Vlákno názorů k článku Deset největších průšvihů v historii Linuxu (první část) od Martin - to je přesně ono, někdo tu napíše článek...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 7. 2009 16:56

    Martin (neregistrovaný)

    to je přesně ono, někdo tu napíše článek k zamyšlení co jsou hlavní prů.sery v dějinách linuxu se snahou o mírně filosofický nadhled a linuxová komunita se tu začne handrkovat o jednu pič.ovinu jestli reiserfs nebo ext3..

    pro linuxovou komunitu bohužel typické…

    Jinak já bych za hlavní problémy zvolil jiné věci a ne tyhle s odpuštěním blbosti (na které si mimochodem dnes nikdo ani nevzpomene)

    Podle mě jsou problémy linuxových OS např.:

    1. totální chaos, který provází linux a distribuce odjakživa. CHAOS, CHAOS, CHAOS milión konfiguráků po různejch prdelíc.h, pokud možno v každém distru jinak, aby to uživatele co nejvíc zmátlo a s tisíci řádky a parametry někde hluboko v manech. Pak dělá každej linuxák machra, když ví kam šáhnout a že na 370 řádek má napsat host_allow=$sub­scribe – denny… – NA HOVN.O!
    2. naprostá nekoncepčnost vývoje. Celé projekty stojí na jedincích. Stačí aby se někomu stala autonehoda (nebo mu manželka 5 upadla na kudlu:) a vývoj daného projektu je v prd.eli (příklady znáte všichni). Mnohdy stačí daleko menší zlo třeba student sš přejde na vejšku a nemá čas se projektu věnovat a už to skomírá – zkuste si na tomhle postavit firemní základ – NA HOVN.O!
    3. totální neúcta k duševnímu vlastnictví a snaha o bezplatné vykraení všeho. Stačí, aby někdo vytvořil sw, za který chce prachy a linuxáci se můžou pos. (viz nedávný rozhovor tady na rootu s autorem pspadu), o odmítání binárních ovladačů které v sobě mají mnohaleté knowhow firem nemluvě. to si myslíte, že ten mp3 kodek (doplň milion dalších) někdo vymyslel za noc?

    4 dodnes příšerná nápověda ze které mi jako programátorovi stávají vlasy na hlavě. Člověk stráví půl hodiny hledáním jednoho parametru. Hrůza.

    5 dodnes neexistující rozumné instalátory. Furt nějaké deby a rpmka u kterých si člověk nemůže zvolit kam se bude instalovat, nedozví se výsledek, nedozví se kam se co nainstalovalo a musí machrovat s příkazy typu yum whatprovides nebo rpm -ql. Mrkněte se někdy do vámi nenáviděného světa woken, jak se má instalovat sw

    článek byl o 5ti problémech

    a bylo by toho spousta dalších věcí: sekvenční spouštění – os startuje 3× pomaleji než mrkvosoftí, různé verze všeho, závislostní peklo, milion distribucí – každý týden 10 vznikne a jiných 10 odumře, ale ani jedna POŘÁDNÁ,…

    nedivte se, že to 99% populace nechce ani zadarmo.

    Normální člověk je doktor, prodavačka, architekt, podnikatel… a chce pracovat, relaxovat, třídit fotky z dovolený, bezbolestně připojovat periferie, navrhovat v acadu, přidávat stomatologické záznamy, dělat účetnicví, psát dopisy a vyměňovat si je s okolím, hrát hry, navrhovat hadry, simulovat…

    zatímco uživatel linuxu 99% času nepracuje, ale tuní systém. Zamyslete se někdy nad tím, kolik z vás tady dělá profesně něco jiného než IT.

    A teď se do mě pusťte a klidně se pos.erte. Já s vámi diskutovat dál nebudu (protože nějaký zdejší kok.kot mi v tom najde jednu chybu a celá další diskuze se stočí na tu chybu na který si budete všichni honit klacek:) – jako bych to viděl

    Howgh!

