Názory k článku Deset největších průšvihů v historii Linuxu (první část)

Povazovat ReiserFS za jeden z deseti prusvihu v historii linuxu je hodne velky prehmat a autor by to mel prehodnotit. Ja povazuju Reiserfs 3.6 za jedinou volbu FS pro linux do dnesni doby. Ext4 je stale nevyzrale, BTRFS nedokoncene, Ext3 (a zbytek) je pomaly a zastaraly.

Ano, Reiser 4 nebyl nikdy radne dokoncen a je svym zpusobem slepou ulickou, nicmene oba FS (3.6 i 4) prinesly spoustu zajimavych technologii do sveta linuxu.

nazov je dobry. Vsetkych 5 casti sa tykali historie linuxu, takze nevidim v tom problem.

Prusvih je to tehdy, jestlize tak zakladni vec jako FS je totalne zavisla na jedinem cloveku.

Kde je ta svoboda a nezavislost, proc projekt neprevezme komunita nebo nekdo jiny?

KOMUNITA SELHALA!

Každému, kdo tohle tvrdí, doporučuji podívat se do changelogu posledních jader a vyhledat klíčové slovo ReiserFS. Vývoj normálně probíhá, opravují se chyby, vylepšuje se kód (viděl jsem nějaké přejmenovávání Hansových proměnných). Pochopitelně je to hlavně údržba, ale to je tím, že je to dospělý FS, nikoli tím, že původní autor sedí v base.

Jinak ReserFS je skutečně vynikající FS. Velmi rychlý a slušně spolehlivý. Mám ho na třech počítačích roky rokoucí a zatím nezaváhal. Časem ale asi budu migrovat na ext4. Rychlostně se dotáhl, je možné ho za běhu zmenšit (LVM), řada extX je jediná, kterou RH oficiálně podporuje.

Tak já mám o potencionálním nástupci jasno – brtfs. Za tím stojí Oracle, což je firma s mnohem silnějším kapitálem než Red Hat. Navíc má zajímavější vlastnosti než ext4.

Nicméně to neznamená že by ReiserFS patřil do koše.

Má jednu zásadní vadu: z vlastní zkušenosti ho hodnotím jako nejméně odolný chybám disku, což jej dokáže velmi snadno rozsypat a fsck potom sice data získá, ale už nezíská adresářovou strukturu ani jména souborů. Každý souborový systém má prostě svoji mouchu:

• ext3 je docela pomalé
• ext4 je (na servery) příliš nové
• btrfs není ani stabilní
• ZFS má špatnou licenci
• ReiserFS je háklivý na HW chyby
• Reiser4 není dodělaný
• xfs je háklivý na výpadky proudu

Vzhledem k tomu, že jsem k serveru koupil UPSku, tak jsem se vrátil ke xfs. Na desktopu ale bez problémů používám ext4.

Mate dost divne pozadavky na serverovy FS. Vy nepouzivate na serverech UPSky, ze vam vadi nachylnost XFS na vypadky proudu? Spatna licence neni technicky problem a JFS2 tam vubec nemate.

naopak........

Nevim, ja mam skoro vsude XFS (od notebooka, pres desktop a domaci 3TB server,po 60TB HPC filesystem v praci) a dobry.

… ale skutečně: po dlouhe době to je nějaký čtivý článek k tématu „linux“

dík ;-)

> Bohužel byl Hans Reiser v roce 2006 obviněn z vraždy své manželky a později byl odsouzen za vraždu prvního stupně. 

Petr Krčmář vyjádřil politování nad tím, že byl obviněn a odsouzen vrah. A to není nijak zákeřně vytrženo z kontextu.

Plácáte nesmysly, vyjádřil politování nad tím, že autor byl odstaven od svého projektu (a sice vlastní vinou).

Možná že chtěl něco takového vyjádřit, potom ale nevím, proč to neudělal. Chci-li být novinář profesionál, měl bych taky profesionální novinářskou práci odvádět. Teda já si to aspoň myslím.

Dekujeme za vecnou pripominku, sice ne zcela se tykajici obsahu ale i tak. Pokud je to vsechno, bezte se konecne vysrat za strom.

:-))))))))) +1

Chcete-li být čtenář profesionál, možná byste se měl naučit číst. (Nemluvím o písmenkách, mluvím o reading comprehension.)

Taky mě docela mrzí, že v českém Red Hatu evidentně pracuje minimálně jeden člověk se sníženou rozlišovací schopností. :-( Ale možná i tam jsou samí jednostranně zaměření částečně handicapovaní geekové. :-)

no jen aby to nebylo „schvalování trestného činu“ :D

A táto paranoja sa vám prejavuje často? :P Veta hovorí jasne, že je to na škodu projektu, a nie že zlé, že bol odsúdený vrah.

Je to zákeřně vytržené z kontextu, protože odstavec pojednával o projektu a o ranách, které ho postihly, a jednou z nich bylo právoplatné odsouzení jehlo duševního otce a hlavního vývojáře. Slovo „bohužel“ je zcela na místě.

