Distribuce elementary OS už se prosadila mezi stálice linuxové scény. Koneckonců první stabilní verze vyšla už před více než pěti roky. Elementary OS určitě dokáže zaujmout, hlavně svým hezkým a propracovaným designem. Minulá verze distribuce se prý dočkala 1,2 miliónu stažení, přičemž 73 % z nich přišlo odjinud než z Linuxu. Neznáme sice čísla ostatních distribucí, ale věřím, že se jedná o značný nadprůměr.
Teď máme tu čest se čtvrtou verzí (0.4) zvanou Loki. Za pozornost stojí jedna pozitivní změna. Zatímco předchozí verze vycházely relativně dlouho, rok i víc, od vydání Ubuntu LTS, na kterém elementary OS staví, tentokrát se staví na Ubuntu 16.04 LTS, které vyšlo ani ne před pěti měsíci. Uživatelé tak budou mít aktuálnější systém, než bývalo zvykem.
Loki už také vychází pouze ve 64bitové variantě, protože 32 bitů už skoro nikdo nepoužívá a bylo by s tím dost práce. Jinak se ale nic moc nezměnilo. Hlavní roli stále hraje prostředí Pantheon vycházející z GNOME, které se silně inspiruje prostředím systému OS X, resp. macOS. Samotné prostředí už bylo vyladěno téměř k dokonalosti a už přináší jen malé úpravy.
Instalace a (ne)aktualizace
Instalaci systému zde příliš rozebírat nebudeme. Elementary OS používá známý instalátor Ubuntu, který už je v provozu pěknou řádku let a který je velmi jednoduchý. Jen upozorním, že také elementary OS hned při instalaci nabídne možnost šifrovat domovský adresář, kterou určitě doporučuji. Rychlost práce s daty se tolik nesníží a pokud třeba notebook ztratíte, nemusíte se bát o odcizení dat.
Teď k tomu horšímu – elementary OS oficiálně nepodporuje povýšení na novější verzi. Na webu sice najdete různé zkušenosti uživatelů, kteří systém povýšili podobně jako standardní Ubuntu, ale jedná se o způsoby nespolehlivé. I kdyby se upgrade povedl, můžete v budoucnu narazit na další problémy, protože vývojáři s možností, že jste systém povýšili, zkrátka nepočítají. Čistá instalace je tedy jediná rozumná volba.
Software: nový, ale příliš obyčejný katalog
Loki přichází s novým katalogem softwaru zvaným AppCenter. Využívá známé komponenty PackageKit a Appstream, ale jinak je napsán od nuly. Bohužel nijak zvlášť nezaujme. Konceptuálně vypadá stejně jako bývalé Centrum softwaru z Ubuntu nebo současný GNOME Software, jen mu chybí různé užitečné drobnosti. Je to opravdu jen katalog, ve kterém lze vyhledávat a který vám aplikace popíše a umožní nainstalovat. To je ale vše. Myslím, že by bylo lepší použít univerzální GNOME Software.
S novým správcem softwaru se pojí ještě jedna, poměrně kontroverzní, změna. AppCenter nezvládá nainstalovat stažené DEB balíčky a distribuce k tomu nenabízí ani jiný (grafický) nástroj. Je to záměr – vývojáři distribuce razí myšlenku, že pokud uživatel neví, jak si s takovými balíčky poradit, měl by používat jen oficiální repozitáře. Jinak balíčky samozřejmě lze instalovat prostřednictvím terminálu nebo můžete doinstalovat grafické klikátko jako třeba GDebi.
Tentokrát přibyla pouze jedna nová aplikace, a to Screenshot. Otevře se sice jen v malém okénku, ale má pár pokročilých možností jako udělat obrázek vybraného okna nebo vybrané oblasti obrazovky. Také můžete nastavit prodlevu před vytvořením screenshotu nebo (ne)zobrazení kurzoru myši. Stále se však jedná jen o malou utilitku, kterou před každým použitím musíte aktivovat, žádný pokročilejší software.
