Názory k článku Elektronika pro Linux aneb admin s páječkou v ruce
-
Clock (neregistrovaný)
Ze zkusenosti s mou pistolovou pajeckou (125W) pokud se bude postupovat podle navodu, smycka se prehreje driv nez se staci teplo rozvest ke vzdalenejsimu konci pajeneho spoje. Kalafuna zuhelni a vytvori uhelnatou strusku. Dalsi spoj uz s tim nepujde pajet.
Doporucuji nasledujici postup: tlacitko pajky pojmout jako pulsne sirkovou regulaci teploty. Pokud cin zacina tuhnout, tlacitko stiskneme. Pokud roztal, pustime. K tomu pridame neco citu a inteligence.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Pajet se clovek nenauci za pet minut. Ja jsem dvema pistolovymi pajeckami (75W a 100W) zapajel ocelovou matici M6 dovnitr mosazne prechodky 3/4" → 1/2" a do ni medenou trubicku s s vnejsim prumerem 6mm. a taky uz jsem se 75W odporovou pajkou na okapy hrabal v pocitaci … clovek dela s tim, co zrovna ma po ruce.
Myslim, ze lepsi nez navod jak to delat, je navod jak se to naucit: Vezmete tenky medeny drat (zvonkovy, dratek z UTP kabelu, apod) a zkuste ho pocinovat – tak aby byl pokryty rovnomernou tenkou vrstvickou cinu. Pak zkuste dva takove pripajet k sobe. Pak je zkuste roztrhnout. Chce to vic kalafuny, ocistene draty, spravnou teplotu a nehnout s tim, kdyz to tuhne.
Novou smycku je treba nejdriv pokalafunovat a pocinovat.
Jakykoliv osmirglovany povrch se paji mnohem lepe, nez neosmirglovany (vyjimkou je – vetsinou – cinovany).
-
a (neregistrovaný)
Doplneni – to on/off na pajecce muze zpusobovat problemy u nekterych polovodicovych soucastek (impulsni proudove spicky), proto se doporucuje on/off pajecky delat mimo pajene soucastky. Ale cele pajeni si musi kazdy natrenovat praxi, ten pocit, kdy „to chodi“ za to urcite stoji :-)
-
Souhlasim. Neni vubec problem pistolovou pajeckou 100W pajet CMOS obvody. Jeste se mi nepodarilo zadny odprasknout. Vetsina ma na vstupech ochranne diody a pokud se pajecka zapina ne primo u soucastky, tak neni problem. SMD se take paji vcelku bez problemu. Hodi se smycka z tenciho dratu. Pajecka na fotce vypada priserne. Je videt ze jeji uzivatel ji prehriva. Takhle presne to vypadat nema! Pri pajeni pouzivam trubickovy cin SN63PB37 z Kovohuti Pribram. Dela krasne leskle spoje. Pokud se pouzivaji spoje a soucastky s nezoxidovanymi vyvody, tak nepotrebuji ani kalafunu a staci ta, co je uvnitr cinu. Nejlepe jsem se naucil pajet s trafackou po te, co jsem zacal pracovat s mikropajeckou. Neni potreba na trafacku nabirat cin a namacet hrot do kalafuny. Staci zafixovat soucastky, jednou rukou vzit do ruky pajecku, do druhe ruky trubickovy cin, zapnout pajecku, priblizit se ke spoji soucasne s cinem a bleskove spoj zapajet. Nekdy jsou potreba 3 az 4 ruce, ale clovek si uz nejak poradi ;-) Chce to delat rychle a spoj neprehrivat, vice nez je potreba. Pripadne je nutno regulovat teplotu cvakanim vypinace pajecky, jak popisuje Clock, ale to delam tak automaticky, ze si to ani neuvedomuji. Mikropajecka je skvela, ale na velke plochy, konektory a treba kondenzatory v motherboardu ma vetsinou nedostatecny vykon. Tam prijde vhod trafacka. Pokud trafacka moc nehreje, je to obvykle spatnym kontaktem smycky s nastavci. Nastavce staci pod smyckou jen ocistit treba hadrikem s lihem, ale v zadnem pripade NEBROUSIT! Pak by se znicila ochranna povrchova vrsta. To stejne plati o hrotech na mikropajecku. Ty staci ocistit rozehrate hadrikem.
