Vlákno názorů k článku Dokončení software digitálního termostatu od Karel - Nejsem elektro, nejsem IT ani programátor. Jsem ale...
-
Karel (neregistrovaný)
Nejsem elektro, nejsem IT ani programátor. Jsem ale topenář (teď jako že doma topím, ne že mě to živí), hračička a taky kolenovrt. Celá série mě nadchla tak, že už mám Arduino týden v šuplíku a jakmile dojdou i všechny ostatní Dallasy a breadboardy tak se pustím do hraní, pro začátek alespoň měření a logování teploty v místnostech na 1-Wire sběrnici.
Co mi ale chybí je popis logiky toho termostatu. V úvodu je zmíněno, že podlahovka má douhou setrvačnost a že teplotní zisky za slunečného dne potom rozhodí celou teplotní dynamiku místnosti a ta se začne přehřívat. Jakým způsobem funguje to vlastní řízení teploty podlahovky? Porovnávají se venkovní teploty na severu a jihu a vydedukuje se, že je slunečný den a servo začne přivírat okruhy v podlahovce?
Díky za skvělou sérii. -
Petr StehlíkZlatý podporovatelAno, to nejdůležitější jsem do seriálu nestihl napsat. Když jsem na podzim 2013 termostat narychlo spouštěl do ostrého provozu (zima byla na krku), prvním cílem bylo zarazit přetápění. Napsal jsem co mě zrovna napadlo: chvíli (45 minut) topit, pak přestat a chvíli se jen dívat, jestli teplota v místnostech reaguje a blíží se k požadované. Pokud ne, tak opět chvíli topit a pak zase přestat a dívat se (pamatujte, že v mém otopném systému mám jen jedinou regulovatelnou veličinu - a tou je kotel ON/OFF).
Tento jednoduchý princip se ukázal jako velice funkční, a teplota vzduchu díky němu dokonverguje k požadované s minimálním překmitem.Dalším důležitým krokem na omezení zmatku vnášeného do systému solárními zisky bylo získat lepší reprezentaci teploty v domě. Nakonec se ukázalo, že pouhý aritmetický průměr teploty horního a dolního patra funguje velmi dobře - odstíní chvilkové chyby typu vyvětrání v jedné místnosti, a naopak dobře reaguje na celkové chládnutí domu, i když třeba do jedné místnosti na čidlo svítí Slunce.
A co se týče automatického vyhodnocování teplot naměřených na vnějších čidlech - k nim jsem paradoxně ještě vůbec nedostal, protože tím, jak mám čidlo v obýváku jen 10 cm nad zemí (v bývalé síťové zásuvce), tak na něj svítí Slunce přímo a tím mi vlastně jakoby reprezentuje to čidlo na jižní straně fasády. Je to teda shoda náhod, ale taky to funguje dobře.
Je mi jasné, že tohle není přenositelný algoritmus a že mi to funguje jen díky shodě šťastných náhod (orientace domu a okna na světové strany, umístění čidel atd.), ale prostě mi to teď funguje výborně a jedinou věc, kterou bych rád vyřešil, je "zbytečné" ranní topení, kdy v šest/sedm ráno ještě nevím, jestli v osm bude svítit Slunce nebo ne. Na toto budu potřebovat znát předpověď počasí, s tím mi čidla nepomůžou.
Uvidíme, co bude dál - termostat je stále ve vývoji.
