Vlákno názorů k článku Dozrálo Ubuntu k masovému použití? od m - > Je dost možné, že masivní nástup Ubuntu...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 20. 5. 2009 0:40

    m (neregistrovaný)
    > Je dost možné, že masivní nástup Ubuntu by v určité perspektivě znamenal konec některých současných distribucí.

    Myslim, ze to je spatny zaver. Migrace napr. 20% BFU z Win na Ubuntu vubec nemusi mit vliv na stavajicich 0.5% hardcore uzivatelu ostatnich Linuxu. Ti si sve ArchLinuxy a Gentoo vyvijeji bez odhledu na to, co ma na desktopu jejich babicka. Naopak si myslim, ze vic omalovanek v Ubuntu muze nektere pokrocile uzivatele (kteri ted na Ubuntu jsou nebo prijdou z Win) naopak motivovat k prozkoumavani jinych distribuci (vzajemny rozdil distribuci je mensi nez Linux vs. Win) a ze tedy naopak sekundarne dojde k posileni vyvoje i ostatnich distribuci. Predpokladam, ze Gentoo nepouzivaji lidi proto, ze se jim instaluji kodeky na kliknuti mysi ;-).

    Uzivatel Ubuntu
  • 20. 5. 2009 0:45

    Petr Krčmář
    To je pravda, ale stále jsou slyšet nářky „to je hrůza, ten Linux ten je ale roztříštěný, proč se ti pitomci nedohodnou na jedné společné distribuci“. Také s tím nesouhlasím a anketa a diskuse asi ukážou, že to je převládající názor. Bohužel někteří uživatelé ty výhody nechápou.
  • 20. 5. 2009 0:47

    m (neregistrovaný)
    No ze se nedohodnout, to je pravda ;). Na druhou stranu, Linux je o svobode a je blbost komukoliv cokoliv zakazovat. Ubuntu je asi nejednodussi cestou, jak uz dnes s co nejmensim usilim utect od Win i pro cloveka, co se nechce moc ucit. Je pak jen na nem, jestli bude chtit zkoumat Linux vic nebo zustane jen uzivatelem "mainstreamoveho" Linuxu...
  • 20. 5. 2009 4:10

    bez přezdívky
    Tak třeba já ty "výhody" stovek destítek a stovek distribucí snažících se zhuba o jedno a to samé taky nechápu. Za těch 9 (?) let co Linux používám, to s každým rokem chápu méně a méně. Asi jak opadá ta mladická radost z čistého experimentování se systémem a je nahrazována snahou (nutností) na tom systému hlavně smysluplně pracovat.

    Pravda, ani mi tak nejde o jednu distribuci jako spíše o jeden společný repozitář.
    Repozitář, kde by byli všechny dostupné aplikace v nejlepší nejaktuálnější dostupné verzi.
    Na balíčku by se podíleli lidi přímo z vývoje dané aplikace tak aby build byl opravdu dobrý.
    Obsahoval několik variant aplikace (OOo vanilla, OOo s go-oo patchem, ..) aktuální stabilní verzi, raději i verzi předchozí (viz KDE3 an KDE4), verzi vývojovou (svn snapshot).

    Tohle existovat, pak zjistíte, že vlastně ani distribuce jak je známe dneska nepotřebujeme. Leda tak jako nástroj jak systém dostat na disk a sadu defaultního nastavení.

    Ano, líbí se mi možnost výběru, ale rád bych ji demonstroval možností výběru aplikace nen výběru distribuce. Například stále preferuji KDE3 před KDE4 a Gnome, ne všechny distribuce, ale KDE3 stále ještě nabízejí. Ty které nabízejí, zase nemají aktualizované jiné balíčky, či kvalita kolísá v jiných oblastech.

    Ta mnohost mě - v nepřímém důsledku - vlastně tvrdě omezuje a přesně tam kde by neměla.
  • 20. 5. 2009 8:01

    caracho (neregistrovaný)
    Jenze distribuce neni jen o sw a jeho verzich. Je to celkove o pristupu... napr. defaultni nastaveni, organizace dat-aplikaci-nastaveni (napr. v adresarich), balickovaci system a dalsi veci okolo. A kazdemu vyhovuje neco jineho, neni pravda, ze se vsechny distribuce snazi o totez - kazda ma jiny cil a ten se ruzne uspsne snazi plnit. Naopak by me omezovalo, kdybych si nemoh vybrat distro, podle ucelu, na ktery jej hodlam na sadit a musel kvuli tomu priohybat jedno stavajici podle potreby.
  • 20. 5. 2009 17:09

    espinosa_cz (neregistrovaný)
    Distribuce není nic jiného než sada balíčků, sw v nejširším smyslu slova a to v nějaké verzi a s nějakým systémem upgradu. I na nastavení se lze dívat jako na balíček (sw modul) a také tak s ním zacházet, verzovat, mít několik alternativ.

    Ano, k distribuci patří komunita & vývojáři & spol ale ti k tomu patří právě proto aby relizovali předchozí tvrzení.

    Jak jsem naznačil, dokážu si představit budoucnost distribucí smrštěnou na předvýběr několika balíčků s nastavením od té dané komunity. Tak by pak případná variabilita vůbec nevadila.

    > ..A kazdemu vyhovuje neco jineho..
    Opravdu?
    Já bych si troufal tvrdit, že odhadem tak 99% potenciálních uživatelů linuxu (a jakéhokoliv jiného OS) jde o to mít co nejstabilnější systém, co nejsvižnější systém,
    všechny dosažitelné aplikace, aplikace (balíčky) v co nejlepší kvalitě, obecně co nejméně bugů, co nejrychlejší nápravu chyb, v systému o kterém nemusíte téměř vědět pokud nechcete a pokud chcete, nic před vámi neskrývá.

    Uživatelská základna současného linuxu okolo jednoho procenta tento předpoklad krásně potvrzuje ;-)

    > Vsechny distribuce nesnaží o totez?

    Všechny distribuce by se měli snažit naplnit to co jsem nastínil v předchozím bodě.
    Pokud ne, pak je něco fundamentálně špatně, ať už v sw samotném, v distribučním modelu, v jeho komunitě, v systému obecně.
  • 20. 5. 2009 17:53

    caracho (neregistrovaný)
    Mezi kvalitou (stabilitou) a rychlosti vyvoje existuje z principu neprima umera...
    nekdy se hodi mit stabilni sytem, jindy zas mene kvalitni ale s vice novinkama... zalezi na kazdeho potrebach (prave proto jsou tu ruzne distribuce s ruznymi verzemi - napr. LTS nebo stable verze oproti experimental verzim atp.)

    Navic pointa distribuce je v tom, ze vsechny balicky v dane verzi se spolu kamaradi a spolupracuji, jsou ohlidany zavislosti atp... a predstavte si, ze jsou distribuce, kdy cloveku vubec nejde o to, aby mel vsechny dosazitelne aplikace.. na ARM router si opravdu openoffice instalovat nehodlam.

    Proc by hned melo byt neco spatne, kdyz to neni podle toho jak si myslite, ze by to melo byt?
  • 21. 5. 2009 1:41

    bez přezdívky
    Co se týče "jádra" systému (jádro, X, nejzákladnější knihovny, hal, dbus, udev) jde o rozumný kompromis mezi vývojem a stabilitou, jak jste to pojmenoval. Zde se vyplatí zachovat jistý konzervatismus, ale zároveň nabídnout novější verze v nějakém tom experimental testing repozitáři a nechat to na uživateli.

    Co se týče end user aplikací jednoznačně požaduji aby byla nová verze dostupná *do několika málo dnů* od oficiálního vydání. Zvládají to jiné OS, nevidím výmluvu pro linux proč by on neměl. Plus předchozí jako záloha pro případ přilišného optimismu autorů aplikace. Bonus v podobě developerského snapshotu by taky neurazil, alespoň by se víc testovalo.