-
mrazík (neregistrovaný)
Proč? Fungují i při nulovém napájecím napětí – tedy je lépe při pájení napájecí přívody zkratovat, ale v praxi je to zbytečné. Ty diody udrží stejně jen určitý impuls, při větším náboji odejdou. A takovýto malý náboj nestačí nabít kondenzátory v napájecí části na tak velké napětí, aby to mohlo škodit.
-
merlin111 (neregistrovaný)
Dioda ti bude fungovat vždycky, dokud ji nezničíš. Uvážim-li vliv napětí indukovaného vlivem nažhavení pájecí smyčky na běžně dostupné číslicové obvody pak,
- Je velmi velká šance(99,9 %), že se nestane nic.
- menší šance že můžeš vzniklým proudem zničit ty diody, ale napájení obvodu tě vykryje přepětí. T. j. logika přežije. Obvod žije nebo žije s vadným vstupem dál.
- velmi malá šance že obvod to nepřežije.
Body 2 a 3 argumentují hlavně neelektrikáři a lobby firem vyrábějící antistatické pomůcky.
Prakticky roztavaný cín, teče a také zároveň vodí, t.j. můžeš celkem snadno zkratovat obvod a tím ho také zničit, (TTL velmi snadno, ?-MOS technologie jsou odolnější)
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Tahle trafopajecka pajela tu 3/4" mosaznou redukci. Dva vodni chladice na cpu z medene trubku prumeru 35mm a plechu, plechovy drzak PDA do auta, ocelove matky na zinkovany plech … ta toho zazila uz hodne. Druha uz vubec nema tu plastovou spojku mezi vyvody a misto ni je tam pasek mocovina+skelne vlakno omotany dratem :-).
Pri pajenii doporucuji spise vice kalafuny … hlavne pri pajeni SMD chipu (ale to nedelam trafopajkou).
-
Clock (neregistrovaný)
Kalisek od piva me vzdycky sral, protoze se kraj ocinoval a pajka primrzavala. navic byl maly.
Z me zkusenosti muzu doporucit kamenne (mramorove?) slanky z IKEA, v papirovem kartonu je jedna bila druha cerna, jsou tezke, maji velky objem a pajkou se neprotavi.
Taky misto kalafuny muzu doporucit smulu nadloubanou primo ze stromu. Na rozdil od kalafuny obsahuje tekavou slozku, ktera trochu zpomaluje prehrati a cini celou tu vec blemtavejsi. Zda se mi, ze se to kvuli tomu nejak lip roztejka. Rozhodne to lip voni. Zatvrdly brouky a kusy kury z toho vyndejte, nesel by vam v tom miste propichnout povrch kalafuny pajkou.
Jak kalafunu do kalisku dat: troubu nastavime na 150 degC (pamatuju si to spravne?) kalafunu nasypeme do kalisku a vlozime do trouby na delsi dobu.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Pryskyrici jsem nikdy nezkousel. Ale kalafuna je nejaka prirodni pryskyrice (mozna nejak precistena).
Driv jsem pouzival kostku kalafuny (cca 10×5×5cm) pohozenou na stole, dneska pouzivam vicka od okurkovych flasek (jak je videt na fotce). Tavil jsem to v plechovce od fazoli na varici. Zapne se varic, nasype kalafuna … a kdyz je to tekute, tak se to vypne, sunda z varice a naleva.
Ty slanky vypadaji docela prakticky …
-
krakonoš (neregistrovaný)
Než tavit, tak raději rozpustit v acetonu, nalít do vhodné nádobky a aceton nechat odpařit. Tavením se kalafuna znehodnocuje, zato roztok kalafuny v acetonu je vynikající pro nalakování vyleptaných destiček plošných spojů. Vrstva tohoto ,,laku" chrání měď proti oxidaci a usnadňuje pájení a to velmi podstatně. Rovněž je dobré takto upravenou destičku kompletně pocínovat, měď neoxiduje a vlasové trhliny se spolehlivě přemostí.
