Hlavní navigace

Desktop Psyche z pohledu začátečníka

bIRDIE

Protože se všude proslýchá, jaký Linux udělal pokrok, rozhodl jsem se, že je čas jej vyzkoušet. Na serverech k plné spokojenosti využíváme Red Hat, proto padla volba na Red Hat 8 - Psyche. Berte tyto postřehy jako zkušenosti člověka, který je v oblasti Linuxu na desktopu nováčkem a problémy, na které naráží, by ostřílený profík nejspíš vcelku rychle vyřešil, nicméně pro nováčka mohou být nepřekonatelným problémem.

Úvodem bych čtenáře rád uvedl do situace. Živím se jako programátor ve Windows, čili tento systém z Redmondu znám jako vlastní boty. S Linuxem běžně pracuji na serverové straně, nečiní mi problém nakonfigurovat si linuxový server. Desktopu jsem se dosud docela vyhýbal.

Nezastávám názor „co je jinak, než jsem byl zvyklý, tak je špatně“. To rozhodně ne. Narazil jsem však na řadu případů, kdy bych ocenil trošku „intuitivnější“ přístup systému. Zkuste moji kritiku brát jako pohled člověka, který se snaží přiblížit, kde můžou být pro normálního člověka zkoušejícího redhatí desktop třecí plochy (které by navíc nemělo být tak těžké odstranit).

Textová instalace

Abych se ujistil, že se mi CDčka vypálila správně, instaloval jsem nejprve Psyche v práci na starém stroji s 1GB diskem. Instalace se spustila pouze v textovém módu, což není na závadu (nicméně její komfort je o několik řádů nižší než instalace v grafickém módu, jak jsem zjistil později). Zvolil jsem tedy instalaci „Pracovní stanice“. Problém (a to naprosto zásadní) nastal tehdy, když chtěl instalátor na 1GB disk dostat 1.6GB balíčků, které automaticky vybral v rámci zvolené kategorie Pracovní stanice. Oznámil tedy nedostatek místa a doporučil nějaké balíčky neinstalovat. Jenže – v tuto chvíli se instalátor vrátil do místa „Formátování disku“ a vůbec mě nenechal ručně zvolit, které balíčky tedy instalovat chci a které nikoliv. Za chvíli se objevila opět hláška „Nedostatek místa“ a tak se to cyklilo pořád dokola. Nebyl čas zkoušet instalaci znovu (tentokrát bych zvolil ruční výběr balíčků), a tak jsem vzal CD k instalaci domů.

Grafická instalace

Na domácím počítači, s dostatkem paměti, volného místa na disku a s dobrou grafickou kartou, se spustila grafická instalace. Ta vypadala opravdu přitažlivě a pracovalo se s ní podstatně lépe než s její textovou kolegyní. Opět jsem zvolil konfiguraci „Pracovní stanice“ a ručně přidal řadu balíčků, které jsem uznal za nezbytné. Samotná instalace 2GB dat byla neuvěřitelně krátká, trvala pouhých 20 minut. Zvlášť srovnání s instalací Windows XP je brutální, tento systém (a to samotný, bez dalších aplikací) se na stejném počítači instaluje hodinu.

První nepříjemnost grafického instalátoru nastala ve chvíli, kdy mě instalátor požádal o přidání uživatelů. Poctivě jsem celý formulář vyplnil a potvrdil. Položky formuláře zmizely, ale uživatel se nepřidal. Problém se ukázal být v tom, že jsem plné jméno uživatele zadal česky. Po odstranění diakritiky se uživatel bez problémů založil. Není to tragédie, ale od slušného instalátoru bych očekával, že mě buď diakritiku do políček vůbec nenechá zadat, a když už nechá a vadí mu to, měl by zobrazit chybovou hlášku. Tím bohužel problémy při instalaci neskončily.

Nyní malá odbočka – již před dvěma lety jsem zkoušel desktop Mandrake Linuxu, můj počítač však obsahoval nestandardní komponenty, a tudíž řada věcí nefungovala. Proto jsem se poučil a při postupném upgradu stroje jsem se snažil používat mainstreamové komponenty, u kterých se dá očekávat podpora jak ze strany výrobců, tak ze strany operačních systémů.

Teď ale zpět k instalaci. Jako pro uživatele nepříjemnou hodnotím detekci grafické karty nVidia GeForce 4. Systém kartu správně detekoval, nicméně použil pro ni ovladač „vesa“ a obrazovku spustil na 60Hz. Stačilo (po troše experimentování po následném rebootu) ručně zvolit ovladač „nv“ a 85Hz bylo na světě, je však škoda, že to systém neudělá automaticky při instalaci.