    Požaduji aby byla nová verze dostupná *do několika málo dnů* od oficiálního vydání, zvládají to jiné OS, nevidím výmluvu pro linux proč by on neměl.

    Pokud tohle linux nezvládá, pak je něco fundamentálně špatně je potřeba se nad tím zamyslet a ne se poplácat po zádech že máme alespoň to jedno procento.

    Ano, balíčky mezi sebou mají závislosti, a to občas pekelně složité. To je opět dobrý argument PRO *jednotný* *sdílený* repozitář. Osobně si právě od rostoucí komplexity závislostí a vůbec počtu balíčků slibuji sjednocující tendenci. Surově řečeno, že to darwinovsky "pročistí" nabídku.

    Argumentovat routery a servery v diskusi a k článku který se týká desktopového linuxu - domácí uživatelé a možná ještě tak podnikové desktopy - je to trochu mimo mísu.

    > Proc by hned melo byt neco spatne, kdyz to neni podle toho jak si myslite, ze by to melo byt?

    Třeba to rozšíření linux na jediné procento desktopů? To je výsledek který objektivně potvrzuje, že je něco HODNĚ špatně.

    Dál k tomu přidejte, že za těch devět let užívání už jsem si s linuxem něco užil a nejvíce mě štvou opakující se problémy, dost z nich jde na vrub roztříštěnosti.

    Nedělám si iluze, že vznikem jednotného repozitáře rázem všechny problémy opadnou, ale nějaké to pozorovatelné zlepšení si od toho slibovat můžeme, přestanou se vyskytovat stížnosti typu, že tahle aplikace bohužel pro mojí distribuci není, že stále marně čekám na update kde dávno odstranily otravný bug, že moje distribuce má staré jádro které nepodporuje ten a ten hw a než se update objeví, tak buď budu mít nový hw nebo mě donutí updatovat na novou verzi distribuce, kde pro změnu přestanou chodit jiné věci atd.
  • 21. 5. 2009 11:35

    caracho (neregistrovaný)
    Co se vam nelibi na routeru? Jsou ruzne distribuce s ruznym ucelem a ne vsechny maji za cil byt desktop s nejaktualnejsima verzema softu. To je jeden z duvodu, proc je distribuci vice a proto je to tak dobre.

    Pokud jste myslel jednu "desktopovou" distribuci, tak i tam se preci najdou ruzne nazory, jak by mel takovy desktop vypadat. A proto taky ruzne vznikaji a zanikaji nove distribuce, to je prirozeny vyvoj a tak je to v poradku. Neni to nijak centralne rizeno, licence to povoluje, tak si s tim kodem muze kazdy delat co chce a jak chce a taky bude.

    Samozrejme to smeruje k tomu, ze tu je par velkych silnych dsitribuci, kteri vyrobci sw nemaji problem podporovat (ostatne bezne vidite na strankach sw ke stazeni deb a rpm balicky, s tim ze ostatni muzou pouzit klasicky zpusob), podobne treba jak vyrobci podporuji ruzne verze win (navic bych si troufl rict, ze to je i snazsi - staci prekomplilovat, kompatibilita na urovni zdrojoveho kodu je zarucena posixem. U nedokumentovaneho API win, to tak ruzove byt nemusi - tam se naopak delaji prasarny primo v kodu aplikace, aby to nejak chodilo).

    Ja osobne vubec namam problem s tim, ze je rozsirenost linuxu takova jaka je - naopak, pokud by tahle uzivatelska pritulnost zacala kvuli beznym uzivatelum nabirat windowsi navyky (tj. system vi nejlip co je pro me nejlepsi a neda si vymluvit, ze to muzu chtit jinak) tak se podivam po jinem distru nebo os.

    Nevim jak vy, ale ja jsem zadne opakujici se problemy pri uzivani nepotkal. Co jsem jednou vyresil, uz zustalo vyreseno.

    A to s tim cekanim jestli nejaky sw v distru je, ci neni, kdy bude opraven bug... pokud clovek chce, tak si to muze udelat sam a nebo za to nekomu zaplatit. Kompatibilita na urovni zdrojovych kodu neni problem.

    Coz treba v pripade MS produktu jde daleko hur, tam je neustaly tlak na to pouzivat nejnovejsi OS a nejnovejsi Office, jinak mate smulu. Napr. na viste rozjedete office 2003 ale uz ne business contacts 2003. Co kdyz je potrebujete? Smula.
  • 1. 7. 2009 21:14

    bez přezdívky

    Omlouvám se, že nakusuji takle staré vlákno, člověk odjede na dovolenou a uteče mu zajímavá diskuse. 

    Co se vam nelibi na routeru?


    Proti routerům nic, ale zatahovat routery do diskuse o desktopu proti tomu už ano. Distribuce pro routery jsou vysoce specializovaná záležitost, z pohledu managementu distribuce jsou navíc dost nezajímavé, příliš jednoduché. Nabízí velmi omezený počet aplikací, typické aplikace rooteru jsou bez komplexních závaslostí které mají desktopové GUI aplikace. Updatů je minimálně, zpravidla jen bezpečnostní záplaty. A tak dále. Už mě chápete?

    O něco komplexnější jsou serverové distribuce. Ještě více podnikové (enterprise) desktopy. A na pomyslném vrcholu pyramidy pak desktop pro domácí uživatele. Ty jsou nejnáročnější, chtějí mít dostupné nejlépe hned a všechno. Domácí uživatelé to je ta pravá „challenge“ pro systém distribuce/re­pozitáře.

    Pokud navrhuji systém zaměřím se primárně na ty nejsložitější části, pro ty jednodušší lze jednoduše nadbytečné části ořezat (nedodat, neimplementovat, parametricky ignorovat, technik je řada).
     

    Pokud jste myslel jednu „desktopovou“ distribuci, tak i tam se preci najdou ruzne nazory, jak by mel takovy desktop vypadat. A proto taky ruzne vznikaji a zanikaji nove distribuce, to je prirozeny vyvoj a tak je to v poradku.



    Různé názory – to je v pořádku. Proto vytvářet nové a nové distribuce – to není. To je to nejhorší možné řešení z dostupných. To je jako jít s plamentometem na komára. Ty „názory“ to je příliš abstraktní termín. Zkuste uvést kontrétní příklad co jste myslel.

    Pokud tím myslíte různé (defautní) konfigurace, lze realizovat volitelnými balíčky, jak už jsem psal. Nesmysl zakládat kvůli tomu nové distibuce, štepit komunitu, fóra, know-how, repozitář, wiki, dokumentaci.

    No a aplikace, ty by měly být dostupné prostě všechny možné. Nejlépe v několika verzích. Prostě neomezovat uživatele. Nechat si ho svobodně rozhodnout.

    Současný systém distribucí uživatele omezuje ve výběru a to by se dět nemělo. Jeden centrální repozitář, řekněme v duchu toho co dělá Maven pro Javu, by naopak znamenal pro uživatele větší možnost výběru, výběru toho, o co mu opravdu jde, výběru aplikací a případně předřipravených konfigurací.
     

    Nevim jak vy, ale ja jsem zadne opakujici se problemy pri uzivani nepotkal. Co jsem jednou vyresil, uz zustalo vyreseno.



    Tak to vám upřímě gratuluji. Diskuse ve fórech, včetně těch Ubuntích hovoří něco jiného. Mimochodem, vám se například po přechodu na verzi/distribuci používající PulseAudio nezačal sekat zvuk Skype?
     

    navic bych si troufl rict, ze to je i snazsi – staci prekomplilovat, kompatibilita na urovni zdrojoveho kodu je zarucena posixem. Kompatibilita na urovni zdrojovych kodu neni problem.