Prohlížeč Midori byl vyměněn za Epiphany z projektu GNOME. Osobně mi podobné změny přijdou poněkud nezajímavé, protože drtivá většina uživatelů si stejně nainstaluje svůj oblíbený velký prohlížeč. Každopádně na Epiphany bylo v poslední době docela zapracováno a zlepšila se podpora moderních technologií, takže proč ne. Pravděpodobně bude vyžadovat méně péče než Midori.
Epiphany: podpora HTML5 je slušná, ale na Chrome nebo Firefox stále dost chybí
Potěší také změny v e-mailovém klientu Mail (dříve Geary), např. částečně přepracované rozhraní, nové možnosti zobrazování obrázků nebo lepší ovládání prostřednictvím klávesnice. Aktualizovány byly ještě další vlastní aplikace elementary OS, ale většinou jde jen o opravy a drobné úpravy.
Nové applety a nabídky nastavení
Jak už bylo zmíněno, rozhraní se tentokrát změnilo jen minimálně. Přepracována byla většina appletů, resp. indikátorů, ale popravdě – kdybych si to nepřečetl v poznámkách k vydání, asi bych to ani nepostřehl. Applety byly povedené tehdy a jsou povedené i nyní, rozvržení mají klasické. Také byla vyměněna výchozí písma (nově Droid Sans a Roboto Mono), ale opět jde jen o těžko postřehnutelné změny.
Velmi mě ovšem zklamalo, že elementary OS stále nepodporuje škálování rozhraní, jinak řečeno podporu displejů s vysokým rozlišením. U distribuce, která klade takový důraz na uživatelské rozhraní, je to opravdu velký nedostatek. Pro škálování rozhraní sice můžete použít různé neoficiální utilitky jako GNOME Tweak Tool, ale ty ne vždy fungují optimálně. Navíc tímto způsobem nelze nastavit různé měřítko pro různé displeje.
Vývojáři dále pokračovali v předělávání nabídek nastavení, tentokrát si vzali do parády nastavení sítě, notifikací, sdílení, rodičovského dohledu a přístupnosti. Všechny nabídky se drží jednotného designu, který opět nezapře inspiraci v macOS. Celkově jsou nabídky povedené, zvýrazňují důležité možnosti a upozaďují ty méně důležité. Pro běžného uživatele ideál. A pokud potřebujete nějaké pokročilejší možnosti, často někde v rohu najdete tlačítko, přes které se k nim dostanete.
Nastavení sítě a nový applet v akci
Dohání Ubuntu
Zpřehlednění nastavení hodnotím pozitivně, změnu aplikace pro správu softwaru už tolik ne, ale celkově Loki představuje krok vpřed. Hlavně díky tomu, že do značné míry srovnalo krok s Ubuntu. Dříve měly nové verze elementary OS už relativně staré verze softwaru, dnes je to podstatně lepší. Snad se i další verze podaří vydávat během pár měsíců po Ubuntu. Minus, v roce 2016 už velký, musím dát za absenci možnosti povýšení systému a oficiální podpory HiDPI.
Výjimečně si dovolím zkopírovat závěr ze tři roky staré recenze verze 0.2 Luna, protože stále stoprocentně platí i pro verzi 0.4 Loki. Myslím, že většina čtenářů už po přečtení recenze ví, zda je tohle distribuce pro ně, nebo by z ní jenom byli nervní. Elementary OS je nejspíš ta nejucelenější linuxová distribuce, se kterou jsem měl tu čest. Opravdu jsem tam nenašel nic, u čeho bych si říkal „to sem nepatří“. Tahle distribuce je prostě taková, jaká je. A od vás se očekává, že ji v takovém stavu budete používat. Pokud byste se ji snažili ohnout podle sebe, tak by to za a) bylo velmi obtížné a za b) by zkrátka ztratila na kráse.
Ptáte se, zda na novou verzi přejít? Tentokrát je odpověď poměrně jednoduchá: pokud chcete nové verze balíčků, tak ano, jinak můžete, s ohledem na nemožnost upgradu, zůstat u verze 0.3 Freya. Co se týče podpory, tak je to trochu složitější. Bezpečnostní aktualizace báze Ubuntu jsou doručovány standardně pět let, avšak vývojáři elementary OS distribuci přestávají spravovat už dřív a moc dopředu to neohlašují. Ale myslím, že ještě minimálně rok bude i Freya bez problémů použitelná.
