Názory k článku Distribuční turismus v roce 2022

Množství a četnost aktualizací na Suse Tumbleweed mi taky připadá šílené, ale hlavní kouzlo je v tom, že člověk už neřeší novou verzi distra, neinstaluje a nekonfiguruje zase zbytečně nový OS.

PS: "očekávajíc" je přechodník rodu ženského či středního, pro mužský rod je správný tvar "očekávaje"

nj přechodníky, občas mě to zradí :-). Jinak pravda, s Tumbleweedem člověk neřeší verze, to na tom bylo příjemné.

Pamatuji si tvoje webovky o videu, byly super :-)
Překvapilo mě že si pamatuji že jsi byl fanda AV1 a pořád se to nedá používat. Opus místo Vorbis?
Já do opusu převáděl audio s nikým bitrate. Ale nevěděl jsem jestli pro vyšší bitrate je lepší opus nebo Vorbis :-)

Co se týče distribucí. Tak já většinou instaluju lidem Devuan s LXDE a snažím se používat den repozitáře třeba 3 stran. Většinou to instaluju na starý hw. Ale i tak někde přestalo fungovat kodi a jiné věci..

Hodně rychle na starém hw fungovalo manjaro, asi nejrychlejší dostro a má dobré GUI na správu sw. Jen jsem tam nerozcjodil například letitou tiskárnu která v devuanu funguje.. Ale těch aktualizaci je hodně. Na svém ntb který teď nepoužívám je Fedora LXDE spin. Ale ty aktualizacemi po půl roce sice fungují ale také to pár hodin trvalo než se nainstalovali.. :-)
A je to nějaké dost pomalé.. asi za to může BTRFS nebo SELinux co já vím..

Mám rád kde 3.x ale TDE je takové dost.. hodně věcí zastaralých nebo polofunkčních a hodně zbytečností a balastu.
Q4OS s upraveným vzhledem na win.
Proč vlastně že nepoužíváš to suse leep? Je v něčem horší než magea?

Ve Windows jsem si všiml že teda media player classic a madVR má o dost lepší obraz. Takže na Windows VLC letělo z PC v jeho prospěch..

Já jsem fanda AV1 stále. Jen se obávám, že než budou rozumné kodéry (i kdyby hw, což beztak nekoupím, protože jsem upgradoval loni), tak přijde x266 a bude lepší. Prostě ty hw implementace, které by umožnily AV1 masově nasadit, se příšerně vlečou.

Btrfs jsem cca dva roky používal s Tumbleweedem, zcela bezproblémová věc, ale logicky na mém stroji asi nemohu pozorovat, zdali není náročnější na výkon stroje. Jak to má MPC-HC s VLC s kvalitou obrazu na Windows, nevím, imho tam VLC používá též DirectNěco pro vykreslování, ale léta tomu nevěnuju pozornost, sedím v Linuxu. Zajímavý postřeh, možná to někdy zkusím prozkoumat.

A ještě k Opusu: mě poslechově přijde ne horší než Vorbis, ale umožňuje jít na nižší datové toky. U věcí z telefonu či re-encodů z Youtube jdu klidně na 96kbit/s pro stereo, pro mluvené slovo samozřejmě i níže, čas od času něco kóduju do 32kbit/s mono, to se pak oproti 1536kbit/s DTS dost ušetří :-). Ale pořádný test jsem nikdy nedělal, jen svůj vlastní poslech, plus pohled na frekvenční analýzy, jak moc při tom či onom bitrate jsou utlumeny výšky (na tohle je expert MP3, řeže pryč bez ohledu na bitrate).

U MPC-HC je veliká škoda, že ho autoři opustili a smazali poslední oficiální instalačku, která se tak musí honit po všeliakých zavšivených fileshare webech. Ten sw je dodnes naprosto nepřekonatelný. Nikdy jsem to neměřil, ale na voknech pocitově mnohem stabilnější, plynulejší a přívětivější. Srovnatelná náhrada na linuxu je s trochou hraní s nastavením MPV (jediná vada, že nemá historii naposled otevřených souborů) a pak teprve (s trochou sebezapření) VLC :)

Vývoj pokračuje na githubu.

https://github.com/clsid2/mpc-hc/releases/

nezkousel sem, ale tohle na me z vyheldavace vypadlo ;-)

https://github.com/Eisa01/mpv-scripts#simplehistory

Používám tuhle verzi MPC-HC (fork by clsid2)
123
1.9.22 | Updated: 27 Jun 2022
Z
https://community.chocolatey.org/packages/mpc-hc-clsid2
Pak klasický madVR
http://forum.doom9.org/showthread.php?t=146228

LAV už nevím jestli mám integrované nebo jsem si v chocolatey dal novjejší verze..
https://github.com/Nevcairiel/LAVFilters

9. 7. 2022, 05:40 editováno autorem komentáře

Nejlepší je Manjaro Linux s GNOME

Nejlepší je Manjaro Linux s čímkoliv.

