(Jaká je povolená forma vyjádření radosti nad podporou IPv6, aby to censor nesmazal?)
Cena je $5 a na AliExpressu je aktuálně vyprodáno: http://www.aliexpress.com/store/product/ESP-32-wireless-Bluetooth-serial-WIFI-module-Transcend-ESP8266/1813344_32646340441.html
Skoro mi to přijde jako podvod, údajný presale a obchodník dle komentářů nekomunikuje.
To není to co hledáme. Tento inzerát tam visí od května, dodávat chtěl v červnu - to je "podvod". Všechny "presale" bych vyfiltroval a hledal jen nabídky od prvního září s dodáním ihned.
Na toto jsem se díval před pár dny a zrovna tohle se mi moc nezdá. Jednak tam mají v názvu ESP8266 a podle obrázku mi to přijde co do počtu pinů destičky jako ESP-12E napájené na nějaké desce s piny s roztečí 2.54 mm.
Na stínicím plechu je jasně napsáno ESP8266. To jen vyčuraný prodejce zkouší ošulit kupující klíčovým slovem, které teď budou všichni hledat.
To já si umím představit, že by ještě někdo používal starší, pomalejší, méně vybavený a omezenější ESP8266, ale pokud je ESP32 při všech těch vlastnostech i úspornější, tak opravdu zbývá jen argument ceny. Mám ale skoro až špatný pocit dát takovou mašinu někam, kde jednou za X hodin odešle jednu hodnotu, psychologicky se s tím peru :)
Na neco, co posle za x hodin jednu hodnotu, fakt neni ESP vhodny. Na to sou daleko uspornejsi NRF, ktery v romhle rezimu muzou bezet roky na knoflikovou baterku. Pripadne pouzit neco na frekvenci 443MHz, pokud clovek potrebuje dosah vic nez par metru v budove.
Chtěl bych spínat plynový kotel pomocí reléčka a mikročipu. Druhý mikročip bych chtěl v patře domu s teplotním čidlem. Komunikace pak mezi sebou. Přemýšlel jsem o ESP8266/ESP32, ale problém je napájení, baterie by byla vhodnější. Co by se k tomuto účelu hodilo nejvíce? Ideálně něco co se dá snadno programovat, nemám s hardwarem zkušenosti, s pájkou to vůbec neumím (software problém není, C/C++, Lua, Python, cokoliv). Ideálně něco co zapojím do USB, naprogramuju, připojím RF a baterku a jede se :-)
A co chces spinat tim relatkem, kdyz je "napajeni problem"?
Rele spina elektriku. Kdyz mas elektriku nepotrebujes baterku. Spinat rele baterkou je nesmysl. To rele by ti tu baterku hned vyzdimalo.
Nejjednodussi je samozrejme zaplatit si reseni od specializovany firmy.
Pokud ale chci levny reseni, tak musis resit jestli ti 2.4GHz signal projde z patra ke kotli (da se vyzkouset pokud mas v patre Wifi router, tak jestli mas wifi signal na mobilu u kotle).
Pokud ano, muzes pouzit treba nodemcu modul z ebay za 75Kc coz je ESP8266 s USB pripojenim a vystupama do breadboardu a programuje se bud v lua, v pythonu nebo pres Arduino IDE ci platformio v C. K tomu modul relatka, AC-DC adapter na 3.3V, nakej ten breadboard a dratky na propojeni a vejdes se do par stovek. V patre pak pripojis naky teplotni cidlo bud primo k pocitaci (raspberry) nebo muzes pouzit zas nodemcu a pripojit k nemu modul teplotniho cidla.
Pokud by ti 2.5GHz ke kotli neprochazelo je lepsi pouzit misto nodemcu arduino s modulem na 433MHz. Dnes asi nepopularnejsi sou moduly RFM69HW s velkym dosahem, ale tam uz se bez aspon zakladniho pajeni asi neobejdes.
Co se tyce napajeni na baterku tam je potreba peclive vybirat jednotlivy komponenty podle spotreby v aktivnim stavu i spotreby ve spanku.
V bateriových zařízeních se používají bistabilní relé, které drží polohu i bez proudu. Rozmontujte si profi pokojový termostat.
Doporučuji to udělat stejně.
Když budu potřebovat připojit Arduino k WiFi a AT příkazy, tak mi bude stačit ESP8266, a nebudu tam cpát zbytečně ESP32.