    ANI NÁHODOU! To jsem se hořce zasmál. POSIX vás nezachrání, prakticky všichni staví na vyšších a specializovaných knihovnách, leda by jste psal něco opravdu triviálního. Sám jsem autorem několika balíčků, motal jsem kolem buildů Kdenlive (video střižna), několikrát jsem si buildoval OOo ze zdrojáků, jsem autorem jeho prvního build skriptu, cross-distribučního build skriptu. S nekompatabilitou jsme si něco užili. Viz fóra Kdenlive. Mohou za to hlavně různé verze knihoven v různých distribucích (ffmpeg), špatná zpětná kompatabilita, různé používané patche v různých distribucích, různé konfigurace prostředí, stačilo, že Ubuntu má/mělo sh místo bash jako defaultní shell, jenom na to než se na to přišlo, proč se to někomu zbuilduje úspěšně a někomu ne.Je pravda, že se časem tyhle věci vychytají a pak to víceméně funguje ve většině významných distribucí. Ale opravdu až časem. Ten čas bych raději věnoval vylepšování Kdelive samotného :(
     

    Ja osobne vubec namam problem s tim, ze je rozsirenost linuxu takova jaka je – naopak, pokud by tahle uzivatelska pritulnost zacala kvuli beznym uzivatelum nabirat windowsi navyky (tj. system vi nejlip co je pro me nejlepsi a neda si vymluvit, ze to muzu chtit jinak) tak se podivam po jinem distru nebo os.



    Pokud se vám nějaká vlastnost nelíbí, prostě si ji nenainstalujete. Simple as that. Pokud odinstalovat (vypnout, potlačit) nejde, zapojte se do projektu a přidejte parametrickou možnost potlačení nechtěné funkcionality. Dobrá zpráva – omezit nějakou funkcionalitu, je propgramátorsky mohem jednodušší, než přidat novou.

    Kvůli tomu CO VY chcete, co se libí VÁM, nemusíte kvůli tomu omezovat jiné uživatele, kteří to vidí jinak. Já vítám každé uživatele, i ty co chtějí klon Windows nebo OSX, tak i ty co jim stačí příkazová řádka a znakový termínál. Všem by měl svodobný, dobře konfigurovatelný a modulární systém vyjít vstříct. To je u mě svoboda kterou OSS poskytuje.

  • 21. 5. 2009 10:34

    phi (neregistrovaný)
    "nekdy se hodi mit stabilni sytem, jindy zas mene kvalitni ale s vice novinkama..."

    tohle necham vytesat do kamene a pak s nim kazdeho, kdo to zopakuje prastim... to je tak chora myslenka... skoda slov.
  • 21. 5. 2009 14:11

    caracho (neregistrovaný)
    Pokud vim, tak se tu mluvilo o distribuci jako celku... cili nejen os, ale i aplikacich. Jinak i ta stabilita/vyzralost os muze byt dost subjektivni.. jsou oblasti pouziti, kde je horka novinka k nasazeni debian etch (minuly stable), protoze az ted teprve implemntatori reseni naznali, ze uz to vazne pujde.
  • 21. 5. 2009 14:17

    phi (neregistrovaný)
    nevim... distro beru jako zaklad nad kterym chci pracovat. tohle je asi vazne o filozofii uzivatele, jestli je pro nekoho pocitac vic hracka nebo nastroj. nicmene se zivim jako test architekt a obecne si myslim, ze zadna feature je lepsi nez nestabilni feature.
  • 20. 5. 2009 8:06

    mm (neregistrovaný)
    Já v poslední době nechápu hlavně to, proč se tak často vydávají nové narychlo splácané verze distribucí, které dělají jen ostudu a uživatelům přinášejí jen problémy. To mi hlava nebere....
    Binární nekompatibilita mezi jednotlivými blízkými verzemi té samé distribuce - to je další ukázka odtržení od reality. Bohužel právě to o čem píšu je hlavním důvodem toho, že strmost oné křivky je poměrně malá. Většina distribucí(až na pár specializovaných komerčních a jejich odvozenin jako např. RHEL, CentOS či SLES, SLED) je stále obětí přístupu lidí typu studentíků, kteří PC používají primárně na hraní si se systémem a experimentování. To, že je PC např. také pracovní nástroj, který by neměl uživatele z jeho pohledu obtěžovat kravinami mnohdy vůbec nechápou.
  • 20. 5. 2009 12:03

    Jan Hanzl (neregistrovaný)
    Ubuntu používám ne 9 let, nýbrž jen 9 měsíců, přesto si dovolím především s Vaší poslední větou plně souhlasit. O pár příspěvků výše se dočteme, že "někteří uživatelé" výhody mnohosti nechápou. Takového "některého uživatele" lze lehce definovat: je to ten, pro nějž je počítač a tedy i OS pouze a jen pracovním nástrojem. Ne každý se vyžívá v neustálém "ladění systému".
    A věřím, že je řada lidí, kteří na Linux chtěli přejít, a najednou stáli před řadou distribucí s často diametrálně rozdílnými názory na ně, takže ze svého úmyslu zase vycouvali.
  • 20. 5. 2009 10:19

    Walker (neregistrovaný)
    V tomto máte naprostou pravdu. Spousty uživatelů Windows/MacOS totiž po svých PC požadují práci, prostě aby to fungovalo jednoduše, aby tomu co možná nejvíc porozuměli bez jakéhokoliv studia. To je prostě fakt.

    V článku je moc hezká věta, která mluví o tom, že se UBUNTU přibližuje obyčejnému uživateli tím, že zrazuje (nebo alespoŇ skrytě) ideály GNU/Linux. Ono je v tom hodně pravdy. Klasický linuxák si na svém OS nejvíce považuje věci, které připadají obyčejnému uživateli naprosto zbytečné a požaduje tak přesný opak.

    Někdo tu už vyše napsal, že i proto je vždy (v duchu linuxové svobody) na výběr taková distribuce, která v dané situaci vyhovuje nejlépe.

    Aneb, když to shrnu, boj mezi Linuxem a Windows je žabomyší válkou. Nic takového fakticky neexistuje. Pokud chtějí tvůrci linux distribucí masové rozšíření, budou se muset vzdát (nebo umět zakrýt) "ideálu linuxu" a naopak.
  • 20. 5. 2009 17:27

    45644 (neregistrovaný)
    Mne nic na mojom systeme nechyba, a masove rozsirenie Linuxu si neprajem.
  • 21. 5. 2009 14:02

    phi (neregistrovaný)
    to ovsem provokuje k otazce: co by meli pouzivat uzivatele ? ty "zatracene windows" ?
  • 11. 6. 2009 22:59

    krakonoš (neregistrovaný)

    Já bych si zase naopak přál, aby na internet a E-maily se mohlo jedině přes Linux. Protože jakékoli Win na netu = katastrofa. Moje XP přestaly dělat potíže od té doby, co jsem si je v nLite upravil tak, aby na net nemohly. A používám je už jen k práci se skenerem, protože Xsane skener Mustek P 3600 A 3 Pro bohužel neumí.

  • 20. 5. 2009 10:19

    M. Prýmek
    Rád bych viděl nějakou souhrnou tabulku, čím se vlastně jednotlivé verze Linuxu liší - bylo by zřetelně vidět, jestli jsou ty rozdíly opodstatněné nebo ne.

