Ze sítě bootujeme laboratoře s Linuxem již řadu let (tak 5 nebo více). Pokud má server dostatek RAM a stanice alespoň 1GB, tak snížení výkonu není problém. Se sítí však mohou být problémy. První věc, na kterou jsme narazili, byly velké problémy s defaultním nastavenín NFS3 na protokol UDP. Moje interpretace je, že na krátké paketu dotazů na data odpovídal server dlouhými pakety s daty a potřeboval by dostatečnou propustnost směrem na stanice. Server byl na 1GB/s, pak několik VLAN přes CISCO a rozdělovací switche v laborkán na 100MB/s. Předpokládám, že se data na switchích hromadila a ztrácela. Volba TCP problém vyřešila. Veškeré naše stanice jedou z jednoho RO root image a individuální nastavení se zapisuje do RW RAM overlaye.
K našemu setupu jsem měl demonstraci na letošním INSTALLfestu. Na Strahově jsem pro demonstraci zkusil i podobný setup připravit s využitím propůjčeného OpenVZ serveru. Výkonnost ale byla z nějakého důvodu příšerně špatná a čas ani možnosti přístupu k nastavení sítě jsem neměl.
U nás jsme do loňského roku učili VxWorks s Eclipse v laborce se 100MB/s a 256 MB RAM a kromě indexování nápovědy byly stroje rozumně použitelné. Teď již máme všude stroje s dostatkem RAM a 1GB/s síť. Server je stále XEN virtuál na obstarožním Pentium IV. I to časem budeme měnit, ale zpět k individuálním instalacím bych nikdy sám nešel. Teď jeden předmět učíme na jiné katedře, kde se počítače musí přepisovat imagem a v mém názoru mě to ještě utvrzuje.