-
čuně ošklivý (neregistrovaný)
no pokud vím tak ten vnitřek trubičkového cínu není vyplněn kalafunou , nýbrž tavidlem alá eumethol (eumethol to neni – je to nějakej jinej syntetickej sajrajt)
krakonoš : no a kalafunu bych rozpouštěl v lihu (ačkoli v acetonu se asi dá rozpustit taky…vámi zmíněný kalafunový lak na ochranu plošných spoju používám též na bázi lihu..) protože z acetonu když vám tam zůstanou zbytky (téměř stoprocentně vám tam zůstanou) tak při pájení vám zahřátím zbytky zuhelnatí a znečistí kalafunu…a když budete šikovný a budete kalafunu (pryskiřici) rozehřívat rovnoměrně a nepřepálíte ji tak se nic neznehodnocuje.
-
krakonoš (neregistrovaný)
Ono je to, bohužel, přesně naopak! Svinstvo v kalafuně nechává právě denaturovaný líh. Nevím, jak to vypadá s lihem dnes, ale v 70. letech minulého století nechával líh v kalafuně svinstvo. Pokud se lihovým roztokem kalafuny něco natřelo, zbyl po usušení bílý zákal. Aceton rozpouští kalafunu rychleji, než líh a hlavně nehrozí ,,znečištění" vodou, která se s lihem mísí, zatímco s acetonem ne. A rozpustit drcenou kalafunu v acetonu je mnohem rychlejší a bezpečnější, než ji tavit. Kalafuna a pryskyřice je v podstatě jedno a totéž, rozdíl je jen v tom, že kalafuna je čistší a narazit na strom, konkrétně na borovici, ronící pryskyřici se hned tak nepovede.
-
xyz (neregistrovaný)
A víš, kolik to dnes stojí? Taky jsem používal (kulatou či hranatou) krabičku s kostkou kalafuny uloženou v plsti, ale to stála nějakých 2.50 Kčs. (Z názvu jednotky měny je vidět, že je to dávno.) :-) Kolik stojí dnes se podívejte sami na svoji zodpovědnost, nechci mít někoho na svědomí, kdo by si to tady přečetl a praštilo by to s ním.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Budu nad tim uvazovat:-). Zatim jsem nemel cas ho ani nabootovat, takze nechci nic slibovat, ale predpokladam, ze v tom nebude zadny problem. Hezke je, ze v sobe ma rovnou i USB.
Ale chci zacit tim nejjednodussim (soucastky za 20 kc) a pokracovat procesorem, ktery se nemusi objednavat ze zahranici …
-
doubler (neregistrovaný)
Na pistolovou páječku dejte pozor! Pokud se pouštíte do věcí, kde jsou integrované obvody, zejména CMOS, dost pravděpodobně je odpálíte pouhým cvaknutím vypínače pájky v jejich blízkosti. Dovolil bych si tvrdit, že pokud chcete letovat něco citlivějšího, než obyčejný bipolární tranzistor, je to velké riziko. Pistolová páječka je vynález 60. let a byla vynikající na opravy elektronkových televizorů. Dnes jsme ale trošku dál, pokud chcete pájet, pak jedině tzv. mikropájkou s regulací teploty, jejíž hrot lze uzemnit. Cín používejte tenký (cca 0,6 mm nebo tenčí). Pokud bych mohl doporučit, tak páječku Weller a nejít pod 100 Eur, cín Kester.
-
sh (neregistrovaný)
Pro trafopájky existuje věčná pájecí smyčka, s kterou je SMD naprosto v POHODĚ. Tolik nehřeje, ale vydrží (mám již 10let) a je dost přesný.
IO CMOS řeším zásadně paticí. -
juvi (neregistrovaný)
Uz si na to zrovna moc nepamatuji, ale jeden muj byvaly kolega (dej mu panbuh vecnou slavu) pouzival pistolovou pajecku na pajeni kdejakych CMOS. Mel ji upravenou tak, ze okolo spinace mel triak a spinac byl mezi ridici elektrodou a katodou (pokud pamatuji). Na te ridici elektrode byl tedy jeste odpurek. Cele to fungovalo jako naprosto bezproblemovy spinac v nule.