Pamatuji se, že jsem jej jednou zkoušel, tak dva roky zpět. Něco mi nesedlo, nepamatuji se co. Taky ničím nezaujalo (což je vlastně možná výhoda :-)).

Osobně Mint s MATE + Cairo Dock :-)

Unavovalo ma rýchle tempo aktualizáciií na Tumbleweed, takže dámy a páni, ďalší odstavec bude o Fedore :-D

"Sorry jako", ale typická Ježkovina :-)

"Problém? Jistě, ale já za něj nemohu." - toto sa rieši celý článok, nič nejde, ale autorom to nie je, napriek tomu že "já se zásadně vyhýbám řešením, které vyžadují hlubší znalosti".

Copak mohu za to, že Fedora bez jakéhokoli dialogu výběr prostě začne hrabat s Grubem na jiné SSD, než na jaké instaluje systém? Sorry, ale to fakt není moje chyba, to je chyba Fedory.

Jinak ano, typická Ježkovina. Díky za kompliment :-).

Fedora predsa hodí Grub do ESP. Keď ho máte na inom disku, tak ho dá na iný disk.

No a ktorú ESP použije, ak ich je v systéme viac? Tú, ktorá je namountovaná ako /boot/efi.

Teda tak to funguje na väčšine počítačov. Pokiaľ máte nejaký problém, asi bude nejaký zádrhel na vašom konci a to sa hlbším znalostiam nevyhnete. Špeciálne ak ste dokázali odpáliť boot loader pre Windows 10 - ten má svoj samostatný adresár v ESP ( /EFI/Microsoft) a je mimo moju predstavivosť, ako ho pri inštalácii poškodiť -- teda ináč, ako zmazať celú ESP.

bez přezdívky
Fedora predsa hodí Grub do ESP. Keď ho máte na inom disku, tak ho dá na iný disk.
No a ktorú ESP použije, ak ich je v systéme viac? Tú, ktorá je namountovaná ako /boot/efi.

to asi neni dobry napad kdyby nastartovana FedoraLive pri dokoncovani instalace hodila grub do efi oddilu na te instalcni usb flashce ;-)

(pokud si snad myslel /boot/efi v chrootu v doinstalovavanem rootfs na disku, tak asi zpet k puvodnimu, jakej efi oddil tam instalator hodil pokud jich nasel vice? usbflash, disk1, disk2, disk3, ... nebo ten kterej si vytvoril (pokud neexistoval) na disku na jehoz oddil system instaloval?)

Nevyjadril som sa úplne presne -- /boot/efi inštalovaného, nie bežiaceho systému. Jeden z krokov je výber disku pre inštaláciu, vytvorenie partitions/vo­lumes/filesys­témov, ich budúce mount pointy -- a presne tam sa to dá určiť. Pokiaľ je ich v systéme viac, tak predpokladám, že by default je to prvý nájdený. Nie je problém tu určiť, ktorý sa má použiť.

Jeden čas som mal laptop s dvoma diskami - ultrabay mal svoje čaro - kde každý systém mal svoj disk, so svojou vlastnou ESP. Po vybraní disku zostala po systéme len premenná v UEFI a žiadna iná stopa. Pri klasických jednodiskových dualbootoch zase používam spoločnú ESP.

9. 7. 2022, 11:49 editováno autorem komentáře

Prostě jen ignoruješ mnohaletou tradici testování nervů uživatelů, cvičení kapacity nadávek za vteřinu a cestu víry, který začínal:

Yume jenž si na nebesích, posvěcena buď funkčnost tvá, přijímám nadvládu tvou, nechť vůle tvá budiž milosrdná, neuveď mě v šílenství ... Enter.

P.S.: Podobně se choval i instalátor Windows 10, ze 2 NVMe SSD, 4x SSD a jedné 5400 rpm plotny si vždy vybral tu plotnu. Pak to naštěstí opravili.

