Názory k článku Edge od Microsoftu vyjde příští rok i pro Linux: bude někoho zajímat?

Asi je to paradoxní, ale osobně jsem toho názoru, že o to zájem bude. Je celá řada velkých, zejména vládních organizací, kde se Linux používá jako desktop a prohlížeč s magickým slovem "Microsoft" a integrací AD a Azure jim bude připadat atraktivní. Argumenty o tom, že totéž je možné i s Firefoxem nebo Chrom(i)em pomocí addonů X a Y jsou z jejich hlediska naprosto irelevantní.

U VSCode to vidím jinak, to je skutečně vysoce kvalitní produkt a kromě toho je svobodný.

Nick Sekáč Magor: Z pohledu uživatele je to to samé, co Edge, Firefox, Apache HTTPD, linuxové jádro a jakýkoli jiný software. Každý software je licencován, nikoli prodáván – je to princip autorského práva.

Kvalitní opravdu není. Je to jen chytřejší obarvovač syntaxe Sám jsem ho používal asi půl roku. Nepřetržitě něco nefungovalo, resp. plugin se nainstaloval, fungoval a pak přestal. Nepomohlo vůbec nic. Rozhodně to není IDE a ještě k tomu kvalitní.

Odpojení od google čmoudu je docela dobrý nápad. Z bingů nejsem nijak nadšený a považuji ho za PUP, ale google už je dávno za hranou rozumu (schválně neříkám "zdravého"). Věděli jste, že vám za spamování smajlíků na streamu, pokud je to nad limit tolerance "black box" algoritmů, může youtube zablokovat celý google účet?

Takže 10 smajlíků v řadě, a sbohem google dokumenty a pošto.

Odgooglovani dela i Vivaldi a nabizi i predpripravane vyhledavace jako Startpage, DuckDuckGo, Ecosia, Qwant
dale sync ve Vivaldi nebezi pres Google servery, ale sifrovane pres Vivaldi servery...

Obecne je Vivaldi silne zameren na soukromi/nesle­dovani a bezpecnost...

Vzhledem k tomu, že v práci máme vše od Mrkvosoftu (a já s tím stejně nic nezmůžu), tak by se mi to "chredge" na linuxu asi hodilo...

Microsoft si muze dovolit vydat Edge pro linux, protoze v prohlizecich uz nema monopol.

Ale Office pro linux nevyda. Tam ma stale vyraznou prevahu. A bohuzel o kompatibilite mezi Libreoffice, MS Office a treba Google documents si stale jen muzeme nechat zdat, formatovani se stale rozpada (ano, to se casto rozpada i mezi ruznymi verzemi MS Office, a webova verze MS Office je priserna).

MS Office nevydaju kvoli techologickym obmedzeniam a nakladom tym spojenych (vidijat nieco pre desktopovy linux je skutocne pain), nie kvoli tomu, ze by nechceli, ale pravdepodobne naklady na vyvoja audrzbu by boli vyssie ako zisky.

A kedze nie sme v komunizme...

Vzhledem k tomu jak sebejistě o tom mluvíte, tak mi prosím vysvětlete, jaký je přesně technologický rozdíl mezi portací Microsoft Office na macOS (Cocoa) a portací na Linux (např. GTK)?

Pokud je šance, že to Microsoftu přinese více peněz na předplatném Office365[*], tak to na Linux portují bez mrknutí oka.

* - A pro část lidí je to atraktivní volba už jen kvůli tomu, aby všechny věci nebyly jen u United, ale část z nich byly i u Yamashity.

Mac dává poměrně stabilní vývojové prostředí. V Linuxu nevíte, co na systému potkáte, nebo to budete muset zabalit "s sebou" do instalace. Tím se z Linuxu stanou Windows (ne, že by se to už nedělo).

Myslím, že hlavní překážkou je pro Microsoft kooperativita. Na Windows i Macu nasdílíte kde co jedním kliknutím. Na Linuxu se uživatel skoro ani nevyzná, co je kořen disku, co domovský adresář a co plocha.

Myslím, že tím bodem nebude jen čistý zisk z MSO na Linuxu, ale i moment, kdy lidé budou masivněji využívat pro svoje data OneDrive. Pak z části odpadne ohled na usabilitu v rámci různých desktopových prostředí na Linuxu. Prostě vše bude vyladěno do ekosystému Office-OneDrive.

