Prohlížeč W3 má podobu Elispovské knihovny (viz minulý díl) a je součástí většiny dostupných distribucí. Pokud je tato knihovna správně nainstalovaná, můžeme ji ihned začít používat. Lze ji buď „ručně“ zavést (např. pomocí load-library), nebo přidáním příslušného require do konfiguračního souboru její nahrání zautomatizovat pro každý start editoru (podle konkrétní instalace bude patrně ještě nutné rozšířit proměnnou obsahující cesty ke knihovnám o adresář s knihovnou w3). Nyní pouhým zadáním M-x w3 nastartujeme prohlížeč, který standardně zobrazí stránku s dokumentací W3 umístěnou na Indiana University (samozřejmě za předpokladu, že je náš počítač připojen k síti internet). Úvodní zobrazovanou stránku lze změnit nastavením obsahu proměnné w3-default-homepage.
Základní ovládání prohlížeče je velmi snadné (a v grafickém prostředí lze dokonce použít myš). Kromě kursorových šipek lze použít klávesy <SPC>, resp. <BACKSPACE>, které posunují text o stránku vpřed, resp. vzad. Dále například klávesa <TAB>, resp. S-<TAB> (kde S je Shift) posunuje kursor na další, resp. na předchozí HTML odkaz. Je-li kursor umístěn nad HTML odkazem, klávesa <RETURN> zobrazí stránku s obsahem tohoto odkazu. Podobně jako při pohybu po info stránkách je klávesa l určena pro pohyb zpět (last), klávesou q ukončíme práci s prohlížečem. Další ovládání prohlížeče si lze osvojit po prostudování příslušných kapitol manuálu.
Prohlížeč poskytuje mnoho dalších užitečných funkcí. Samozřejmostí je zobrazení zdrojového kódu příslušného dokumentu, ale také například vypsání mnoha různých informací o dokumentu (klávesa i), což zahrnuje URL, datum poslední modifikace, MIME hlavičky, HTTP response kód, provázané dokumenty apod. Dále lze obnovit obsah zobrazené stránky (klávesa r), uložit dokument umístěný na adrese pod kursorem (klávesa d) a tak dále.
Emacs/W3 nabízí velmi snadný přechod od jiných populárních prohlížečů (lynxu a netscapu). Lze například sdílet stejné konfigurační soubory, diskové cache či lze použít shodného mapování klávesových zkratek. Emacs/W3 dokáže emulovat horké klávesy lynxu nebo netscapu. Dále umožňuje předstírat při zaslaní HTTP dotazu, že je lynx, netscape, IE či jiný prohlížeč. W3 nabízí dva typy ukládání oblíbených stránek: mosaic hotlist a HTML bookmarky (známé z netscapu a lynxu). Proměnná w3-hotlist-file obsahuje jméno souboru, do kterého se tyto záznamy ukládají. Podobně jako většina známých webovských prohlížečů udržuje W3 historii navštívených stránek, a to ve dvojí formě: historii stránek navštívených během aktuálního sezení a tzv. globální historii. První je aktivní, pokud má proměnná url-keep-history hodnotu různou od nil, a umožňuje procházení zpět a vpřed během daného sezení. Druhá uchovává historii všech navštívených stránek a lze ji mj. s výhodou využít například při startu prohlížeče pomocí M-x w3-fetch k doplnění požadované adresy.
I přesto, že se jedná vlastně o konzolový prohlížeč, lze do jisté míry ovlivňovat jeho chování při zobrazovaní dokumentů. W3 podporuje rámce (framy) a způsob jejich zobrazování lze prostřednictvím proměnné w3-display-frames ovlivnit. Jejich zobrazování lze buď zcela zakázat, nebo zobrazit pouze odkazy, a to buď na jejich obsah na původním místě, nebo na jejich lokální kopie. Dále lze měnit znaky představující odrážky, formát zobrazování odkazů, formát zobrazování tabulek, formát alternativních jmen obrázků a mnoho dalších vlastností zobrazování. Přesto, že se jedná pouze o textový prohlížeč, lze docílit velmi dobrých výsledků.