Miluju lidi, co jsou schopni vědomě vytrhnout něco z kontextu a drze dodat „a tohle není vytržené z kontextu“. Řadím si je po boku lidí, co do newsgroupy napíšou „vím, že se tu nesmíme ptát na domácí úkoly, ale nutně potřebuju, abyste mi napsali domácí úkol“, nebo co napíšou nějakou tu trollovinu a důležitě k tomu dodají „A tohle není trollování, abyste si nemysleli.“

Hmm, ze by jeden argument pro padesata leta ? ;-)))

Za problémy byl mnoha uživateli obviňován nespravedlivě Mandrake.

A stalo se to snad i u instalace jinych OS?

A jak to tedy resily jine OS, ve kterych vypalovacky LG fungovaly? To ty „zavadne“ ATA prikazy v tech jinych OS neexistovaly? Nechci rejpat nebo vyvolavat flame, ani se nejak zastavat LG, ale fakt by me to docela zajimalo, z hlediska zdraveho selskeho rozumu totiz konstrukce „LG vsude funguje, pouze v Mandrake ne, ovsem je to chyba LG“ vypada ponekud podezrele ;-)

Tak tak, pokud si dobre vzpominam, tak mandrake testoval zcela logicky vypalovacky pres prikaz flush cache (zapis cache z bufferu) … CD/DVD mechanika na to odpovedela chybou, vypalovacka ze tam nic nema …

takze asi tak ve zkratce, LG zcela nelogicky na tento prikaz zaktivovala prepis firmware a vsechny dalsi prikazy zapsala do nej …

Takze logicky na obranu mandrivy by mela otazka znit, proc nenicila i jine mechaniky ;-)) .. a vzhledem k memu vysvetleni je to zcela jasne

Stejnym zpusobem mi odstrelila LG mechaniku instalace Fedora Core ( ted si nevzpomenu na verzi ), takze jde jen o verzi kernelu, ktery byl v dane distribuci.

juuuj nepríjemné veci… Ďakujem za pekný článok. Teším sa na druhý diel. A tiež by mohol vzniknúť seriál 1000 největších průšvihů v historii Windowsu. Výber by bol asi ťažký :D vybrať iba 1000…

Tohle se široce diskutovalo. Do jisté míry bych s tebou i souhlasil, ale nejsem tak kategorický.

OS prostě nemůže bojovat se všemi aplikacemi. Zpětná kompatibilita je důležitá pro vážné nasazení Linuxu. Občas je potřeba udržovat i nedokumentovanou vlastnost nebo dokonce i bugu :-(. Kruté, ale je to tak, Microsoft o tom ví své.

Druhá věc je, že volání fsync na ext3 bylo velmi pomalé, aplikace, která to důsledně dělala vlastně přišla o cachování a byla pomalá.

Takže ta záplata, která některá data (přejmenování souboru) zapíše rychleji není systémová, ale bohužel nutná.

Samozřejmě ty aplikace by se měly opravit, ale není reálné to udělat všude a hned.

Komentar obsahuje nekolik podstatnych chyb:

= zejmena problem nebyl v tom, ze se zapis neprovedl na disk, ale v tom, ze se zapisy provedly na disk v jinem poradi, nez v jakem je zadal program.

= reseni s fsync() je nechutny overkill – jednak pouziti fsync() zarucuje mnohem vic, nez co je treba (aplikace potrebuji, aby obe operace probehly v urcitem poradi, ale nepotrebuji cekat na to, nez probehnou). Jednak na ext3 fsync() syncuje cely filesystem, takze caste pouziti fsync v aplikacich je na zabiti.

= Kdo chvili sleduje LKML tak vi, ze vyvojari jsou pomerne pragmaticti a tvrzeni typu ‚sice realny hardware takhle nepracuje, ale podle specifikace by tomu tak byt melo‘ ci ‚tohle chovani je sice neuzitecne, ale je stale v souladu s POSIXem‘ nemaji valnou vahu.

= Filesystem by mel poskytovate rozumne predpoklady o svem chovani. Velke casti jadernych vyvojaru se ocekavane predpoklady zdaly rozumne. Koneckoncu bez nich (a bez pomaleho fsync()) ani problemova operace nejde provest korektne.

= Objevily se navrhy na opravdu systemove reseni, ktere by se libilo i me – zavedeni syscallu fbarrier(), ktere zaruci pouze to, ze diskove operace zadane po volani fbarrier() se neprovedou pred diskovymi operacemi zadanymi pred tim volanim fbarrier(). Ale je otazka, jestli ho nekdo implementuje.

Jednak na ext3 fsync() syncuje cely filesystem, takze caste pouziti fsync v aplikacich je na zabiti.

Presneji pouziti fsync() kvuli implementaci zurnalu casto vede k syncnuti celeho filesystemu.

Myslím, že změna licence a zrod x.org rapidně urychlili vývoj x serveru na linuxu. Průšvih leda pro původní projekt, nikoliv pro uživatele.

Popis neuspechu Corel Linuxu je prilis zjednoduseny. Corel byl ve financnich problemech, protoze v kancelarskych aplikacich dominoval Microsoft, a pro WordPerfect uz moc mista na trhu nebylo. Tak CEO Corelu prisel s myslenkou, ze budou nabizet cely desktop (vcetne kancelarskeho softu) na bazi Linuxu. To se zatracene nelibilo Microsoftu, protoze pro ne to byla prima konkurence. Byla tam rada zakulisnich tahu, o kterych se mnoho nepsalo. Vysledkem bylo, ze novatorskeho CEO odvolali a z Corelu se stala firma, ktera zacala vyvijet jen pro MS-Windows.