  • 17. 7. 2009 17:09

    Martin (neregistrovaný)

    to je přesně ono, někdo tu napíše článek k zamyšlení co jsou hlavní prů.sery v dějinách linuxu se snahou o mírně filosofický nadhled a linuxová komunita se tu začne handrkovat o jednu pič.ovinu jestli reiserfs nebo ext3.. 

    pro linuxovou komunitu bohužel typické…


    Jinak já bych za hlavní problémy zvolil jiné věci a ne tyhle s odpuštěním blbosti (na které si mimochodem dnes nikdo ani nevzpomene) 

    Podle mě jsou problémy linuxových OS např.:

    1. totální chaos, který provází linux a distribuce odjakživa. CHAOS, CHAOS, CHAOS milión konfiguráků po různejch prdelíc.h, pokud možno v každém distru jinak, aby to uživatele co nejvíc zmátlo a s tisíci řádky a parametry někde hluboko v manech. Pak dělá každej linuxák machra, když ví kam šáhnout a že na 370 řádek má napsat host_allow=$sub­scribe – denny… – NA HOVN.O! 

    2. naprostá nekoncepčnost vývoje. Celé projekty stojí na jedincích. Stačí aby se někomu stala autonehoda (nebo mu manželka 5 upadla na kudlu:) a vývoj daného projektu je v prd.eli (příklady znáte všichni). Mnohdy stačí daleko menší zlo třeba student sš přejde na vejšku a nemá čas se projektu věnovat a už to skomírá – zkuste si na tomhle postavit firemní základ – NA HOVN.O! 

    3. totální neúcta k duševnímu vlastnictví a snaha o bezplatné vykraení všeho. Stačí, aby někdo vytvořil sw, za který chce prachy a linuxáci se můžou pos. (viz nedávný rozhovor tady na rootu s autorem pspadu), o odmítání binárních ovladačů které v sobě mají mnohaleté knowhow firem nemluvě. to si myslíte, že ten mp3 kodek (doplň milion dalších) někdo vymyslel za noc? 

    4 dodnes příšerná nápověda ze které mi jako programátorovi stávají vlasy na hlavě. Člověk stráví půl hodiny hledáním jednoho parametru. Hrůza. 

    5 dodnes neexistující rozumné instalátory. Furt nějaké deby a rpmka u kterých si člověk nemůže zvolit kam se bude instalovat, nedozví se výsledek, nedozví se kam se co nainstalovalo a musí machrovat s příkazy typu yum whatprovides nebo rpm -ql. Mrkněte se někdy do vámi nenáviděného světa woken, jak se má instalovat sw 

    článek byl o 5ti problémech

    a bylo by toho spousta dalších věcí: sekvenční spouštění – os startuje 3× pomaleji než mrkvosoftí, různé verze všeho, závislostní peklo, milion distribucí – každý týden 10 vznikne a jiných 10 odumře, ale ani jedna POŘÁDNÁ,… 

    nedivte se, že to 99% populace nechce ani zadarmo.


    Normální člověk je doktor, prodavačka, architekt, podnikatel… a chce pracovat, relaxovat, třídit fotky z dovolený, bezbolestně připojovat periferie, navrhovat v acadu, přidávat stomatologické záznamy, dělat účetnicví, psát dopisy a vyměňovat si je s okolím, hrát hry, navrhovat hadry, simulovat…


    zatímco uživatel linuxu 99% času nepracuje, ale tuní systém. Zamyslete se někdy nad tím, kolik z vás tady dělá profesně něco jiného než IT.


    A teď se do mě pusťte a klidně se pos.erte. Já s vámi diskutovat dál nebudu (protože nějaký zdejší kok.kot mi v tom najde jednu chybu a celá další diskuze se stočí na tu chybu na který si budete všichni honit klacek:) – jako bych to viděl


    Howgh!

  • 17. 7. 2009 18:15

    Shadow (neregistrovaný)

    Očividně sis ulevil, to je dobře. V něčem máš pravdu, někde _hodně_ přeháníš a v něčem jsi úplně mimo. Asi jako většina kritiků GNU/Linuxu. Možná sem dorazí někdo, kdo ti nějaké ty body vyvrátí, já to dělat nebudu. Stejně jsi sem přišel jenom aby sis ulevil, a to se ti povedlo.


    Co se mne týče, podstatné je, že k nám konečně dorazila bouřka. Snad se brzo ochladí.