Způsob, jakým lze ovlivňovat formátování dokumentu, je mnohotvárný zejména díky tomu, že W3 podporuje CSS (Cascading Style Sheets). Veškeré formátování dokumentu je ovlivněno standardním stylesheetem, nastaveným v proměnné w3-default-stylesheet. Emacs/W3 ve verzi 4.0 podporuje CSS Level 1 známé pod zkratkou CSS1.
Formát URL sestává kromě místa uložení i z tzv. schématu (obecně má URL tvar SCHEME://[USERINFO@]HOSTNAME[:PORT][/PATH]). W3 podporuje většinu běžně používaných schémat (FTP, telnet, mailto, atd.) včetně HTTPS. Popora MIME umožňuje přiřazení externích prohlížečů pro různé formáty souborů (např. obrázky, datové soubory apod.; od verze 21 lze navíc obrázky prohlížet přímo v Emacsu).
Jelikož je HTTP bezstavový protokol, používají se tzv. cookies k „zaznamenání stavů“, tedy například toho, zda byla daná stránka již zobrazena. Emacs/W3 obsahuje podporu cookies a kromě nastavení souboru, kam se mají cookies zaznamenávat, dovoluje měnit nastavení chování při rozpoznání cookies. Protože ne všichni uživatelé je chtějí využívat, lze prostřednictvím nastavení proměnné url-privacy-level na hodnotu paranoid cookies zcela zakázat. Tím se dostáváme k nastavení pro získávání osobních údajů, které lze prostřednictvím zmíněné proměnné měnit. Jedná se o seznam, který na základě obsažených symbolů (např.: email, os, lastloc, atd.) nastavuje úroveň či typ informací, které chcete prostřednictvím protokolu HTTP zveřejnit.
Kvalitu (a zejména rychlost) prohlížení dokumentů lze dále vyladit nastavením odkládacího prostoru (cache) (zapnutím proměnné url-automatic-caching). Takto lze například při spojení s internetem prostřednictvím modemu a využitím spojení na vyžádání (dial on demand) vytáčet spojení pouze v případě, že stránka není již obsažena v odkládacím prostoru. Například je-li hodnota proměnné url-standalone-mode různá od nil, bude využívána pouze zmíněná cache. Měnit lze také dobu, po které vyprší platnost stránky takto uložené (a je tedy třeba obnovit obsah) apod.
Při použití systému GNUS pro čtení elektronické pošty (ale i s využitím knihovny RMAIL) lze prohlížeč W3 nastavit pro daný systém jako výchozí. To znamená, že lze jednoduše a přímo v Emacsu zobrazovat dokumenty, jejichž odkaz je uveden v elektronické poště. Pro ty uživatele, kteří chtějí mít úplnou informaci o zobrazovaném HTML dokumentu, přichází W3 s možností kontroly správnosti dokumentu (proměnná w3-debug-html). Výhodu tohoto „debugování“ oceníme zejména při tvorbě vlastních HTML dokumentů, nicméně lze ji využít i při brouzdání po cizích stránkách. Kromě možnosti procházení chyb přímo v bufferu (standardně *HTML Debug*) zobrazí W3 informaci o nesprávném HTML dokumentu ve stavové řádce (mode-line).
Jako většina knihoven a rozšíření editoru Emacs lze i W3 prohlížeč upravovat v daleko větší míře vlastním potřebám. Podrobnosti lze nalézt v manuálu. Přesto, že se jedná o negrafický prohlížeč, může v něm mnoho uživatelů Emacsu najít zalíbení hlavně z důvodu, že na rozdíl od mnoha jiných prohlížečů se W3 vyznačuje vysokou stabilitou. A konečně jedná se také o jeden z mála prohlížečů, který je k dispozici na více různých platformách a na všech poskytuje tutéž službu. V příštím, již posledním pokračování, si povíme něco o užitečných utilitkách Emacsu, jako například kalendář apod.
ČLÁNKY DO MAILU