Asi melo. Nicmene, autor to ma zrejme spravne.
Podivejte se jak tomu stavu (stroji) i technice tkani rikaji tkalci: Zakarsky, ne jacquarduv.
Podle meho nazoru je to priserna zkomolenina. Ale dnes se zrejme jiz jedna o odborne nazvoslovi textilaku. (Textilaci po vzoru ajtaci)
Budme ovsem radi, ze tech zkomolenin neni vice. Jak by se Vam libily kuprikladu "machacke" cislo ci "delamberacky" princip? Me tedy vubec. :-)
Při editaci článku obvykle provádíme minimum úprav, spíš technických (jednotný vzhled) a jazykových (korektury). Prakticky nikdy neškrtáme pasáže a nemažeme odstavce. Maximálně se smaže opravdu zbytečná věta, která třeba provokuje nebo je mimo či duplicitní (což je spíš stylistická úprava). V případě tohoto článku se ale nedělalo ani to.
ta kritika nebyla míněna negativně vůči autorovi, ale vůči mechanismu, díky kterému jsou jisté technické detaily pro autora nedostupné... sám jsem se po nich nepátral, takže dostupnost nemohu posoudit... samozřejmě bych rád měl schopnosti a čas tvořit podobně kvalitní články a seriály, myslím ale, že nemám...
Muzes, prosim, upresnit ktera pasaz Ti pripada bulvarni?
At se snazim jak chci, nevidim na tom clanku vubec nic bulvarniho. Nemluvi se tam prece vubec o tom kdo s kym sel kdy do bordelu, kdo ma s kym pomer, kdy se kdo ukazal na ktere party a jak se tam opil atd.
Technicke detaily? Co tak vzrusujiciho ocekavas od dernych stitku? Rozmer a vahu stitku, tvar a pocet direk, tloustku papiru? Podle meho nazoru je podstatne zajimavejsi pribeh odkud se do zpracovani informaci ten stitek dostal nez zevrubna diskuse nad vyvojem poctu a tvaru der. I kdyz je mi jasne, ze rozdily v poctu a tvaru der mohou nekoho opravdu vzrusit.
Ja ten text vnimam jako popularizacni, ne jako manual ci ucebnici. Ten styl se mi libi prave proto, ze neotravuje prehnanym mnozstvim (jakychkoliv) detailu.
No, spíš by bylo jednodušší vyjmenovat pasáže, které bulvární nejsou. Třeba o Jacquardovi se dozvíme, kde a kdy se přesně narodil, z kolika byl dětí, kolik jeho sourozenců se dožilo dospělosti a jak se jmenovali. Ale čím se jeho stroj lišil od ostatních, proč uspěl tam, kde ostatní ne, jaké konkrétní technické inovace použil, aby se dostal dál než oni, o tom článek mlčí, veškerý vývoj stroje je shrnutý do nicneříkajícího "vychytání počátečních nedostatků".
Mozna by stalo za to zminit ze Science Museum London postavilo podle dochovanych planu Babbageuv Diferencni stroj cislo 2. Brali to velice vazne (historicky verne materialy, presnost vyroby, atd.) a vsechno funguje jak ma, nebylo potreba temer nic menit. Vysledek je k videni v Lodnyne a nebo na youtube (vydrzte alespon minutu deset):
https://www.youtube.com/watch?v=jiRgdaknJCg
Stroj resi algebraicke rovnice 7. radu s presnosti na 31 mist a ma integrovanou tiskarnu a plotr. Vse navrzeno v roce 1840.
Rekl bych ze titulek "Počítač, který nikdy nepočítal" je uz par let nepravdivy. ;)