Jak to tedy dělá LibreOffice, že bez problémů GUI funguje? Stáhnu balík z libreoffice.org (deb, rpm), nainstaluji a mám aktuální verzi.

@Miroslav Silhavy
Na Linuxu se uživatel skoro ani nevyzná, co je kořen disku, co domovský adresář a co plocha.

jaky ze je ten zmatecny rozdil pro uzivatele mezi:
c:\users\uzivatel
c:\users\uziva­tel\Plocha

a
/home/uzivatel
/home/uzivatel/Plocha

chapu ze opice bude mit problem pochopit ze v GNU/Linuxu je koren / kterej muze obsahovat v pripojene jine disky v sobe (coz muze i Windows na NTFS), nebo ze misto D:, E: jsou vymena zarizeni v /media/uzivatel/ne­jakejmeno, ale clovek s IQ nad 50, kteremu to 1x nekdo rekne (stejne jako mu v minulosti nekdo 1x rekl ze USBFlash se ve Windows pripoji jako dalsi "pismenko") s tim problem nema...

Když už má MS na Linuxu i SQL Server, tak je imho Office na Linuxu jen otázkou času, i kdyby výhradně pro konkrétní jmenované distribuce (jako je ten SQL Server).

Lenze operacny system Linux nejestvuje, su to desiatky vzdajomne nekompatibilnych systmov, ktore nenesu kompatibilitu ani vramci jednotlivych (verzii) distribucii, tam zacina byt problem nie len z dependency hell (system X ma kniznicu vo verzii XY, system Y ju ma vo verzii ZZ, system Z pouziva nieco uplne ineho), ale aj z roznou filozofiou GUI a to nehovorim ani o pouzivateloch co sa nevedia zhodnut na nicom (napriklad systemd vs init).

A akonahle tie zavislosti zbalite k sebe, tak sa na vas znesie hnev komunity, ze prznite linuxovu filozofiu a nemoznite si aktualizovat kliznice sepatarne.

Ak spravite verziu pre Ubuntu, tak sa zacnu ozivat ludia z Debianom, aka j pre Debian, tak vas zacnu heitovat ludia z Manjara,... ale je to neuverilny efort a vydlicky v codebase kvoli velmi malemu poctu pouzivatelov.

Ja sa uz dvano necudujem, ze sa na Linux neoplati robit ani malwer.

@oss
Lenze operacny system Linux nejestvuje[...]

ne, neexistuje, Linux je totiz jadro, operacni system je GNU/Linux

"dependency hell" je strasak neznalejch od prezaujatejch, uzivatel pokud chce:
1. aktualni programy a knihovny => pouzije rolovaci distro
2. stabilni system vcetne nemenejch verzi => pouzije verzovane distro
2b. chce li nejakou program v novejsi verzi => pouzije ppa/komunitni/tes­tning repositar

casto svurce udela balicek pro Ubuntu protoze ho pouziva a pro jine distra je to na balickovacich toho distra (nebo jeho komunitniho repositare), nekdy dela balicky pro ruzna distra protoze si udela jednou skript kterej mu to nasledne vzdy automaticky vse zabali, nebo muze sahnout po Snap ci Flatpak kterej si uzivatel nahodi na jakemkoliv rozsirenejsim distru...

Ondro, zcela souhlasím, jenom si myslím, že primární v tomto rozhodování není pro MS otázka výdělečnosti. Spíš jde podle mne o to, že s Officem na Linuxu by pro mnoho lidí zmizel poslední důvod, proč mít ještě Windows.

Windows 10 byly (po omezenou dobu) pro všechny zadarmo. Mám z Microsoftu už delší pocit, že Windows je pro ně pouze platforma, která je důležitá pro ostatní služby/produkty.

Ostatně, když se podíváš na výsledovku (https://www.microsoft.com/en-us/Investor/earnings/FY-2019-Q4/press-release-webcast), tak sice tam nejsou uvedena u jednotlivých produktů absolutní čísla, ale dají se dopočítat dle růstu:

* Office Commercial revenue increased $891 million or 14% (6.3 miliardy USD)
* Office Consumer revenue increased $57 million or 6% (necelá miliarda USD)

vs

* Windows revenue increased $368 million or 7% (cca 5,3 miliard USD)

vs

* Server products and cloud services revenue, including GitHub, increased $1.7 billion or 22%, driven by Azure. (cca 7,7 miliard USD)

