Trochu mě překvapilo tvrzení že sw raid-1 ma poloviční rychlost zapisu nez samostatny disk. Myslel jsem že dnes v době SATA a nvme jde zapisovat na disky paralelně.
Nemám žádné zkušenosti s Gausianem. Ale výkon, případně rozdíl může být velmi závislý na konkrétním hardware a workloadu.
Osobně mám RAID řadiče na systémový mirror spíš jako věc zjednodušení bootování, správy a zvýšení spolehlivosti při kritických situacích. Zjednodušení je jasné - nemusí se řešit synchronizace EFI oddílů po aktualizacích, předstírat, že mdraid oddíl je FAT32, řešit správné záznamy pro bootování v EFI vars.
U té spolehlivosti jde o to, že člověk pouze doufá, že UEFI firmware správně přeskočí, když nastane chyba na prvním disku atp. Těch druhů chyb disku může být celá řada a je tam spousta situací, kdy to při pokusech o čtení nebo zápis na nahnilý disk může selhat (např. systemd-boot / gummiboot standardně při každém startu mění random-seed v souboru na EFI oddílu).
HW řadič (nebo i nějaký polo HW RAID, jako Intel VROC/VMD) tohle řeší, protože když dojde k problému se zařízením, tak ho prostě od té doby úplně vyloučí ze všech následných operací.
Stran toho výkonu je to u mdraid mirroru obecně tak, že čtení se víceméně rozkládá na oba disky (čte bloky cik-cak jako při RAID0) a zápis je pak výkonově zhruba podle pomalejšího z těch dvou disku (lepší to být nemůže).
V HW raidu je základní princip mirroru stejný a platí i tahle obecná charakteristika, ale vstupuje do hry navíc dedikovaná cache, pokud je přítomná a v režimu writeback (většinou automaticky s baterkou/supercapem nebo vynucená, pokud to stojí za risk).
V případě, že systém vynutí stabilní zápis/pošle příkaz blok. zařízení, aby flushnul cache, tak to RAID řadič s writeback cache odbaví ještě předtím, než to zapíše do obou disků.
Podobně se pak chovají i lepší serverové SSD s PLP (power loss protection) - také většinou implementují okamžité potvrzení do systému, i když je to jen v jeho cache a teprve se to bude zapisovat do NAND pamětí (protože díky PLP dokáže garantovat že se cache dopíše i po výpadku napájení).
Nicméně ty interní cache na PLP SSD jsou v porovnání s HW RAID řadiči relativně malé (většina DRAM uvnitř je použitá na FTL mapu a jen malá část na data), ale i to může být někdy poznat.
Čímž se dostávám konečně k workloadu. Za normální situace, pokud aplikace používá klasické bufferované zápisy, spousty latencí "zahladí" page cache v systému. Potvrzené krátké zápisy až do hardware jsou pak víceméně jen operace s žurnálem.
Nicméně to se může zásadně změnit, pokud soubory otevře s příznakem O_DIRECT, O_SYNC nebo často sama flushuje přes fsync().
Takže u toho prvního typu přístupu je mdraid i s běžnými disky víceméně stejný jako dedikovaný RAID řadič. U toho druhého (což bývají typicky třeba databáze, virtuální disky atp.) se může projevit jak do jisté míry jak PLP, tak pak writeback cache na HW RAID řadiči.
Ale mluvím obecně z nasbíraných zkušeností, neznám přesný workload ani ostatní okolnosti u vás.