-
risototh (neregistrovaný)
Spinat trafopajkovacku pri prechode napatia nulou je pre transformator najhosi stav. Prave pri prechode sietoveho napatia nulou je di/dt najvacsie a tym padom aj prudovy naraz a tvorba magnetickeho indukcneho toku najvacsia. :) Takze najlepsie by bolo spinat trafopajku v hornej, alebo dolnej uvrati napajacieho napatia…
-
mrazík (neregistrovaný)
To je také jen pověra. To co píšete (přesněji – proud indukčností je největší, když napětí prochází nulou), platí v ustáleném stavu. Při sepnutí vzniká přechodový jev, který je v nule napětí opravdu nejmenší. Problém tedy nevzniká při sepnutí, ale naopak při rozepnutí. Pokus rozpojíme obvod s indukčností ve stavu, kdy jí protéká maximální proud, naindukuje se na ní největší možná napěťová špička. Triac nebo tyristor z principu rozpíná jen pokud jím přestane proud protékat a tedy tyto špičky na něm nevznikají.
-
K> (neregistrovaný)
Zapinat trafopajku co nejdal je zbytecne. Trafopajka neni dobra antena, a tedy elmag pole v blizkosti pajky je minimalni. Smysl ma nedotykat se soucastek, ale jestli ji zapnete milimetr nebo metr vedle, to uz je vam jedno. Mobil polozeny dva metry bokem vyzari vice vykonu do soucastky nez pajka pul milimetru vedle.
-
ivdo (neregistrovaný)
Urcite dobrej nápad zapínat paječku kousek dál. Ale problémy jsou s GaAs mosfety pro vf a pod. Je nebezpečí že se jim výrazně zvětší šum, pokud je budete pájet trafopájkou, vadí jim magnetické pole kolem smyčky. Takže pozor pokud pájíte zesilovače pro antény a podobné věci. Jinak Cmos a Mosfet obvody to přežijí trafopájku bez problémů. Většinou je naopak výhodou, že trafopájkou spoj prohřejete rychleji než odporovou mikropájkou, zmenší se tak nebezpečí poškození součástek, ale pozor naopak na přehřátí.
-
Levnou plynovou páječku lze sehnat už za 300Kč s jedním hrotem a plamenem. Dobrá plynová páječka s piezo zapalováním, regulací a sadou hrotů přijde zhruba na 2000Kč.
S dvojplochým hrotem 1mm se už lze pustit do velmi jemné práce (například oprava špatného kontaktu u Compact Flash slotu nebo pájení USB-mini B SMD kontaktů ve stylu vrabčího hnízda).
Hlavní výhodou plynové páječky je však možnost použít stejnou páječku i jako páječku na horký vzduch. S ním lze bez problémů pájet i součástky 0402. K tomu ovšem nestačí obyčejný cín, ale potřebujete cínovou pastu – směs mikroskopických kuliček cínu se zhruba 10% tavidla. Nanesete na pájené místo, pinzetou přiložíte součástku, horkým vzduchem přetavíte a máte hotovo. Pokud je v okolí něco tepelně citlivého, před pájením to přelepíte kaptonovou páskou.
Plynová páječka sice neodvede práci stejně dobře jako dvě pájecí stanice po 3000 Kč, ale při troše cviku stačí.
A v neposlední řadě, hrot na horký vzduch s deflektorem je ideální na smršťovací bužírky.
Mimochodem, co se týče kalafuny: Připadá mi, že i s levnými tavidly z elektroprodejny se pájí lépe. Hlavně se tak snadno neškvaří.
-
Dnes jsme ale trošku dál, pokud chcete pájet, pak jedině tzv. mikropájkou s regulací teploty, jejíž hrot lze uzemnit.
Jj. Také se tomu divím. Trafopájka mi příjde krapet těžká a neohrabaná. Nehledě na to, by snad už mohly být k sehnání mikropájky, které používájí místo klasických špičatých hrotů microvlnu (ta je silnější, skosená, s malou prohlubní). Skvěle se s tím pájí smd a dá se to bez problémů použít i na klasické součástky. No a pokud má taková pájka i automatickou regulaci teploty, pak je to prostě paráda… :-D
Ale faktem asi bude, že o proti trafopájce je taková výbava trochu cenově míň dostupná… :-(
-
Clock (neregistrovaný)
Weller ma problem ze se s nim clovek nedostane do stisnenych mist. Priklad: mate CPU tesne vedle konektorove listy z kazde strany SMD elektrolyt a potrebujete na nozicky CPU priletovat smaltovany dratek na vyvedeni debugu. Weler se tam ani nedostane – kuzel hrotu se tam fyzicky nevejde. Trafopajka s tencim dratkem se vejde prakticky vsude.