V podstate to byla jedna z kauz, kdy Microsoft diky svemu dominantnimu postaveni na trhu zlikvidoval konkurenci hned v zarodku. Udelal to legalne a nekterym lidem v Corelu to i vyhovovalo. Ale konkurencni prostredi na trhu SW dostalo na zadek a dalsi pokusy o prosazeni Linuxu na desktopu si po teto lekci od Microsoftu musely nekolik let pockat.

Cele to zacalo koupenim podilu v Corelu, podivejte se kolik % Corelu vlastni MS ;-)

V dobe, kdy Microsoft koupil podil v Corelu, bylo uz o zruseni projektu Linuxoveho desktopu davno rozhodnuto. Samotny Corel Linux jeste nejakou dobu prezival, ale uz bylo jasne, ze zadnou konkurenci pro Microsoft predstavovat nebude.

To si takovou transakci vazne predstavujete jako: prisel pan z MS, dal na stul 100mega v dolarech a koupil si podil v Corelu?

A jak jinak to podle Vas probehlo? Na Wikipedii [1] se pise: „In October 2000, Corel announced that it was forming what it called "a strategic alliance“ with Microsoft involving projects related to Microsoft's .NET initiative, and that Microsoft would be investing $135 million in Corel by purchasing 24 million non-voting convertible preferred shares for $5.625 per share."

[1] http://en.wikipedia.org/wiki/Corel

Nesmysl. Vstup MS byl až důsledkem toho, že si Corel rozbil nos na „trhu“ s Linuxem.
Corel delší dobu hledal, jak svůj business rozšířit. Zkoušel třeba napsat Office for Java. To byla obdoba WordPadu, jen to mělo téměř velikost MS Office, bylo to pomalé jako prase, neumělo to pracovat s fonty, tisk jen na PS tiskárně atd. Lidé se vyzvraceli, dali si litr vodky, a pak při troše štěstí na Office for Java zapomněli.
Další aktivitou byl Corel Linux. Ani to se nepovedlo, a Corel byl před krachem. MS mu kapitálově pomohl, a součástí smlouvy byla tříletá možnost vyžádat od Corelu portování .NET Frameworku na Linux.
http://findar­ticles.com/p/ar­ticles/mi_m0FO­X/is₁₈_5/ai_67883880/

Historii je vzdy nekolik. Tu oficialni pisi vitezove a tim je v tomto pripade Microsoft. Tuto historii zminujete i Vy.

V one davne dobe jsem cetl skoro vsechny rozhovory s Michaelem Cowplandem, zakladatelem Corelu. On tu kauzu prezentoval trochu jinak, nez jak se jevi dnes. Byl vizionar a skutecne chtel Microsoftu konkurovat v desktopovem softwaru prostrednictvim Linuxu. Myslim, ze to videl jako jedinou moznost jak se prosadit na trhu, kde dominoval Microsoft. Obecne povedomi k tomu ale jeste nebylo zrale. Dnes uz skoro kazde male dite vi, jake Microsoft delal podrazy, a ze konkurencni prostredi musi byt obcas prosazeno statnimi zasahy. Tehdy toto povedomi chybelo, a proto se Cowpland zadne velke podpory nedockal. Byl odejit a misto neho nastoupil clovek, ktery uz jen plnil prani Microsoftu.

Jedna věc je zakladatel Corelu, druhá věc jsou akcionáři. Akcionářům firma patří, a chtějí peníze. Corel nebyl schopen je vydělat. Proto musel objevovat nová pole (Office for Java, Linux). V případě Javy byl problém v její tehdejší nevhodnosti pro desktop. V případě Linuxu to nebylo „nezralostí obecného povědomí“, protože tehdy někdy z časopisů padala CDčka s Liuxem. Problém je v Linuxu, a to zjevně dodnes.
Netuším, co vyprávíte vašim dětem. Konkurenční prostředí existuje samo od sebe, a stát do něj má zasahovat naopak co nejméně. Pokud by stát pomohl Corelu se prosadit tím, že by omezil svobodu podnikání Microsoftu a vlastnická práva jeho akcionářů, bylo by to jen špatně.
Cowpland musel odejít proto, že jeho strategie selhala. Bojoval o trh s jinou firmou, a prohlál. Kdyby nenastala změna kurzu (ke které byl jeho odchod zřejmě třeba), akcionáři by místo výplaty divident přišli o své úspory a důchody. Přízemní? Ne, jen realistické.

Ten komentar k United Linuxu dostatecne nepopisuje, k cemu to vlastne bylo. Nemecka firma SuSE mela dobrou distribuci a potrebovala se celosvetove prosadit. Trik s United Linuxem byl pro ne moznosti, jak se dostat na asijsky a americky trh. K velkemu rozsireni United Linuxu ale nedoslo, a tak to SuSE vyresila tak, ze se nechala koupit Novellem. Novell zajem na United Linuxu nemel, a tak to cele usnulo.

Neslo proto ani tak o prusvih, jako spis o prirozeny vyvoj. Z tohoto hlediska byla pro Linux mnohem vetsim prusvihem kauza s SCO.