Nebo: když budu potřebovat, tak tam dám ESP32 a nebudu tam zbytečně cpát Arduino :)
Jde o to, jestli periferie které připojíš k Arduinu připojíš také stejně jednoduše k ESP32 :-)
ESP staci pridat v board manageru a chova se jako normalni arduino akorat s wifi funkcemi navic ;) https://github.com/esp8266/Arduino
Asi nebude mít smysl použít Arduino + periférie když tohle s přehledem zvládne všechno a cena bude podobná jako Arduino + periférie... Odpadnou tím starosti o vzájemnou komunikaci, celý to bude nejspíš i úspornější atd. Holt bude ve většině aplikací více než velká výkonová rezerva, ale zase ovládání bude daleko pohodlnější a rychleji se dojde k funkčnímu výsledku. Už se na to těším.
Jinak ten ESP8266 jak již bylo řečeno v článku se dá programovat přímo (SDK, Arduino IDE) a někdy ani to Arduino není potřeba (pokud to podmínky dovolí). Já jsem s tím např. pomocí SDK vytvořil WiFi rádio - ESP8266, 1Mbit SRAM, VS1053, LCD/OLED + tlačítka (I2C port expander) a ještě mám v GPIO rezervu jednoho pinu na přímé připojení SD karty např. pro případné přehrávání MP3...
Pokud to má být celé úspornější, jsem zvědavý, jestli to nakopne i výrobce Arduina k tomu, aby trochu překopali svoje desky směrem k úspornosti. Velmi dobrý krok, na ESP-32 se těším.
Proc by melo byt arduino uspornejsi? Arduino je prototypovaci nastroj.
A co vy si představíte pod pojmem "prototyp"? Řada lidí si pod tím představí první kus, na kterém se v ostrém provozu ověřuje funkčnost. Takže fakt, že většina desek má šílenou spotřebu energie, pro některé oblasti problém je a prototyp se s tím postavit nedá. Pak se buď sáhne po něčem jiném, nebo se použije vlastní deska a Atmega.
Jako prototip to nejspíš nepoužívá vůbec nikdo.
Pokud to však někdo nepoužívá jen jako vývojovou nebo prototypovou desku, je to jeho problém. Arduino se k vestavbě do sériového zařízení naprosto nehodí - nikdy pro to nebylo navrženo. Snad Arduino Micro, za určitých podmínek, má smysl zabudovat do něčeho jiného než je zařízení, určené k výuce a experimentování...
dovolim si nesouhlasit, mega je fajn strojecek a taktez se hodi na spoustu veci, viz reprap.
Je jasne ze na seriovou vyrobu by to mohl pouzit jedine blazen. Ale na to domaci kutilstvi proc ne?
Dobrý na domácí kutilství? Soudíš podle čeho? Podle toho, že to používá většina bastlířů? No to už si můžeš rovnou ne desktop hodit widle... Výsledek je hodně podobnej.
Hele hod odkaz na neco, co doporucujes na domaci bastleni a muzu si koupit jeden kousek za par dolaru.
A co teda pan chytrej doporuci koupit? Nechapu prirovnani s widlem, mozna proto ze je neprovozuju?
A? To je jejich problém. Pokud si někdo chce blikat ledkou s i7 a Win10, ak si to na to používá.
I ArDuino je mnohem uspornejsi nez ESP32... Wifi je proste narocna technologie. A jestli ESP32 bere podle datasheetu 120mA pri vysilani BLE, tak se to za usporny fakt osnacit neda...
To bylo myšleno tak, že pokud někdo používá Arduino (desku) a k tomu potřebuje ESP8266 tak ESP32 bude nejspíš úspornější než Arduino + ESP8266 a nebude se muset řešit komunikace mezi deskama, protože to bude vše v jednom pouzdru a navíc to bude zabírat i méně místa v prostoru. Předpokládám, že WiFi půjde vypnout, stejně tak i BT + nastavit nižší rychlost a spotřeba od Arduina se moc lišit nebude. Asi takhle, pokud budu potřebovat WiFi nebo BT šáhnu rovnou po ESP32 než to skládat z x desek.
Jezne pokud potrebuju pouze Wifi, tak proc bych sahal pro ESP32, kdyz to samy mi ESP8266 nabidne levnejc? ESP32 ma podle me smysl jen kvuli sifrovani a to se jeste uvidi, jak to ve skutecnosti bude fungovat.
Já nevím, ale použití AES periferie k šifrování, když na druhém jádru běží wifi subsystém o němž jediné co vím je, že pochází z Číny, mi nepřipadá jako dobrý nápad. Ovšem podle zkušenosti s Espressif SDK nejspíš stejně nebude AES periferie použitelná, alespoň po nějaký čas.
Pouze wifi... to ano. Pokud jsou nutné i periferie tak je ESP32 lepší. ESP8266 ma co se týče sběrnic jenom SPI a USART a velmi omezeny počet portů a to jako že hodně málo.