Dalsi problem Weller je ze selhava regulace teploty – teplota je regulovana uvnitr hrotu kde je vam to platne jak mrtvemu zimnik. Vy ji potrebujete na konci hrotu. Vysledek: pajka nepaji pokud ji prilozite k necemu vetsimu. Pridate teplotu abyste kompenzovali, ona se po odlozeni rozehreje na 400 stupnu zoxiduje to kalafuna zuhelnati vytvori se nechytava struskovita krusta co se spatne cisti a pak s tim nejde pajet.
Moje heslo je – regulovany Weller jedine na prihrivani kdyz clovek letuje neco velkeho a trafopajka to neutahne :) Nebo kdyz potrebuje vyletovat SMD odpor a 2 pajky, tak ohrat to z jedne strany trafopajkou a z druhe wellerem.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
A/D prevodnik lze pripojit i na parallel. Navic Atmega8 za 32kc ma 6 A/D prevodniku a pohodlne se pripojuje na seriak.
No a konecne – jediny gameport, ktery mam, je na GUSovi a ten si nechci odpalit :-). Ale jestli o to bude zajem, dostanu se k tomu a budu mit cas si s tim chvili hrat, tak treba vznikne i nejake schema na gameport.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Ja to, to tu chci prezentovat, zapajim dneska asi i ruskou pajkou ze stavebnice radia Junost (kus Cu trubky – nahrejte v kamnech a chvili pajejte). Cloveku, ktery nikdy nepajel bude naprd i pajeci stanice za 10000. Pistolku ma hodne lidi doma a tezko si budou kvuli jednomu pokusu kupovat stanici za 1000kc.
Samozrejme kdo to mysli s elektronikou vazne a chce pajet SMD svaby a podobne, ten si nejakou regulovatelnou pajecku casem stejne koupi … az to nekde zkusi. Ale vydrzel jsem bez ni kdysi 5 let a taky to slo.
Mikropajkou se dost spatne vytahuji soucastky z desek, paji plechy a rezou plasty …
-
xyz (neregistrovaný)
ja jsem si hral s paralelnim portem a diodami, nepajel jsem ale pouzival nepajive pole s dirkama, staci zastrkat dratky, diody LED, odpory cca 470 ohm.
http://www.epanorama.net/…_output.html http://www.codeproject.com/…sppleds.aspx
-
Dan (neregistrovaný)
I kdyz se o tom mozna zminite v dasim dile, zminovany kod se da pouzit primo napriklad v bash scriptu?
Jinak na ovladani paralelniho portu pod linuxem se da pouzit sw ledblink -
Yokotashi (neregistrovaný)
Na paralel pripojim odpor a LEDKu a muzu s ni blikat. Odpor, tranzistor, relatko, dioda a ovladam svetlo v mistnosti. Odpor a tlacitko a v pocitaci vim, zda jsem ho zmackl, ci nikoliv. Zkuste to s USB :-).
Zacneme tim jednodussim a pak prejdeme na procesor Atmega8 a seriovy port. Kdyz se to dpolni chipem FT232 (USB → 2mbit/s serial), je z toho zarizeni na USB. Vlasni USB controller jsem nikdy nestavel, ale uvidime, co cas dovoli, jaky bude zajem a jak budu pripadne uspesny.
-
Mard (neregistrovaný)
Klidně použij nějaký AVR a USB simuluj, chodí to moc dobře. Ušetříš 200 Kč za FT232. To že to pojede jen USB 1.1 při rychlostech aplikací nehraje roli. Sám jsem tomu nevěřil, až jsem si postavil programátor na USB port, který obsahuje jen AtMega8 + asi 5 součástek. Od tédoby využívám USB port poměrně často, je v tom napájení 5V 100 mA, vykecat si můžeš až 500mA, ale takový proudy nepotřebuješ často, snad jen k velkým LED displejům.