Ja si naopak myslim, ze je to typicky pribeh hledani distribuce. Mel jsem to podobne, akorat jsem skoncil na kombinaci Debian/Ubuntu, nejvic mi vyhovoval Debian Unstable na desktopu samozrejme, ale jak bylo v clanku zmineno, pravidelne aktualizace muzou byt otravne. Ubuntu jsem pouzival hlavne kvuli tomu, ze je to takovy Debian Unstable s vetsimi aktualizacemi jenom co pul roku. Osobne si ale myslim, ze je uplne jedno, co pouzivate. Spise funguje efekt valiciho se kamenu - proste jsem zvykly na konkretni distribuci a pokud nedelaji kraviny, pak ji pouzivam.

Hezký článek... Ač mám rád Debian jako svoji první distribuci, mam ho jen na serveru. Jinak jedu většinou Xubuntu/Lubuntu - protože starý HW, mám i jedno mate a opensuse, taky pár Raspbianů...

Jako vždy skvělé čtení, díky :)
Mám to podobně, jen opačným směrem. Občas se během hraní s MATE snažím GNOME ohnout do podoby KDE (absence pracovní plochy v GNOME mi způsobuje fyzickou bolest někde uprostřed mozku), ale nakonec vždy časem vyhraje kubuntu :) Není perfektní, ale pro práci mi vyhovuje nejvíc..

tiez som od 1997 presiel kopou distribucii.
co musim suhlasit je Mandrake a Ubuntu. z Ubuntu som kvoli Unity presiel na LM 13 a ostal do 18tky kedze do 17.3 bol Mint stabilny.
od 2015 som ale uz pokukoval inde, kvoli pristupu Clema.
Od 2016 som na MX linux a som spokojny.

Já jsem to měl jinak - protože jsem na serverech používal RedHat (dávno před rozdělením Fedora/RHEL) tak při přechodu na desktop jsem na dlouho zůstal u CentOS 6 (zkoušel jsem i Fedoru, ale ta nebyla moc stabilní). KDE mě neoslovilo, Gnome 3 taky ne, takže při upgrade hardware se kterým si už zastarávající CentOS 6 moc nerozuměl jsem při hledání stabilní distribuce po pokusech s Ubuntu 14.04 LTS (kde se mi nakonec nelíbilo Unity) skončil u Linux Mint 17 s Cinnamon 2.0 a u toho jsem dodnes (s průběžnými upgrady) - pro mě jde o ideální kombinaci stability (poskytované podvozkem z Ubuntu LTS) s kvalitním desktopem. Proč vlastně v tomto článku o Mintu nepadlo ani slovo, přesto že jde o jeden z nejpoužívanějších desktopů?

tiez pouzivam Mint 19.3

I use Arch, btw.

jj, Arch je láska na celý život. Vytvořit si vlastní jednoduchý systém, kdy není potřeba se dále spoléhat na distribuční změny nálad. Naprosto nic nechybí již řadu let. Tohle nemohu říct vůbec o žádné jiné. Prostě ta pravá ;-)

Já si nemůžu pomoct, ale Arch prostě funguje.

Ta úvodní věta z článku připomíná diagnózu, že "ses oženil s počítačem"
Trochu mě překvapilo vypalování DVD 20 let po miléniu.

Ještě pořád je to poměrně kompatibilní metoda distribuce.

Před více než deseti lety jsem koupil Sandy Bridge i7, nainstalovat tam Gentoo a ten systém používám dodnes. Výkonnostně mi ten počítač stále stačí.

Musím přiznat, že jsem nepochopil autorovu zálibu v neustálém přeinstalovávání počítače. Funguje to, mám to nastavené tak, jak mi vyhovuje, tak proč se v tom hrabat?

Zajímavé, uživatel Ubuntu aby se tu skoro bál, že je prašivej. ;o)
Můj první "unix" byl Minix, na 5.25" disketě. K použití to moc nebylo, nedivím se, že to někoho mohlo frustrovat natolik, aby si to přepsal... Pak jsem chvilku zkoušel Monkey Linux, ale to byla jen taková seznamovačka, po které nastala fáze hledání správného distra a paralelní koketování s Madrakem a Debianem: zatímco na "internetové gatewayi" (staré PC o třech síťovkách) zakotvil Mandrake, na desktopovém stroji se střídaly Windows NT 4 a Debian.
Od té doby jsem u dualbootu zůstal, jen Debian byl někdy kolem roku 2005 vyměněn za Ubuntu, které, přes různé odskoky k Fedoře, Mageie, opět Debianu..., zůstalo na mých strojích jako ten Linux vedle Windows. Na Unity jsem přecházel nerad, ale z nového Gnome na ně vzpomínám jako na odladěné prostředí.
Aktuálně jsou rodinné počítače (s jednou čestnou Windowsovou výjimkou) dualbootové, ale v běžném používáni vede Ubuntu 22.04 nad Windows 10 se skóre 3:2. (A nesmím zapomenout na Raspbiany na různých malinách, poházených po domácnosti, ani na LibreElec na těch, které fungují jako mediální přehrávače či set-top-box.)