A když se podíváš na celý odstavec o Windows, tak je myslím poměrně jasné, že Microsoft ví, že je lepší soustředit síly jinam (Office, Cloud a komerční zákazníci[*]):

Windows revenue increased $368 million or 7%, driven by growth in Windows OEM and Windows Commercial, offset in part by a decrease in patent licensing. Windows OEM revenue increased 9%. Windows OEM Pro revenue increased 18%, ahead of the commercial PC market, driven by healthy Windows 10 demand, strong momentum in advance of Windows 7 end of support, and increased inventory levels. Windows OEM non-Pro revenue declined 8%, below the consumer PC market, driven by continued pressure in the entry level category. Windows Commercial revenue increased 13%, driven by an increase of multi-year agreements that carry higher in-quarter revenue recognition.

* - kde se bavíme o úrovni, kde je implementován DC, nikoli "dostali jsme licenci na Windows s HW".

To: oss - MS Office byl portován na desktop Apple a v testech byl dokonce svižnější a stabilnější než pod Windows. Bylo někdy před 15 roky. Tím chci říci, že by neměl být problém generovat na jiný systém.

Přemýšlím, jestli to, že zprávičku o vydání Edge pro Linux předcházela zprávy o vydání Defenderu pro Linux, je jen náhoda nebo kauzalita :-).

Každopádně minimálně z hlediska vývoje webu bude fajn, že půjde testovat webovky v Edge přímo pod Linuxem...

To, že MS upustil od vlastního vývoje Exploreru/Edge považuji za špatnou zprávu a to i když MS produkty nemusím. Vytrácí se nám tím diverzita. Když měl MS v prohlížečích (skoro) monopol, tak všichni vývojáři nadávali a teď jásají, že za chvíli bude mít (skoro) monopol Google?

V dominanci Internet Exploreru a Chromia je velký rozdíl: to druhé je otevřený svobodný projekt, do kterého společně přispívají všichni tvůrci prohlížečů. Nebastlí si doma každý své jádro, které je nekompatibilní, má své vlastní divné chyby a chová se v mnoha situacích různě. To je princip svobodného software: nedělejme každý jednu svoji divnou a odlišnou verzi, ale spolupracujme na jedné dobré.

Microsoft byl vždycky za tohle kritizován: dělá si věci sám a schválně jinak, aby držel svůj monopol. Proto je chvályhodné, že se přidává ke společnému svobodnému projektu, na kterém bude pracovat víc firem najednou a napumpují do vývoje peníze. Jak na tom můžeme jako uživatelé prodělat?

Tak já bych s tou chválou s dovolením ještě nějakých 10, 15 let počkal...

Nevím, zda bych Internet Explorer nebo Edge v jejich současném stavu nazýval diverzitou. Podle mne diverzita znamená, že mám na výběr několik srovnatelně dobrých řešení. To ale neplatí pro Edge a už vůbec ne pro Internet Explorer – ty jsou oproti ostatním prohlížečům výrazně horší. Edge je proti IE velký skok kupředu, ale ostatní prohlížeče pořád nedohnal.

Proč nikdo nepoužije engine firefoxu? Podle benchmarků je rychlejší.

odkaz na zminovane benche?

co jsem koukal na bench (duben 19), tak tam tehdejsi edge zalozene na chromium mely v benchich celkem navrch (teda krom toho benche od Mozilly)

https://www.stevebtech.com/2019/04/22/browser-benchmark-chromium-based-edge-vs-edge-chrome-firefox/

v některých javascriptových benchmarcích je rychlejší chrome, ve vykreslování firefox. Rychlost vykreslování a kompilace je rozhodující pro rychlost načtení. Rychlost dlouho běžících skriptů je nepodstatná.

S tou rychlostí je to hodně případ od případu.

Hlavní důvod ale bude, že od khtml dál se jádro snažilo být embedovatelné a tohle u gecka neplatilo.

Možná nejde o rychlost, ale o licenci... MPL v MIT (BSD)?

