Hlavní navigace

Digitální video pod Linuxem (4) - hardware

12. 10. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ani ten nejlepší software pro zpracování videa vám nepomůže, nemáte-li možnost "nahrát" video do počítače. Výběr potřebné karty pro zachytávání (digitalizaci) videa je vždy kompromisem mezi vašimi nároky a možnostmi vaší peněženky.

Tento článek je spíše průzkumem toho, co je pod Linuxem k dispozici, než konkrétním návodem k používání určitého hardware. Na úvod mám jednu zásadní informaci. Digitálním videem na Linuxu se u nás dosud žádná firma nezabývá. Dotazoval jsem se firem Exac, Gio, Suntech a Syntex. Odpověď na otázku, zda nabízejí nebo alespoň uvažují o nabídce amatérské střižny na Linuxu, byla ve všech případech záporná. Důvod – žádný z renomovaných výrobců videostřižen dosud Linux oficiálně nepodporuje. Vypadá to ale, že v profesionální oblasti dochází ke změnám. Firma IBM ohlásila projekt Linux Digital Studio, což je kompletní linuxové řešení určené pro využití v multimédiích a v zábavním průmyslu. Nám amatérům nezbývá než použít ovladače, které vznikly jako práce nezávislých programátorů. Používání Linuxu pro zpracování videa je tedy pouze na naše vlastní nebezpečí.

Televizní karty bez hardwarové komprese

Jsou asi nerozšířenějším hardwarem umožňujícím digitalizaci videa. Ceny těchto karet se pohybují od 2000,– do 7000,–Kč. Dnes je převažující většina těchto karet založena na čipech Brooktree Bt848 a na novějších verzích těchto čipů Bt 878 nebo Bt879. O těchto kartách jsem už psal v článku „Televizní karta v Linuxu“. Moderní distribuce Linuxu mají ovladač televizní karty většinou připravený k použití jako zaveditelný modul jádra, a tak není kompilace nového jádra pro zprovoznění televizní karty nutná. Většinou je ovšem nutné „vysvětlit“ modulu jádra „bttv“, pro jakou kartu bude zaveden a jakým typem tuneru je tato osazena. Na mém Red Hatu 7.1 se standardně dodávaným jádrem postačilo do souboru /etc/rc.d/rc.local dopsat:

modprobe bttv card=13
insmod tuner debug=1 type=5

a karta Aver TV Capture 98 začala fungovat bez problémů. Od jednoho z čtenářů mám informaci, že pro tutéž kartu bylo nutné u SuSE 7.0 upgradovat modul „bttv“ jeho novější verzí, jinak byla karta němá. Další karty, o kterých vím, že v Linuxu bezpečně fungují, jsou:

  • Win TV PCI Radio od firmy Hauppauge
  • Studio PCTV od firmy Pinnacle
  • Tera TV+ od firmy Terratec
  • Tera Tvalue od firmy Terratec
  • Tview 99 od firmy Askey

První čtyři karty byly testovány v čísle 1/2000 německého časopisu PC-Intern – Special (Linux Intern). Návod, jak rozchodit Askey Tview, jsem zahlédl na LinuxHardware.
Zkoušel jsem grabovat video pomocí televizní karty Aver TV Capture 98 jak v Linuxu, tak pod Windows 95. V Linuxu jsem použil programy „Bttvgrab“, „Broadcast2000“ a „MainConcept Capture“, který je součástí „Main Actoru“. Ve všech případech jsem měl stejný problém s vynechanými snímky i při rozlišení 384×288.

Pod Windows mi šlo grabování lépe. Při rozlišení 384×288 bodů bylo video v souboru AVI v módu RGB bez komprese a se zvukem v CD kvalitě bez ztracených snímků. Vyššího rozlišení jsem dosáhl pomocí softwarového MJPEG kodeku „PIC video“, ale to pak bylo výsledné video hodně čtverečkované a nepříliš vábného vzhledu. Za maximální použitelné rozlišení obraz při použití televizní karty tedy považuji 384×288. Pro uživatele Windows poznamenávám, že jsem použil program Virtual Dub 1.4, který je vynikající a je k dispozici pod licencí GPL. Velmi nouzově lze tedy televizní kartu použít pro amatérské zpracování videa, ale nebude to pravděpodobně nikdy to pravé. Televizní karta je dle mých zkušeností vhodná spíš k sledování TV programů, event. grabování screenshotů a krátkých videosekvencí, než k plnohodnotné práce s videem. Při použití softwarových kodeků a výkonného počítače (min. Celeron 500, 64 MB RAM) lze docílit celkem obstojných výsledků při digitalizaci např. videokazet VHS. Pro tvorbu vlastních pořadů ale televizní karta nestačí. Pokud se zajímáte o grabování videa pod Windows, doporučuji podívat se na www.tvfreak.cz.

