Názory k článku Domácí a školní mikropočítače řady Didaktik

Spectrum není řada, ale naopak je jen jedním z řady počítačů nazývaných podle svého tvůrce sira Cliva Sinclaira – Sinclar. Ovšem pak už se tam těžko zahrnují ty klony. A i ZX Spectrum 2 A a 2B jsou už produkované firmou Amstrad.

Respektive ZX80 a ZX81 jsou předchůdci, nikoliv členové rodiny ZX Spectrum.

Spectrum jsem videl na vlastni oci az pomerne nedavno – jako kuriozitku.

Ano, měl jsem gumáka. Ale první jsem se setkal s ZX 81 ;)

Měl jsem a stále mám funkční všechny Sinclairy. Až na jednoho: ZX-80 jsem nikdy nesehnal a toto trauma se se mnou táhne více jak 25 let.
Pokud by někdo o nějakém věděl, koupil bych…Dočkám se konečně po takové době?

Po doplneni AY-3–8912 (vesel se do volneho mista pod klavesnici) slo vyuzit volnou banku pro prehravani hudby, jenz hrala pouze na ZX Spectru 128.
Stacilo najit instrukce, jenz na spectru menili banky a pripadne cast obsahu zkopirovat.
Hudba pro AY se temer vzdy prehravala z preruseni, takze uprava hry pro Gamu sla zvladnout s D40 za cca 2–3 hodiny.

Zvukove periferium sa volalo Melodik. Jeden taky som si doma pospajkoval a vlozil pod klavesnicu. Bola to pecka, ale zial uz vtedy slavne casy Didaktiku koncili, tak som si Melodik ho moc neuzil. Ale predtym som sa snim vyhral (nie len hry) dostatocne. Mal som zo tyzden pozicanu aj disketovku so zazracnym tlacitkom SNAP. To uz davalo iny rozmer. Ale rok na to som uz mal prve poriadne PC-cko. Ale to uz bolo vtedy skor o hrach ako o programovani. Aj ked Pascal bol super.

Na upravu nebylo potreba D40. Uplne vsechny hry nesly upravit i kdyz vetsina ano. Problem byl ten, ze banky na ZX128 zacinaly 49152–65535 a tedy byly po 16k a bylo jich vice. Kdezto Gama mela jen 2 banky po 32k. Kdyz se prepla banka na D-Gama, preplo se i onech 16k od 32768, tedy rozdil od ZX128. Nekdy s tim byl problem, protoze si vlastne prpnul „sam sebe“, pokud prepnuti bylo v techto 16k od 32768. Resilo se to tak, ze pred spustenim hry se pamet 32768–49152 okopirovala do druhe banky, aby po prepnuti program plynule navazoval. Nastesti sem mel pristup jen procesor, takze se vsechna dulezita data ukladala do dolnich 16k a byl zde vlastne jen kod, co se po celou hru nezmenil. Dale bylo zvykem u ZX128 v drtive vetsine pouzivt prave jen jednu banku na data rutiny pro prehrani 3-kanaloveho zvuku pres AY. U spesl her pro 128k mel clovek uz smulu, ale pokud slo jen o hudbu, tak v 99 procentech pripadu to slo predelat na Gamu. Sam jsem tech her predelal desitky…

Z ankety jsem se divil, ze mnoho lidi banku nevyuzilo, ale kdo mel Gamu a program GamaCopy, byl urcite rad, ze se mu cela hra vesla v kopiraku do pameti a nemusel menit kazety :) Jinak je pravda, ze pri programovani se specialne na Game te rozsirene pameti moc nevyuzivalo. Jediny poziti byly ty konverze ze 128k. Kdyby se na tech 80k vyprdli a udelali rovnou klon 128k, bylo by to lepsi.