Můj názor je, že tohle je teprve start. Po vydání Edge na Chromiu uplyne nějaká doba nutná k vyladění a najednou Microsoft oznámí, že některé jeho produkty (servery) nepůjdou spravovat krz jiný prohlížeč než nový Edge. Takže uživatelé budou tam kde před tím - budou muset používat jeden prohlížeč pro firemní použití a jiný pro internet, protože přidané fičury jiných prohlížečů na Edge nebudou. Microsoft na tom vydělá - jádro prohlížeče mu bude spravovat open source komunita a oni jej občas převezmou. Vývoj Microsoftu bude udržovat pouze posílání bonzáckých dat o uživateli a kompatibilitu s Microsoftem , zatímco jádro občas (tedy patrně pozdě) převezmou od OS komunity. Ale možná maluju čerta na zeď a Microsoft se z ničeho nic změní z pomalu / pozdě / nikdy neopravujícího chyby na svižného a přívětivého poskytovatele kvalitního prohlížeče. Uvidíme.

kdyz pominu tu omacku okolo, tak to muze byt zajimavy tah otevrit vnitrnosti edge do komunity.

Microsoft mal Internet Explorer 4 a 5 pre niektore unixy.

Přestože jsou první reakce spíše posměšné, jedno je jisté: Microsoft se změnil.

To je myšlenkový kotrmelec. Oni desítky let proti něčemu bojují, nechají si stokrát ujet vlak, každý se jim kvůli tomu už jen směje, tak tedy udělají nezbytný krok kvůli přežití a adoptují jádro jiného prohlížeče. No, a máme z toho, že se firma změnila...

Ano, změna to je. Faktem však zůstává, že Microsoft je především továrna na prachy a žádný dobročinný spolek. Takže i za touto změnou je nějaký dobře propočítaný finanční zisk. Akorát my jej zatím nevidíme. Já bych se moc neradoval.

Tato konstrukce mi nějak nesedí.
Microsoft je komerční firma. To sedí.
Její produkty však musí někdo kupovat - a ten "někdo" zjevně vidí v tom nákupu smysl.

Pokud tedy ten platící v tom smysl vidí, co na tom vidíte Vy špatného?

Měl jsem na mysli, že teď sice můžeme jásat nebo si pochvalovat, jak jde MS vstříc komunitě, ale jak známe MS, bude za tím snaha vynucovat uživatelům svůj prohlížeč, který bude jako jediný fungovat se svým jiným produktem. Zatím mi nic nevadí. Jenže MS sbírá a monetizuje data o svých uživatelích a tím vzniká zlo: vynucené používání a tím předávání informací o sobě, aniž bych měl jinou volbu (opět pouze při práci s jinymi MS produkty). A jsme zase tam, kde byl roky Explorer - nekompatibilní, zabugovaný a děravý. Jen to jádro má MS zadarmo. Takže je to, podle mě, velmi chytrý tah a snaha o paskvilení norem automaticky použitím Chrome jádra nemusí nutně končit.

12. 11. 2019, 21:38 editováno autorem komentáře

ten platici ma minimalni volbu koupe PC/NB bez Windows, s tvoji uvahou prijd az nejakou dobu bude veskerej PC Compatible HW dostupnej v krame i bez Windows, aby kupujici opravdu mohl ukazat zda vidi smysl v koupe spolecne s Windows ...

Ale tady se bavíme o Edge na Linuxu, a jestli má či nemá ekonomický význam pro Microsoft, a jestli je to špatně.

Mimo to, cenu Windows už dávno nemá smysl řešit, průměrný pracující na ně vydělá za 2 dny v kolbence a slouží celou životnost počítače. Srovnejte s cenou plné nádrže auta, nebo s tím co lidi prokouří či prochlastají. To už je takový folklor brečet nad tím "co vše by mohlo být lepší a levnější", řešili bychom to i kdyby Windows stály čtvrtinu.

pokud MS ruznymi figly udrzi miru nasranosti uzivatelu na rozumne mire, tak ti uzivatele windows neopusti.
a jak udrzet tu miru na rozumne urovni je treba prave otevirani se vyvovajurm/svetu a nebo integrovani open source nastroju. ja jsem byl kolem roku 2007 linuxak a windows bych si nedal na stroj ani na mucidlech.
ted mam v praci windows 10, kdyz chci neco zbuildit s gcc tak pouziju mingw, nebo cygwin a jedu na windows, proste mirny pokrok v mezich zakona.

Problém Microsoftu už dávno neni v nestabilnom SW, ano v patentovom trollingu, ani v ideológii.

Problém Microsoftu je neistota. Microsoft zrušil veľa potenciónálne zaujímavých projektov. Zrušili Xenix (kedysi to bol najpredávanejší Unix) a predali ho SCO. Zrušili Silverlight... zrušili formát XPS... zrušili môj obľúbený databázový manager obrázkov IViewMedia Pro (pár rokov na to ako ho kúpili) pochovali vlastný Java Compiler (Visual J++) zrušili tablet Courier.