Při instalaci boot-loaderu (zvolil jsem Grub) jsem nebyl potěšen, že instalátor detekoval pouze systém Windows 98 na primárním disku, Windows XP na rozšířeném oddílu jsem musel přidávat ručně. Pořád však lepší než konkurence z Redmondu, ta při instalaci „zcela náhodou“ žádný Linux neobjeví a do jeho bootloaderu tudíž nic nepřidá. Jako opravdu drobnost hodnotím nefunkčnost kolečka myši v instalátoru.

První start

Po restaru počítače následoval docela rychlý náběh systému a čekalo mě první přihlášení. Jsa zvyklý na KDE, neudělal jsem výjimku a pod účtem běžného uživatele jsem se přihlásil do KDE 3.0. Z nějakých pro mě nepochopitelných důvodů se nenainstalovala čeština (ve smyslu počeštění hlášek KDE). Mně to při mé znalosti angličtiny nevadí, ale spíš to překvapí, zvlášť pokud jsem při instalaci systému zvolil jazyk „čeština“ a jako další nainstalované (ale ne defaultní) US English.

Hned jsem narazil na několik opět hodně nepříjemných opomenutí instalátoru: vůbec mi nenašel externí modem na /dev/ttyS0 (resp. bych čekal, že udělá symlink na /dev/modem, pokud mám tento modem jako jediný modem v systému), vůbec nenašel IrDA port a vůbec nenašel SoundBlaster 16 ISA (nePnP verze). Ten jsem zkusil zprovoznit přes Legacy Soundcard Setup. Ten SB našel, dokonce mi i přehrál ukázkový zvuk, ale jinak kromě zavedení jaderných modulů a vytvoření zařízení /dev/dsp zůstalo vše při starém. Zvukový server KDE hlásí místo původní chyby (nelze nalézt /dev/dsp) něco o chybě i/o operace. Taktéž bych očekával, že mi systém najde existující oddíly (dva FAT32 a jeden NTFS). Ty FAT32 jsem zprovoznil ručně editací /etc/fstab, NTFS oddíl jsem nerozběhal kvůli absenci modulu pro jádro v defaultní instalaci. V době docela velkého rozšíření Windows XP mi to přijde jako škoda, nicméně člověk s počítačem bez systému s tím nebude mít problém.

Velmi příjemně mě překvapilo, že mi CD-RW připojil na scsi emulaci, takže jsem se vyhnul operacím doporučovaným v článku „Smažíme v Linuxu“.

Velkým zklamáním byla pro mě kvalita písem (fontů). Prostředí KDE i Gnome2 vypadala velmi slušně, ale jinak to bylo slabší (z pohledu fontů, o tom se ještě rozepíšu).

Aplikace

Po instalaci jsem měl funkční nejen systém, ale i kancelářské balíky OpenOffice a KOffice, aplikaci pro synchronizaci mého Palmu, vypalovací programy, řadu systémových nástrojů a utilit a také mnoho her. A právě u těch aplikací bych se rád na chvíli zastavil.

Co vidím jako velký problém v dané instalaci (a vzhledem k pravděpodobnému důvodu se to může týkat všech distribucí), je to, že všechny ty grafické nadstavby jsou právě jen nadstavby. V této mé instalaci jsou programy pro KDE, GNOME, GNOME2, GTK a klasické X-Window aplikace. Z toho vyplývá, že tyto aplikace mají využívají runtime knihovny té své nadstavby a tudíž je to stylem „každý pes jiná ves“.

Díky okennímu manažeru sice všechna okna vypadají stejně z hlediska titulní lišty a okrajů (a co si budeme povídat, možnosti, které v tomto směru Linux nabízí, jsou nepřeberné. Kam se hrabou Windows XP se svými tématy), zbytek je však podstatně slabší.

Grafické prvky (mám na mysli menu, tlačítka, combo-boxy, checkboxy, radiobuttony a další hejblátka) totiž všechny pro tu kterou aplikaci vykresluje ta grafická nadstavba. Proto je možné, že ačkoliv si v KDE Control Centru nastavím různé druhy písma, různé efekty pro ovládací prvky apod., toto nastavení se týká pouze KDE aplikací. Gnome či Gnome2 aplikací se to vůbec netýká, protože ty se zase nastavují úplně jinde. Stejně tak filerequestery (dialogy pro „Otevřít soubor“) jsou pro každý ten subsystém jiné.