Ano ano ano .. presne tak isto som to pouzival aj ja .. dokonca som si spominany program aj kupil .. inak super program .. obsahoval vsetko co trebalo od assemblera po debuger … ach .. to boli casy :) …

MRS jsem měl koupený taky, potom jsem ale přešel na na Prometheus od Proximy

Já tenkrát sbalil Didaktika do batohu a jel jsem s ním do Veselí nad Moravou kde sídlila jistá firma co jim prováděla „tuning“. Po něm mi na pravé straně přibyl kouzelný přepínač. V jedné poloze jsem měl Didaktika s 80 kB paměti, a v druhé poloze se z něj stalo Spectrum 128.

To je skoda ze sem o nich nevedel, sam sem to z Vracova nemel daleko, ale jinak se z gamy daly vyloudit zajimave efekty jak obrazove, tak i zvukove. Sam sem par autoru techto dem znal osobne, a nejvic kluka co „patchoval“ hry (spoluzak z brneske prumyslovky). leo

Jo tak tuhle upravu jsem si nechal udelat taky a s AY interfacem to pak byla uplna nirvana 8-) Uz si to presne nepamatuju, ale mam takovy dojem, ze jsem to tehdy posilal primo do Skalice.

Mam 360kB-tove diskety s programami (aj datami, texty, knihy a pod.) nahrate pomocou ZX Spectrum a disketovej jednotky D40 (Skalica).

Hardverovo vsak odisiel interface k tymto komponentom... :-(((

Otazka:
- Ako dostat a transformovat tieto programy ale hlavne *data* (texty) cez klasicku disketovu 1.2MB (resp. 360kB) jednotku v PC do pouzitelnej alebo aspon citatelnej podoby?
- Ako "donutit", aby nejaka mechanika precitala taketo diskety?
(Jednotku D40 este mam, ale neviem, ako je to s jej zbernicou; zapojenie a tak...)

Dakujem za odpovede na moj email:
pekox@seznam.cz

Zdravim, prvni verze se delaly pomoci vetsiho bratricka 8910, ale ten pozdeji byl k nesehnani, mel sem jeden doma a hralo to opravdu pekne.

Gama sice byla muj prvni klon s Z80, se kterym jsem se setkal, ale nejvic jsem se vyblbnul s emkem. Od te doby nemam rad zvednute klavesnice.

Podle me emko bylo oproti game krok zpet. Jen par veci na nem bylo lepsich.

Velka skoda, ze tahle era zacala tak pozde. PCcka to s padem zelezne opony prevalcovala. Ale do nejakeho toho roku 1995 jsem se s osmibity vyblnul dost. Strojak se mi hodil jeste na vejsce.

Ja by som mozno este kdesi nasiel vybornu knihu Ladislava Zajicka, Bity do bytu, o assembleri z80.

Ta je k vidění v knihovnách. Třeba z knihovny v Boskovicích jsem ji měl půjčenou docela dlouho :-)

Já taky :-)

co jsem mohl později srovnat s anglickou literaturou, tak asi nejlepší učebnice Z80, která kdy byla napsána.

Bity do bytu bola super kniha. Perfektne sa citala a na konci bol clovek hotovy programator. :-)

Tu mám na čestném místě v knihovně taky – pomohla mi prokouset se assemblerem Didaktiku.

Skvěla napsaná věc!

http://cygnus.speccy.cz/popis_mhb8255.php

UR-4 je totéž, co bylo uvnitř Gamy a dalších periferií. Didaktik Gama se lišil pouze tím, že jeden z bitů byl využitý pro stránkování RAM = komplikace při připojování periferií.

Navíc je BASIC Didaktiku Gama upravený – jednak má tlustší font a druhak jsou tam modifikace týkající se OUTování na porty 8255 – správně by se mělo OUTovat na 95 = port C, port 127 je u 8255 řídící, jenže tohle právě BASIC odchytával a provedl něco jiného než uživatel zadal …

Jo a pro šťouraly – na 8255 nelze nastavovat jednotlivé bity. Porty A a B po celých 8 a port C lze nastavovat zvlášť horní a dolní čtveřici bitů.