  • 17. 7. 2009 18:25

    Blesk (neregistrovaný)

    Tak ja jen povim svuj nazor na body co sem autor dal

    1. Sice je hodne konfiguraku, ale ke vsem dulezitejsim optionum existuje dokumentace, ktera je za znalosti urcitych pravidel (man, vylistovani obsahu instalacniho balicku, info atd..), ktera jsou pomerne konzistentni napric celym Un*xovym svetem.
    2. Pro nektere projekty pravda, ale takovy problem to neni, viz zminovany reiserFS, komunita se o cas postara a pak tu mame vetsinou X nahrad… Kdyz nemame, mame nekolik firem (redhat, novell, mandriva, …), ktere na Linuxu profituji a radi dodaji vlastni zdroje (protoze se to jednoduse vyplati).
    3. Ano, linux je postaveny na myslence Free Software, tudiz lide maji tendenci inklinovat k software, jenz je zadarmo a navic si s nim muzou pohrat (cist source, pridavat vlastni patche). Ohled SW patentu je situace slozitejsi, lec ma se spis tak, ze je velke mnozstvi porusovani patentu jak ze strany OSS tak ze strany M$ a jinych firem. Uvazoval jste nekdy proc M$ a jine firmy jeste napr RedHat nezalovaly pro poruseni patentu? Vite jak funguje patentove pravo (alespon hrube obrysy), nebo proste jen pisete neco o cem nemate ani paru?
    4. Me napoveda pomerne vyhovuje, pokud se vam neco nelibi vzdy je tu moznost pridat vlastni patch. Me spis vstava hruza vzdycky kdyz neco hledam v napovede sveho Jablicka a ne a ne to tam najit… O popisu parametru v registrech windows mluvit nebudu, protoze popravde je prakticky vubec nepouzivam…
    5. Co je rozumny instalator? Pro ktery system podle vas existuje rozumny package management? Mac OS X totiz zacdny nema stejne jako Windows… Pokud se vam libi ports prosim, me osobne ani deb ani rpm uplne nevyhovuje, lec stale jsou pomerne dostacujici.

    Ostatni veci: sekvencni spousteni se AFAIK resi – zkuste novou fedoru 11, startuje rychleji nez Vista (nemyslim zobrazeni login screenu ale skutecny start systemu do GUI s tim ze uzivatel je schopen pracovat) – dependency hell uz zdaleka neni co byval, navic zkusenejsi uzivatel s nim nema problem spoleha-li na nejakou vetsi distribuci – ruzne verze vseho jsou spise vitane – mnozstvi distribuci, je svoboda, kazdy si muze stvorit svou, realne existuje par velkych hracu (urcite mene nez 10), kteri pokryvaji 95% instalaci a poradnych par je…

    No… a ten zbytek uz je jen hloupe zvaneni, tam neni proc odpovidat. Nakonec to je jen o tom, jestli pro linux existuje ta ma aplikace nebo ne… Pokud ano, je to dostatecne vyvinuty system…

    Howgh!

  • 18. 7. 2009 0:17

    Solitary

    Me na prumernem notebooku startuje Fedora 11 – od zmacknuti tlacitka na zapnuti az po nabehnuti desktopu (pres odkliknuti zavadece, a napsani hesla pri loginu) cca +- 1minutu presne. Coz je treba oproti Fedore 9, kde minutu trval opravdu jen boot systemu, nez jste se dostali do logovaci obrazovky docela velky pokrok. Divim se ti, ze se snazis s nekym takovym vubec diskutovat, ocividne diskutovat nechce, kdyz to tam primo pise.

  • 17. 7. 2009 19:01

    Izak (neregistrovaný)

    +1 myslim, ze kritika /etc hovori za vse, pritom kazdy kdo s tim dela vi, ze je to to nejlepsi, co prozatim bylo vymysleno, rozhodne lepsi nez registry, spise me stve, ze kde co je ted v XML … ale i s tim se da zit, lepsi nez binarni balast.

  • 17. 7. 2009 19:56

    Rhinox (neregistrovaný)

    /etc je podle mne skvela vec, akorat ze ji nektere aplikace nerespektuji. To pak nestaci skopirovat /etc abych mel ulozena vsechny nastaveni…

    Kuprikladu bind: proc ma mit zonove soubory (co je soucast konfigurace!) standartne kdesi ve /var/bind/pri (prudce „inteligentne“ vyreseno linkem z etc)? Spousta aplikaci totalne ignoruje FHS, treba takovej tomcat si vytvori svuj vlastni „svet“ kdesi v /opt/tomcat-xy, a clovek aby pak nekde tam hledal logy, nebo konfiguracni soubor. Atd, atd, takovych mirne sprasenych aplikaci je spousta…

  • 17. 7. 2009 22:14

    BLEK. (neregistrovaný)

    Kde mí bind zónové soubory je otázka distribuce, ne bindu. Třeba já je v Debianu v /etc/bind mám a /var/bind mi ani neexistuje.