Velmi pokroćilý a prevratný GUI toolkit WPF už pomali zomiera tiež.

Ale čo ma najviac mrzí bol mobilný Windows. Microsoft ešte v 90tych rokoch dominoval Embedded zariadeniam so svojim real time OS Windows CE. Bol to OS pre Handled PC (podobné tým od Psionu) a Embedded sféru. Vpodstate ten trh patril celý im.

Z neho vychádzal veľmi úspešný OS: Poket PC ktorý na začiatku milénia konkuroval podstatne jednoduchšiemu Palm OS.

Z Windows CE vychádzal aj Windows Mobile 2003 od roku 2000 do roku 2009 dominoval trhu smartphonov.

No potom prišiel iPhone a MS sa vykašľal na power userov ktorí tie mobily vlastnili a začal kopírovať Apple. a prišiel so zbrusu novým systémom Windows Phone ktorý mal konkurovať iOS mal to byť os pre jednoduchších ľudí, namiesto stylusu sa malo prstom po displeji. Nebol to zlý systém bol hardwarovo nenáročný a narozdiel od ostatných systémov som sa nikdy nestretol so sekaním (ten mobil s windows mal tuším 1 GB a bol podstatne plynulejší ako moj terajší Samsung S10 s 8GB ram) všetko bolo krásne animované (GUI bežalo na inom vlákne ako aplikácia).

No potom prišiel MS a ceklé to znova prekopal a uviedol Windows Phone 10 ktorý bol nekompatibilný s tým predtým. Okrem toho pre WP10 sa nepísali appky v .NET ale vo WinRT. Potom opať prišli s novou platformou...

Že bolo málo aplikácií? Zo začioatku ich bolo dosť ale ako mohli vývojári pre taký systém niečo vyvýjať?

Tiež kúpili úspešnú firmu NOKIA ktorej sa darilo 30 rokov a aj tú zrušili.

Predstavte si že ste firma ktorá na podobných technológiách postavý svoj Business a potom MS a povie že ten projekt negeneruje miliardové zisky (ale len miliónové) tak ho zo dňa na deň zrušia.

No dá na takú firmu spoľahnúť?

Windows Phone [...] narozdiel od ostatných systémov som sa nikdy nestretol so sekaním (ten mobil s windows mal tuším 1 GB a bol podstatne plynulejší ako moj terajší Samsung S10 s 8GB ram

ehm, mel ten WindowsPhone multitasking? ne ;-) aneb aktivuj si v DevOpts na te S10 aby se veskere aktivity po opusteni killnuli a bude to plynulejsi (resp. asi by stacilo aby si nemel nainstalovane a bezici v pozadi hromady nepotrebnejch aplikaci/sluzeb, coz je ale prave ta vlastnost co v WindowsPhone si nemel :-)

ale furt znacka je znacka a normalni lidi se te zeptaji na windows.
tak jako hipsteri a mladeznici kupuji/chteji apple, tak franta je zvykly na windows.

Petre, ty fakt veris, ze se Microsoft zmenil? Ze se korporat jak krava muze nekdy vubec zmenit? A neni to spis jen tak, ze - jak se nekde zminuje pan J. Silhavy - se nas snazi jen (pre)vychovat. Podobnym zpusobem jak rimani kdysi porevychovavali v davne minulosti barbary? Jen proste zmenily strategii. Ze zarytych nepratel, kteri Linux prohlasovali za rakovinu, kterou se jim nepodarilo vymitit, se stali az podezrele pritulnou matka Terezou, sipajici drobky, za ktere jim mladsi .... hmmm ... zhyckane generace nadsene tleskaji. Jak dlouho pak bude trvat nez bude mit M$ Opensource scenu zase pevne pod palcem, a bez zavislosti na jejich produktech si ani neskrtnem?

13. 11. 2019, 01:17 editováno autorem komentáře

No a? Je to svobodna volba, takze pokud nekdo na takovou hru pristoupi, lidi prestanou vyvijet a vyvoj nechaji na MS, muzou nadavat jen sobe. Aspon uvidime, jestli je opensource komunita ve vetsine odolna vuci lakadlu "flakat se a konzumovat"

Ja si myslim, ze neni. Pokud MS vezme pod kridla nekterou z majo distribuci, nastartuje jeji masivni podporu (office + solidni podpora, standardizace dokumentace) stane se z ni takova masina, ze to az pekne nebude. Projekty ktere nekdo tvrdou rukou vede jsou proste dlouhodobe uspesnejsi nez projekty typu "az se mi bude chtit tak mozna udelam"

Par kriklounu, kteri si zustanou v rohu kompilovat to svoje to fakt nezachrani ani neovlivni, stejne jako to nedokazali doted.

