), zaručené features (třeba u zvukovky barevně odlišené konektory), driver existuje, má dané features a je kvalitní.
Slušně diskutovat se dá i bez vykání. Naopak i vykající člověk může urazit ;)
"Kalibrace barev je předpokladem pro úspěšný proces reprodukce." jistě, pokud pracujete na profi zařízeních. Domácí uživatel a Astra scannerem přes usb a inkoustovou tiskárnou se stejně ruční korekci nevyhne, nebo jsou rozdíly tak nepatrné, že to nemá smysl.
"Linux je absencí podpory ICM diskvalifikovaný." to ano, nicméně až bude zapotřebí, může se kalibrace barev dodělat. Zatím není důvod, protože stejně nejsou aplikace pro DTP.
"Na DTP se statisticky nejčastěji používají Windows" to je jako s webem, jsou "webdesignéři", těch je statisticky více a používají různé wysiwyg editory a podobné hrůzy, no a pak jsou webdesignéři, kteří jsou schopni vytvořit kvalitní web s gimpem a třeba vim-em. Stejně tak je to v profi grafice.
K barevné hloubce... to je zase jen o uživateli. Pro domácí potřebu je 24bit dostačující. Pro komerční profi sféru jsou jiné systémy.
K tomu designed for X... já se řídím jinými parametry při výběru hardware, než nálepkou na krabici :) Ale nikomu to samozřejmě nevnucuju ;)
Samozřejmě color management má smysl i doma. Zkuste si na Linuxu vytisknout z pár aplikací barevnou fotku na tiskárně. Třeba to zkuste z OpenOffice Writeru, KWordu, vyberte si pár dalších, vyberte si pár tiskáren. Fotografie budou vypadat, jako když mají lid na nich nějakou prudce nakažlivou a nejspíš smrtelnou chorobu ;)
Color management není věc, která se dá jednoduše dodělat. Musí se s ním počítat už při návrhu grafického subsystému. Jenže Linux nemá ani grafický subsystém (X11 a CUPS není subsystém).
Samozřejmě pro domácí potřebu 24 bitů dostačuje. Proč mít ale doma odlišnou platformu, než kdekoliv jinde? Proč vůbec mít více platforem, pokud nehovoříme o nějakých opravdu vysoce speciálních požadavcích?
Parametry jsou při výběru HW často o ničem. K čemu mi je, když mám WiFi PC-card se skvělými parametry, která mi ale nejede pod Linuxem, protože toho driver víc neumí, než umí (ad-hoc mode, PWA-PSK)? A k čemu mi je zvuková karta s Dolby Digital Live (jediný rozumný způsob, jak z počítače dostat prostorový zvuk v digitální kvalitě), když jí vyrobila neznámá malá společnost, a driver víc neběhá než běhá? Certifikace mají VELMI dobrý důvod. Nakonec když Novell řekne "SCSI řadič ABC je kompatibilní se SuSE Linux Enterprise Serverem", je to jiná situace, než když si řadič vyberete na slepo či podle parametrů. Lehko se vám totiž může stát, že důležité parametry nebyly uvedeny, produkt vykazuje neočekávané vlastnosti (například můj Linux vždy na cca 15 sekund vytuhnul při startování Atheros WiFi), parametry jsou vázané na nějaký úchylný SW atp. Výrobce takový šmejd může uvést na trh, a běžně se tak děje. Certifikace pak říká, že výrobek splňuje nějaké dané požadavky. Je škoda, že tuhle problematiku řada lidí ignoruje, a pak se hrozně diví, že koupené produkty nefungují jak mají.
"Samozřejmě color management má smysl i doma" no to jsem viděl při tisku ve windows :D
"Jenže Linux nemá ani grafický subsystém" já vím, já si vlastně ty okýnka kreslím pastelkama na monitor. BTW co má color management pro skenování nebo tisk společného s "grafickým subsytémem"?
"Samozřejmě pro domácí potřebu 24 bitů dostačuje. Proč mít ale doma odlišnou platformu, než kdekoliv jinde?" protože to stačí.