    Namátkou:

    1. init skripty (SysV,BSD)
    2. balíčkovací systém
    3. verze SW (bleeding edge, stabilní, superstabilní)
    4. grafika + desktopové prostředí (KDE, Gnome, XFCE, ...)
    5. konfigurační skripty (souvisí s 1)

    Vesměs všechno kromě 3 a 4 je běžnému uživateli úplně ukradené. Vnáší to ale strašný chaos např. pro dodavatele komerčního SW. Navíc 3 a 4 by šlo v pohodě řešit jenom promyšleným balíčkovacím systémem (změnou repository nebo tak něco).

    Minimálně 1 a 5 by mělo být obaleno nějakou vrstvou, která by byla opravdu kompatibilní mezi všemi Linuxy (LSB mi přijde málo).

    Ilustrační problém: přijdu k někomu, kdo mi řekne "mám ten Linux a potřebuju nastavit síťovku". Sednu za kompl a co mám udělat? ifconfig je samozřejmě všude stejný, ale on chce, aby to fungovalo i po restartu. Co dál? Zjistit, co je to za distribuci, lovit v paměti, jak má vlastně udělané init a cfg skripty, najít ten správný soubor, podívat se do manu, jaký má formát a co tam mám teda napsat - a teprve potom to nastavit. Přitom se jedná o zákadní nastavení...

    Shrnuto: "variabilita" je sice pěkná, ale přináší víc nákladů než zisku...
  • 20. 5. 2009 20:42

    Shadow (neregistrovaný)
    Rád bych viděl nějakou souhrnou tabulku, čím se vlastně jednotlivé verze Linuxu liší - bylo by zřetelně vidět, jestli jsou ty rozdíly opodstatněné nebo ne.

    Opodstatněné jsou vždy pro ty, co danou distribuci (a) vytvářejí a (b) používají. A na těch závisí až teprve v první řadě.

    přijdu k někomu, kdo mi řekne "mám ten Linux a potřebuju nastavit síťovku"

    S přívětivou distribucí nebudete mít problém, použijete klikátko, nebudete lézt do konfiguráků. No a pokud to bude nepřívětivá distribuce, buď si to dotyčný umí upravit sám, nebo mu doporučíte přívětivou distribuci.

    Shrnuto: "variabilita" je sice pěkná, ale přináší víc nákladů než zisku...

    To je nesmysl. Z čistě ekonomického hlediska, každý se snaží nalézt svoje optimum, maximalizovat svůj užitek. Pokud moje "náklady" převýší "zisk", prostě loď opustím a půjdu jinam. Distribuce, u které toto platí, se prostě buď vzpamatuje, nebo zemře. Je však 350+ distribucí, u kterých toto neplatí, a vývojářům se vyplatí ji vyvíjet, uživatelům zase užívat.

  • 21. 5. 2009 12:44

    M. Prýmek

    -- A na těch závisí až teprve v první řadě.

    To ano, ale pak se nesmí divit, že na Linuxu nemají komerční programy a ty nekomerční jsou zabugované víc, než by bylo nutné - prostě část dostupných sil se věnuje ladění programů pro jednotlivé distribuce místo toho, aby se věnovaly pro samotný vývoj a debug.

    -- S přívětivou distribucí nebudete mít problém, použijete klikátko

    A co se změní? Budu muset hledat, kde se v daném klikátku síťovka nastavuje - je to Yast nebo sysconfig, nebo ... ? Taky se mi může stát, že deset minut hledám to pravé klikátko a pak zjistím, že v dané distribuci prostě není a nastavuje se to v souboru... Navíc představa, že všechno by se mělo nastavovat klikátky, navíc specifickými pro každou distribuci, mě osobně děsí.

    -- To je nesmysl. Z čistě ekonomického hlediska, každý se snaží nalézt svoje optimum, maximalizovat svůj užitek.

    Vůbec to není nesmysl. Chceme-li to říct ekonomickou hantýrkou:

    Jde o to, kolik lidí je z nějakého důvodu nuceno (a jak často) používat několik různých distribucí. Kdyby to bylo deset procent a studování odlišností jednotlivých distribucí zabralo taky deset procent, potom jedno procento kumulovaného zisku všech uživatelů linux bude o jedno procento nižší.

    Navíc jestliže různost distribucí zvyšuje náklady dodavatelů komerčního SW (o čemž snad není pochyb), zisk se opět úměrně snižuje. (v tomto případě velmi podstatně - jak často už jsem slyšel "no jo, ale mě tam nejede XYZ, je jen pro Windows a Mac".

  • 21. 5. 2009 12:50

    M. Prýmek
    Pardon. "potom kumulovaný zisk všech uživatelů linux bude o jedno procento nižší než by byl, kdyby konfigurace byla jednotná."
  • 22. 5. 2009 20:14

    Shadow (neregistrovaný)
    To ano, ale pak se nesmí divit, že na Linuxu nemají komerční programy...

    Komerční/proprietární SW pro Linux samozřejmě existuje, i když je ho relativně málo. Množství distribucí je jedním z brzdných faktorů, ale není to jediný brzdný faktor a je to cena, kterou jsou daní uživatelé/vývojáři ochotni "zaplatit" za to, že užívají/vyvíjí distribuci, která jim vyhovuje.

    a ty nekomerční jsou zabugované víc, než by bylo nutné - prostě část dostupných sil se věnuje ladění programů pro jednotlivé distribuce místo toho, aby se věnovaly pro samotný vývoj a debug

    Tato hypotéza však nebere v úvahu jeden podstatný faktor - vývojáře a jejich motivaci. Považuji za nereálné předpokládat, že kdybyste třeba zrušil Gentoo, napochodují všichni jeho vývojáři k vaší ideální distribuci. Troufám si odhadnout, že většina z nich by se na vývoj vykašlala úplně, protože by ztratili motivaci. Tudíž unifikací lze předpokládat, že by Linux podstatnou část svých vývojářů (stejně jako uživatelů) ztratil.

    Přirozeně i to je zcestná hypotéza, protože nemáte, jak jim zrušit Gentoo. Tedy můžete se jim pokusit domluvit...:-)

    Jde o to, kolik lidí je z nějakého důvodu nuceno (a jak často) používat několik různých distribucí. Kdyby to bylo deset procent a studování odlišností jednotlivých distribucí zabralo taky deset procent, potom jedno procento kumulovaného zisku všech uživatelů linux bude o jedno procento nižší.

    Problém agregování veličin je v tom, že z agregované veličiny se ztratí osobní rozměr, který ovšem v rozhodování lidí hraje primární roli. Lidé se nerozhodují s ohledem na hypotetický agregátní užitek v hypotetické situaci (jedna unifikovaná distribuce), ale rozhodují se s ohledem na jejich osobní užitek v aktuální situaci.

    Navíc vaše agregovaná veličina nezahrnuje celkový _přínos_ rozmanitosti distribucí. Pokud tedy množství distribucí na jednu stranu způsobuje problém, který snižuje agregovaný užitek, musíme jej samozřejmě porovnávat v poměru k agregovanému přínosu užitku z rozmanitosti distribucí.

  • 24. 5. 2009 10:55

    M. Prýmek
    -- Množství distribucí je jedním z brzdných faktorů, ale není to jediný brzdný faktor a je to cena, kterou jsou daní uživatelé/vývojáři ochotni "zaplatit" za to, že užívají/vyvíjí distribuci, která jim vyhovuje.

    A jak to víš, že "jsou ochotni zaplatit"? Kdyby existovala "metadistribuce", kde by si mohli nastavit parametry přesně tak, jak to mají ve své distribuci, a zároveň by mohli mít komerční programy (díky jednotnosti "metadistribuce"), jsi si jistý, že by to nebrali?

    -- Troufám si odhadnout, že většina z nich by se na vývoj vykašlala úplně, protože by ztratili motivaci.