Ja bych rekl, ze „kauza SCO“ je absolutne nejvetsi prusvih ktery linux zazil. To byla opravdu jedina udalost, ktera prinejmensi pozdrzela (ne-li vratila zpet) proces pronikani linuxu k uzivatelum, zejmena korporatnim…

Navic, ono to taky souvisi s UnitedLinux-em: toto „sco-silenstvi“ zapocalo nedlouho po tom, co caldera opustila projekt unitedlinux. Dodnes nechapu, jak se kdysi zajimava firma mohla smrsknout na partu vejkuku kteri se jen pokouseli vydelat na praci jinych…

to je přesně ono, někdo tu napíše článek k zamyšlení co jsou hlavní prů.sery v dějinách linuxu se snahou o mírně filosofický nadhled a linuxová komunita se tu začne handrkovat o jednu pič.ovinu jestli reiserfs nebo ext3..

pro linuxovou komunitu bohužel typické…

Jinak já bych za hlavní problémy zvolil jiné věci a ne tyhle s odpuštěním blbosti (na které si mimochodem dnes nikdo ani nevzpomene)

Podle mě jsou problémy linuxových OS např.:

1. totální chaos, který provází linux a distribuce odjakživa. CHAOS, CHAOS, CHAOS milión konfiguráků po různejch prdelíc.h, pokud možno v každém distru jinak, aby to uživatele co nejvíc zmátlo a s tisíci řádky a parametry někde hluboko v manech. Pak dělá každej linuxák machra, když ví kam šáhnout a že na 370 řádek má napsat host_allow=$sub­scribe – denny… – NA HOVN.O!
2. naprostá nekoncepčnost vývoje. Celé projekty stojí na jedincích. Stačí aby se někomu stala autonehoda (nebo mu manželka 5 upadla na kudlu:) a vývoj daného projektu je v prd.eli (příklady znáte všichni). Mnohdy stačí daleko menší zlo třeba student sš přejde na vejšku a nemá čas se projektu věnovat a už to skomírá – zkuste si na tomhle postavit firemní základ – NA HOVN.O!
3. totální neúcta k duševnímu vlastnictví a snaha o bezplatné vykraení všeho. Stačí, aby někdo vytvořil sw, za který chce prachy a linuxáci se můžou pos. (viz nedávný rozhovor tady na rootu s autorem pspadu), o odmítání binárních ovladačů které v sobě mají mnohaleté knowhow firem nemluvě. to si myslíte, že ten mp3 kodek (doplň milion dalších) někdo vymyslel za noc?

4 dodnes příšerná nápověda ze které mi jako programátorovi stávají vlasy na hlavě. Člověk stráví půl hodiny hledáním jednoho parametru. Hrůza.

5 dodnes neexistující rozumné instalátory. Furt nějaké deby a rpmka u kterých si člověk nemůže zvolit kam se bude instalovat, nedozví se výsledek, nedozví se kam se co nainstalovalo a musí machrovat s příkazy typu yum whatprovides nebo rpm -ql. Mrkněte se někdy do vámi nenáviděného světa woken, jak se má instalovat sw

článek byl o 5ti problémech

a bylo by toho spousta dalších věcí: sekvenční spouštění – os startuje 3× pomaleji než mrkvosoftí, různé verze všeho, závislostní peklo, milion distribucí – každý týden 10 vznikne a jiných 10 odumře, ale ani jedna POŘÁDNÁ,…

nedivte se, že to 99% populace nechce ani zadarmo.

Normální člověk je doktor, prodavačka, architekt, podnikatel… a chce pracovat, relaxovat, třídit fotky z dovolený, bezbolestně připojovat periferie, navrhovat v acadu, přidávat stomatologické záznamy, dělat účetnicví, psát dopisy a vyměňovat si je s okolím, hrát hry, navrhovat hadry, simulovat…

zatímco uživatel linuxu 99% času nepracuje, ale tuní systém. Zamyslete se někdy nad tím, kolik z vás tady dělá profesně něco jiného než IT.

A teď se do mě pusťte a klidně se pos.erte. Já s vámi diskutovat dál nebudu (protože nějaký zdejší kok.kot mi v tom najde jednu chybu a celá další diskuze se stočí na tu chybu na který si budete všichni honit klacek:) – jako bych to viděl

Howgh!

to je přesně ono, někdo tu napíše článek k zamyšlení co jsou hlavní prů.sery v dějinách linuxu se snahou o mírně filosofický nadhled a linuxová komunita se tu začne handrkovat o jednu pič.ovinu jestli reiserfs nebo ext3.. 

pro linuxovou komunitu bohužel typické…

Jinak já bych za hlavní problémy zvolil jiné věci a ne tyhle s odpuštěním blbosti (na které si mimochodem dnes nikdo ani nevzpomene) 

Podle mě jsou problémy linuxových OS např.:

1. totální chaos, který provází linux a distribuce odjakživa. CHAOS, CHAOS, CHAOS milión konfiguráků po různejch prdelíc.h, pokud možno v každém distru jinak, aby to uživatele co nejvíc zmátlo a s tisíci řádky a parametry někde hluboko v manech. Pak dělá každej linuxák machra, když ví kam šáhnout a že na 370 řádek má napsat host_allow=$sub­scribe – denny… – NA HOVN.O! 