-
Ondrada (neregistrovaný)
Na sepnuti relatka se da pouzit hrozne jednoduchy zapojeni na seriovy port, vyuzije se stavovych vodicu (CTS/RTS, DTR/DSR). Princip je takovy, ze na jeden z vodicu se pripoji baze NPN tranzistoru, na zem portu emitor tranzistoru a mezi kolektor a emitor se pripoji relatko (plus napajeci napeti pro nej z nejakeho externiho zdroje), jehoz kontakty napajeci kontaktu se premosti diodou (pro sichr). Cela ta hracka se vleze do 9pin konektoru a funguje to jak ma, stavove vodice lze programove ovladat celkem snadno (v nejjednodussim pripade staci na port poslat libovolna data a rele sepne :-))
-
pet (neregistrovaný)
Některé z těchto portů (všechny na základních deskách někdy od dob prvních Pentií a asi i všechny na PCI kartách) mají i rozšířené režimy a více registrů. Tyto rozšířené režimy se zpravidla musí povolit v BIOSu a je nutné je také softwarově zapnout. Zatím se jimi nebudeme zabývat,…
Bohužel novější printerporty už nemají základní režimy, ale jen ty pozšířené. Dělat s tím něco takového, co člověk chtěl udělat se standardním printerportem, už bohužel nejde ;-( -
Drakor (neregistrovaný)
Mám poměrně novou desku s ati chipsetem 780G (půl roku) a na ní je LPT port. Sice byl jen ve formě pinových špiček, ale stejného zapojení jako na starších deskách, tak jsem jej lehce vyvedl ven pomocí standartní kšandy. Popisované hrátky na tom jdou provádět také. Nedávno se mi povedlo nastavit hodiny procesoru AVR Attiny13 na 32kHz a nešel pak přeprogramovat USB programátorem protože nešlo nastavit pomalejší komunikaci. Vyvedl jsem pár drátů z LPT a pomocí AVRDUDE a jeho zpomalovacích přepínačů pro LPT programátory jsem problém vyřešil.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Ted jsem zkousel pruhledny silikon, ve kterem je funkcni nabijecka LiIONu. Merak meri do 20Mohm, a nenameril nic, ani kdyz byly hroty 0.5mm od sebe. Mozna jsou vodive ty ostatni, ale tenhle ne.
Nevim, co udela pri vyssim napeti, ale ale tam to nebude nic sileneho – jednou jsem s nim vodotesne izoloval spoj, kde bylo asi 5mm od sebe faze a nulak 220V z menice a nijak se to nezahrivalo (megmetem jsem to nemeril – je to v kovove trubce, takze ot toho nema co chytit).
-
PL (neregistrovaný)
Co jsem slysel, tak problem ani neni vlastni objemova vodivost materialu, ale vytvoreni vodive vrstvy na rozhrani DPS/silikon. Z doslechu – obyc epoxyd spolehlive znefunkcnil zalite zarizeni (ktere druhy den letelo na demonstraci do sveta a cilem bylo zvysit jeho odolnost).
Pouzival jsem zavevaci polyuretan a epoxyd od elchemka (ty, co maji oznacene, ze jsou na to urcene) a vse funguje naprosto bez problemu.
-
mhi (neregistrovaný)
Problem s USB je ten, ze vsechny prevodniky na nej delane jsou velmi komplikovane CMOS/apod. obvody, ktere trafopajeckou nenapajite, a navic je odpalite, potrebuji relativne „spoustu“ soucastek okolo, atd. (minimalne par odporu, L, C, R).
Ja osobne bych nikomu nedoporucoval zacinat s USB, protoze tam udela jednu chybu a vec nefunguje – je potreba osciloskop, zkusenosti, atd. Laik nema sanci spoustu chyb odladit, nema zkusenosti. Mozna jedine zacinat s deskou typu Arduino, kde to USB je uz pripravene pomoci FT232RL/RQ/BM.
Napajet 74LSxxx na desku a pripojit centronicsu ci RS232 pres MAX(3)232, to se da udelat i v troube bez pajecky, a jistota funkce je docela vysoka i pro uplneho zacatecnika.
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Na SCSI mi vzdy fungovaly, takze nevidim duvod, proc je nedoporucit. Da se to zariznout ve sveraku.
Samozrezny protikus na parallel jsem nikdy nemel (mam dost pajecich, takze jsem nemel duvod ho kupovat) a ani me nenapadl, takze diky za napad. Nepajecum to usetri dost prace ;-).
Nicmene clockovo varovani bych nebral na lehkou vahu. Kdyz s tim budou problemy, zmente technologii :-). Ale pokud se za to nebude tahat, problemy bych necekal.
