Já jsem to měl jinak - protože jsem na serverech používal RedHat (dávno před rozdělením Fedora/RHEL) tak při přechodu na desktop jsem na dlouho zůstal u CentOS 6 (zkoušel jsem i Fedoru, ale ta nebyla moc stabilní). KDE mě neoslovilo, Gnome 3 taky ne, takže při upgrade hardware se kterým si už zastarávající CentOS 6 moc nerozuměl jsem při hledání stabilní distribuce po pokusech s Ubuntu 14.04 LTS (kde se mi nakonec nelíbilo Unity) skončil u Linux Mint 17 s Cinnamon 2.0 a u toho jsem dodnes (s průběžnými upgrady) - pro mě jde o ideální kombinaci stability (poskytované podvozkem z Ubuntu LTS) s kvalitním desktopem. Proč vlastně v tomto článku o Mintu nepadlo ani slovo, přesto že jde o jeden z nejpoužívanějších desktopů?