2. naprostá nekoncepčnost vývoje. Celé projekty stojí na jedincích. Stačí aby se někomu stala autonehoda (nebo mu manželka 5 upadla na kudlu:) a vývoj daného projektu je v prd.eli (příklady znáte všichni). Mnohdy stačí daleko menší zlo třeba student sš přejde na vejšku a nemá čas se projektu věnovat a už to skomírá – zkuste si na tomhle postavit firemní základ – NA HOVN.O! 

3. totální neúcta k duševnímu vlastnictví a snaha o bezplatné vykraení všeho. Stačí, aby někdo vytvořil sw, za který chce prachy a linuxáci se můžou pos. (viz nedávný rozhovor tady na rootu s autorem pspadu), o odmítání binárních ovladačů které v sobě mají mnohaleté knowhow firem nemluvě. to si myslíte, že ten mp3 kodek (doplň milion dalších) někdo vymyslel za noc? 

4 dodnes příšerná nápověda ze které mi jako programátorovi stávají vlasy na hlavě. Člověk stráví půl hodiny hledáním jednoho parametru. Hrůza. 

5 dodnes neexistující rozumné instalátory. Furt nějaké deby a rpmka u kterých si člověk nemůže zvolit kam se bude instalovat, nedozví se výsledek, nedozví se kam se co nainstalovalo a musí machrovat s příkazy typu yum whatprovides nebo rpm -ql. Mrkněte se někdy do vámi nenáviděného světa woken, jak se má instalovat sw 

článek byl o 5ti problémech

a bylo by toho spousta dalších věcí: sekvenční spouštění – os startuje 3× pomaleji než mrkvosoftí, různé verze všeho, závislostní peklo, milion distribucí – každý týden 10 vznikne a jiných 10 odumře, ale ani jedna POŘÁDNÁ,… 

nedivte se, že to 99% populace nechce ani zadarmo.

Normální člověk je doktor, prodavačka, architekt, podnikatel… a chce pracovat, relaxovat, třídit fotky z dovolený, bezbolestně připojovat periferie, navrhovat v acadu, přidávat stomatologické záznamy, dělat účetnicví, psát dopisy a vyměňovat si je s okolím, hrát hry, navrhovat hadry, simulovat…

zatímco uživatel linuxu 99% času nepracuje, ale tuní systém. Zamyslete se někdy nad tím, kolik z vás tady dělá profesně něco jiného než IT.

A teď se do mě pusťte a klidně se pos.erte. Já s vámi diskutovat dál nebudu (protože nějaký zdejší kok.kot mi v tom najde jednu chybu a celá další diskuze se stočí na tu chybu na který si budete všichni honit klacek:) – jako bych to viděl

Howgh!

Očividně sis ulevil, to je dobře. V něčem máš pravdu, někde _hodně_ přeháníš a v něčem jsi úplně mimo. Asi jako většina kritiků GNU/Linuxu. Možná sem dorazí někdo, kdo ti nějaké ty body vyvrátí, já to dělat nebudu. Stejně jsi sem přišel jenom aby sis ulevil, a to se ti povedlo.

Co se mne týče, podstatné je, že k nám konečně dorazila bouřka. Snad se brzo ochladí.

Tak ja jen povim svuj nazor na body co sem autor dal

1. Sice je hodne konfiguraku, ale ke vsem dulezitejsim optionum existuje dokumentace, ktera je za znalosti urcitych pravidel (man, vylistovani obsahu instalacniho balicku, info atd..), ktera jsou pomerne konzistentni napric celym Un*xovym svetem.
2. Pro nektere projekty pravda, ale takovy problem to neni, viz zminovany reiserFS, komunita se o cas postara a pak tu mame vetsinou X nahrad… Kdyz nemame, mame nekolik firem (redhat, novell, mandriva, …), ktere na Linuxu profituji a radi dodaji vlastni zdroje (protoze se to jednoduse vyplati).
3. Ano, linux je postaveny na myslence Free Software, tudiz lide maji tendenci inklinovat k software, jenz je zadarmo a navic si s nim muzou pohrat (cist source, pridavat vlastni patche). Ohled SW patentu je situace slozitejsi, lec ma se spis tak, ze je velke mnozstvi porusovani patentu jak ze strany OSS tak ze strany M$ a jinych firem. Uvazoval jste nekdy proc M$ a jine firmy jeste napr RedHat nezalovaly pro poruseni patentu? Vite jak funguje patentove pravo (alespon hrube obrysy), nebo proste jen pisete neco o cem nemate ani paru?
4. Me napoveda pomerne vyhovuje, pokud se vam neco nelibi vzdy je tu moznost pridat vlastni patch. Me spis vstava hruza vzdycky kdyz neco hledam v napovede sveho Jablicka a ne a ne to tam najit… O popisu parametru v registrech windows mluvit nebudu, protoze popravde je prakticky vubec nepouzivam…
5. Co je rozumny instalator? Pro ktery system podle vas existuje rozumny package management? Mac OS X totiz zacdny nema stejne jako Windows… Pokud se vam libi ports prosim, me osobne ani deb ani rpm uplne nevyhovuje, lec stale jsou pomerne dostacujici.