    To je spíš problém roztříštěnosti distribucí, že ty soubory jsou pokaždé jinde, nikoli linuxových programů samotných.

  • 17. 7. 2009 23:38

    Blaazen

    Ahoj, naprosto rozumim. Koupil jsem si v utery novy notebook, schvalne bez systemu, abych neplatil zbytecne Vilemovi Branovi. Nejdriv jsem zkusil Mandrivu, delal jsem s ni pred lety a bez problemu, 2009.1 ale nenajela ani do X, na webu jsem nasel bud rady, ktery nefungovaly, nebo uzivatele se stejnym problemem, co zkusili jiny distro. To jsem udelal i ja. Ale rozchodit na Debianu ovladac na ATI kartu, to byla fakt tezka zkouska trpelivosti, nakonec teda jo, ale prodavacka a podnikatel by fakt nemeli sanci. Strasna spousta casu kvuli elaborovani s xorg.conf – koneckoncu mi ted kvuli tomu nejde ceska klavesnice. Kvuli kazdy hovadine do konzole, no grafarnu jsem zvladl, ostatni snad pujde snadneji, nejhorsi uz mam nastesti za sebou. Libi se mi ale na Linuxu ten pristup, nekdo neco napise a sdili to s ostatnimi. Mozna je trochu zbytecna ta posedlost opensource, me staci i freeware, proc ne. Ale v UserFriendly pristupu jsou proste widle zatim o tridu vejs.

  • 18. 7. 2009 0:10

    Jenda (neregistrovaný)

    A zkoušel jste user friendly Ubuntu? A proč jste použil starší verzi Mandrivy?

  • 18. 7. 2009 16:03

    Jarda_P

    Ja ho treba zkousel a nakonfigurovalo mi to 800×600 na monitoru, ktery zvlada 1280×1024. Zadnym klikatkem to neslo prestavit a vyresilo to zkopirovani konfiguraku ze zalohy zruseneho Gentoo. Take ATI ovladac.

  • 18. 7. 2009 0:11

    Jenda (neregistrovaný)

    A zkoušel jste user frindly Ubuntu? A proč jste použil starší verzi Mandrivy?

  • 18. 7. 2009 0:12

    Jenda (neregistrovaný)

    CMS mi po odeslání zobrazil prázdnou stránku, tak jsem to zkusil znovu…

  • 18. 7. 2009 0:32

    Blaazen

    Mně taky Iceweasel ukazuje prázdnou stránku, ale už tyhle triky browserů znám…:-) Zkusil jsem Mandriva 2009 Spring Live CD a zbytek se stahoval. Ale pročetl jsem hodně diskuzí našich i anglicky a problémy s ATI proprietárními drivery, hlavně 64bit, mají uživatelé snad všech distribucí. Už jsem alespoň nastavil českou klávesnici, tentokrát super, bez konzole a v grafice (gnome), tak jsem zas o kousek dál. Možná Mandriva ještě dostane šanci, nechal jsem si půl harddisku volného a pro windows to určitě nebylo.

  • 22. 7. 2009 6:21

    palo (neregistrovaný)

    v userfriendly su win o 3 triedy vyssie. linux ma vela zaujimavych a principialne dobre vymyslenych veci, lepsie ako win, ale ta roztriestenost a zaryta antiergonomicnost linux programatorov sa na nom silne podpisuje. vid fanaticke obranne reakcie nie len tu ale kdekolvek

  • 18. 7. 2009 8:36

    mirozbiro (neregistrovaný)

    – huraa, nasel jsem jednu zasadni chybu v jinak dokonalem clanku genialniho Martina. –

    • kliknul na spatnou web-stranku, chtel puvodne blesk.cz.