[nocturne.op]

>> Par kriklounu, kteri si zustanou v rohu kompilovat to svoje to fakt nezachrani ani neovlivni, stejne jako to nedokazali doted.

To se seredne pletete. Par "kriklounu" (- jak to nazivate, ja bych tyto lidi tytuloval rozhodne jinak) zacalo cele opensouce. A rozhodne zasadne zmenily svet.

Svet meni ten, kdo neco dela, bez ohledu na to pod jakou hlavickou. Rozhodne ne ten, kdo bude hulakat ze distribuci od XXX, podporovanou YYY nebo rozenou ZZZ bude zatvrzele odmitat pro nic za nic. To bude proste dycky jen fanatik. Na tyhle lidi byla poznamka mirena.

Jinak cim vic o tom premyslim, tim vic se mi idea linuxu pod taktovkou poradneho korporatu zamlouva, predevsim na desktop. Jestli si MS uvedomil, ze prechodem pod opensource nic neztraci, mozna mame nabehnuto na uplne novou dobu. Me osobne v soucasne dobe chybi k ochote pouzivat linuxovy desktop jenom poradny mailovy klient, propojitelny s MS Exchange. A on jednou bude :-)

Klient existuje s webovým rozhraním (pro office365). Používal jsem jej pod Xubuntu několik let a nebyl problém. Teď jsem musel přejít na Windows 10 s nativním klientem a zjistil jsem, že komunita co vyvíjí a udržuje Linux (jádro i aplikace) udělala obrovský kus práce. Je to asi na flame (což nechci), ale jsem na prášky z neustálé nutnosti klikat ve Windows. Např. pro změnu hlasitosti myší musíte nejdřív kliknout na repráček v taskaru a pak tepreve zatočit kolečkem. V Xfce stačí jen najet myší na repráček a zatočit kolečkem. Je to detail, ale takových otravných detailů je ve Windows mraky. (Třeba chybějící fokus v určitých situacích u file manageru atd.) Výsledek je, že mám dojem, že se uklikám. Nesmyslně velké prodlevy při připojení USB Flash disku, absurdity s instalací "ovladačů" pro USB flash disk, kdy Windows hlásí že instalují ovladače, ale já disk už dávno můžu používat atd.) Neříkám, že Linux / Xfce je dokonalý/é, ale Windows už (pro mne) na Linux s XFce prostě nemá. (Jistě jsou i jiné desktopy, nemám s nimi zkušenost.)
Mě se na Linuxu líbí, že ať jakýkoliv korporát udělá co chce, podstatu Linuxu neovlivní. Klidně ať si MS dělá svůj Linux. To už tady také bylo (např. Corel). Dokud však nepřinese nějakou killer fičuru, bude stále na výběr. Já kvůli bonzáckému posílání dat Microsoftu prostě nevěřím, takže si budu vybírat jinou distribuci. Myslím, že Microsoft pochopil, že mu v operačních systémech pro desktop ujíždí vlak a chce si pojistit vlastní pozici. Zatím žije z historie (existence důležitých aplikací pouze pro Windows). Je však jisté že vidí dále než my a ví co dělá. Tak uvidíme.

2019.11.14
Několik poznámek k situaci, nebo-li pohled dlouhodobého uživatele PC.

Jistěže vím, že je možné požádat někoho znalejšího o radu a nebo pomoc a nemusí to být vždy zadarmo.
Zkusil jsem to u jednoho profesionála celkem tři krát a neměl zájem.
Ani v případě, že to zaplatím.
Šlo o nastavení ArchLinuxu, aby dělal to, co potřebuji, například aby četl diskety.
Mám totiž mnoho archivních disket a proto musím používat dva stroje, kde to lze číst. A neříkejte mi nic o zastaralosti -sám mám nad 70, jsem tedy zastaralý již sám, abych to trochu zlehčil.