"Proč vůbec mít více platforem, pokud nehovoříme o nějakých opravdu vysoce speciálních požadavcích?" máme jednu dominantní a je vidět, jaký to má vysledek.
"Parametry jsou při výběru HW často o ničem.... atd." ehm BSOD jsem si s "certifikovanými" "blabla for windows" výrobky a ovladači užil, že mi to stačí na dva životy.
Ano, color management je při tisku z Windows velmi dobře vidět. Výtisky z Linuxu jsou pravidelně barevně daleko horší.
Zvát X11 grafickým subsystémem je poněkud nadsazené. Zastaralá technologie, mizerně dokumentovaná (extensions, bug to bug compatibility), podporuje pouze obrazovku... GDI je proti tomu technologický orgasmus. Samozřejmě byste ale musel znát alespoň architekrutu X11 a GDI. Několikrát jsem tu o tom, najděte si to. Color management má s grafickým susbytémem společné to, že je jeho součástí.
Ano, doma vám 24 bitů stačí. V práci ne. Co s tím? Mít doma aplikace domácí platformu a domácí SW, a v práci pracovní platformu a pracovní SW? Jednu platformu pro hry, další pro kancelářskou práci, další pro DTP, a ještě jinou pro řízení technologických procesů? Daleko efektivnější je mít jednu platformu, která pokryje velkou většinu praktických potřeb.
Dominantní platforma znamená, že na jakémkoliv stroji spustíte obrovskou hromadu SW. Když napíšete SW pro dominantní platformu, máte stovky milionů potenciálních zákazníků. Když napíšete SW pro platformu, kterou používá 1% uživatelů, máte daleko horší pozici. Obecně jedna platforma má řadu technických výhod.
Já si užil BSOD s necertifikovaným HW i s certifikovaným. A protože jsem dost zkušený, velmi dobře vím, jak velký rozdíl to je. Chápu, že to nemůže vidět každý. Dál šťastně kupujte HW podle typu čipsetu, a pak se divte, že je nekvalitní, půlka věcí neběhá, drivery jsou mizerné atd.
Končím diskusi, tohle nemá smysl. Vy jste přesvědčený o své pravdě, já zase vím, co jsem viděl a zažil za těch 16 let, co s PC pracuju jako profesionál. Podotýkám, že nadpoloviční většinu z toho času jsem strávil s MS based produkty. Ne proto, že bych chtěl, ale protože jsem musel. Takže si troufám tvrdit, že nějaké ty zkušenosti mám.
Netvrdím, že Windows jsou špatné a Linux je super. Nejsem žádný Linux fanatik. Jenom se musím pousmát nad výlevy MS fands, kteří tvrdí opak. Výroky typu "GDI je proti tomu technologický orgasmus" mě opravdu dokážou rozesmát. Poukazuji na nedostatky, toť vše.
Jediná platforma pro všechno přináší to nebezpečí, kterému celý svět začíná čelit. A to, že se stává závislým na jednom dodavateli. To, ať už chcete, nebo ne, není v pořádku a nevěstí nic dobrého.
Obecně lze říct, že jsem si prožil dost trápení jak s Windows, tak s *nixy. Ale u unixových systémů je prostě řešení problémů díky jeho otevřenosti daleko znažší, než u molochálních Windows. Zažil jsem několikrát zavádění MS serverů do podniků. Po třech měsících konfigurací certifikovanými administrátory stále něco nefungovalo, nebo fungovalo jinak.
Pokud to že X Windows podporuje barvy bereš jako color management, pak se dá polemizovat co bylo dříve (to by potom chtělo přesné datum uvedení obou věcí na trh :D )
Ale máš pravdu že jsem nějak ignoroval fakt že si se o linuxu nezmínil. A omlouvám se za rušení toku myšlenek :)
Již v příspěvku předtím jsem upozorňoval na letopočty ... ale budiž:
Microsoft uvedl první Windows (odtud i název - okna) na trh v roce 1985
http://cs.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Windows
Takže MS Windows už existovaly, teď už můžeme jenom slovíčkařit o termínech ;)
Pocitam zivot operacniho systemu MS Windows od NT nikoli od nadstavby MS-DOSu. Ale budiz. Opravuji tvrzeni na .... "X window system mel CMS drive nez existovaly WinNT"
Nicmene, ze nazev okna vznikl na zaklade MS Windows je nesmysl. Za prve X window system existovali urcite uz pred rokem 1985 a za dalsi Xeroxove meli window system uz nekdy na prelomu 70./80. let.