Zde mají Windows velkou výhodu. Pramení z toho, že grafický subsystém je pouze jeden, a tudíž všechny aplikace nejenže vypadají stejně, ale samozřejmě sdílejí ono systémové nastavení (resp. mohou sdílet, závisí na tom, jestli tam autor programu tu kterou vlastnost – barvu, styl písma apod.- dal „natvrdo“, nebo zda se na tu hodnotu zeptal systému). Samozřejmě existují výjimky, které si své grafické prvky obhospodařují úplně samy, ale těch je menšina.

Abych nebyl špatně pochopen – nemám nic proti rozmanitosti okenních manažerů a grafických stylů, pouze mi přijde líto (a vidím to pro uživatele jako nepříjemné), že grafické prvky aplikací nejsou sjednoceny. Proto se mi třeba mohlo stát, že jsem spustil moji oblíbenou Mozillu a ta používala na menu a dialogy úplně jiné fonty, než bylo v KDE Control Centru nastaveno (logicky, není to KDE aplikace) a hlavně to písmo vypadalo úplně příšerně a nečitelně. Co je špatné, že to tak bylo po defaultní instalaci. Škoda, že instalátor nevyužil již existující TTF fonty a nepřidal mi je do systému, takhle jsem to musel udělat ručně. Ne, že by to byl nějaký problém, ale nepotěší to a úplný začátečník by to zvládnout nemusel.

Nejde bohužel pouze o grafické prvky, ale o různá nastavení toho kterého subsystému. Např. při tisku z OpenOffice.org jsem dostal na výběr pouze dvě tiskárny (defaultní a tisk do PDF), ačkoliv jsem si v KDE nainstaloval (nebo byly defaultně nainstalovány) tiskárny Inkoustová černobílá, Inkoustová barevná, Tisk do PDF, Tisk do PS a Email do PDF. Já vím, že OpenOffice.org nemá o nějakém KDE (a tudíž ani o jeho tiskárnách) ani potuchy, ale to je právě to, co mi vadí. Třeba na Windows, kde OpenOffice.org samozřejmě také používám, jsou využity standardní systémové tiskárny. Škoda, že v Linuxu není nic, co by nějak „mapovalo“ nastavení ostatních subsystémů (v mém případě Gnome, Gtk+ apod.) do toho aktivního (u mě KDE 3).

Stejně tak mě překvapilo, že není nějaké jednotné nastavení pro připojení k Internetu. Nejprve jsem v „RedHat menu“ (čti „Start menu“) našel Průvodce pro připojení k Internetu. Vytvořil jsem připojení, ale z jakýchsi mně neznámých důvodů mi neobjevil modem. Pak jsem si všiml další aplikace, KPPP. Tu jsem nakonfiguroval bez problémů, modem mi také našla a k Internetu jsem se bez problémů připojil. Ale (a opět to souvisí s odděleností těch subsytémů) samozřejmě KPPP vůbec nic nevěděl o nastavení a stavu připojení toho Průvodce a naopak. Zpočátku mě to trochu mátlo.

Bez problémů nebyla ani instalace ovladačů ke grafické kartě. Po připojení k Internetu jsem si stáhl od nVidie skript, který mi doporučil RPM balíčky ke stažení. Ty jsem stáhl a nainstaloval, nicméně konfiguraci X-serveru bylo třeba udělat ručně. Opět – ne, že by to nešlo, ale chtít po začátečníkovi, aby ovladač instaloval editací /etc/X11/XFre­e86Config, to není moc přívětivé. Jako pokročilého uživatele počítače mě mátlo, že checkbox „Enable 3D hardware acceleration“ byl odškrtnutý a zašedlý. Pokud HW 3D podpora v ovladačích od NVidie nejde vypnout, nevadí mi to, ani nevím, proč bych ji měl vypínat. Ale dle svých dosavadních zkušeností bych čekal, že pokud je prvek zašedlý (disabled) a nemohu jeho nastavení měnit, měl by ukazovat aktuální stav (čili v tomto případě být zaškrtlý).

Občas jsem narazil na některé detaily, které je také třeba dotáhnout. Např. v grafickém správci uživatelů a skupin se při poklepání na daném uživateli neotevře dialog „Editace uživatele“, jak bych intuitivně čekal, je nutno kliknout na tlačítko v liště. Jinde zase některé aplikace odmítají do políček v dialogu přijmout jako vstup češtinu (typicky Správce uživatelů a skupin).