    Ne – opravdu si nic nedelej z toho, ze jsi jako ‚doktor architekt‘ a neumis linux pouzit. Nikdo ti to nevycita a my ti prejeme stastne pouzivani windowsu. Jestli ses chtel dozvedet, cim jsou lepsi standardni textovy konfiguraky nez binarni registry, tak tohle byl nestastny zpusob a divim, se tak malo lidi te neposlalo …

  • 20. 7. 2009 13:28

    ms (neregistrovaný)

    že honění klacku není až tak špatný koníček a vám by velmi prospěl, neboť se vám s velkou pravděpodobností tlačí semeno na mozek.

    Jinak administrace os (což je i instalace aplikačních programů) a čas jí věnovaný je procentně u GNU/Linuxu poněkud jiná než uvádíte.

  • 20. 7. 2009 21:34

    Milanius (neregistrovaný)

    Je to docela komické chlapče, to že máš samozřejmě pravdu a že to nikdo z těch „diskutujících“ ani nijak nevyvrací, víceméně ti skoro všichni jen nadávají, protože nic tak lidi nerozzlobí, jako pravda. A nejstarší diskusní „trik“ vůbec, který tu na tebe aplikují, totiž že když nemám schopnost proti něčemu podat nějaké protiargumenty, tak zaútočím přímo na oponenta, to je v téhle „komunitě“ prakticky standardní chování.

    Jinak ve firmě mám na quadcoru Visty, doma nejnovější model iMaca s obojím 100% spokojenost. A Linux? Ne děkuji, proč si pořizovat problémy… jenom občas sem nakouknu a ujistím se, že dělám správně ;-)

  • 20. 7. 2009 23:39

    ms (neregistrovaný)

    „…Jinak ve firmě mám na quadcoru Visty…“ + 640KiB? Stačí to aspoň na ty Visty, nebo se odvážně počítá s nějakou nenáročnou aplikací?

    Nejstarším trikem je protiargumenty opominout a tvrdit opak.

    OS X je postaven na BSD, takže někde skrytě je zasunut /etc, atd… Jenom to není vidět…

  • 21. 7. 2009 14:17

    Milanius (neregistrovaný)

    RAM mám 4GB, proč? Na Visual Studio + SQL Server mi to stačí. A že v MAC OS X běží tam někde vespod Unix vím docela dobře :-)

  • 18. 7. 2009 10:20

    kopi (neregistrovaný)

    Vždy mne fascinovali lidé, kteří si byli svými názory tak jisti, že jim diskuse přišla už jen jako ztráta času.

    Přeji ti hodně štěstí především v pracovním životě, protože fakt, že tě zjevně něco nutí pracovat se systémem, kterým se ti tak příčí naznačuje, že tvá víra v sebe sama může být v rozporu s tvým pracovním zařazazením.

    PS: opravdu rád bych se pustil do odborné diskuse na téma výhod distribučních repozitářů pro údržbu rozsáhlé sítě serverů/stanic proti Win instátorům.

  • 22. 7. 2009 6:28

    palo (neregistrovaný)

    repozitare niesu u windows technicky preveditelne. u par stoviek aplikacii v linuxe to nieje problem, ale ako zrealizovat repozitar u milionov aplikacii vo win?

  • 18. 7. 2009 18:38

    povinná (neregistrovaný)

    LOLWUTROFL! :D Škoda, že diskutovat nechcete. Pobavili bychom se ještě více.

  • 20. 7. 2009 16:06

    vtech (neregistrovaný)

    U RPMka nevis, co se kam instaluje, ale windows installeru ano? Mam presne opacny pocit. To, ze si muzes zvolit cilovy adresar je pekne, skoda jenom, ze nekontrolovatelna cast souboru konci uplne nekde jinde.

  • 21. 7. 2009 16:49

    Sten (neregistrovaný)

    Prakticky každé tvrzení je chybné.

    Konfiguráky jsou ve „dvou prdelích“ a to v /etc a domácím adresáři uživatele. Jestli má někdo chaos, tak to jsou Windows, kde v Registry jsou konfigurace rozeseté pod spoustou nezapamatovatelných klíčů (třeba UUID), případně má klikací konfigurátor, který vypadá pro každou aplikaci jinak a jinak se ovládá a často se tam nedá pořádně nic nastavit (srovnej s konfiguračními nástroji z KDE).