je to neštastná formulace, ale já jenom citoval ... měnit to na wiki nebudu, tak vzdělanej zase nejsem :)
Zmiňujete určitě Alto od Xeroxu ... no ještě tedka se divím kolik věcí které tehdy s Altem přišli se pořád používá, vždycky mi to připomene, že není důležité něco vymyslet, ale umět dobrý nápad zkopírovat :D .
A neni lepší pořídit si na profi věci profi scanner? To jest takový ten co mají grafici tady o patro výš? Rotační bubnový s vlastním diskem,vestavěným počítačem a ethernetem? Žádné drivery jsem tam nepotřeboval instalovat. Funguje to všem. Neni třeba přestat si hrát na profesionály jak je to dnes zvykem a když chci být profesionál tak se taky profesionálně vybavit? U drahého hw zpravidla nemusíte řešit takový ,,umělý" problém jako ovladače. Buď to máte dodáno jako řešení včetně počítače a nastaveného os a nebo je ten hw natolik inteligentní že mu stačí pouze připojení k síti.
Nechci vám brát iluze, ale ono tak trochu záleží na tom, co chcete dělat. Mít bubnový scanner nemá pro většinu grafiků dnes opodstatnění. Bubnové scannery jsou dnes hromadně nahrazovány vyšší třídou scannerů s plochým ložem. Kvalita scannerů s plochým ložem se totiž za posledních 15 let výrazně zlepšila, a náklady jsou nesrovnatelně nižší. Je to podobný efekt, jako když podnikové aplikace dnes běží na Intel HW, který prostě začal výkonem dostačovat na věci, které byly dříve vyhrazeny HW profi unixů.
Osvitové jednotky se samozřejmě používají, a pro některé aplikace je nelze nahradit. Ale pro jiné aplikace je výhodnější tisk laserem či inkoustem na fólie. Náklady jsou opět řádově nižší. V oblasti pre-pressu se zase prosazuje Computer to plate, kde klasická osvitová jednotka v řetězci úplně chybí.
ad 3) Předveďte prosím své dokonale vypilované dovednosti pro hledání ovladačů a najděte mi nový ovladač pro USB ADSL winmodem Siemens A-100-I, který před pár lety dodával tehdy ještě Český Telecom. Dokonce mi nezáleží ani na cílové operačním systému. Stránky výrobce se k takovému produktu pro jistotu vůbec nehlásí a Google našel jen nadávky nespokojených majitelů.
Co se týče skenerů v Linuxu, já mám skener z roku 1998 UMAX Astra 1220P (připojený přes LPT, pro domácí použití funguje výborně). K němu je dodané jako ovladač cosi založené na rozhraní TWAIN (znalci šli po přečtení tohoto slova zvracet) partially translated do _e_tiny (polovina textů je anglicky a ty české mají místo diakritiky podtržítka). Instalace samozřejmě vyžaduje několik restartů, při výběru skenované plochy si TWAIN software dělá co chce a pokud se výsledný obraz nevejde do RAM, tak si opravdu DLOUHO počkáte. Polovina voleb ovládacího programu není přístupná a skenování přes síť je jen zbožné přání.
Oproti tomu SANE ovladač na Linuxu stačí nainstalovat a bez restartu spustit, vybrat typ zařízení a po krátkém zahřátí skeneru (10 vteřin oproti 30 vteřinám u TWAIN) můžete skenovat. Klidně i přes síť. Výběr skenované plochy funguje, základní ovládací rozhraní má dostupné mnohem víc voleb než TWAIN protějšek a se skenováním obrázků, které se nevejdou do RAM, není nejmenší problém.
