Vlákno názorů k článku Elektronika pro Linux aneb admin s páječkou v ruce od doubler - Na pistolovou páječku dejte pozor! Pokud se pouštíte...

Na pistolovou páječku dejte pozor! Pokud se pouštíte do věcí, kde jsou integrované obvody, zejména CMOS, dost pravděpodobně je odpálíte pouhým cvaknutím vypínače pájky v jejich blízkosti. Dovolil bych si tvrdit, že pokud chcete letovat něco citlivějšího, než obyčejný bipolární tranzistor, je to velké riziko. Pistolová páječka je vynález 60. let a byla vynikající na opravy elektronkových televizorů. Dnes jsme ale trošku dál, pokud chcete pájet, pak jedině tzv. mikropájkou s regulací teploty, jejíž hrot lze uzemnit. Cín používejte tenký (cca 0,6 mm nebo tenčí). Pokud bych mohl doporučit, tak páječku Weller a nejít pod 100 Eur, cín Kester.

Pistolovou pajeckou se da s trochou zkusenosti a citu bez problemu pajet i SMD, kdyz to nejsou zrovna naky 0201, ale s tim uz se neda bez poradnyho vybaveni pracovat nijak Pro tranzistory a IO do 16 vyvodu s tim neni zadnej vetsi problem

Pro trafopájky existuje věčná pájecí smyčka, s kterou je SMD naprosto v POHODĚ. Tolik nehřeje, ale vydrží (mám již 10let) a je dost přesný.

IO CMOS řeším zásadně paticí.

Bacha na ty věčně smyčky, u strýce jsem viděl nějakou, která se rozpálila do červena, to se fakt k pájení nehodí.

Uz si na to zrovna moc nepamatuji, ale jeden muj byvaly kolega (dej mu panbuh vecnou slavu) pouzival pistolovou pajecku na pajeni kdejakych CMOS. Mel ji upravenou tak, ze okolo spinace mel triak a spinac byl mezi ridici elektrodou a katodou (pokud pamatuji). Na te ridici elektrode byl tedy jeste odpurek. Cele to fungovalo jako naprosto bezproblemovy spinac v nule.

Spinat trafopajkovacku pri prechode napatia nulou je pre transformator najhosi stav. Prave pri prechode sietoveho napatia nulou je di/dt najvacsie a tym padom aj prudovy naraz a tvorba magnetickeho indukcneho toku najvacsia. :) Takze najlepsie by bolo spinat trafopajku v hornej, alebo dolnej uvrati napajacieho napatia…

To je také jen pověra. To co píšete (přesněji – proud indukčností je největší, když napětí prochází nulou), platí v ustáleném stavu. Při sepnutí vzniká přechodový jev, který je v nule napětí opravdu nejmenší. Problém tedy nevzniká při sepnutí, ale naopak při rozepnutí. Pokus rozpojíme obvod s indukčností ve stavu, kdy jí protéká maximální proud, naindukuje se na ní největší možná napěťová špička. Triac nebo tyristor z principu rozpíná jen pokud jím přestane proud protékat a tedy tyto špičky na něm nevznikají.

Problemem je silny elektromagneticky pole, ktery se narazove vytvori pri stisknuti knofliku. Pokud je to mozny, je urcite dobrej napad zapinat pajku kousek dal od citlivejsich soucastek a pak se teprve priblizit.

Přesně tak to dělám já – cvaknutí (on i off) co nejdál od citlivých součástek. Výměna kondenzátorů na základních deskách (doteď asi 20 opravených PC) bez jediného problému. SMD jsem řešil tenčí smyčkou. Dřív odešla, ale přesnost v pohodě.

Zapinat trafopajku co nejdal je zbytecne. Trafopajka neni dobra antena, a tedy elmag pole v blizkosti pajky je minimalni. Smysl ma nedotykat se soucastek, ale jestli ji zapnete milimetr nebo metr vedle, to uz je vam jedno. Mobil polozeny dva metry bokem vyzari vice vykonu do soucastky nez pajka pul milimetru vedle.

Urcite dobrej nápad zapínat paječku kousek dál. Ale problémy jsou s GaAs mosfety pro vf a pod. Je nebezpečí že se jim výrazně zvětší šum, pokud je budete pájet trafopájkou, vadí jim magnetické pole kolem smyčky. Takže pozor pokud pájíte zesilovače pro antény a podobné věci. Jinak Cmos a Mosfet obvody to přežijí trafopájku bez problémů. Většinou je naopak výhodou, že trafopájkou spoj prohřejete rychleji než odporovou mikropájkou, zmenší se tak nebezpečí poškození součástek, ale pozor naopak na přehřátí.

A co plynova pajecka?

Kdyz je nouze, tak se da plynovou pajet 1206 smd na staflich v podhledu. Ale je problem s regulaci teploty, nestabilnim vykonem, je treba davat pozor na horky vzduch a tak. A plynova pajecka stoji celkem stejne jako levnejsi stanice s giditalnim zobrazenim teploty.

Jen bych poznamenal, ze levnou plynovou pajecku kolega kdysi koupil, takovou tu s pajeci hlavou na uzke stopce, a byla naprosto nepouzitelna…

Weller je fajn, ale cena je celkem prehnana. Pokud se clovek pajenim zivi, tak asi neni moc co resit, jinak bych spis sel po rozumne cene.

Hrot pistolove pajecky se da taky uzemnit. Ocko pod sroubek, do nej zarazit a proletovat kovovou zdirku na mikrobananek. Sroubovaci Mikrobananek bez krytu na drat a krokodylek co se pricvakne na zem.

Weller ma problem ze se s nim clovek nedostane do stisnenych mist. Priklad: mate CPU tesne vedle konektorove listy z kazde strany SMD elektrolyt a potrebujete na nozicky CPU priletovat smaltovany dratek na vyvedeni debugu. Weler se tam ani nedostane – kuzel hrotu se tam fyzicky nevejde. Trafopajka s tencim dratkem se vejde prakticky vsude.

Dalsi problem Weller je ze selhava regulace teploty – teplota je regulovana uvnitr hrotu kde je vam to platne jak mrtvemu zimnik. Vy ji potrebujete na konci hrotu. Vysledek: pajka nepaji pokud ji prilozite k necemu vetsimu. Pridate teplotu abyste kompenzovali, ona se po odlozeni rozehreje na 400 stupnu zoxiduje to kalafuna zuhelnati vytvori se nechytava struskovita krusta co se spatne cisti a pak s tim nejde pajet.

Moje heslo je – regulovany Weller jedine na prihrivani kdyz clovek letuje neco velkeho a trafopajka to neutahne :) Nebo kdyz potrebuje vyletovat SMD odpor a 2 pajky, tak ohrat to z jedne strany trafopajkou a z druhe wellerem.