Pokud bude cena obdobná, tak dle mého skromného názoru se vyplatí rovnou použít ESP32. Protože:
1. úspora programátorského času, bo je snazší poznat detailně jednoho zařízení než dvě
2. zařízení je úspornější co se týká spotřeby energie
3. s vypnutou wifi to s klidnou duší použiji jak Arduino, PIC, ... protože cena (a výkon)
4. pokud je potřeba nějaké připojení, tak to wifi&spol jen zapnu
Ano, pokud bude cena obdobna, tak az bude mit stejnou podporu jako ESP8266, tak pak jo. Ale to bude trvat jeste minimalne pul roku.
Periferie sou nutny vzdy, ale mi moc jasny na to by clovek potreboval vic jak 16 GPIO. I s dvema GPIO na ESP-01 se da pracovat. A co se tyce sbernic jaky krome SPI a USART potrebujes? I2C? To se da bez problemu emulovat na dvou GPIO. Jakou dalsi?
O to nejde, ono to spíš zjednoduše návrh. Pokud tím budu, co já vím, ovládat pračku, kde je hodně tlačítek, tak pro ESP8266 budu třeba muset použít I2C expandér, ale pro ESP32 si dovolím luxus mít připojení každý čudl na vlastní port. Prostě budu mít o chrobáka méně.
Tak vzdycky najdes extremni pripady. Muzes treba chtit simulovat psani na klavesnici, kde ti ani ESP32 nebude stacit. Ale realne kolik takovych pripadu ma prakticky vyuziti. Ten priklad s prackou ale dost pokulhava. Vazne existuje pracka, ktera ma vic jak 16 tlacitek? Moje pracke se susickou ma dve tlacitka, jeden otocnej ovladac a dotykovej display s deseti kapacitnimi sensory a rek bych ze vic uz by bylo spis na skodu.
Když už jsem k té pračce došel, tak: naše má 8 tlačítek + 16-ti polohový přepínač + display. Pak tam bude nějaké čidlo ve dvířkách, teplotní sonda, ovládání několika ventilů, čerpadla, topného tělesa a kdoví co ještě
Takže ještě jednou: víc portů beru všemi deseti..
OK, ja pochopil, ze chces tu pracku ovladat pomoci ESP ovladat, ne ze chces z ESP udelat ridici jednotku. :).
Co se tyce AD prevodniku jeste sem ho nikdy na nic nepouzil. Radsi pouzivam digitalni cidla, ktery sou zkalibrovany z vyroby.
Veřejně to vystavené nikde nemám. Je to založené na těchto dvou projektech:
https://github.com/PiotrSperka/ESP8266-WebRadio
https://github.com/espressif/esp8266_mp3_decoder
Koukám, že v tom prvním projektu si tam SRAM mezitím taky dodělal, ale nemá tam displej a I2C expandér na tlačítka (ten je nutnost - ESP8266 má málo GPIO)... Bez SRAM to funguje, ale musí být dobrý příjem a bez SRAM se občas (nebo spíš dost často) rozjedou metadata s audiem (stačí drobný výpadek a zvuk není konzistentní). Když se metadata nepřijímají tak to docela obstojně funguje i bez SRAM. S SRAM a zapnutými metadaty mi to běželo půl dne bez nejmenších zádrhelů. Nemám tam tedy web server a žádnou možnost uživatelského nastavení. Ale je to rádio pro malého kluka a tomu stačí třeba deset předdefinovaných stanic ve zdrojáku (no spíš řekněme dvě a zbytek bude pro nás - rodiče a i dvacet dalších stanic je nad naše možnosti je využít, samozřejmě jich tam můžu nadefinovat třeba 200...). Překlad a nahrání nového firmware s aktualizovanýma stanicema je otázka půl minuty. Beztak by i za 10 let nevěděl co má přes ten web server nastavit - je mu rok a půl :-).
V jakem prostredi to mas psane? Predpokladam ze Arduino IDE to asi nebude, kazda kompilace po zmene zdrojaku tam trva minutu nez se zkompiluje a naleje.
tak on tam nema svuj zdrojak, pouze odkazy na inspiraci, prace v Arduino IDE je opravdu tak hobby projekty, i na XP mi to casto pada i v beznem editoru kdyz pisu zdrojak, naprosto nevypocitatlne a nahodne, tak by me zajimalo nejake lepsi free prostredi, uvidime ... platformio. Mrknu.