-
Napalm Death (neregistrovaný)
Zdravím a rád bych využil tohoto vlákna k tomu, abych se zeptal, jak začít s elektronikou. Rád bych začal se stavbou jednoduchých obvodů, samozřejmě bych rád získal i teoretické znalosti. Mělo by to být zhruba asi na úrovni průmyslovky. Koupil jsem pár učebnic, ale mám z toho trochu v hlavě guláš (např. směr toku proudu versus směr toku záporně nabitých částic atd. atd. Myslím, že mi chybí nějaký řád v samostudiu. Mohl by někdo poradit??? Díkes všem příznivcům Linuxu a dobrého metalu.
-
Clock (neregistrovaný)
Kniha S Baterii a transistorem? Takova ta stavebnice v papirove krabici kde se zastrkuji dratky do perek a postavi se z toho ruzne jednoduche analogove obvody?
Jde asi taky o to co si pod pojmem elektronika predstavujes. Nekteri si pod tim predstavuji blikajici vanocni stromecek, jini krabicky ke kytare, jini programovani nejakeho mikrokontroleru/FPGA, jini vyvoj vysokofrekvencni elektroniky a pitvani se v prevodnich charakteristikach diod a tranzistoru.
Mozna by bylo namiste zeptat se proc chces zacit s elektronikou? Pak si tu odpoved stanovit jako cil a zkus vygooglit, jak se k tomu cili co nejefektivnejc dostat.
-
sssss (neregistrovaný)
v hardware/elektronice jsem taky zacatecnik. zivim se jako programator a software znam jako svoje boty, ale hw ne. a protoze me zacala elektronika zajimat, tak jsem hledal a googlil a na zacatek jsem pripojil diody na paralelni port a blikal. tedka planuju koupit nejaky PIC a zacnu si hrat s mikrokontrolerama.
pro samostudium doporucuju postupne:
http://www.science-ebooks.com/…ctronics.htm http://www.kpsec.freeuk.com/trancirc.htm http://webpages.ursinus.edu/…s/node4.html http://hw.cz/Teorie-a-praxe http://hobby_elec.piclist.com/e_pic6.htm http://www.mstracey.btinternet.co.uk/…/picmain.htm http://www.rentron.com/Myke4.htm
-
Yokotashi (neregistrovaný)
Zacni s timhle serialem … a jestli si neveris, tak s nejakym pentiem 100–500, aby to nebyla skoda, kdyz se ho povede odpalit.
Dodelavat analogove casti k digitalnim vecem, ktere mas plne pod kontrolou z pocitace bude podle me jednodussi, nez zacit jen tak s analogem. Minimalne lze pocitac pouzit jako pomaly logicky analyzator/osciloskop.
-
LordAli (neregistrovaný)
Skvely clanek, jen tak dal. Ale nebylo by spatne, kdyby se to take orientovalo, jak v „necem“ napsat program, kde si interface budu ovladat (abych to nemusel psat do terminalu a mohl si treba pod tlacitko naprogramovat neco – aplikace). Nicmene jako vyvojar si dovolim nekolik poznamek.
- USB dokaze dodat bezne proud do 100 mA. Pokud chce uzivatel vice, musi si o to pozadat. Ve specifikacich se uvadi, ze po specialnim pozadavku muze USB dodat az 0,5A. Co jsem si jeste vsimnul, tak se tento proud meri, aby nedoslo k pretizeni. Nikdy jsem nevidel, ze by USB do neceho dodavalo pres 0,5A natoz 3A. Vzdycky to nad 0,5A zatrhne. Ale nikdy jsem nad 100mA z USB nepotreboval, takze nevim co presne dneska na MB delaji.
- ad prevodniky USB-serial & USB – parallel. Napr. od FTDI se delaji verze 232 – serial a 245 – parallel. Ale obzvlaste 245 ma nevyhodu, ze ma vystup jen datove vodice (resp. 8). Ridici signaly nejsou vyvedeny vubec. Je to jen pro prenos dat bez ridicich signalu, jinak by se s tim daly stavet slusne programatory. Ale takto bohuzel. Stavel jsem i USB programator AVRISP MKII na 8.bitove procesory AVR. http://forum.ubuntu.cz/…16493.0.html (nyni mam debiana a funguje to taky). Je zde pouzit FT245 a programovani je velice rychle. Navic, na dnesnich MB uz seriovy port tezko clovek hleda (jsou, ale velice malo), takze prevodniky jsou uz dneska bezne. Dalsi prevodniky nabizi napr. Texas instruments.