Pár věcí je tam sice uděláno hůře, ale podstatně více toho má LibreOffice vymyšleno lépe než Microsoft.
Prosim vymenovat 3 veci co ma LibreOffice urobene lepsie. BONUS: existuje v Linuxovom svete alternativa k Windows AD, groups a dalsich technologii ktore umoznuju fungovat aj firmam s desiatkami tisic uzivatelov a mat pritom jednotne a funkcne prostredie?

Teď z voleje mě napadají dvě, víc mi vyhovuje, jak se v LO zadávají matematické vzorce a víc mi vyhovuje jeho způsob práce s obrázky a jejich popisky. Víc po mě takhle večer nikdo nechtějte. Jinak jak to má Linux s AD apod je mě osobně fuk. Ale pokud se nepletu, tak Ubuntu (a snad i Fedora nebo SUSE?) nabízí použití AD účtů už při instalaci?

Práce s obrázky (není dokonalá, ale v MSO je to ještě horší), podmíněné formátování pomocí stylů v Calcu, práce se styly, a především: konzistentní ovládání, které se nesnaží myslet za uživatele a napříč versemi se příliš nemění.
Alternativy k AD pro velké organizace existují, v Linuxu i v ve Windows. Jestli jde o nadstavbu nad AD nebo nad LDAP, případně něco jiného, je v podstatě jedno. Firmy o mnoha tisících zaměstnanců to beztak obvykle řeší proprietálně.

Ano, ještě další věc mohu doplnit: v LO Calcu když člověk označí více buněk, tak je přetáhne s kliknutím kdekoli do nich. V Excelu musí trefit ten prťavej okraj (a ještě ne omylem pravej dolní roh).

import CSV do LibreOffice Calc funguje jak by měl - na rozdíl od Excelu

Naprosto iritující je ms ofisí fíčura ppointu přepínání jazyka podle klávesnice. Jsem zvyklý psát (anglicky) na qwertz. Nepřišel jsem na to jak to vypnout. Myslím že to nejde.

8. 7. 2022, 22:52 editováno autorem komentáře

Novějším Widlousům už moc nerozumím, ale dřív to šlo nastavit samostatně. Jazyk a rozložení klávesnice byly dvě rozdílné položky, tak šlo mít pod češtinou US rozložení.

A další cesta byla, udělat si vlastní mapování kláves.

Ono to stale ide, len Microsoft stale meni UI ako sa to robi, takze v kazdej verzii je to inac.

Klavesnica sa potom prepina ako celok (jazyk, klavenica), a ked ma clovek nastavene napr. (sk_sk, en_us) a (sk_sk, sk_sk), tak na indikatore v taskbare nevidi, aku ma klavesnicu, pretoze ten indikuje jazyk.

MS Office často není kompatibilní ani sám se sebou. Na informatice jsme jednou měli zadáno udělat ve Wordu komiks. O pár hodin později jsme měli dělat časopis a ten náš komiks překopírovat do toho časopisu. Já v LO jednoduše zkopíroval obsah dokumentu s komiksem pomocí Ctrl+A a Ctrl+C a s Ctrl+V ho vložil do časopisu. Žádný problém, vše vypadalo jak mělo. Ostatní v MS Officu provedli stejný postup, jenže veškeré formátování bylo zničeno. Bubliny s hláškami postav komiksu byly rozházeny různě po stránce, obrázky byly vysypány pod tabulku, do které byly ukotveny. Jediné řešení jak docílit správného formátování bez ručních úprav bylo vyexportovat komiks do SVG. A to je za mě ta největší výhoda LO. Funguje.

Sarah (Pavel Satrapa 1996) -> RedHat 4, 5, 6 -> Slackware -> Debian -> Crunchbang -> Debian -> CentOS -> Debian -> Ubuntu -> Kubuntu :)

Ubuntu 8.04 -> (návrat chvíli na Win) -> Ubuntu 9.xx nebo 10.xx -> Fedora 14 xfce -> KahelOS -> Arch -> chvíli elementaryOS a Chakra -> Bridge Linux -> Arch -> chvíli vedle Archu openSUSE Tumbleweed -> Manjaro -> Void Linux.

