Kam ukládat soubory
ZX Spectrum je u nás spojeno s dobou rozpuku IT, kdy nebyla nouze o různé nápady a řešení, zejména pokud to bylo levné a dostupné. Spolu s domácí výrobou joysticků a tlačítek reset („gumák“ reset neměl) patřilo mezi první vylepšení domácí počítačové sestavy také urychlení práce s nahrávkami programů, tj. „zturbení“ rychlosti ukládání dat na kazetu.
Zručnější uživatelé to spojili s instalací náhradní paměti ROM, která turbo-nahrávky při LOAD a SAVE podporovala a dokonce stejně jako kopírovací programy dokázala kazeťák řídit, hlavně po ukončení nahrávky běh magnetofonové pásky zastavit. Krátkou dobu patřily mezi úložná profi-zařízení různé „wafa-drajvy“ a oficiální sinklérovské, ne příliš spolehlivé mikrodrajvy. Dnes se na ně lze dívat spíše jako na poloprofesionální, podobně jako na ryze tuzemské řešení: nahrazení kazeťáku videomagnetofonem.
Používání disket na Spektráči plně zlidovělo až v druhé polovině devadesátých let, po příchodu jednotek Didaktik 40 a 80. Do té doby bylo „diskaření“ výsadou elitních skupin uživatelů, spojené s užíváním vybraného aplikačního softwaru nebo s CP/M. Někteří dosáhli na nákup a dovoz drahého západního železa (Disciple, Opus Discovery), ti šikovní si floppy řadič sami postavili (nejčastěji repliky Betadisku). Disketovky byly drahé periferie a na prostém ZX Spectru měly základní parametry i menší kapacitu (DD). Lepším (dnes bychom řekli „smart“) řešením bylo doplnění diskového řadiče o urychlovací obvod Z80-DMA. Ale to snad u spektráčů uměl pouze interface MB-02, předchůdce dnešního MB03+.
Po disketovkách je dodnes pociťována silná nostalgie a mimo jiné také proto lze všechny tyhle starožitnosti připojit i k eLeMeNtu ZX. Stejně jako kazeťák, s připomenutím si až pět minut trvajícího pískavého příposlechu, než se váš oblíbený program do počítače nahraje. Jinak ovšem eZX patří už do doby, kdy datové úložiště není třeba ani tvrdě formátovat. Pevný disk byl masám uživatelů ZX Spectra dlouho nedosažitelný, dokud nepřišlo slavné divIDE. Právě jeho nástupce je v eZX zabudován, model divSD, který umožňuje používat dvě úložní jednotky současně. Dva sloty jsou typickým znakem „nadupaného“ retro počítače, jinak by se spíše jednalo o herní stroj.
Původní kombinace FDD0+FDD1 či FDD+HDD v sestavě eZX představují dva sloty pro karty SD, oba dva jak ve standardní, tak miniaturní velikosti. Jistě nejsem sám, komu se do rukou nehodí ani původní velikost SD karty, natož ta microSD, ta je přímo náchylná zapadnout do klávesnice a pak z ní nejde vyklepat. Tudíž preferuji elementí USB-link s programem SERCP (Serial Copy) a posílám soubory z PC přímo na kartu bez jejího vytahování ze slotu. Rychlost rozhraní UART v eZX lze vybrat z 24 hodnot (maximálně 11520000), běžná provozní rychlost je 3456000 Bd.
Operační „diskový“ systém v eZX, populární u majitelů divIDE a upravený na míru eZX, divSD i Z80-DMA, se jmenuje esxDOS. Kromě toho, že v esxDOSu máme přímý přístup k SD kartě pomocí běžných příkazů LOAD, SAVE a CAT (DIR), umí esxDOS pracovat se spoustou emulátorových formátů, běžných na PC (zejména TAP, SNA, Z80, TRD, SCL).
esxDOS má daleko k dokonalosti, například mu chybí pokročilejší příkazy v BASICu a ani nepodporuje práci s dlouhými názvy (LFN). To zajišťuje až doplněk, který se jmenuje LFN Browser. Nicméně schopností pracovat s FAT16 a FAT32 a moderním souborem služeb (POSIXové API) a snadnou obsluhou ve strojovém kódu Z80 i v programovacím jazyce C systém esxDOS k rodině eZX jistě patří. Osobně se však domnívám, že nejvíce uživatelů esxDOS láká tím, že současně dovoluje pracovat také „postaru“ a ukládat do souborů TAP jako na magnetofonovou pásku.
U populárního LFN Browseru se na chvíli zastavme. Už jen z toho důvodu, že je s esxDOSem spustitelný na většině div-zařízení (divIDE, divMMC, divCF, divSD), připojitelných snad k jakémukoliv typu a klonu ZX Spectra. LFNB je švýcarský nůž pro zacházení se soubory na SD a CF kartách. Je moderní nadstavbou diskového systému pro ty, kteří se nechtějí učit ovládání nového DOSu a touží si jen připomenout, jak snadno a rychle spustit programy a hry mládí.
Vedle spouštění programů jej však lze použít taky ke každodennímu úklidu, přesunu, přejmenování a kopírování souborů. LFNB má jako doplněk dvouokenní souborový správce.LFN Browser obsahuje podrobný help a uživatelsky příjemný konfigurátor (nastavující samostatný INI soubor). Nabízí menu pro často spouštěné a oblíbené programy a téměř nekonečná rozšíření pomocí tzv. pluginů.