Na driver někdo dával link. Zřejmě daný HW nebyl cetifikovaný, proto pro něj Windows Update nemá drivery. Je to pak čistě věc výrobce.
TWAIN drivery jsou pro použití v DTP vcelku v pohodě. Samozřejmě WIA je daleko zajímavější, a pro high volume se typicky používá ISIS. Jestli má UMAX mizerné drivery k LPT "taky-scannerům", je to jistě smutné.
S tím zahříváním jste mě rozesmál. Samozřejmě výrobce ví, proč zvolil právě danou dobu, a ne kratší. Když se doba zahřívání zkrátí, utrpí barevné podání. Chápu ale, že vás to nijak netrápí.
Jediný rozdíl proti ovladačům dodaným na instalačním CD je konfigurační soubor pro PPPoE. Verze pro PPPoA je do posledního bitu stejná jako na instalačním CD.
Jestli to zahřívání chápete jako úplné rozsvícení lampy ve skeneru, tak se mýlíte. Jde jen o kalibraci krajních poloh snímacího ramene.
Co mám dělat s vaším driverem ADSL modemu? Je mi vcelku jedno, jestli pro něj existuje nějaký driver. Když už ho někdo našel, je mi zcela jedno, jestli je to stejná verze, jakou máte na CD. Nevidím, k čemu je dobré o tom mluvit.
Scannery mají teplotní závislosti. Proto se výbojka nechává nějakou dobu nahřát. Kalibrace krajní polohy mechaniky u řady scannerů není nutná (možná u vašeho ano). Každopádně zkrácení doby před prvním skenem se může výrazně projevit na kvalitě výsledku. Opět rozumím tomu, že jako mimořádně nenáročný uživatel potřebujete jen aby scanner skenoval.
No tak, sam jsem napsal že to byla moje chyba že jsem ty ovladače neměl a že jsem nevěděl co je to za typ/výrobce.
Dále já se nebavil o tom, že to je scanner na 120 stran za minutu, na tuhle "úroveň" jste to postavil vy. Je to jako bych řekl že Win98 mi pro práci s úložným zařízením stačí a vy jste mi to vyvracel tvrzením, že nepodporuje Fibrechannel a že jsem úplně mimo.
Ohledně linuxu jsem se o scanneru nezmiňoval, u scanneru jsem řekl, že je výhodnější koupit nějakej, kterej ty ovladače má u sebe než se pokoušet nějaké najít pro starší, funkční nicméně jenom funkční.
Celkově byla moje reakce směřovaná na tu superdruper vymakanou bezchybnou věc s automatickym stahováním ovladačů a s přítomností ovladačů u Windows, která tu byla, možná že ne takhle přímo, ale podobně nastíněna.
PS: Nevím proč MĚ konkrétně škatulkujete na nějakého studentíka co je rád když si může prohrabat smetí, takovou věc co jsem napsal řeší kluci v počítačových servisech často... Ano neberou za to 1500 na hodinu jestli na to budete narážet. Já jenom popsal zkušenost a vy jste ji odrazil argumentací která s tou zkušeností vůbec nesouvisí, příště se víc zamyslete.
Já jsem jen tvrdil, že na Linuxu se SANE můžet skenovat, pokud máte štěstí na typ scanneru, smíříte se s řadou nedodělků, nezáleží vám na kvalitě, nejde o vysoké objemy stran, nepoužíváte méně obvyklé features scanneru (jako endorser), nepotřebujete HDR atd. To jsou technická fakta. Linux není vhodný ani pro high volume scanning, ani pro DTP.
U automatického stahování driverů jsem jasně psal, že pro certifikovaný HW funguje vždy u Visty.
Počítačové servisy, zvláště v ČR, řeší typicky problémy plebs, co si koupí jakýkoliv levný polofunkční šmejd. S tím toho moc neudělám.
Kupodivu jsem mel XP SP2 CD a nic. A hw nebyl podle me nejak exoticky - nvidia SATA raid radic. Zajimave bylo, ze tvrdosijne odmital disketu s ovladacem - jako ovladace nactl, pole poznal - ale pri pokracovani instalace si je na disk nechtel zkopirovat.