Většinu času s GNOME, i na Voidu, který nemá systemd :-) A z Voidu nějak nemám potřebu přecházet jinam. Občas jen uvažuji nad FreeBSD a taky nad koupí Macbooku Air M1. A na smartphonech už 6.rokem SailfishOS :-)

Takovej proces a bez zacyklení. Já se třeba zacyklil Win7 -> Manjaro -> Win7 -> Manjaro -> Win7 -> Manjaro -> Win7 a nemůžu se z toho dostat...

Jo, taky mám dualboot... ;oD

Mám to hodně podobné - cestu i výsledek :-) ... Nad FreeBSD jsem také párkrát zauvažoval, ale odrazují mě problémy s provozem rozumného prostředí pro Flutter.

Taky zkouším jiné distribuce, ale stále zůstávám u Debianu. Stabilita je pro mě prioritní. A i když používám verzi testing, dodnes jsem se nesetkal s nestabilitou nebo nějakým extra problémem. Funguje to a tak to má být. .

uz asi 10let zakotveno spokojene s Xubuntu...
sice instalace resim vlastnim skriptem kvuli LUKS vcetne boot a tedy distro instalator spoustim s parametrem "bez zavadece" kterej pak stejne misto Grubu davam Sicherboot... nicmene pri beznych instalaci, treba ve virtualu atd, kdy delam normalni instalaci primo pres instalator z live, tak problem se zavadecem sem nemel, takze bud mu nesedi jak pises ten windows prvni disk, nebo neco delas blbe ;-) i kdyz matne si vzpominam ze nekdy mi to nabizelo instalci zavadece na jinej disk nez sem chtel, takze to tam proste prepnul, tzn. mozna pri pisti instalaci *buntu zkoukni kam ti to zavadec chce dat pri casti rozdeleni disku...

Já osobně ty instaláky moc nepokouším a před instalací odpojím všechny disky kromě toho, kam se to má instalovat.

Dlouhodobě pouze se Slackware, všechny ostatní distribuce mi připadali nepřehledné, příliš složité a také jsem nerozuměl nespolehlivé „automatice“. Přes všechny investice do knih o administraci systémy, samba serveru, zálohování páskových knihoven, … nešlo to, pokaždé mi nějaká automatizace něco rozbila a i přes psaní komentářů (RCS) jsem s v tom nedokázal vyznat. Jedině ve Slackware s jednoduchou konfigurací, jednoduchých balíčkovacím systémem a manuální správou. Fungovalo to a jako amatér pro nasazení v domácnosti, ale i v práci, jakožto doplněk k Windows Server, nebyl větší problém.

Pak jsem objevil FreeBSD 5 u kterého už jsem zůstal. Jednoduché, srozumitelné, stabilní a s platnou dokumentací. Naposledy jsem přecházel s 11.4 rovnou na 13 a dlouhodobě mi to vychází s pořízením nového hardware. Podporovaná bude až do roku 2026, opět vychází na termín výměny HW.

8. 7. 2022, 23:54 editováno autorem komentáře

Marně přemýšlím, co dělají všichni ti provozovatelé RH, Debianu atd. špatně, že jim systémy fungují.

S nesmyslně položenou otázkou mne to nepřekvapuje. Raději se ptej, proč bych měl používat to samé, co všichni ti ostatní a měnit osvědčené.

Mně například vyhovuje si připlatit za server podporou TCG, řadič a SED disky, protože v tom vidím jednoduché a elegantní řešení. Naproti tomu jsem schopný rozebrat a kompletně přepájet záložní zdroj, protože nesnesu poddimenzované a ošizené věci. Případně vzít zdroj za kabely a proplesknout s tím servisáka Dellu, pokud mi po osciloscopu bude tvrdit, že je v pořádku. Prostě mě baví elektronika a elektrika, nikoliv správa systému a netvrdím, že umím spravovat systémy, čímž myslím nejen s pomocí manuálu nakonfigurovat, ale především řešit problémy. Nestydím se za to, mojí prací a vášní jsou řídící systémy a všechno, do čeho teče elektrika a má to více než jeden přepínač/čudlík.