Správa balíčků

Naprostá většina aplikací (již zkompilovaných) pro Linux je k dispozici ve formě RPM balíčků. Grafická nadstavba RPM nazvaná „Spráce balíčků“ vypadá v Psyche podstatně lépe než její Windowsová obdoba „Přidat/Ubrat programy“. Lépe vypadá, u každé aplikace (resp. každého balíčku) je vidět jeho popis, balíčky jsou rozděleny do skupin dle funkčnosti (takže má člověk aspoň zhruba představu, o jakou aplikaci se jedná), zkrátka idylka.

Mé nadšení poněkud opadlo, když jsem si do systému zkusil doinstalovat nějaké další balíčky (tuším, že šlo o grafický správce tiskové fronty pro KDE) a instalátor na mě vyhoukl, že nemám nainstalovaný potřebný balíček kde-base-3 nebo vyšší. Což docela nepotěší, když mám KDE spuštěné a vím, že tam tento balíček určitě je.

Taktéž když jsem zkusil doinstalovat Gnome2 (který jsem při instalaci nechtěl nainstalovat), chyběl mi nějaký balíček (navíc takový, který nebyl na ani jednom ze třech instalačních CD).

Ručně vše samozřejmě doinstalovat šlo (jak ten správce fronty, tak i Gnome), takže nejspíš jde o dost nepříjemný bug v samotném Správci balíčků, protože se mi obdobná situace stala ještě několikrát.

Stejně tak mám Správci balíčků za zlé, že mnoho balíčků z instalačních CD vůbec nezná (omlouvám se, pokud jsem to někde přehlédl, jsem však přesvědčen, že jsem hledal důkladně). Vůbec jsem nenašel možnost, jak přes tohoto Správce doinstalovat českou lokalizaci KDE, Wine apod. Zase jedna z drobností, které sice neomezují funkčnost systému a zkušenější uživatel si s nimi hravě poradí jinak (ruční instalací), ale zkrátka to nefunguje tak, jak by mělo.

Prostředí KDevelop 2

Jakožto vývojář jsem byl samozřejmě zvědav na KDevelop. Již při mých předchozích zkouškách linuxového desktopu jsem se s ním setkal, nicméně byla to nějaká starší verze. Obzvlášt zvědav jsem byl na systém nápovědy, protože přece jen nápověda pro vývoj ve Windows dodávaná formou MSDN je přehledná a snadná na použití. Bohužel je fakt, že zdaleka ne vše je dokumentováno, kolikrát je dokumentace „obsolete“ nebo to ve skutečnosti funguje jinak, než je popsáno (a bez zdrojáků k systému máte zkrátka smůlu), ale aspoň navenek je konzistentní a pro běžné informace, které člověk hledá, vcelku použitelná.

Když jsem tedy poprvé spusti KDevelop, ohlásil mi, že ho spouštím poprvé a že mi tudíž (za pomoci ht://dig) připraví index dokumentace. Zvolil jsem (s ohledem na několik GB dostupného místa na disku) maximální velikost indexu, jinak jsem vše nechal defaultní (tzn. zaškrtnuté „Indexovat dokumentaci KDE“, „Indexovat dokumentaci QT“ a prázdný listbox („Uživatelem zadané adresáře k indexaci“). Ht://dig začal vypisovat, co vše indexuje. OK, nechal jsem to běžet a pracoval na jiném desktopu. Mimochodem, virtuální desktopy jsou další z mnoha věcí, které mi na Windows chybí. Ačkoliv jsem jich zkoušel řadu, žádný nefungoval na 100%. Úplně otřesný je v tomto směru třeba „Microsoft Virtual Desktop Manager pro Windows XP“ – součást XP Powertoys. Mimo jiné proto, že si pozadí (tapetu) pro každý desktop ukládá do souboru %TEMP%\MSVDM-Desktop(číslo desktopu), což je ideální tah. Při promazání toho %TEMP% adresáře (které např. nabídne automaticky vyskakující Průvodce uvolněním místa na disku) o tapety zkrátka přijdete. Omlouvám se, vůbec to sem nepatří, jen aby si uživatelé linuxových desktopů dokázali představit, o co „přicházejí“. Zpět ke KDevelop.