Kolikrát mi přijde že ta cache je spíš muzeum ovladačů spojené s muzeem hardwarových myšlenek velkých firem které nikdy nebyly dány na trh. Muzeum ztracených nadějí. Kolikát tam člověk najde věci které nikdy neměl šanci vidět. Kdejaká stříhací karta kterou si pořídí tak deset lidí z miliónu. Když se mrknu do jádra linuxu tak tři čtvrtě věcí vim kde bych hledal a zbytek tuším. Jenom nepatrná část tvoří silně specifický balast.
Pichol som satelitnu kartu do PCI nakrútil do nej koaxial, zapol PC, spustil multimediálny prehrávač Kaffeine, dal naskenovať programy a všetko bolo OK. Všeho všudy 7min. Skús to s XPčkom... Hľadanie tej správnej verzie driverov a ich testovanie či ide-nejde zaberie pol dna. Tí čo majú SkyStar2 na XP vedia o čom hovorím. A ešte nepočítam hľadanie cracku na nejaký DVB program..
>... ked si musim instalovat jadro (pripadne naviac kompilovat)
> v ktorom je podpora pre XY grafickych kariet, wifi, tunery,...
A proc tedy s nimy jadro kompilujete, kdyz je vubec nepotrebujete? Kompilace jadra prece umoznuje nechat si v jadre a v modulech jen to, co opravdu potrebujete a vsechno ostatni vyhazet. Ja to tak delal jeste v dobach, kdy kompilace jadra znamenala desitky minut (na opravdu pomalych strojich i nekolik hodin) casu a kazdy ovladac, filesystem nebo jina fetura, ktera nebyla potreba, znamanala dlasich par minut casu a pripadne par desitek kilobytu neswapovatlene pameti navic.
Škoda, že tomu chybí empatické rozhraní, které by poznalo co jeho operátor potřebuje a to ostatní by skrylo.
Jinými slovy ... to je argument jak díra do prdele. Na co vůbec kompiluje jádro, když se v tom nevyzná. A ještě - proč otevírá položky menu o kterých nic neví.
Ne, Vas argument je jako ten hezky vyraz co jste pouzil. I kdyz se v tom clovek vyzna a chce zkompilovat jadro, tak ho ty kvanta voleb skutecne dokazou otravovat. Projit vsechny mozne nabidky vseho mozneho hardware je opravdu dosti otravne - pokud toho chcete vetsinu vyhazet a mit opravdu minimalisticke jadro tak to projit musite. V dobach jader 2.0.x to byla operace na chvilku... u 2.4 uz je to o dost horsi a 2.6 je peklo. Jo a uz existuje nejaky inteligentni system ktery by kontroloval zavislosti jednotlivych voleb? Kdyz jsem jednou kompiloval jadro asi 6krat nez jsem zjistil co se spolu hada a co naopak na sobe zavisi, tak jsem malem zesedivel. Mam Linux rad, pouzivam ho temer vsude, ale tohle je fakt peklo. Ovladace jako takove jsou mozna kvalitni, ale system jako je ta vec popisovana v clanku je skutecne potreba. Nechapu proc napr. neni mozne mit stabilni rozhrani alespon v ramci jaderne rady. Ja byt vyrobce hardware tak na Linux asi take kaslu. Protoze pro windows napisou jeden ovladac a pokud ho napisou dobre, tak funguje nekolik let a muzou na nej s klidem zapomenout. Pokud chce vyrobce HW podporovat Linux, tak musi neustale koukat jestli nevysla nova verze jadra a pripadne svuj ovladac poupravit kvuli nejake bomba novince. A v pripade ze vydava binarni ovladace (coz je jeho plne pravo), tak je jeste prekompilovavat pro novou verzi. Fuj. Linux neco jako DKMS potrebuje jako sul. Ovsem jeste lepsi by bylo, kdyby ovladace nebyly zavisle na verzi jadra a ten system by je pouze automaticky hledal a instaloval - a mohly by tam (pokud by nebyl duvod je upgradovat) zustat treba pet let a prezit 20 zmen verze jadra.