RAIDz2, nebo Raid60 s poctivým SAS řadičem? Pro moje potřeby i přes vyšší cenu jednoznačně řadič. Vyšší cenu řadičů ospravedlňuje spolehlivost a dobrá zkušenost. Nenadělá takovou paseku, jako RAIDz2 (OpenZFS) ... hodně ECC RAM + 1^16 disky a stejně to nestačilo, ačkoliv se většina shodla , že jde o lepší řešení. Přiznávám, že za ty roky od havárie udělalo jistě velký pokrok, přesto je mi milejší koupit kvalitní plnotučné řadiče. Nasazením ZFS můžu zapomenout na celou eleganci šifrování a správu klíčů (ADDS). Následuje postupné oživení Sylvestra s Tweetym počínaje PAM (Yubikey + nadřazený ADDS), postupně se prokoušu k HAST s CARP (failover). Po otestování se snahou "rozbít to" následuje postupné odstavení starého železa a s pravidelnou údržbou a monitoringem nemusím 5-6 let hrábnout prstem.

I když Linux udělal velké pokroky, proč měnit osvědčené a funkční za něco, co se zase budu muset učit, případně přehodit na placeného správce (bude si to chtít udělat po svém) a měnit smlouvu? Nevidím sebemenší důvod i přes to, že třeba všichni ostatní používají Red Hat a Kubernetes. Znovu opakuji, že mně to takhle vyhovuje a když už, tak pořádně a se vším všudy.
FreeBSD je pouze ekonomický doplněk k ADDS, Exchange, ... na to si platím správce.

Na práci mám tolik jiných a zábavnějších věcí, než detailně zjišťovat, jaké udělal Linux pokroky, nebo názor většiny.

Hm, to ses ale rozepsal. No já jsem neřekl, že něco máš nebo nemáš. Prostě mi přijde, že tahle "přímočará" řešení jsou dost extrémní a asi neodpovídají obecné zkušenosti.

Nejprve dlouhodualbooty win + rh od verse 5, debian od 3, nejakou dobu gentoo, nez se mi samovolne rozpadlo.

A dneska win10 se zapnutym HyperV a na nem kolisavy pocet Linux VM, bajwoko kolem 10 kusu.
A bezne bezi treba 4 naraz, vetsinou RHEL family

Na desktopu 10 virtuálů, navíc stejné distro? Pro hraní chápu, ale pro reálnou práci k čemu?

Na vyvoj a testovani.
Na jednom VM se testovaci Patroni cluster dela dost blbe

Realita ma priviedla k Debianu, skoro vsetci kamarati ktorych poznam pouzivaju Debian a tak mam vzdy po ruke "hot line". Priznam sa ale ze pomaly ako obmienam hardware tak prechadzam vyhradne na Mac OS X z mojho pohladu je to jediny skutocne dotiahnuty "Unix".

Ja jsem nekdy v r. 199x zacal s RedHat linux, prodavali ho ve fakultnim knihkupectvi (FI MU Brno) na CD spolecne s knihou. Pak po zavedeni placeneho RHEL jsem prese na Fedora, ale kvuli jejim expertimentum pak na CentOS (jsem dost konzervativni). Ted jsem ho vymeni za Rocky Linux. Ano, i na notebooku. Mam ho i na serverech a ma to sve vyhody. Snad ta verze 8 vydrzi do r. 2029 jak slibuji.
Popravde pratele zacali pouzivat FreeBSD. Zatim se mne vubec nechce do tohoto sveta vstoupit ale citim tam potencial...

Myslíš něco takového? :-)

https://1drv.ms/u/s!AoVKa2goDQkFhdc4oUTQHoyCkEn0TA?e=XjmJSM

U starších knížek byla mnohdy přibalená poukázka, nebo přímo distribuce, ale na FEL dominovala témata jako logika, sběrnice, rozhraní, Assembler, C a vlastně většinu knížek mám ještě z doby studií na FEL (ČVUT). Knížky jsem si pořizoval hlavně v začátcích, když jsem se učil fungovat s TCSH, Vi, Awk, Sed a namlátit pár nesmyslů v Perlu.

P.S.: Z fotky je vidět, že kecám a začínal jsem tedy s FreeBSD 4.7 a nikoliv 5.0, jak jsem se mylně domníval (nevzpomněl).