    Každá firma začíná v maximálně několika lidech a jak roste, tak lidi přibírá. Úplně stejně jako linuxové projekty. Nechceš doufám tvrdit, že takové linuxové jádro stojí na jednom člověku, ne?

    PSPad je pro Windows :) Duševní vlastnictví linuxová komunita chrání, ale také předpokládá, že druhá strana tu ochranu chce. Třeba MS se rád chvástá tím, že Linux porušuje jeho duševní vlastnictví, ale když vývojáři kernelu řeknou, ať jim MS ukáže kde nebo alespoň řekne, co porušuje, že to odstraní, tak se najednou k ničemu nemá, protože by nemohl sprostě vydírat zákazníky (!!!) konkurence. Binární ovladače odmítá jen pár fanatiků, většina je bere, viz třeba DKMS pro správu binárních ovladačů v Debianu. Na MP3 kodeky všichni kašleme, máme daleko kvalitnější kodeky Vorbis a FLAC, které ale MS nikdy do Windows nezařadí, protože by ztratil další možnost vydírání konkurence.

    Nápověda je velmi obsáhlá. Zajímalo by mě, k čemu jsi hledal ten parametr, protože naprostá většina knihoven má rozsáhlé manuálové stránky či HTML dokumentaci v /usr/doc.

    Tak tohle ukazuje, jaký jsi trotl (nebo troll?). dpkg –install-dir, výsledek je návratový kód instalátoru, dpkg –list. Nebo můžeš použít nějakou grafickou nadstavbu, třeba KDEčkovský instalátor balíčků, který velmi detailně informuje, co se děje, jak to dopadlo a co kam instaluje. Ve světě Windows je v instalacích jeden velký bordel (dokonce bych řekl, že ten největší bordel, co kdy software vytvořil), žádné sledování aktualizací, žádná ochrana proti kolizím souborů, žádné hlídání konfiguráků, žádné sledování závislostí, software se složitě hledá přes Google a spousta ho obsahuje nezvané hosty. A ten seznam nainstalovaných souborů je prakticky nepoužitelný, protože se nedá hledat, který soubor patří do jakého balíčku (oproti dpkg –search).

    Sekvenční spouštění je už několik let minulostí. To má dodnes tak možná Debian, který je pro servery, kde se na rychlost spouštění kašle. Rychlost spuštění Windows Vista x Kubuntu 9.04 na mém notebooku (dual-core 2.6 GHz, 4 GiB RAM) je hodně ve prospěch Kubuntu.

    Linux běžně používají i ty prodavačky, podnikatelé a doktoři. Jen o tom neví, protože je ten systém neustále neotravuje „ověřením legálnosti“ a dalšíma hovadinama.

    Jediný, kdo tu honí klacek, jsi zřejmě ty ;)

  • 24. 7. 2009 1:19

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Jenom pár faktických poznámek. Konfigurace v Registry není rozsetá. GUI jsou použité pro registraci komponent, síťových spojení atd., a je to velmi dobře (označení viditelná uživateli se dají měnit dle libosti, GUID zůstává a uživatel ho nevidí).
    Vývojáři kernelu zpravidla nebývají účastínky jednání o dušením vlastnictví, která s MS probíhají. Jsou to totiž jednání právníků a managerů. Samozřejmě vývojáři z Novellu, RedHatu atd. mohou mít lepší informace. Obecně MS nemá o nic větší povinnost zveřejňovat detaily svých jednání, než vy když reklamujete boty.
    Nápověda je na Linuxu naprosto příšerná. Stačí se zkusit v anglické verzi nápovědy zeptat, jak změnit rozlišení obrazovky, připojit tiskárnu, přidat uživatele apod. V lokalizované verzi potom chybí desítky procent překladů, takže se o nápovědě nemá smysl vůbec bavit.
    Linux používá po 19 letech jen asi 1% uživatelů desktopu. Takže by to proporcionálně mohlo být 1% těch prodavaček, podnikatelů a doktorů. Jenže naprostá většina Linuxu je zavřená hluboko v IT oddělení, případně na pokojích chudých studentů. Prakticky ho používají jen lidé kteří potřebují nějaký unix, ti kdo na nic lepšího nemají, a pár čtenářů roota. Takže se dá říct, že prodavačky, podnikatelé a doktoři Linux prakticky nepoužívají.