Ostatni veci: sekvencni spousteni se AFAIK resi – zkuste novou fedoru 11, startuje rychleji nez Vista (nemyslim zobrazeni login screenu ale skutecny start systemu do GUI s tim ze uzivatel je schopen pracovat) – dependency hell uz zdaleka neni co byval, navic zkusenejsi uzivatel s nim nema problem spoleha-li na nejakou vetsi distribuci – ruzne verze vseho jsou spise vitane – mnozstvi distribuci, je svoboda, kazdy si muze stvorit svou, realne existuje par velkych hracu (urcite mene nez 10), kteri pokryvaji 95% instalaci a poradnych par je…

No… a ten zbytek uz je jen hloupe zvaneni, tam neni proc odpovidat. Nakonec to je jen o tom, jestli pro linux existuje ta ma aplikace nebo ne… Pokud ano, je to dostatecne vyvinuty system…

Howgh!

Argumenty 16yo ditete. Krmte ho jeste vice, potrebuje vyrust. :)

+1 myslim, ze kritika /etc hovori za vse, pritom kazdy kdo s tim dela vi, ze je to to nejlepsi, co prozatim bylo vymysleno, rozhodne lepsi nez registry, spise me stve, ze kde co je ted v XML … ale i s tim se da zit, lepsi nez binarni balast.

/etc je podle mne skvela vec, akorat ze ji nektere aplikace nerespektuji. To pak nestaci skopirovat /etc abych mel ulozena vsechny nastaveni…

Kuprikladu bind: proc ma mit zonove soubory (co je soucast konfigurace!) standartne kdesi ve /var/bind/pri (prudce „inteligentne“ vyreseno linkem z etc)? Spousta aplikaci totalne ignoruje FHS, treba takovej tomcat si vytvori svuj vlastni „svet“ kdesi v /opt/tomcat-xy, a clovek aby pak nekde tam hledal logy, nebo konfiguracni soubor. Atd, atd, takovych mirne sprasenych aplikaci je spousta…

A zkoušel jste user friendly Ubuntu? A proč jste použil starší verzi Mandrivy?

A zkoušel jste user frindly Ubuntu? A proč jste použil starší verzi Mandrivy?

CMS mi po odeslání zobrazil prázdnou stránku, tak jsem to zkusil znovu…

v userfriendly su win o 3 triedy vyssie. linux ma vela zaujimavych a principialne dobre vymyslenych veci, lepsie ako win, ale ta roztriestenost a zaryta antiergonomicnost linux programatorov sa na nom silne podpisuje. vid fanaticke obranne reakcie nie len tu ale kdekolvek

– huraa, nasel jsem jednu zasadni chybu v jinak dokonalem clanku genialniho Martina. –

• kliknul na spatnou web-stranku, chtel puvodne blesk.cz.

Ne – opravdu si nic nedelej z toho, ze jsi jako ‚doktor architekt‘ a neumis linux pouzit. Nikdo ti to nevycita a my ti prejeme stastne pouzivani windowsu. Jestli ses chtel dozvedet, cim jsou lepsi standardni textovy konfiguraky nez binarni registry, tak tohle byl nestastny zpusob a divim, se tak malo lidi te neposlalo …

že honění klacku není až tak špatný koníček a vám by velmi prospěl, neboť se vám s velkou pravděpodobností tlačí semeno na mozek.

Jinak administrace os (což je i instalace aplikačních programů) a čas jí věnovaný je procentně u GNU/Linuxu poněkud jiná než uvádíte.

Je to docela komické chlapče, to že máš samozřejmě pravdu a že to nikdo z těch „diskutujících“ ani nijak nevyvrací, víceméně ti skoro všichni jen nadávají, protože nic tak lidi nerozzlobí, jako pravda. A nejstarší diskusní „trik“ vůbec, který tu na tebe aplikují, totiž že když nemám schopnost proti něčemu podat nějaké protiargumenty, tak zaútočím přímo na oponenta, to je v téhle „komunitě“ prakticky standardní chování.

Jinak ve firmě mám na quadcoru Visty, doma nejnovější model iMaca s obojím 100% spokojenost. A Linux? Ne děkuji, proč si pořizovat problémy… jenom občas sem nakouknu a ujistím se, že dělám správně ;-)

„…Jinak ve firmě mám na quadcoru Visty…“ + 640KiB? Stačí to aspoň na ty Visty, nebo se odvážně počítá s nějakou nenáročnou aplikací?

Nejstarším trikem je protiargumenty opominout a tvrdit opak.

OS X je postaven na BSD, takže někde skrytě je zasunut /etc, atd… Jenom to není vidět…

RAM mám 4GB, proč? Na Visual Studio + SQL Server mi to stačí. A že v MAC OS X běží tam někde vespod Unix vím docela dobře :-)

ROTFL :) Ty jsi mi ale odborník…

Vždy mne fascinovali lidé, kteří si byli svými názory tak jisti, že jim diskuse přišla už jen jako ztráta času.

Přeji ti hodně štěstí především v pracovním životě, protože fakt, že tě zjevně něco nutí pracovat se systémem, kterým se ti tak příčí naznačuje, že tvá víra v sebe sama může být v rozporu s tvým pracovním zařazazením.

PS: opravdu rád bych se pustil do odborné diskuse na téma výhod distribučních repozitářů pro údržbu rozsáhlé sítě serverů/stanic proti Win instátorům.

repozitare niesu u windows technicky preveditelne. u par stoviek aplikacii v linuxe to nieje problem, ale ako zrealizovat repozitar u milionov aplikacii vo win?