9. 7. 2022, 10:33 editováno autorem komentáře

Ne, tohle byly tenke brozurky formatu A5, ve kterych bylo 1-2 CD s RedHat linuxem (5.2, 6.0, 7.1, ...). Mozna vznikly spolupraci Jana Kasprzaka (Yenya) s brnenskou pobockou RedHat. Uz jsem je bohuzel nevyhrabal. Mam jen o mnoho let novejsi podobnou prirucku Fedora (na snimku vlevo). Z te doby (1996) je kniha Linux server v internetu (na snimku vpravo), do ktere byl take vlozen nejaky linux. To CD uz bohuzel nemam...
https://marianek.cz/tmp/linux_IMG_0105.jpg

9. 7. 2022, 14:42 editováno autorem komentáře

... tak jsem to nasel na netu:
https://www.databazeknih.cz/knihy/red-hat-linux-5-1-cd-rom-a-instalacni-prirucka-382770

Dík za info.

Probírám se starými krámy z garáže a našel jsem ještě knížku Red Hat Linux 7.3 Unleashed obsahující nejen bonusové, ale soudě podle nálepky i instalační placky. Kde jsem k tomu přišel a kde skončila Valhalla nemám nejmenší tušení.

Tištěné brožury a vypálené placky z Qwert.cz, nebo Linuxmarket.cz

Myslím, že ve spolupráci s brněnskou pobočkou RH to nevzniklo. Ta vznikla až v roce 2004.

V tý knížce Linux server (1996) bylo distro s názvem Sarah, sestavené Pavlem Satrapou z RH 3.x.

Měl jsem RH, Mandrake, SUSE, Gentoo, teď hodně let pořád Ubuntu LTS (na desktopu). Řekl bych, že nejde ani tak o distribuci, jako spíš o nalezení optimálního prostředí, kde všechno funguje a není tam nic zásadního navíc. A někdy se smířit s nějakým kompromisem. Já jsem se naučil fungovat s WM xmonad a přes občasné mouchy jsem velice spokojen.

Ja mam uz od FC8 takovy love-hate vztah k Fedore. Zkusil jsem mnoho (Ubuntu/Debian/Man­jaro/Alpine), ale ted proste mam F36 na vsech systemech a asi ji i zkusim na RPi

Fedora je svizna, upstream, ale nektery features jsou proste imbecilni - instalator se zasekl pred 10 lety, packagekitu se neda verit, GNOME 42 je UI pro batolata. Normalni .iso flashing nefunguje, musis mit special MediaWriter.

Jak by rekl Doug de Muro, it's got weird quirks & features...

"Normalni .iso flashing nefunguje, musis mit special MediaWriter."

Čože? Rufus OK, dd OK.

Dlouho jsem měl období neustálého střídání distribuci, jednu dobu opravdu hodně často, ale troufám si říct, že už mě to konečně přešlo :). Vyzkoušel jsem za ty roky všechno možné, a nakonec vcelku náhodou zakotvil na Kubuntu. Hoši z KDE za posledních několik verzí udělali kopu práce, a Ubuntový základ prostě funguje.

Ja se hlasim jako naprosto spokojeny uzivatel Fedory uz od verze 2x... ale priznam se, ze nejsem narocny uzivatel, jako admin potrebuju terminaly, LibreOffice, Thunderbird, browser (Chrome + FF) a na notasu nejake to video a prohlizec fotek, ve kterem jen obcas fotku zmensim pro potreby poslani mailem atd. Jedu na KDE, nic jineho mi k srdci nikdy neprirostlo.

Na pracovnim PC s i7 vse funguje jak ma spousty let, na notasu s i5 (Lenovo) v minulosti jen zlobilo uspavani, ale to uz je od Fedory 32 funkcni a jedine co muzu vytknout je horsi hospodareni s baterii (pod Win mi notas vydrzi vzdy spolehlive cca 2x dele nez pod Fedorou, ale pouzivam jej bez napajeni max. 2h, takze me to zasadne nelimituje).

pokud nemas tak nahod TLP a pripadne i PowerTOP (do rc.local: powertop --auto-tune --quiet >/dev/null) ;-)

11. 7. 2022, 15:40 editováno autorem komentáře

Toho nadelate. Kdybych mel resit, ze "to nenabízí ovládání médií z lišty pro tyhle dva přehrávače", tak litam z distribuce na jinou kazdy pulrok. Misto toho prizpusobuju prostredi sobe. A tedy KDE, protoze Gnome se prizpusobuje spatne. No a jestli pro instalaci pisu "apt" nebo "yum", je uz celkem jedno, pokud to jede na danem hardwaru.

#no-flame-war

Kdybych chtěl změnit pracovní distribuci (laptop/Mint), vývojář/progra­mátor/~kutil všeobecný, jaké by bylo nejlepší distro? Nějaká killer feature?