Druhý případ byl, že přenos z Win do Linuxu je podmíněn spojením skrze Lan doma, což ale vyžaduje systém Samba
A i v tomto nastal neskutečný nesmyslný problém se záznamy na HDD, pod W98 - kdy vrtochy vypadaly jako soubory s nulovou délkou a datem 1970 pro všechny postižené soubory a hlavně složky.
Později jsem "objevil" že to závisí na tom, kdy a jak daná složka byla založena, do té pak vidět bylo a kopie byl také oboustranně přenosné. Téměř vždy šlo o textové soubory. kodem UTF-8.
Ovšem v systému Schedule = windows bylo nadále neskutečným vrtochem, kdy stroje paličatě nabízely smazat staré věci = Americká logika zničit záznamy nad 3 měsíce staré.
Tento týden jsem ovšem pod W98SE otevíral nějaké texty a najednou šlo hodit záznam z roku 1998 +2001+ 2004 a scheduler přešel na toto datum bez obtíží a čtení bylo zcela OK
Druhý pokus stejný, ale třetí zase naskočil na letošní datum a krokovat po měsících je opruz. U mne jde spíše o zábavnou cestu do minulé doby, kdy jsem firemní chyby ve výrobě nazýval "Jerevan 1....159" například. A ono to platí dodnes. Kdo to neumí dělat to povětšinou chce řídit a draho zaplatit. tehdy měl onen "mezičlen" plat o 10kkč vyšší, nežli já, co to musel sestavovat.

Hle, jak vypadají zkušenosti docela jinak, že ?
Ale to je vlastně pouze úvod k věci.
Ovšem váhám, zdali pokračovat a jak.
Dodnes si hraji se svým řemeslem, elektronika mne baví a živila mne celý život. Takže si troufám prohlásit, že neplkám neznalcovy tragedie. Programovat ovšem neumím, jak doznávám. Ovšem opravit chybu se mi několikrát podařilo i tak. Basic, pascal.
Co je mi na vývoji po roku 2015 asi tak proti mysli nejvíc ?
Není téměř už vůbec žádná možnost diskusí, neb jsem byl již několikráte kárán lidmi o x let mladšími, a dostával dokonce rady, abych nemluvil jen o sobě ! A jak se tedy mám vlastně sdílet ?
Asi mlčením, že ?
Ty prokleté pixličky se šolíchacím displejem gumují lidem mozky a to zcela viditelně.

Nechápu.

Proč by měl mít třebas někdo zájem rozbíhat někomu disketovku?

Proč disketovku ? Nu protože jich mám hodně.
A taky proto, abych mohl pracovat třeba off line na dvoře, nebo taky proto, že třeba emulace DOS programů na DPS byla a je nejstabilnější zase pod DOS, občas i W98
a konečně i proto, že profesionál není ten, co mi nechce naslouchat a vidí skryté obtíže dopředu.
Prostě nemám problém používat 6 typů editorů, včetně T602, nebo dalších několik programů pro čtení EEPRO, a pro dalších mnoho podobných případů.
Hele, je mi 70 let a první digi jsem postavil, když mi bylo 16 let a dodnes to dovedu zprovoznit.
Asi mám jiné rozměry, než se zdá.

co s disketovkou si rozebihal? pokud fyzicky je pripojena na floppy radic a nemas ji v biosu zakazanou, tak je zarizeni dostupne v /dev/fd0 (resp. fdX pokud jich je vice), mozna je potreba zavest modul floppy, nevim nezkousel sem cist floppy uz hoodne dlouho, ale chapu ze muzes mit tu potrebu...
https://wiki.archlinux.org/index.php/Floppy_disks#Mount

dalsi vec je ze sis(?) zvolil ArchLinux, ten je spise pro pokrocile uzivatele, kdyby si zvolil Ubuntu LTS(resp. ja bych doporucil Xubuntu coz je s Xfce prostredim, ktere by ti (i me) mohlo vyhovovat nejvice protoze je to desitky let proste klasickej desktop), tak podpora HW by byla v podstate totozna (nepocitam ze v ArchLinux je vzdy nejdnovejsi jadro a v *buntu se meni pomaleji, u LTS vzdy s vydadim >=X.Y.2), ale spousta veci je tam pripravenejsi, funguje rovnou bez potreby neco nastavovat a zaroven najdes dost navodu i hodne lidi co pomuzou, protoze (asi narozdil od Arch) chapou ze to pouzivaji i lidi co nevi co a jak ani nevedi co "googlit" aby nasli reseni...

Já chápu, že ty máš nějakou motivaci. Co nechápu je, proč si myslíš, že by někdo měl mít, byť třebas za peníze, dělat pro tebe.