Aha … díky. To jsem musel přehlédnout, přitom dokumentaci k 8255 jsem četl mockrát :-( Někdy vyzkouším na reálném HW.

V článku je verzia 88, na tvojom odkaze je verzia 89. Lepšie navrhnutý plošák to je iba relatívne, tie dlhé spoje medzi ULAou a CPU robili dosť neplechy.

Pravda, zvláště kombinace D40 + Melodik byla krutě nespolehlivá.

Na fotce je verze 88 nebo 87 – je ji možné poznat podle FRB konektoru paralelního portu. Verze 89 již FRB konektor (tuším že zelený) neměly, byl řesen stejně jako systémový pouze „okýnkem na plošný spoj“

http://bruxy.regnet.cz/web/8bit

# Staronové Spectrum ze Skalice – Počítač Didaktik Kompakt, osmibitový počítač kompatibilní se starým dobrým ZX Spectrem, s vestavěnou disketovou jednotkou, paralelním rozhraním a konektorem pro připojení joysticků.

# Didaktik M, Počítač za méně než 3000 korun – podrobný popis počítače a jeho schéma zapojení z BAJTu 6/1992.

# 8-bitová story z Moravsko-Slovenského pomedzia – historie výroby počítačů v Didaktiku Skalica z BAJTu, říjen 1993.

mal som doma Mko … super vec … Gamu som si osahal v Dome Pionierov :-) na kruzku programovania. Boli to fajn veci.

V USA ano, ale v Evropě těžko. Spousta věcí patentovaných v USA vždy byla, je a doufejme i bude v Evropě nepatentovatelná. A ani v té Americe to není tak přímočaré – viz klonování PC, kde vlastně největším problémem nebyla samotná konstrukce, ale pouze BIOS a i to se dalo obejít.

Klonování PC IBM sama povolila, nechala si práva jen na ten BIOS.

Prave dneska jsem si byl na poste pro sve 3 aukrove 8bity.

Mam tedy Didaktika M a Gama + ZX Spectrum (gumak). Poradite mi co s tim ted' mam delat? Z jakych stranek stahnout nejake wavy/mp3 s warezem (predpokladam, ze to nasypu do MP3 playeru a pak pustim a dam load na 8bitu).

Kde jsou stranky se schematy a HW navody, abych umel diagnostikovat pripadne obtize nepojedou-li ty stroje?

Na ceste bych mel mit jeste C64 a Acorn Electron (z UK :-) ).

Zatim vim o http://zxm.speccy.cz/?x=7 a par dalsich.

Martin

Proc tak slozite (prevadet na wav), nahravat ze da rovnou ze zvukovky do kazetakoveho vstupu pres winTZX nebo tap plugin do winampu…

Dekuji, nasel jsem si chvili a Gamu rozchodil proti TV. Reaguje, nekdy priste udelam kabel mezi PC (audio) a vsechny sve 8bity :-).

Nicmene vznikl jiny problem, mam uz digi tv a tak je ANT vstup smysluplne obsazen. Rad bych 8bity protozoval pres S-VHS / RCA / SCART, mohu si vyvest na chassis vhodny konektor a PALovy signal pred modulatorem privest do televize?

Vidim tam problem v impedanci, coz by slo urcite resit vhodnym operacnim zesilovacem, do cehoz se mi uz prilis nechce. Jsou s tim nejake zkusenosti, rady, zapojeni, atd. ? Z duvodu zachovani urciteho historickeho vyznamu :-) nechci ten modulator uplne rusit.

Martin

Jo, to se dá. Modulátory bývaly standardní se 75ohmových vstupem kompozitního videa, které bylo obvykle dodáváno z nějakého standardního PAL (resp. NTSC)-generátoru (jako třeba populární MC1377, která je v Didaktiku, v Commodoru, v Atari a kdo ví, v čem ještě). Takže by nebyl velký problém vyvést už ty signály, co šly do toho generátoru, a udělat si výstup na SCART.