    Kdyby chyby. Máme jednoduchý fakt: existuje X bugtrackovacích systémů, v podstatě pro každou distribuci nějaký. Drtivá většina chyb v nich bude duplikovaná (protože pochází z upstreamu). Už jen obsluha těchto všech BT zabere nějaký čas, který by mohl být věnován něčemu potřebnějšímu.

    -- Lidé se nerozhodují s ohledem na hypotetický agregátní užitek v hypotetické situaci (jedna unifikovaná distribuce), ale rozhodují se s ohledem na jejich osobní užitek v aktuální situaci.

    Samozřejmě. Jenže jestliže ceklový užitek 10 je složen z užitků 2 + 7 + 1, tak "osobní užitek v aktuální situaci" je prostě větší než kdyby situace byla 5 = 1 + 1 + 3

    -- vaše agregovaná veličina nezahrnuje celkový _přínos_ rozmanitosti distribucí

    Jistě. Právě proto jsem psal, že bych rád viděl tabulku toho, čím se vlastně distribuce vzájemně liší, a co je tedy (zcela konkrétně) oním přínosem.
  • 24. 5. 2009 14:49

    Shadow (neregistrovaný)
    A jak to víš, že "jsou ochotni zaplatit"?

    Protože používají danou distribuci.

    Kdyby existovala "metadistribuce", kde by si mohli nastavit parametry přesně tak, jak to mají ve své distribuci, a zároveň by mohli mít komerční programy (díky jednotnosti "metadistribuce"), jsi si jistý, že by to nebrali?

    Taková distribuce neexistuje a existovat nebude. Jednak řada požadavků uživatelů různých distribucí je v přímém protikladu (třeba samotná myšlenka metadistribuce jde proti KISS principu, který se mi třeba tak líbí u Arch Linuxu), a jednak takový kolos by nebylo rozumně možné ani vytvořit, natož ještě řídit, spravovat ani udržovat.

    Nebo si to zkuste. Říkám to všem zastáncům podobných názorů. Jděte a vytvořte takovou distribuci. Dejte dohromady potřeby uživatelů všech distribucí a vytvořte ultimátní distribuci, která je všechny splní. Já si myslím, že je to nemožné, ale rád budu přesvědčen o opaku. A samozřejmě, pokud shledám váš postup a koncept za rozumný, zvážím finanční, naturální i asistenční podporu vašemu projektu, a to i když nebude dokončený.

    A nebo zkuste alespoň unifikovat Gentoo a Mandrivu. Pokud se vám povede uspokojit potřeby uživatelů dvou zásadně odlišných distribucí, Gentoo a Mandriva vlivem toho zaniknou (uživatelé i vývojáři přepochodují k vám), vytvoříte vhodný základ pro vaši metadistribuci a samozřejmě, ověříte si, nakolik je vaše představa reálná či nikoliv. Mnoho z toho, o čem se tu hádáme, protože každý z nás má jiné hypotézy (a jiné předpoklady), bude dokázáno či vyvráceno praxí.

    Kdyby chyby.

    Jsem rád, že si uvědomujete, že celá myšlenka sjednocení distribucí je jenom jedno velké kdyby, hypotéza, kterou si v praxi nikdy neověříme.

    Máme jednoduchý fakt: existuje X bugtrackovacích systémů, v podstatě pro každou distribuci nějaký. Drtivá většina chyb v nich bude duplikovaná (protože pochází z upstreamu). Už jen obsluha těchto všech BT zabere nějaký čas, který by mohl být věnován něčemu potřebnějšímu.

    Potřebnějšímu pro vás nebo pro ty, kteří se na vývoji daných distribucí podílí? Tvůrci distribucí pracují na tom, co je podstatné a potřebné pro ně.

    A mimochodem, smím-li se zeptat, jak toto vyvrací mou hypotézu o ztrátě motivace vývojářů v případě zrušení všech distribucí a jejich nahrazením jedinou?

    Samozřejmě. Jenže jestliže ceklový užitek 10 je složen z užitků 2 + 7 + 1, tak "osobní užitek v aktuální situaci" je prostě větší než kdyby situace byla 5 = 1 + 1 + 3

    Já to budu muset zopakovat. Vy neberete v úvahu přínos rozmanitosti distribucí. Automaticky předpokládáte, že agregátní užitek by byl pro uživatele větší v situaci s jednou distribucí. To je ovšem něco, co podle mého není vůbec tak jasné, jak předpokládáte.

    Jistě. Právě proto jsem psal, že bych rád viděl tabulku toho, čím se vlastně distribuce vzájemně liší, a co je tedy (zcela konkrétně) oním přínosem.

    Nevím o tom, že by taková tabulka existovala. Kdybych o ní věděl, hodím vám odkaz. Nic vám však nebrání provést vlastní rešerši. Pokud tak učiníte, určitě ji publikujte, zvýšíte tak můj i společenský užitek.

    ---

    Poznámka na závěr: Mně prostě přijde, že zastánci představ o unifikaci distribucí preferují hypotézy a diskuse před nějakou reálnou, hmatatelnou činností. Je škoda, že svoje představy o jedné jediné ideální distribuci nikdy neuskuteční. I když možná je to tím, co si myslím já, a sice, že tyto představy jsou prostě jen snem, který nemá s realitou nic společného o nic víc, než jedno auto, které vyhovuje všem, nebo jeden nůž, který vyhovuje všem, nebo jeden typ bot, který vyhovuje všem.

  • 24. 5. 2009 18:31

    M. Prýmek
    Myslel jsem to úplně jinak, reagulete na něco, co jsem neměl namysli.

    Čím se odlišují jednotlivé distribuce? Tím, že mají jiné verze programů, jiné downstream patche, volí jiné programy z různých alternativ. NIČÍM JINÝM (!) Ok, to všechno se dá udělat pouhou konfigurací "metadistribuce" - prostě si zvolím, že chci třeba sambu se všemi patchi z RedHatu, ale jádro z Ubuntu. Neměl jsem namysli to, že by jedna kolekce programů s nějakým jedním nastavením měla vyhovovat všem.

    -- Automaticky předpokládáte, že agregátní užitek by byl pro uživatele větší v situaci s jednou distribucí.

    Ne. Automaticky předpokládám, že by byla jedna "metadistribuce" a pro ni různé KONFIGURACE - např. "vem sambu 3.3.2 a k ní patch A, kernel X.Y.Z s patchi B,C,D" atd. atd. - a TAHLE KONFIGURACE by tvořila to, čemu se dnes říká "distribuce". Ano, vím, že je to asi utopie, ale myslím si, že takový přístup by Linuxu výrazně pomohl.

    -- Nebo si to zkuste. Říkám to všem zastáncům podobných názorů.

    To by museli chtít velcí hráči, nebo alespoň dost lidí. Pro jedince je to příliš velký úkol.

    -- Tvůrci distribucí pracují na tom, co je podstatné a potřebné pro ně.

    Udělejte si takový pokus: zavolejte do RedHatu a řekněte jim "Jsem firma Future Linux" a budu pro vás řešit část bugů - všechny, které se budou týkat upstreamu zařadím, vyhodnotím a předám autorovi programu. Ty, které se týkají vašich patchů, si budete muset dál řešit sami. A TO VŠE UDĚLÁM ZADARMO. Schválně, co myslíte, řeknou vám "díky, ale nemáme zájem - my pracujeme na tom, co je pro nás potřebné"?
  • 24. 5. 2009 20:00

    Shadow (neregistrovaný)
    Čím se odlišují jednotlivé distribuce? Tím, že mají jiné verze programů, jiné downstream patche, volí jiné programy z různých alternativ. NIČÍM JINÝM (!)