(Asi bych se nevracel k Debianu pokud nějaká jiná možnost)

Jediné co mě napadá jako taková killer featura aby to stálo za to měnit zaběhané distro je něco jako NixOS, a to je zase až tak moc jiný přístup ke všemu, že bych si to jako pracovní distro jen tak nedal.

Já jsem kdysi dávo po zjištění, že na Windows používám prakticky už jen výhradně OSS software původem z linuxového světa a galaxií kolem něj na desktopu přešel pro jistotu z Windows rovnou na FreeBSD. A celkem mi to v té době jak vyhovovalo, tak stačilo po několik let. Nakonec jsem ale (možná vzhledem k mým asi vzrůstajícím nárokům) seznal, že podpora hardware na něm přeci jen není až taková výhra a odebral se rovnou k Arch Linuxu, ze kterého jsem po několika dalších letech přešel na Manjaro Linux, který je prakticky stejný, jen podstatně lépe odlazený a nakonfigurovaný pro desktop, než bych to kdy dokázal já.

A zatím bych asi neměnil protože stejně není za co. Je to rychlý, jednoduchý a dobře zdokumentovaný systém (ať žije Arch Linux), který jednoduše funguje, je vždy aktuální, narozdíl od Arch Linuxu se tu a tam nerozbíjí a není ho třeba prakticky řešit. A relativně nedávno jsem objevil Cinnamon, na který jsem přešel z Xfce a svět se stal skoro dokonalý.

Na Arch Linuxu je obecně pěkné, že pořád ještě čistý a připomíná Unix a nikoliv třikrát přemutované cosi, co pak někoho napadlo pojmenovat Ubuntu a tomu podobné. Nemyslím to samozřejmě zle, je to jen můj osobní názor či dojem bývalého uživatele FreeBSD.

12. 7. 2022, 19:36 editováno autorem komentáře

Moc nechápu argumentaci, že je Manjaro hezky odladěný a nakonfigurovaný Arch, který se narozdíl od Archu nerozbíjí, a o pár vêt dále, jak je Arch krásně čistý a unixový narozdíl od škaredého přemutovaného cosi nazvaného Ubuntu. V čem je to dokonalé Manjaro o tolik krásnější a unixovější než to hnusné Ubuntu?

Osobně to cítím tak, že to co je Manjaro pro Archový svět, tak zhruba to samé je Ubuntu pro svět Debianový, takže jedno opěvovat a pak druhé za to samé poplivat mi moc nedává smysl.

Já mám svůj distro-hopping popsaný na svém blogu: https://blog.root.cz/kriticke-mnozstvi-dannyho/moje-linuxova-historie/

Zkoušel jsem kdysi Mandrivu, různá Live CD, Freespire, pak dlouho používal Ubuntu. Od 5.04 do 20.10. Byl jsem celkem ke konci spokojen. Pak jsem zkusil ze zvědavosti čínský Deepin a ten mým nízkým nárokům vyhovuje. v podstatě používám jen Firefox. Nyní mám Deepin 20.6 .

Mohl by mi nějaký distribuční turista dát doporučení? Teď jsem zrovna zkoušel nové KDE na více než uspokojivém hw(i7-9850H, 32G), a nemohl jsem si nevšimnout, že i když je každá animace a blbost vypnuta, zejména hlavní nabídka prostě občas laguje. A je celkově pomalý. Krom toho KDE dělá něco velmi bizarního s klávesnicí a tak custom level3 symboly nesmyslně kolidují s kde globálními zkratkami. Takže KDE ne. Vrátil jsem se zpět ke "svému" cinnamonu. Lze doporučit NĚCO, s co největší možnosti customizace lidským způsobem (klikátka a jiná krása mne nezajímá, jde o funkčnost), je to opravdu rychlé a ideálně do toho nějak dostanu window manager, který "sází" okna nějak hierarchicky? Tj. nějaká kombinace i3 (apod) a podpory BFU funkcí/možnosti konfigurace... Tj. nějaká kombinace kde systému nastavení ale pak to funguje s max. ohledem na funkcionalitu.

zkus Xubuntu, nastaveni to ma podle me dost (zalezi jestli zrovna to co chces tam bude ;-) WM sem nemenil, jedu na vychozi xfwm4, lze zapnout(nebo je zaple default?) "inteligentni" rozmistovani oken, nezmensuje puvodni ale nove dava(ci se snazi) do volneho prostoru, plus ma tazenim okna mysi moznost ho zmensit na levou/pravou pulku a/nebo hotkey na leva/prava pulka ci levej/pravej/hor­ni/dolni ctvrtka...