> Není téměř už vůbec žádná možnost diskusí, neb jsem byl již několikráte kárán lidmi o x let mladšími, a dostával dokonce rady, abych nemluvil jen o sobě ! A jak se tedy mám vlastně sdílet ?
> Asi mlčením, že ?

Tak začal bych tím, že nebudete spamovat nesouvisející diskuze. Vaše diskuzní příspěvky zjevně nesouvisí s článkem, na diskuzi je tady https://forum.root.cz.

> Ty prokleté pixličky se šolíchacím displejem gumují lidem mozky a to zcela viditelně.

Jistě, plodná diskuze vždy začíná tím, že urazíte protistranu!

S dovolením maličký dodatek - poslední verze ArchLinuxu paličatě odmítá přidat proces "Samba"
A o existenci povelu "mount" ty diskety nejsou, a ani druhá cesta s jiným postupem nikam nevedla. Abych tedy uvedl, že jsme se snažili
Methoděj

A s omluvou ještě jeden poznatek --o tom plácání reklam i na věci, co jsem již před půlrokem ! hledal. Proč Linux žere reklamy a zaplácne mi 1/3 obrazovky kravinami, co se nedají odmazat, skrýt, a ani žádné killery a bloky editací nejsou účinné ?

Upřesnění k mým již třem poznámkám, jakkoliv vypadají trochu vedle základní diskuse.
Předpokládám, že každý OS musí být schopen pracovat s BIOS em , tudíž detekovat HW možnosti
ArchLinux mne nadchl už jen tím, že rozpoznal dílčí HW a sám se přizpůsobil i tomu, že tam našel SCSI HDD skrze kartu Adaptec , která to spojovala. Toto uměly i jiné systémy, to ano, jenže za cenu jistých vrtošivých odchylek.
Jenže páni programátoři ArchLinuxu se najednou rozhodli, že něco z toho prostě nepotřebují a ani nenechali k tomu cestu, což už jaksi nechápu.
Proto jsem se nakonec trochu "upsal" o tom, jak to vidí uživatel, který to opravdu potřebuje .
Je mi jedno, že Windows u mne skončily na W2000P, což mi jaksi stačí na mnoho let.
Spíše mne popuzuje snaha přeplácat textové editory a procesory, kdejakou blbostí, například kreslení do Wordu. Nebo toho, proč Excell jede i na Linuxu, ale s vedlejším efektem, že neposlechne při povelu tisknout světleji- nevím, jestli to někdo taky tak vidí, ale mne to rozčiluje.
Když byl program v DOSu, schopný nejen kreslit, ale i dělat jako Word, tak šlapal na Atari 1040FM a ten zase četl i floppy z IBM, což opačně nešlo. U Atari ano, u IMB ne ? jo a ten SW se vešel na jedinou 3,5 FD a ještě tam bylo místo --prostě není pokrok, když je mašina 650x rychlejší a nedovede tak prosté věci- o tom je totiž ten "vývoj"

nevim jak u AtariST ale Amiga mela format diskety odlisnej od IBM-PC, nejen SW pristup, ale i HW... tzn. mohl sem na Amize cist jeji 880kB diskety, mohl sem cist i 720kB IBM-PC diskety (s aktivovanym systemovym ovladacem crossdos pro to urcenym), ale nemohl sem cist Amiga diskety v IBM-PC a to ani kdyz tu(IBM-PC) mechaniku bych pripojil k Amize, resp. u nekterych IBM-PC floppy sla udelat HW uprava aby dokazala cist Amiga diskety, obracene to ale proste neslo i kvuli radici v IBM-PC...

nevim co konkretne ArchLinux odebral za podporu, ale obecne, mohlo jit o zmenu v Linux jadre, kterej ArchLinux proste prebira (a to skoro okamzite, narozdil od ne-rolovacich dister), mohlo jit o zmenu v userspace (SW), obecneji obecne - je potreba si uvedomit ze na tom pracuji lidi co si polozi otazku "ma jeste po XY letech cenu podporovat tohle, nebo mam radeji svuj cas venovat odladeni neceho novejsiho-pouzivaneho", tim ze jde o opensource ale mas v podstate vzdy moznost udelat (nebo zaplatit nekoho co udela) backportovani neceho co uz bylo vyrazeno a/nebo pridani neceho co ani nebylo, nerikam ze je to snadne, ale ze ta moznost je...