Názory k článku Děrné štítky a holokaust: československé intermezzo

Opět skvělý článek!

neboj, zitra bude Macih, to aby to bylo hezky vyvazene

Kdo je Macih?

Zařízení na zpracování děrných štítků se nazývá čtečka. Tabulátor nebo též tabelátor je zařízení/nástroj na vytváření tabulek.

Erbene, Erbene, nejenom že plagiátorství je Vaším pracovním nástrojem (viz. předchozí díly) ale ještě kecá nesmysly: "Prvním velkým uživatelem děrných štítků byly Československé dráhy, které jich do roku 1938 objednaly zhruba 52 milionů."

Buď mlč, nebo napiš vlastní a lepší článek.

Mě osobně texty založené na knihách jiných nijak nevadí.
Až autor začne knihu přepisovat slovo po slově, tak se ozvi.

Dále mám pocit, že asi nemáš žádnou školu, protože tam taky profesoři "opisují z cizích prací".

No, existuje i u nás vysoká škola, kde musel jeden student až k nějaké komisi. Teprve tam se mu podařilo "akademiky" přesvědčit, že rešerše skutečně bez cizí literatury udělat nejde. Je to taková ta roustoucí paranoia a podivná pravidla, jako že citace smí být dlouhá maximálně 18 slov, jinak je to nepovolený plagiát. Takže dost možná, že diskutující má i vysokoškolský titul z nějaké silně korektní VŠ.

V případě "vědeckého díla" to dokážu pochopit.
Oproti tomu pro článek na Rootu platí myslím jiná pravidla.
Kdyby tu do diskuze někdo napsal "Přečte si to a to..." tak si to nepřečte (skoro) nikdo. Oproti tomu tyto články si přečte řada lidí a mohou v nich vzbudit zvědavost k dalšímu studiu. Takže zatímco u "vědeckých prací" nebo školních prací typu "hele, jsem možná debil, ale Vám se vyrovnám" od článku čekám poněkud něco jiného.

Až to pan Erben bude vydávat za vlastní výzkum, tak pak bude kritika na místě.
Ale tohle je článek!
Vědecká práce by měla buď rozšiřovat jinou vědeckou práci, korigovat jí nebo vyvracet. Tyto články nejsou ovšem vědecká práce.
Recenze by oproti tomu měla být ideálně nestranná, například jistou dobu na PCtuningu vycházely grafy jistého "autora", který dokazoval, jak je Nvidia oproti ATI rychlá tím, že ukazoval grafy (nevím ten název) kde byl zobrazený jen rozdíl. Tedy 74 vs 69 FPS se jevilo velmi dramaticky, protože graf nezačínal na nule ale na 60-ti FPS.
Článek, jako je tento, myslím směle může citovat slovo od slova, provádět souhrny a uvádět vlastní názoru, pokud se nebude snažit se čtenářem manipulovat. "Několik mladíků šlo za bičkou a šílený důchodce jednoho zastřelil a druhého postřelil jen k vůli jejich barvě pleti!" vs "Parta několikrát soudně trestaných recidivistů z řad rómů loupežně přepadla důchodce, začali ho mlátit a bodli ho nožem, načež ten při obraně nešťastnou náhodou jednoho zabil".

Karel, KapitanRUM: no, vyjadřovat se ke korektnosti prezentace "výcucu" jako vlastního díla sice umíte ale to podstatné vám uniklo: autor tvrdí že československé dráhy si objednaly do roku 1938 52 miliónů děrných štítků, což je nesmysl. kdyby autor studoval informatiku na čvut tak na jednom nepovinném předmětu by se dovědel že jich bylo 5,2 miliónu za celkovou cenu 52mio korun (desetikačka za jeden).

Byt autorom alebo moderatorom tak kruto mazem presne taketo arogantne prispevky ako je tento tvoj...

Chovas sa ako primitivne prasa a este ani nie si schopny ani napisat kde urobil autor chybu.

autor si myli kapitalizmus s korporativizmom.

* Autor nekrade, kdyz uvadi zdroj textu. Coz Lukas Erben cini.
* Blackova kniha vysla pred 12 lety a autor se stale snazi dokazat, ze bez IBM by nebylo vyvrazdovabni zidu a Romu. Pro mene informovane snad stoji za zminku, ze Nemci meli v ruce francouzsky Bull, ktery take vyrabel dernostitkovou technologii. Jako syn polskych prezivsich autor Edwin Black ma jiste pravo hledat a snazit se pochopit, zjednodusovat vsak k tomu neprispiva.
* To receno, jeho kniha je zajimava. Prinejmensim je zakladem k premysleni a analyze. To ze neni bezchybna je omluvitelne. Myliti se je lidske. Jeho chybou vsak je, ze je tendencni. Black neanalyzuje udalosti a fakta a nedochazi k zaverum. Ma cil a pouziva fakta tak, aby ho dokazal. Coz je uplne jiny pristup k veci.
* Uz v zacatku sve knihy IBM and the Holocaust udava ton tvrzenim, ze "IBM was born German", IBM se narodil nemecky. Jenom proto, ze Herman Hollerith, autor dernostitkoveho systemu pro scitani obyvatel (census) v roce 1890, se narodil nemeckym rodicum. Byt se narodil v Buffalo (stat New York). HH byl American, stejne jako prezident Roosevelt, jehoz predkove prisli z Nizozemska a Kennedy, ktery byl irskeho puvodu.
* Kdyz pise o Ceskoslovensku, popisuje prevzeti jejiho IBM nemeckym Dehomagem. Ve skutecnosti Ceskoslovensko prestalo existovat a v Nemecku operoval pouze Dehomag, ktery patril z 90% IBM. Zadne IBM Nemecko v te dobe neexistovalo.
* Veskera ekonomie na uzemich kontrolovanych Nemci byla pod nemeckou spravou. Nejenom Dehomag, ale i Opel (vlastneny americkym General Motors) ci svycarsky vyrobce polevek Maggi. O ceske Skodovce a veskere vyrobe v Cechach a na Morave nemluve. Vcetne vyroby piva, o ktere se Cesi museli delit s okupanty.
* Psat o udalostech v letech 40tych a analyzovat je z pozice o 50-60 plus let pozdeji lze, ale seriozni to neni. Coz neznamena, ze se nemame snazit pochopit co se delo. V dnesnim globalizovanem svete je neprehlednost vlastnickych vztahu a vlivu jeste vetsi nez tenkrat.
* Pisi to jako clovek zidovskeho puvodu, ktery ztratil velkou cast rodiny behem valky, byt nase prvni obet byla v sovetskem gulagu. A ktery pracoval znacnou cast sveho profesionalniho zivota v IBM.