Toto je druhá část dvoudílného článku. Doporučujeme přečíst také první část. Níže je v chronologickém pořadí uvedeno prvních pět historických průšvihů dotýkajících se Linuxu.
Předčasné vydání KDE 4.0
V lednu roku 2008 vyšla dlouho očekávaná verze 4.0 populárního grafického prostředí KDE. Bohužel nebylo přijetí příliš vřelé, většině uživatelů se nelíbil stav nové verze, která ještě nebyla zdaleka dokončena, chybělo mnoho součástí software a stabilita byla také poměrně špatná.
Vývojáři sice od začátku upozorňovali na to, že verze 4.0 bude zatím jen „technology preview“ a nebude vhodná pro uživatele. Bohužel označení KDE 4.0 přilákalo příliš mnoho nedočkavců, kteří pak zklamaně a znechuceně nadávali vývojářům za špatnou práci. To způsobilo v komunitě KDE velké rozbroje a všichni se ptali, kdy bude KDE znovu použitelné. Situaci stabilizovala až nová verze 4.2, která ale vyšla až rok po kontroverzní verzi 4.0.
Ubuntu 9.04 a problémy s Intelem
V dubnu 2009 vyšla nová verze distribuce Ubuntu 9.04. V rámci mnoha různých vylepšení se systém dočkal také nového grafického subsystému. Ten by měl v budoucnu výrazně urychlit operace s grafickou kartou.
Bohužel opět se jednalo o příliš uspěchaný krok, který způsobil více škody než užitku a na kartách Intel vyústil ve vážné problémy. Došlo k výraznému snížení výkonu, některým uživatelům systém vůbec nenastartoval nebo docházelo k výpadkům grafiky. Postiženo bylo přibližně pět milionů uživatelů, kteří žehrali na zbytečné problémy způsobené horlivostí vývojářů.
Nebezpečné OpenSSL v Debianu
Debian přidává do svých balíčků mnoho vlastních úprav. Mnoho z nich se později dostane i do hlavní větve příslušného programu a rozšíří se tak i mezi další uživatele. V případě OpenSSL však došlo k nepříjemnému přehmatu, kdy jeden z vývojářů v programu našel kód, který náhodně četl různé části paměti. Jelikož mu tento kód připadal zbytečný, odstranil jej.
Jednalo se však o velmi důležitou součást generátoru náhodných čísel, jehož náhodnost se tímto výrazně oslabila. Problém byl objeven až po dvou letech a stihl se dostat také do Ubuntu a jiných distribucí vycházejících z Debianu. Všechny klíče generované tímto poškozeným OpenSSL balíkem bylo nutné znovu přegenerovat, aby byla zajištěna jejich bezpečnost.
Linuxové netbooky nikdo nepoužívá
Na konci roku 2008 se vkládaly velké naděje do linuxových netbooků, které měly podle mnohých urychlit nástup Linuxu mezi běžné uživatele. Mnozí věřili, že Linux bude zanedlouho kralovat netbookům.
Vývoj však ukázal, že to nebude tak horké, jak se všichni těšili. Podíl Linuxu na netboocích postupně klesl pod deset procent, což někteří označují za prohru Linuxu. Za vše může agresivní cenová politika Microsoftu a prodlužování podpory systému Windows XP, který se stále ještě prodává. Ten na rozdíl od aktuálních Windows Vista funguje na netboocích velmi dobře.
Únik zdrojových kódů Windows 2000
Na konec jsme si nechali desátý průšvih, který se sice přímo netýká Linuxu, ale i přesto na něj měl velmi zásadní dopad. V únoru 2004 unikla Microsoftu část zdrojových kódů k operačnímu systému Windows 2000. Jednalo se přibližně o 700 MB kódů včetně části service packu 1.
Pro Linux to mělo poměrně nepříjemné důsledky. Některé projekty (především Wine a podobné) musely zavést rozšířený audit, aby zabránily průniku originálních a chráněných kódů Windows do svých repositářů. Microsoft později rozehrál hru o své duševní vlastnictví a tyto uniklé kódy byly jedním z jeho želízek v ohni. Mohl vyhrožovat porušováním patentů a zdůvodňovat to zneužitím jeho vlastních programů. Díky přísným vývojářským auditům se ale nikdy nepodařilo prokázat, že by některé části kódu svobodných aplikací pocházely z kódů Windows.