Pluginy slouží k otevírání souborů různých formátů (nejen dle přípon), tj. k prohlížení textů i galerií obrázků nebo k přehrávání hudebních skladeb. Autor LFNB je otevřený požadavkům uživatelů a o nezbytný interface se rád podělí, dodává pluginy se zdrojovými kódy. Až vás LFN Browser z nějakého důvodu přestane bavit, můžete z něj snadno přepnout do základního esxdosového NMI Menu, neméně dobrého spouštěče softwaru z SD/CF karty. Pokud jste si nějaký div-interface pořídili, určitě LFN Browser vyzkoušejte.
Možnosti propojení a rozšíření
Wi-Fi zajišťuje u eLeMeNtu ZX modul ESP. Dnes už ani u osmibitů žádná zvláštnost a tak u něj především záleží na kvalitě programového vybavení. Na eZX je k dispozici mimo jiné on-line sbírka her, setup pro správu spojení, klienti FTP a Gopheru, nastavení hodin reálného času ze sítě.
eZX podporuje ještě další dvě alternativní zapojení ESP, tudíž spustí programy napsané pro jiné klony a doplňky (ZX-Uno, Karabas, AY serial). Pro Wi-Fi modul má eZX připraveny na základní desce extra piny (UART).
Další rozšíření lze činit přídavnými moduly na desce s FPGA. Takto lze např. k základním 2 MB RAM přidat hodně dalších megabajtů (příbuzný systém MB03+ má 16 MB).
Pokud se spectrácký interface vejde pod kryt, můžete jej připojit dovnitř počítače. eZX má pro něj kromě externího „ZX-busu“ ještě tři interní pinové řady, z nichž dvě obsahují plnou systémovou sběrnici. Pokud však chápete potenciál obvodu FPGA, asi příliš nepocítíte potřebu eLeMeNt ZX rozšiřovat fyzicky. Povýšení „jádra“ (FPGA core), doplnění o nové obvody a opravy, přichází od autora i několikrát za půlrok.
Příkladem rozšíření a „lehkosti“ FPGA budiž zapojení joysticku: k eZX mohou být připojeny až tři klasické joysticky Atari. Dva sloty slouží pro tradiční volby Sinclair 1 a 2, které najdeme v menu většiny her. Jeden joystickový konektor však lze v setupu přesměrovat na dnes běžnější Sega gamepad nebo populární spectristický Kempston joystick, případně jej spojit s ovládáním z klávesnice.
Pokud nejste hráči, potěší vás změna funkce joystickového DE9 konektoru na sériový port (UART). FPGA tak kombinuje několik dříve samostatných joystickových rozhraní. Ani z pohledu starého speccy tohle nejsou žádné „vymyšlenosti“, vždyť návod na programovatelný herní interface pro ZX Spectrum u nás vyšel už v prastarém Amatérském rádiu!
Moderní Spectrum
Snažil jsem se vám představit základní filozofii a stav jednoho moderního Spectra, které docela šikovně překonalo rozpory staré a moderní techniky a nezamrzlo v době slávy osmibitů. Snad se mi to alespoň trochu povedlo. Byť možná ne nezaujatě, přiznávám, jsem členem eZX/MB týmu. V každém oddíle článku jsem se přitom snažil rozvést jednoduché motto jednoho mého dobrého spektristického přítele: „Je to jeden stroj, spousta interfejsů. Každý si může zapnout ty své oblíbené.“
eLeMeNt ZX je nesporně zajímavé modernizované ZX Spectrum. Ačkoliv je to amatérský a volnočasový projekt, má solidní zázemí. Autor již sedm let, od vzniku rozšíření MB03+, poskytuje velmi dobrou podporu celé platformě a komunitě eLeMeNt ZX/MB. Mně osobně projekt oslovil poctivým přístupem a důrazem na věrnou implementaci spolu s integrací stávajících periferií.
Autor podle mého názoru přitom prostě „jenom“ (zdůrazňuji v uvozovkách) dělá pořádně jednu věc: s citem rozvíjí staré dobré Speccy. Mnohé ZX projekty v FPGA po pár letech usnuly a nedostává se jim podpory nebo se prostě bohužel už do jejich malého levného FPGA víc funkcí nevejde. eZX byl plánován pro budoucnost, s dostatečnou kapacitou pro další rozšíření.
Původně určený jako náhrada za vadné desky starých modelů 128+2 a +2A/B, je dnes vyráběn již v druhé verzi, dostupný v samostatné krabičce a má k sobě kvalitně (a oděruvzdorně) potištěnou klávesnici se samostatnými kurzory a numerickým blokem.
Pokud ve své krvi stále cítíte nějakou variantu Sinclair ZX Spectrum proudit a nejste typ člověka, který má spektrum jen jako další volbu v obecné herní FPGA mašině, doporučuji vám tuhle značku eZX ochutnat. Prozatím třeba jen v emulátoru anebo ve vývojovém prostředí LnxSpectrum.
Příště se dozvíte, co má eLeMeNt ZX společného a rozdílného s dalšími moderními retro-mašinkami založenými na FPGA, jako jsou populární ZX-Uno nebo SpecNext.
Odkazy
(Autorem obrázků je Jan Kučera.)