LOLWUTROFL! :D Škoda, že diskutovat nechcete. Pobavili bychom se ještě více.

U RPMka nevis, co se kam instaluje, ale windows installeru ano? Mam presne opacny pocit. To, ze si muzes zvolit cilovy adresar je pekne, skoda jenom, ze nekontrolovatelna cast souboru konci uplne nekde jinde.

Prakticky každé tvrzení je chybné.

Konfiguráky jsou ve „dvou prdelích“ a to v /etc a domácím adresáři uživatele. Jestli má někdo chaos, tak to jsou Windows, kde v Registry jsou konfigurace rozeseté pod spoustou nezapamatovatelných klíčů (třeba UUID), případně má klikací konfigurátor, který vypadá pro každou aplikaci jinak a jinak se ovládá a často se tam nedá pořádně nic nastavit (srovnej s konfiguračními nástroji z KDE).

Každá firma začíná v maximálně několika lidech a jak roste, tak lidi přibírá. Úplně stejně jako linuxové projekty. Nechceš doufám tvrdit, že takové linuxové jádro stojí na jednom člověku, ne?

PSPad je pro Windows :) Duševní vlastnictví linuxová komunita chrání, ale také předpokládá, že druhá strana tu ochranu chce. Třeba MS se rád chvástá tím, že Linux porušuje jeho duševní vlastnictví, ale když vývojáři kernelu řeknou, ať jim MS ukáže kde nebo alespoň řekne, co porušuje, že to odstraní, tak se najednou k ničemu nemá, protože by nemohl sprostě vydírat zákazníky (!!!) konkurence. Binární ovladače odmítá jen pár fanatiků, většina je bere, viz třeba DKMS pro správu binárních ovladačů v Debianu. Na MP3 kodeky všichni kašleme, máme daleko kvalitnější kodeky Vorbis a FLAC, které ale MS nikdy do Windows nezařadí, protože by ztratil další možnost vydírání konkurence.

Nápověda je velmi obsáhlá. Zajímalo by mě, k čemu jsi hledal ten parametr, protože naprostá většina knihoven má rozsáhlé manuálové stránky či HTML dokumentaci v /usr/doc.

Tak tohle ukazuje, jaký jsi trotl (nebo troll?). dpkg –install-dir, výsledek je návratový kód instalátoru, dpkg –list. Nebo můžeš použít nějakou grafickou nadstavbu, třeba KDEčkovský instalátor balíčků, který velmi detailně informuje, co se děje, jak to dopadlo a co kam instaluje. Ve světě Windows je v instalacích jeden velký bordel (dokonce bych řekl, že ten největší bordel, co kdy software vytvořil), žádné sledování aktualizací, žádná ochrana proti kolizím souborů, žádné hlídání konfiguráků, žádné sledování závislostí, software se složitě hledá přes Google a spousta ho obsahuje nezvané hosty. A ten seznam nainstalovaných souborů je prakticky nepoužitelný, protože se nedá hledat, který soubor patří do jakého balíčku (oproti dpkg –search).

Sekvenční spouštění je už několik let minulostí. To má dodnes tak možná Debian, který je pro servery, kde se na rychlost spouštění kašle. Rychlost spuštění Windows Vista x Kubuntu 9.04 na mém notebooku (dual-core 2.6 GHz, 4 GiB RAM) je hodně ve prospěch Kubuntu.

Linux běžně používají i ty prodavačky, podnikatelé a doktoři. Jen o tom neví, protože je ten systém neustále neotravuje „ověřením legálnosti“ a dalšíma hovadinama.

Jediný, kdo tu honí klacek, jsi zřejmě ty ;)

Jenom pár faktických poznámek. Konfigurace v Registry není rozsetá. GUI jsou použité pro registraci komponent, síťových spojení atd., a je to velmi dobře (označení viditelná uživateli se dají měnit dle libosti, GUID zůstává a uživatel ho nevidí).
Vývojáři kernelu zpravidla nebývají účastínky jednání o dušením vlastnictví, která s MS probíhají. Jsou to totiž jednání právníků a managerů. Samozřejmě vývojáři z Novellu, RedHatu atd. mohou mít lepší informace. Obecně MS nemá o nic větší povinnost zveřejňovat detaily svých jednání, než vy když reklamujete boty.
Nápověda je na Linuxu naprosto příšerná. Stačí se zkusit v anglické verzi nápovědy zeptat, jak změnit rozlišení obrazovky, připojit tiskárnu, přidat uživatele apod. V lokalizované verzi potom chybí desítky procent překladů, takže se o nápovědě nemá smysl vůbec bavit.
Linux používá po 19 letech jen asi 1% uživatelů desktopu. Takže by to proporcionálně mohlo být 1% těch prodavaček, podnikatelů a doktorů. Jenže naprostá většina Linuxu je zavřená hluboko v IT oddělení, případně na pokojích chudých studentů. Prakticky ho používají jen lidé kteří potřebují nějaký unix, ti kdo na nic lepšího nemají, a pár čtenářů roota. Takže se dá říct, že prodavačky, podnikatelé a doktoři Linux prakticky nepoužívají.