Karty s MJPEG kompresí

Tyto karty patří k dosud nejpoužívanějšímu hardware pro domácí střih videa. Nejznámější jsou v našich krajích karty Pinnacle DC10+ a AV Master 2000 od firmy Fast Multimedia (nedávno byla pohlcena firmou Pinnacle). Jedinou MJPEG kartou určenou přímo pro provoz pod Linuxem je LML33. Méně častá, dražší, ale přesto u nás používaná, je výkonnější sestra karty Pinnacle DC10+, karta DC30.

Linux Media Labs – LML33

Základní nabídka zahrnuje MJPEG kartu LML 33, se kterou je bundlován software Main Actor. Firma zajišťuje plnou podporu svých produktů včetně telefonické hotline. To ovšem není zadarmo. Karta LML 33, která se hardwarově dost podobá kartám DC10+ a DC30 od firmy Pinnacle, je k dostání za 410 dolarů. Pokud chcete navíc ke kartě získat Broadcast2000S s plnou firemní podporou, musíte připlatit dalších cca. 599 dolarů. Aktuální ovladače pro Linux si můžete stáhnout z homepage výrobce. Windows nejsou podporovány vůbec. Samozřejmě, že je možné se bez firemního servisu obejít a Broadcast 2000 si stáhnout zdarma a legálně z internetu.

Linux Media Linux, obrázek

Základní vlastnosti karty LML 33
Rozlišení digitalizovaného videa: NTSC 720×480 při 30 fps, PAL 720×576 při 25 fps
Kompresní čip: ZR36060
Vstupy a výstupy: kompozitní a S-video analogové
Českého uživatele toto cenově náročné řešení nejspíš neosloví.

Pinnacle DC10+ (Miro Video Studio DC10+)

Je asi jedinou MJPEG kartou, kterou lze koupit u nás a provozovat vcelku uspokojivě i pod Linuxem. Ke kartě je standardně dodáván software „Pinnacle Studio“, který funguje jen pod Windows. Ovládání programu je ještě jednodušší než u Main Actoru a jeho zaměření je pravděpodobně cíleno na uživatele, kteří si jednou za čas nastříhají na svém počítači záznam například ze své dovolené. Aktuální verze ovladače je k dispozici zde. Prověřenou možností práce s kartou je programový balík „Linux Audio Video Tools – lavtools“. Původní adresa domovské stránky programu je už nejméně několik dní nefunkční, ale podařilo se mi najít rpm balík zde. Ovladače karty podporují její TV výstup při záznamu i při reprodukci. Dalším programem, který spolupracuje se zmíněným ovladačem, je Xawtv (viz. zmíněný článek „Televizní karta na Linuxu“). Ještě jedno upozornění k ovladačům. Jsou podporovány karty založené na SAA7110A TV decodéru a ADV7176 TV enkodéru. Podpora ostatních karet, většinou postavených na shodných čipech s DC30, je problémovější a platí pro ně totéž co pro kartu DC30.

Základní vlastnosti karty DC10+
Rozlišení digitalizovaného videa: NTSC 640×480 při 30 fps, PAL 758×576 při 25 fps
Kompresní čip: ZR36060
Vstupy a výstupy: kompozitní a S-video analogové
Rychlost přenosu dat: max. 6 MB/s
Komprese: Motion-JPEG nastavitelná od 3:1 do 100:1 při plném rozlišení

Pinnacle DC30

Je vyšším modelem MJPEG karty od firmy Pinnacle. Hlavní výhodou oproti DC10+ je integrovaný zvukový modul. Linuxový ovladač pro tuto kartu se nachází ve stadiu ranné alfa verze. Zdaleka tedy nejsou podporovány všechny její funkce (např. TV výstup). Pokud DC30 vlastníte a chcete si s ní pod Linuxem zaexperimentovat, ovladač je vám k dispozici zde.

Iomega Buz

Jde o externí box pro digitalizaci videa do formátu MJPEG. Ovladač pro toto zařízení se nedávno sjednotil s ovladačem ke kartě DC10+. Ačkoliv je nově předělaný, podpora „Buzu“ pod Linuxem má asi nejdelší tradici. Pokud Iomegu Buz vlastníte a uvažujete o jejím provozu pod Linuxem, stojí za návštěvu stránky Buz Linux homepage a Rainer's Buz Linux Page. Softwarově je Buz podporován balíkem „lavtools“

ict ve školství 24

Iomegu Buz, obrázek

Ještě malou poznámku na konec. O kartě AV Master vím jen to, že linuxový ovladač pro ni pravděpodobně neexistuje. Jinou digitalizační kartu než Pinnacle DC10+ nevlastním, a tedy nebudu schopen odpovědět na případné dotazy k ostaním zařízením. Podrobný návod na její zprovoznění pod Linuxem bude obsahovat příští díl seriálu.

Autor článku

Autor je provozovatelem stránek kancelar.jinak.cz...