Ht://dig tedy zuřivě indexoval, už to trvalo přes hodinu a já jsem se docela divil, když jsem v okně četl jména právě indexovaných souborů. Byly tam totiž soubory z /proc adresáře apod. KDevelop jsem zabil (přerušit se to nedalo) a věnoval se jiné práci s tím, že to dodělám později. Když jsem se k tomu dostal, již poučen jsem zvolil titěrnou (Tiny) velikost indexu a opět spustil indexaci. No, nebudu z toho dělat kovbojku. Výsledek je takový, že po více než čtrnácti (!) hodinách indexace (distribuce zabírá cca 3GB, disk má 7200RPM, CPU je Athlon 750MHz a 256MB RAM, pro informaci) byl index hotov. Měl přes 300MB a jen tak mimochodem mi shodil počítač. Když jsem totiž k němu ráno přišel (ano, index se dělal od jedné hodiny odpolední do čtvrté – dle timestampu – hodiny ranní), počítač byl restartován. Když jsem pak v KDevelopu dal něco hledat, suše ohlásil, že nemá index a ať si nějaký vytvořím. Možná jde o nějaký drobný bug, to nevím, ale když jsem jako (navíc defaultní) volbu dal pouze „Indexovat dokumentaci KDE a QT“, čekal jsem, že půjde o adresáře (samozřejmě procházené rekurzivně) jako /usr/include/kde a /usr/include/qt. Ht://dig evidentně procházel kompletně celý strom, vč. připojených FAT32 oddílů (na /mnt/C a /mnt/D), /proc filesystému apod. Takže dokumentaci jsem nezprovoznil.

Protože jsem si nechal nainstalovat vše ze skupiny „Vývoj pro KDE“, nechal jsem si vytvořit kostru KDE aplikace a chtěl jsem ji přeložit. Když se prováděl příkaz „./configure“, dostal jsem chybovou hlášku, že chybí include soubory pro X window systém. Ne, že bych si je hned nedoinstaloval z CDčka (pak se to již samozřejmě přeložilo), ale opět jsme u klasického problému – nic není dotaženo na 100%. Copak je takový problém do instalátoru přidat vazbu X-include souborů na Vývoj KDE?

Také mi docela přišlo líto, že KDevelop neumí doplňování názvů proměnných, funkcí a bublinku s parametry té které funkce. Zvlášť u složitějších projektů si nepamatuji, jakéže metody nebo atributy ta která třída/struktura má a automatické doplňování je velmi příjemné.

Celkově mohou mé zkušenosti vyznít jako naprostá tragédie. Samozřejmě tomu tak není. Popisoval jsem totiž všechny problémy, na které jsem narazil, nicméně (logicky) jsem vynechal všechny úspěchy (jak mi pěkně funguje vypalovačka, připojení k Internetu, myš s kolečkem atd.). Celkově instalace proběhla velmi korektně, pro mě jako uživatele velice příjemnou formou (srozumitelnou a názornou grafikou, navíc v češtině), systém byl funkční, stabilní a pěkný. Například přeinstalované ovladače tisku do PDF apod. – o tom všem si člověk s Windows může nechat jen zdát.

Přesto však mám dojem, že instalace zdaleka nebyla tak bezproblémová, jak by mohla (a dle mě i měla) být a začátečník by to dle mě moc nezvládl. Nejlepší by bylo, kdyby instalaci provedl odborník, který by vše doladil „ručně“. Pak by uživatel mohl být spokojen.

Abych tedy shrnul to, co by chtělo při instalaci doladit (a co mě mrzí právě s ohledem na to, že komponenty mého PC nejsou nijak exotické, i to IrDA je integrované na základní desce):

  • nalezení a nakonfigurování Soundblasteru 16 (jakž takž jsem to rozchodil, možná pomohlo, že jsem smazal celý adresář ~/.kde poté, co mi KDE odmítalo nastartovat (vždy vytuhnul komplet celý počítač a já nechtěl zkoušet mazat jeden konfigurační soubor za druhým)
  • nalezení a nakonfigurování infraportu (udělal jsem ručně, funguje)
  • instalace české lokalizace pro KDE3 (udělal jsem ručně, bylo to triviální, šlo o instalaci jednoho RPM balíčku)
  • detekce a zpřístupnění existujících filesystémů
  • správná detekce grafické karty GeForce4
  • detekce a instalace (ve Windows oddílu se nacházejících) TTF fontů

Pro příjemnější práci s okenním systémem pak ještě toto:

  • doladit podporu češtiny (nemyslím překlady aplikací, ale vstup znaků s diakritikou, mazání znaků s diakritikou třeba v Konsoli atd.)
  • doladit klávesové vstupy. Je opravdu smutné, když po defaultní instalaci mi v Midnight Commanderu v Konsoli nefungují klávesy PageUp, PageDown, Home a End.
  • ideální by bylo sladit graf. subsystémy, což je však technicky asi neuskutečnitelné (např. Mozilla, OpenOffice i Evolution by v mém KDE měly menu stejné jako KDE aplikace, systémové dialogy (tisk, otevřít soubor…) taktéž.
  • přidat nějaký X-terminál pro práci s modemem, textový Minicom není to pravé ořechové

Od mého posledního pokusu (dva roky zpět) udělal Linux na desktopu (alespoň soudě dle distribuce Psyche) obrovské, ba přímo mílové, kroky vpřed. Pevně věřím tomu, že pokud uživatel se základní znalostí systému Windows dostane obdobně nainstalovaný systém, jako jsem měl já, ideálně ještě se vzhledem Redmond 95, nebude mít výraznější problémy s běžnou prací, jako je editace dokumentů (OpenOffice jsou opravdu skvělý soft), práce s Internetem, lokální sítí přes Sambu, tiskem dokumentů, zkrátka s běžnou kancelářskou činností. Oproti systému Windows mají navíc o mnoho větší možnosti ohledně konfigurace vzhledu systému, spořičů obrazovky apod.

Navíc jsem byl velmi příjemně překvapen celkovou rychlostí systému, přece jen 750MHz Athlon dnes není nejrychlejší a „utáhnout“ tak graficky přitažlivý systém asi nebude žádná hračka.

A ačkoliv hlavní výhodou Linuxu (i když výhoda to nepochybně je) není jeho nulová cena, je vskutku úžasné, že takto stabilní systém se stovkami aplikací si člověk může pořídit opravdu úplně zadarmo. Kdybych počítal (kromě licence za OS) ceny licencí za kancelářský balík, vypalovací soft, PDF tiskový ovladač, groupwarový klient, cena by byla hnedle vyšší než za všechen hardware (záměrně neřeším cenu licencí na SQL, WWW nebo mail servery, protože na běžné pracovní stanici je nenajdeme). Předpokládám, že v souladu s agresivní cenovou politikou Microsoftu dojde k tomu, že se Linux na desktopu prosadí i ve firemní sféře. Ačkoliv je co dodělávat, základy pro jsou již více než slušné. Nicméně úplně základní podmínkou musí být 100% fungující instalace. Nikdo přece nemůže očekávat, že neznalý uživatel (který se chce s Linuxem seznámit) bude mít chuť zkoušet něco, co po instalaci úplně nefunguje. Pokud se tedy shodneme na tom, že má smysl Linux přiblížit i takovým uživatelům, kteří mají počítač pouze jako pracovní pomůcku a nepotřebují ke svému zpracovávání dokumentů v OpenOffice.org vědět, jak funguje DNS server a co najdeme v /etc/shadow.

Našli jste v článku chybu?

18. 2. 2003 23:15

snatcher (neregistrovaný)

ad notebook a linux - pouzivam len notebooky iny hardware skratka neni dost mobilny ;-) a ako jediny OS RedHat od verzie 7.2 na Compaq Armada E500 - tento book je aj na zozname podporovaneho HW. Casom som ale downgradol na Armada 110 ktory RedHat oficialne nepodporuje, ale pri troche snahy mi na nom bez problemov behal 7.2, 7.3 a teraz aj 8.0. Jedine co mi dost vadi ze Armada 110 ma totalne posahany firmware (ci co to je) a neni tu mozna detekcia stavu baterky, udajne ani pod widlami... Nemenil …

17. 2. 2003 13:32

Dalibor Smolik (neregistrovaný)

K RH 8.0 bych mel dalsi pripominku:
Pracuji s Apache/PHP a MySQL a neni vubec mozne zobrazit
sestavy s ceskou diakritikou a cele zobrazovani
html stranky, v niz je skript PHP s ceskou diakritikou
je velmi spatne bez ohledu na to, sta ji spoustim
pod Windows v MSIE nebo v linuxu pod Mozillou.
Ceska diakritika se zobrazi teprve az zadam
View - Character Coding... po kazdem nacteni
stranky, coz je zcela neprijatelne.


Tento problem nemam s verzi RH 7.3, kde se vse
zobrazuje bez problem…











Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: V restauraci bez cigaret? Sněmovna kývla

V restauraci bez cigaret? Sněmovna kývla

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Měšec.cz: mBank cenzuruje, zrušila mFórum

mBank cenzuruje, zrušila mFórum

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

120na80.cz: Jmelí je více léčivé než jedovaté

Jmelí je více léčivé než jedovaté