P.S.: Výše uvedené neplatí o Ondrovi, IQ-151 a podobných exotech. To, co se skrývalo za anténním konektorem, bych v tomto případě nenazýval modulátorem, ale spíše modulovanou širokopásmovou rušičkou.

Oprava – v Atari ani v Commodorovi vlastně nebyl, tam byly generátory integrované v GTIA, resp. ve VIC. Ale kompozitní video tam bylo a mělo standardní elektrické parametry.

a nie je lepsie digi tv zapojit do S-VHS / RCA / SCART ?

alebo to mas priamo bez STB ?

Ja mam TV, ktera ma sdilenou antenu pro DVB-T i analog, tzn. zadny STB k tomu neni.

Didaktik ma preci kompozitni video primo vyvedene, netreba nic dobastlovat…

To je pravda, ta druhá zásuvka na Gamě sice vypadá úplně stejně jako ta anténní, ale dá se zapojit cinchem přímo do AV konektoru, tedy spíš jen do V :-D Přes redukci samozřejmě i do SCARTu, většina televizí to bez problémů zbaští.

jeste dodam, ze neni spatna koupe Divide, je to v podstate ATA interface, da se do to pametova karta (trebas) a v romce je bios, kde jsou trapy na standardni load ze zx rom. ve vysledku clovek jen zvoli image kazety a zada LOAD"" a je nahrano ve zlomku sekundy. je to prudce elegantni, ale ma to velke omezeni v tom, ze program musi nahravat pomoci rutiny v ROM Spectra. i tak je to good kauf, kazetak nebo mp3 player se da pripojit vzdy.

Doma mám jen ten „splašený hřebík“ (včetně manuálu). Má někdo zájem? Gumáka jsem nikdy v ruce neměl. Didaktika prodal tchán moc brzo zbyla mu jen BT-100.

Ja bych zajem urcite mel :-)

martin@hinner.info

Jinak: http://home.tiscali.cz/falcon.soft/BT-100.htm

Proc to nema cely nejakej vtipnejsi nazev? Treba Vysilani pro pametniky :-)
Ja teda bohuzel zazil az Atari a C64 :-/
btw. kua to sou plosnaky, to bych zvlad osadit i ja a na stole v obyvaku s trafopajkou:)

„Až“ Atari a C64? Oba počítače jsou starší než Didaktik a v ČSSR byly dohromady rozšířenější v té době.

To se mi nezda, my jsme meli myslim Atari800XE, muselo to byt asi tesne po revoluci, nebo ted nevim jestli tesne pred a z nemecka. A to byla naprosta bomba, nikdo v okoli nic podobneho nemel, vsichni otevrene huby a mzourali. Jen nas ucitel nas lakal do krouzku na jakesi „Zbrojovacky“ ;-) a my se smali, ze to je srot. Zvlastni, koukam zbrojovacek r.vyr. 1989 a atari xe 1985. pritom jsem si do ted myslel, ze atari je o generaci lepsi… je fakt ze je to davno, tak uz nevim.

Super článok pre pamätníkov. Môj prvý počítač bol SHARP MZ-821 s prídavnou 16kB VRAM a s doplneným LPT konektorom na rozhraní centronics. Ak ho niekde vyhrabem. Môžem poslať nejaké fotky.

Nadheny clanek o mem detstvi. S didaktikem gama jsem zacinal jako osmilety. Prakticky jsem na nem hral jenom hry ale uz v te dobe jsem vedel ze se cely zivot budu zivit jako programator. Po bezmala 30 letech se k memu vracim a zacinam se ucit assembler tohoto stoje. Takze dekuju vsem za podnetne clanky a literaturu se kterou verim se vse podstatne naucim.