Největším průšvihem je nesmyslně časté vydávání vzájemně nekompatibilních nových verzí distribucí, které jsou navíc často sotva ve stadiu betaverze. S tím souvisí i malý smysl pro realitu u lidí, kteří ovlivňují podobu některých projektů. To samozřejmě dává spoustu prostoru pro úspěšný marketing různých Opher Lalelů a podobných najatých žvástalů.

Odpověď je jednoduchá: Používejte RHEL, SLES, SLED, Debian Stable, Slackware.

To resi problem jen z mensi casti. Vami jmenovane distribuce jsou vhodne predevsim na server, pripadne do specializovaneho firemniho prostredi. Radovy uzivatel z nich ma uzitek pramaly – chybi k nim spousta baliku se softwarem a diky velmi nepruznemu systemu kolem ovladacu v nich kvuli starsimu jadru chybi podpora spousty novejsiho hardwaru. Rucni kompilace a podobne dalsi postupy temto uzivatelum seberou jen spoustu casu. Vysledek je pak jasny – uzivatel nakoupi u konkurence. A to se da pochopitelne povazovat za pruser.

Tak to zase používejte Fedoru a openSUSE. :-]

Hmm. To jste se nejak zacyklil. Doporucujete ted distribuce, pro ktere je casto dokoncenost a stabilita snad sproste slovo…Presne v tom je ten prusvih. Mnohdy nelze najit uspokojive reseni – bud kazdou chvili jine nestabilni nedodelky nebo odladene distribuce, ale nepodporujici napr. novy hardware a nekompatibilni s radou baliku se softwarem. Nemoznost snadnym zpusobem pridat ovladac, roztristenost, binarni nekompatibility v obludnych rozmerech – to je nejvetsi pruser. To o cem pise clanek jsou jen prkotiny. Tohle pisu jako dlouholety uzivatel, administrator a programator, ktery na platforme leta pracuje a ma ji jinak rad – prave proto si nehodlam neco nalhavat, protoze mam deni styk s praktickym zivotem – proste s realitou. A take me mrzi, ze postavicky jako Lalel Opher ci jak se to jmenuje se mohou nekdy jen smat :-(

To nas fakt mrzi, ze linux uz nepouzivas… Asi dneska neusnu. :-]]]]]

Potom uz si linux na DESKTOP ! krom fanatiku nikdo neda :P

nejvetsi prusvih je samotnej system – komicka vec s komickou komunitou (smardlavy ajtaci). Nefunkcni business model, nabozenstvi ..... Zatimco nenavideny Bill Gates financuje ze sveho majetku charitu, protoze s penezi uz nevi co by, asocialni a od pohledu psychicky nemocny Linus musi pracovat v nejaky IT firme, aby vubec uzivil rodinu :-)

btw: jeste ze mam apple :-)

Nejen apple, taky slusny trauma z detstvi…

Doporučil bych vřele autorovi, aby si ověřil informace, které tady píše. Konkrétně v případě Reiser4 se jedná o plácání nesmyslů.

1) ReiserFS 3.6 je součástí kernelu. Nic se nad ním nezavřelo.
2) Reiser4 je ke stažení na serverech kernel.org.
3) Reiser4 je aktivně udržován a vyvíjen. Ani zde se nic nezavřelo.
4) Spousta uživatelů (včetně mě) používá Reiser4 k naprosté spokojenosti.

přátele, tato diskuse na mě dělá dojem, že dochází k opakované záměně nástroje s cílem. Věřim, že pro neajťáka je zkušenost s linuxem často nepříjemná. Vždyť jeho cílem je psaní tabulek v excelu, zpráv emailu šéfovi. A aby to šlo pěkně od ruky, tak si pustí MPtrosku. Pro něj je počítač čistě nástrojem, ne cílem. Maximální úsilí při konfiguraci, které je ochotný vydat je nastavení homepage ve firefoxu a pozadí plochy. A tak jako truhlář, který rozbil dlátko a nezačne si vyrábět nové, oba pořídí nový nástroj ⇒ reinstalují systém z placky. Chtějí hotové řešení.Už tak mají starostí dost z práce natož ještě řešit počítač.

Pro nás, ajťáky, je počítač cíl. Snažíme se mu porozumět.Jsme ochotni mu věnovat šíleného času a spojením s filosofií linuxu vzniká životní styl, který si bráníme. Vyhovuje nám a nechceme ho měnit.

Myslim si, že naše práce je, aby uživatelé měli méně starostí a více času na SVÉ koníčky a přátele. Věřim, že časem se vyprofilují distribuce, které budou natolik jednoduché, že uživatel si nebude muset vzít dovolenou na jejich instalaci (hyperbola;)) a nebudou mu šedivět vlasy z konfigurace. Také věřim, že musí dojít k oddělení distribucí zaměřených čistě na IT lidi a běžné uživatele. Obě skupiny mají jiné nároky a představy o své práci.

Za sebe musím říci, že bych svým rodičům TEĎ na počítače linux nenainstaloval. A pokud moje děcka jednou zatouží poznat blíže počítač (a já pevně doufám,že ne:D), tak jedině s linuxema. Pač je to systém, u kterého musíte myslet a aktivně se vzdělávat.

Asi jsem neřekl nic, co by nikdo nevěděl či neslyšel:), ale chybělo mi to v diskusy. Zároveň se omlouvám o odbočení od původního tématu:D