    Nesouhlasím. Těch odlišností je přeci jen trochu více. Distribuce mají různé filozofie (KISS u Arch Linuxu, atd.), různá zaměření (začátečník, pokročilý, desktop, server, router, embedded zařízení, atd.), a z nich vychází mnohé. Odlišnosti jsou ve vývojovém cyklu (periodický - Ubuntu, rolling updates - Arch, Gentoo, "až to bude, tak to bude" - Debian), systému tvorby distribuce (binární - Mandriva, Debian vs source based - Gentoo, Source mage, atd.), filozofií přístupu ke komponentám (minimální zásahy - Arch Linux, Gentoo, aneb nakonfiguruj si sám, poněkud větší zásahy - Debian, aneb my ti to nějak nastavíme, ty si to pak dolaď), systému správy softwaru (správce balíčků), atd.

    Nakonec i adresářová struktura různých distribucí může být různá. Někomu se takové to unixové /bin, /usr a /home nelíbí, tak si tam dá něco úplně jiného, viz třeba Gobo Linux.

    Automaticky předpokládám, že by byla jedna "metadistribuce" a pro ni různé KONFIGURACE - např. "vem sambu 3.3.2 a k ní patch A, kernel X.Y.Z s patchi B,C,D" atd. atd. - a TAHLE KONFIGURACE by tvořila to, čemu se dnes říká "distribuce". Ano, vím, že je to asi utopie, ale myslím si, že takový přístup by Linuxu výrazně pomohl.

    Nápad je to jistě velmi zajímavý. Oproti představám jiných, kteří by zrušili všechno až na jednu distribuci, která vyhovuje jim, je to příjemná změna. Problémem je, že taková metadistribuce by musela být gigantická vzhledem k tomu, kolik odlišností (a spolu s tím třeba celých ohromných větví) by musela obsáhnout. Takový kolos by bylo poměrně komplikované řídit (spousta práce by se utopila v administrativě), spravovat a řešit v rámci něj chyby. O tom, jak obtížné by bylo prosadit systémové změny ani nehovořím.

    Hlavní problém by byl ovšem v tom, jak ty všechny větve dát dohromady tak, aby uživatelé na jedné straně zůstali spokojeni, a na straně druhé se splnil důvod, proč vlastně metadistribuci chcete - garance kompatibility. To by podle mého právě s takovým kolosem nešlo (nebo by to bylo zdrojem mnoha problémů).

    Jiná věc je, že mnoho požadavků uživatelů na distribuce je protichůdných a některé se už samy o sobě neslučují s myšlenkou metadistribuce - Arch Linux a jeho KISS princip, či nemohou být její součástí vzhledem k jejímu "zbytku" - např. gNewSense s filozofií "pouze svobodný software a nic jiného", atd.

    To by museli chtít velcí hráči, nebo alespoň dost lidí. Pro jedince je to příliš velký úkol.

    Jedincem to začíná. Linus byl na začátku s Linuxem také sám. Vytvořil malý základ, dal ho k dispozici zájemcům, a dnes...

    Udělejte si takový pokus: zavolejte do RedHatu a řekněte jim "Jsem firma Future Linux" a budu pro vás řešit část bugů - všechny, které se budou týkat upstreamu zařadím, vyhodnotím a předám autorovi programu. Ty, které se týkají vašich patchů, si budete muset dál řešit sami. A TO VŠE UDĚLÁM ZADARMO. Schválně, co myslíte, řeknou vám "díky, ale nemáme zájem - my pracujeme na tom, co je pro nás potřebné"?

    Mylně jsem se domníval, že jste narážel na nutnost řešit stejné chyby v rámci více distribucí ve vztahu k alternativě unifikované distribuce nebo metadistribuce, a říkal něco ve smyslu "místo toho, aby tady řešili stejné chyby jako jiné distribuce, měli by dělat něco (pro společnost) potřebnějšího".

    Vy jste to myslel tak, že při jedné metadistribuci by odpadla nutnost řešit stejné chyby napříč distribucemi. Ano, v tom máte pravdu. Zase více práce by v rámci takové distribuce sežrala její režie, tj. správa, řízení, koordinace, apod. Nemluvě o tom, že pro dobrovolníky vývojáře by asi bylo podstatně obtížnější se zapojit než je tomu tak u mnoha menších distribucí. Vývojáři by museli mnohé nastudovat, jejich navrhované změny by asi musely procházet komplikovanou schvalovací procedurou,... to by podle mého mnohé odradilo.

    Když si vezmu, jak jednoduché je u mnoha menších distribucí se zapojit (AUR v případě Arch Linuxu), myslím, že i toto by vedlo ke ztrátám v počtu vývojářů. Nehledě na to, že čím větší projekt, tím více různých skupin zastávajících různé názory, tj. tím větší třecí plochy a mocenské spory. Často dochází k tomu, že nějaký nespokojený vývojář odejde jinam - viz Mandriva a Ulteo. A v případě jedné distribuce by nebylo kam. Respektive by asi v takovém případě opět začaly vznikat další linuxové distribuce.

  • 24. 5. 2009 20:12

    M. Prýmek
    Jsem rád, že používáte Arch, to bysme si mohli rozumět v tom, co napíšu dál :)

    -- Nesouhlasím. Těch odlišností je přeci jen trochu více. Distribuce mají různé...

    A čím se ty různé [...] projevejí prakticky?

    Když si třeba vezmu Debian verze XY a Ubuntu verze YZ?

    1. je tam jiná verze konkrétních balíčků - třeba samba.
    2. je tam nekterých balíčků stejná verze
    2a. jsou tam jiné patche, které jsou specifické pro tuto danou distribuci a její verzi
    2b. tento konkrétní balíček se neliší naprosto ničím

    Takže by stačilo mít PKGBUILD pro jednotlivé verze balíků (ad 1) a různé sady patchů (ad 2a). Jedna sada by se jmenovala samba-a.b.c-debian-XY a druhá samba-a.b.c-ubuntu-YZ. Zdroják by se (jak má dobrá distribuce ve zvyku) prostě stáhl od developera, nebo z mirroru.

    Dopady tohohle systému pro bugtracking: prvním krokem by bylo zjistit, jestli je daná chyba způsobena zdrojákem (A) nebo patchi (B). Ad A - posune se do upstreamu. Ad B - řeší si to tým, který má nastarosti patchset samba-a.b.c-ubuntu-YZ.

    Celá metadistribuce by byla naprosto jednoduchá (KISS), jestli si nějaký tým bude chtít do svých patchsetů vnést bordel, ať si to klidně udělá :)

    Celkový efekt: opravdu efektivní bugtracking, přesný přehled o tom, v čem je která distribuce nekompatibilní s jinou a jednoduchá možnost to změnit.
  • 24. 5. 2009 22:22

    Shadow (neregistrovaný)
    A čím se ty různé [...] projevejí prakticky?

    Třeba tím, že máme 350+ distribucí.:-)

    ad zbytek)

    Předesílám, že zrovna u Debianu a Ubuntu by se mi vaše unifikace bug trackingu velmi líbila. Myslím, že nějaká mezidistribuční koordinace a kooperace (vzhledem k tomu, že jedna z druhé vychází) by jim mohla prospět. Tedy za předpokladu, že to budou schopni a ochotni dohodnout a zorganizovat. Nicméně zpět k našemu hlavnímu tématu:

    1) Porovnávat Debian a Ubuntu v našem kontextu zrovna není optimální, protože jsou to relativně podobné distribuce (Ubuntu AFAIK stále do jisté míry z Debianu vychází). Zkuste dát dohromady distribuce, které se mezi sebou liší poněkud více - to vám bude ilustrovat problémy s metadistribucí poněkud lépe. Zkuste navrhnout metadistribuci pro Gentoo a Mandrivu.

