Ale prosím Vás, proč všichni pořád mažete 17 vět od slova "adolf" vpravo? Protoře když tak čtu příspěvky, přijde mi že akci tohoto typu používáte pořád.
Já na dokumenty používám Word, a zpravidla to funguje tak že jej zapnu, napíšu obsah a jedu. Občas, jednou dvakrát za celý den odsadím odstavec a napíšu mezi něj další a pak to celé pomocí stylů zformátuji. Prakticky 8 hodin píši text, z toho 15 minut přehazuji slovosled a 15 minut dělám styl. Ale potřebu mazání 17 vět od slova "adolf" jsem nikdy neměl.
Zkuste mi, prosím, přiblížit činnost, při které to potřebujete....
PS: PAN spisovatel Isaac Assimov napsal ve své autobiografii, že nepotřebuje textový editor; že mu stačí psací stroj či papír a tužka a píše..... mám tak trochu pocit, že zaměňujete tvorbu za nástroj. Potřebuji vyvrtat díru do zdi. Potřebuji ovšem mimo vrtačky taky sádru (co když ji vyvrtám jinde), pravítko, metr, tužku, lékárničku (co když se potřebuji ošetřit), brusku, hever, pračku, žehličku, myčku a auto.
Mate naprostou pravdu v tom, ze pri psani odstavcoveho textu se tyto ficurky prilis nevyuziji a nez slozite pocitat, kolikaty znak jsem od kyzene pozice, je lepsi na to misto dojet jinym operatorem nebo kliknout mysi.
Ale ja - a myslim ze nejsem sam - se v praxi hodne setkavam s ruznymi texty ulozenymi do nejake pevnejsi struktury. Typicky jsou to soubory CSV, programy, HTML/XML/dalsi ML :-), LaTeX, konfiguracni soubory ruzneho razeni (.rc, .cfg, .ini) apod. V takovych souborech se vyskytuji casti, na ktere se prave pomoci onech poctu opakovani a dalsich operatoru da velmi pekne skakat. A soucasne se jedna o soubory zpracovavatelne prave textovym editorem a ne textovym procesorem, mezi nez patri Word, OpenOffice.org atd.
Jedna se proste o zcela jine kategorie programu, i kdyz se priznam, ze svuj nejdelsi text (pres 400 stran A4 vel. pisma 10) jsem natukal prave ve Vimu.
Já ViM používám prakticky výhradně k programování (aplikace, skripty) - ale já touhle činností trávím 80-90 % času strávené u počítače, takže je pro mě ViM velice důležitý nástroj. Pro psaní úředních dopisů a ostatních neprogramátorských věcí používám OpenOffice nebo nějaký primitivní textový editor.
Lze. Predstav si, ze nekderi lide jsou tak dementni, ze si nedokazi zpameti zapamatovat prilis mnoho klavesovych zkratek. No a vim kombinuje v prikazu pohyb a akci, takze staci zapamatovat si n pohybu a m akci na m*n operaci, cimz se tento problem vyrazne omezuje a dobrodini rychleho ovladani z klavesnice si mohou uzit i takovi dementi, jako treba ja.
Navic nevyzaduje drzet najednou ctrl + alt + shift + Meta + pismenko a tudiz se da pouzivat i po ssh z nejakeho PDA s debilni klavesnici.
Posledni, nikoliv vsak nevyznamna, vyhoda je ta, ze na nauceni zakladu ovladani staci chvile (vicemene staci vim, ktery umi sipky, esc, i, :q!, :wq a uz to umi vic, nez notepad) a pak se clovek muze zlepsovat v tom, co potrebuje/pouziva casto.