    2) To máte dvě (ještě velmi podobné) distribuce. Distribucí je 350+.

    3) Metadistribuce (obsahující sloučené větve a odlišnosti _všech_ distribucí) rozhodně nebude KISS.

    4)

    Celkový efekt: opravdu efektivní bugtracking, přesný přehled o tom, v čem je která distribuce nekompatibilní s jinou a jednoduchá možnost to změnit.

    Tímhle ale neřešíte jednotnost prostředí pro programátory proprietárního softwaru. Tím řešíte pouze možnost ukázat na odlišnosti mezi distribucemi. Stejně tak tím neřešíte uživatelské hledisko - jednotlivé "větve" metadistribuce mohou mít jinde umístěné konfiguráky, jiné konfigurační nástroje, takže "každý pes, jiná ves" (a nutnost se rozhodovat) zůstává. Pouze se přesunuje z mezidistribuční úrovně na úroveň vnitrodistribuční.

    Čili, abyste dosáhl svého cíle, musíte vytvořit nějaký orgán, který bude o všech těchto záležitostech rozhodovat a případné problémy řešit. A tento orgán musí už i ve fázi tvorby metadistribuce přijímat rozhodnutí. Přičemž ale jakékoliv neshody mezi tímto orgánem a správci nějaké větve mohou vyústit v odchod správců větve a založení samostatné distribuce. Stále tedy chybí moc situaci udržet "na uzdě". To ovšem v FOSS podle mého soudu nejde.

    Kupříkladu. Pokud zahrnete do metadistribuce proprietární komponenty (což může být i vanilla jádro), nepřesvědčíte tvůrce 100% svobodných distribucí (jako gNewSense), aby se k vám přidali. A takových rozhodnutí byste musel učinit mnoho, chcete-li jednotnou platformu. Čili nakonec byste stejně skončil s tím, že vaše jednotná platforma bude stát vedle desítek (či stovek) distribucí, které se k vám nepřidaly. A to i za předpokladu, že by prvotní nadšení a vůli se k vám přidat vyjádřili všichni, což je také poněkud nereálná představa.

  • 25. 5. 2009 0:19

    M. Prýmek
    -- zrovna u Debianu a Ubuntu by se mi vaše unifikace bug trackingu velmi líbila.

    Ten BT, to je jenom takovy vrcholek ledovce. Hlavne mi jde o to, aby se distribuce netvarily, ze "něco dodávají", když vlastně jenom vezmou výrobek, přelepí etiketu a přinejlepším něco maličko dosolí :) Nevidím důvod mít 350 různých "výrobků", které jsou v podstatě stejné, jenom mají jiné etikety a mírné dosolení :)

    -- Zkuste navrhnout metadistribuci pro Gentoo a Mandrivu.

    No ale ten princip je pořád stejný. Je tam prostě vanilla verze samby-a.b.c + nějaké patche. (A to ještě podotýkám, že ty patche se budou týkat jen větších distribucí, ty menší nic výrazně patchovat nebudou)

    -- Metadistribuce (obsahující sloučené větve a odlišnosti _všech_ distribucí) rozhodně nebude KISS.

    A proč ne? Prostě systém portů jako třeba macports + nějaký nástroje na správu patchsetů a jejich vzájemných nekompatibilit. Nic víc. Především by ta metadistribuce neříkala vůbec nic o tom, jaký má být umístění souborů a jak mají vypadat konfiguráky - to se přece určuje právě těmi patchi.

    -- Tímhle ale neřešíte jednotnost prostředí pro programátory proprietárního softwaru. Tím řešíte pouze možnost ukázat na odlišnosti mezi distribucemi.

    Jak se to vezme. Myslím, že existuje spoustu lidí, kteří používají distribuci X kvůli tomu, že jim tam jede něco konkrétního, co chtějí. V metadistribuci by mohli bez problémů kombinovat různé balíčky z různých distribucí.

    Taky by bylo jednodušší vymyslet nějaký jednoduchý společný základ. - a to jsou první kroky k rozumné standardizaci a sjednocování.

    Představte si třeba, že se vám líbí grafika Gnome v Ubuntu, ale zároveň byste chtěl program, který je podporován jen na RHEL. Dnes to jde jedině tak, že začnete laborovat nad tím, jak v Ubuntu změnit ty věci, které onen program vyžaduje (a typicky to budou věci, které BFU vůbec nezajímají, čili klidně by je změnil, kdyby jednoduše mohl).

    No a u toho programu by bylo napsáno: vyžaduje glibc, libalcohol a libvomit s patchsetem RHEL X.Y. Tak je nainstalujete a dál používáte s radostí svůj Ubuntu vyladěný Gnome i tuhle aplikaci, která by prostě jinak byla jen pro RHEL.

    -- Čili, abyste dosáhl svého cíle, musíte vytvořit nějaký orgán, který bude o všech těchto záležitostech rozhodovat

    Myslím, že ne. Chtělo by to jen opravdu dobře vymyšlený systém těch patchsetů. Představoval bych si to jako něco jako "jmenný prostor" - prostě ve svém patchsetu si můžou vydavatelé "distribucí" dělat naprosto co chtějí - a je jenom na nich, jestli tam budou
    zasívat zbytečnou nekompatibilitu nebo ne. U programů, které spolu přímo nesouvisí, pak můžou být v jedné instalaci patchsety různé.

    -- nepřesvědčíte tvůrce 100% svobodných distribucí (jako gNewSense), aby se k vám přidali.

    To je jejich problém :)

    -----------------------------------

    Rád bych ještě dodal, že všechno, co píšu, si v podstatě z fleku vymýšlím. Nemám to promyšlené. Jen připadne, že konečný důvod nekompatibility je v podstatě ptákovina - prostě jenom pár patchů nad vanilla softwarem :)
  • 26. 5. 2009 15:10

    Shadow (neregistrovaný)

    Přijde mi, že se asi neshodneme v rozdílech mezi distribucemi. Vy je vidíte jako zanedbatelné, já je považuji za významené. Ostatně, čistě z technického hlediska, nejde jenom o použité komponenty a jejich verze, ale i volby kompilátoru, cílovou architekturu, optimalizace, linkování, apod. Pak tu máme samozřejmě samotný systém správy distribuce, startovací skripty, systém konfigurace, správu softwaru, atd. Čili, já to skutečně nevidím tak jednoduše jako vy. Z toho samozřejmě vychází i moje názory o (ne)proveditelnosti této myšlenky, které prezentuji výše.


    -- Rád bych ještě dodal, že všechno, co píšu, si v podstatě z fleku vymýšlím. Nemám to promyšlené. --

    Proto jsem chtěl, abyste zkusil navrhnout metadistribuci pro Gentoo a Mandrivu. Dokud to alespoň řádně nepromyslíte, popřípadě dokud se o nějaký základ této metadistribuce nepokusíte, budeme se bavit pouze v teoretické rovině.


    Řekl jsem to jednou a řeknu to znovu. Váš nápad je velmi zajímavý, moc se mi líbí, a i když si myslím, že to nemůže v praxi vyjít, v tomto případě bych byl velmi rád, kdyby mě praxe přesvědčila o tom, jak jsem se ve svých úvahách mýlil. Jenomže do praxe se to musí nejprve někdo pokusit uvést…


    P.S. Jsem rád, že na Rootu upravili diskuse, ale je tu v tom teď pěkný bordel. HTML tu pořádně nefunguje, takže se se omlouvám za divně vypadající příspěvek.

  • 25. 5. 2009 22:15

    phi (neregistrovaný)
    "Tato hypotéza však nebere v úvahu jeden podstatný faktor - vývojáře a jejich motivaci. Považuji za nereálné předpokládat, že kdybyste třeba zrušil Gentoo, napochodují všichni jeho vývojáři k vaší ideální distribuci."

    jj, lidi strašně rádi vymýšlejí nové, kulatější kolo... mne nevyjímaje :D
  • 20. 5. 2009 10:33

    qpal (neregistrovaný)
    Nasilne slouceni distribuci do jedne je IMHO nesmysl.
    Soucasny stav je takovy, ze je nekolik velkych distribuci (Ubuntu, Suse, RedHat) a spousta malych. To vyhovuje tvurcum velkych, kteri na nich maji byznys a hlidaji si jejich "core" funkcionalitu (Ubuntu napr. jednoduchost, Suse nastroje jako YAST a RedHat virtualizaci?), tvurci malych maji svuj svet, kde si delaji co chteji a jediny kdo place jsou novi uzivatele, kteri nevedi co maji stahnout a nemuzou si dopredu vytisknout manual jak co naklikat. Rad bych podotkl, ze pokud instalaci a nastaveni provedu za uzivatele, nemaji problem jej pouzivat (za 2 roky jsem k jejich spokojenosti zmigroval pres 10 uzivatelu). Na druhou stranu je jasne, ze prave tady je "uzke hrdlo" vetsiho rozsireni a IMHO zde dela Ubuntu nejvetsi praci. LINUX TOTIZ NEPOTREBUJE JEDINOU DISTRIBUCI, ALE NEJSILNEJSI DISTRIBUCI, SE KTEROU BUDOU OSTATNI VYROBCI PRODUKOVAT KOMPATIBILNI SW A KTERA BUDE DOBRE PRIJATELNA PRO VELKE MNOZSTVI UZIVATELU. Pokud se tato distribuce stane de facto standardem a bude dodrzovat a pomahat navrhovat skutecne standardy, nebudou mit ostatni distribuce problem. PRO VETSI ROZSIRENI NENI POTREBA OSTATNI DISTRIBUCE RUSIT NEBO SLUCOVAT, ALE VYTVORENI VYRAZNE SILNEJSI DISTRIBUCE, KTERA SE STANE "DE FACTO" STANDARDEM MUZE BYT VYHODNE. To je podle me role Ubuntu.
  • 20. 5. 2009 12:41

    . (neregistrovaný)
    + 1 Presne tak. Pokud se vytvori vyslovene distribuce pro BFU, ale bude porad stabilni, bude mit i navaznost na ostatni distra, tak duch opensource a linuxu jako takoveho se da ozelet. Samozrejme ze ne uplne, precejenom to uz by to pak nemusela byt ani linuxova distribuce :) Ale rozhodne se nebranit proprietarnim ovladacum apod. Precejenom BFU vazne nezajima, jestli si muze precist zdrojaky (coz je trochu na skodu, ale co s tim nadelame :) ... vychova strednich skol to tak nastavila). Ale Ubuntu svoji roli zvlada velmi dobre. Velmi snadno pouzitelna, siroka zakladna, lehka dostupnost a instalace programu (getdeb.net, .deb balicky) a "pouziva to hodne lidi okolo mne" :) Cili pokud nekoho konvertuju smerem k GNU/Linuxu, je Ubuntu tim prvnim, co nasazuji a kupodivu, ono to funguje a uzivatel je naprosto spokojeny :) Ted jeste odnaucit lidi posilat .doc a .docx, vysvetlit jim proc jim to .exe ze stahuj.cz na linuxu nejde spustit atd. a hned bude lip :) Ale chtit pouze 1 distribuci, 1 balickovaci system, 1 graficky prostredi atd. je blbost!!!
  • 22. 5. 2009 20:35

    qpal (neregistrovaný)
    omlouvam se, melo to byt pouze vyzdvizeni casti textu a psal jsem to za spechu..
  • 20. 5. 2009 17:33

    pedro (neregistrovaný)
    Fuj! Je roli distribuce upravit SW (poskytnout instalacni skrity) tak, abych ho mohl z repozitaru jednoduse nainstalovat. A funguje to. Tak co resite??? Chcete stahovat z nejake "slunecnice-linux.cz" nebo co? Ja instaluji software prikazem v terminalu, je to mnohem lepsi. Jestli se Ubuntu se vsemi svymi problemy stane standardem, tak ja asi prejdu na konkurencni system.
  • 20. 5. 2009 20:43

    Vin (neregistrovaný)
    Takhle nainstaluješ software, který znáš. Když ale vyhledáváš nějaký software, tak stejně musíš prolézt nějaké katalogy s hodnocením, screenshoty, recenze... Mimochodem, tohle v linuxu už vlastně je, v Ubuntu Add/Remove, v openSUSE software search (prohledává obojí repozitáře podle klíčových slov), na webu linuxappfinder.com, rpm.pbone.net, getdeb.net...
  • 20. 5. 2009 21:09

    anonymní
    občas je "slunecnice" lepšia ako repozitáre. Ja teda používam na sťahovanie freeware iné servery, ale tam nájdem lepší popis aplikácie, dostatok screenshotov, často aj hodnotenie redakcie a hodnotenie užívateľov, počet stiahnutí a p. V takom Synapticu sa orientuje ťažšie, takže musím najprv zháňať informácie (a je ich menej ako pre Win softvér) a potom sa vrátiť do svojho správcu balíčkov, vyhľadať tam ten program (občas sa balíček volá inak ako program), potom sa zamyslieť nad tými tristo ďalšími balíčkami, ktoré musia byť nainštalované alebo odinštalované, prípadne zistím, že pre moje distro je k dispozícii len nejaká archaická verzia, alebo žiada...
  • 20. 5. 2009 22:10

    pedro (neregistrovaný)
    Chapu a v podstate souhlasim. Tohle by meli mit ruzni graficti spravci baliku mnohem lepe vychytane, kratke popisky casto nestaci. Jinak na domovske strance programu byva informaci dost, ale uznavam, ze je to nepohodlne.
  • 21. 5. 2009 11:28

    anonymní
    V ubuntu/debianu by mel byt nejaky rozsireny popis vcetne screenshotu. Vetsina balicku ma prikladne popsane co to je, k cemu to je a kde to ma domovskou stranku. Podobny popis mi chybi prave u vetsiny komercniho SW.
  • 22. 5. 2009 20:39

    qpal (neregistrovaný)
    Synaptic v Ubuntu 9.04 krome popisku nabizi i screenshot aplikace, ale jeste jsem nenarazil na aplikaci, kde by ten screenshot skutecne byl. Tak jako tak, podle me je to krok dobrym smerem :-)
  • 22. 5. 2009 20:46

    qpal (neregistrovaný)
    Nevim jestli to ovlivni Vas nazor, ale ja instaluji ubuntu vzdy alternate (vic moznosti nastaveni disku) a apt taky ovladam radsi z radky. Takze my oba asi nejsme Bezni Frantove Uzivatelove, ze? Masovym pouzitim se ale nepredpoklada, ze sprava systemu je "fakt maso", ale ze system muze pouzivat kazdy. Ruku na srdce, prikazova radka neni pro kazdeho, ackoliv pouziti je super jednoduche - pro nas je to feature, pro BFU je to bug :-)
  • 20. 5. 2009 21:34

    Ksl (neregistrovaný)
    "to je hrůza, ten Linux ten je ale roztříštěný, proč se ti pitomci nedohodnou na jedné společné distribuci"
    No moment, a co Debian Stable? :-)
  • 20. 5. 2009 23:44

    Hugo (neregistrovaný)
    +1
    používám Linux přes 10 let a Debian stable mi stále přijde jako nejrozumější varianta. Na server určitě. A desktop se dá obohatit z backports. Spolehlivé, bezpečné a stabilní, na práci 100 % spokojenost.