> prace v Arduino IDE je opravdu tak hobby projekty, i na XP mi to casto pada i v beznem editoru kdyz pisu zdrojak, naprosto nevypocitatlne a nahodne, tak by me zajimalo nejake lepsi free prostredi
Hledej "Arduino makefile". Pak můžeš používat libovolný editor nebo IDE (třeba i NetBeans) a projekt se kompiluje standardním makefile.
Jako IDE mám Eclipse a je to psaný přímo pomocí SDK. Nikdy před tím jsem s ESP8266 + SDK nedělal, ale za pár dní jsem se do toho trochu dostal abych dokázal upravit ty stávající kódy na to co potřebuji + přidat pár věcí. Nicméně ten Polák má mimo tlačítek už vše napsané tak tam stačí dopsat jenom kód pro ten expandér portů + případný displej.
Ne na všechno potřebuješ nějakou komunikaci s okolním světem, arduino své místečko bude mít i stále, toho bych se nebál. A i tak sou případy kdy bude výhodnější arduino + rasberry pi.
A jsou i aplikace, kde se prostě hodí použít něco rozumnýho místo hraček, třeba H8 (a toho je většina).
Máte nějaké konkrétní typy na H8, které by měly podobné parametry jako ESP32 a byly sehnatelné i v počtu několika málo desítek kusů?
Já co jsem našel, tak buď už se neprodávají, nebo mají MOQ v tisících. Přijde mi, že je to typický produkt pro velkoodběratele, který se k normálním smrtelníkům nedostane.
Neříkal jsem ekvivalent ESPčka... A něco by šlo sehnat i v kusovce. Měli jsme výrobu, kde byla H8S/2134 po cca 50ks ročně...
Jsou pripady, kdy je vyhodnejsi Arduino nebo Raspberry PI. Ale neexistuji pripady, kdy je vyhodnejsi pouzit Arduino + Raspberry PI...
RPi není real-time, takže když budu potřebovat něco sledovat kontinuálně, mohu např. použít smyčku v arduinu a RPi si bude řešit své + občas si přečte pár pinů z arduina. To o RPi ani nemusí vědět, jede si pořád svou smyčku bez přerušení. Náklad + 30 Kč, to se někdy za zjednodušení práce RPi vyplatí. Jistěže to jde i jinak, ale někdy je dobré různé funkce od sebe oddělit.
Jestli RPi je nebo neni realtime zavisi na pouzitym OS/programu. To nesouvisi s HW.
Pokud bych k tomu pouzil Arduino, tak zamozrejme o RPi musi vedet minimalne v tom, aby nakou tu komunikaci s nim umoznilo. Je to naklad navic a programovani navic, ktery pri dobry navrhu neni nutny.
To Arduino bych pouzil pouze v pripade, ze nebudu pocitat s RPi, ale ze komunikace muze probihat jakymkoli pocitacem, treba pres USB. Pak je zase samozrejme moznost se vyprdnout na Arduino a pouzit treba ESP a umoznit tak bezdratovou komunikaci pres Wifi.
> Jestli RPi je nebo neni realtime zavisi na pouzitym OS/programu. To nesouvisi s HW.
Ale pro nějaký single-shot projekt může být jednodušší připrasit k tomu to AVR než zápasit s RT Linuxem.
Jasne, pro single-shot staci obcas i to Arduino, kdyz se v tom clovek nechce moc vrtat a navrhovat vlastni desku.
asi malo bastlis :-) Kdyz budu chtit nejakou centralni jednotku s linuxem, pouziju malinu, kdyz budu k tomu chtit neco monitorovat, pripojim k maline arduino uz jen proto ze s gpio na arduino se lepe pracuje a nemusim malinu zatezovat nekonecnym ctenim nejakeho senzoru.
"Malinu" necim, co zvladne Arduino nezatizis uz jen proto, ze ta "malina" je minimalne 50x vykonejsi nez adruino. Krom toho pokud uz chci neco pripojit k maline tak pouziju primo AVR (treba ATTINY pokud na to staci). Arduino se na nic vic nez rychle testovani nehodi...
A proto mám pár čínskejch klonů Arduina a kód pro to prasím v assembleru s datasheetem v ruce . Nějak se mi nelíbí myšlenka, že Hello world má kilo. A prostě to bylo levnější , než samotnej čip v GME
No ja pouzivam GCC a do 2 kB se mi vesla bitbangovana komunikace pres I2C s teplotnim cidlem MCP9808, komunikace pres SPI s NRF24L01+ a power management jak pro ATTINY, tak pro MCP i NRF.
V assembleru sem jen kontroloval, ze se to I2C preklada z C spravne.
Psat v assembleru na Arduinu s 32kB Flash mi prijde trochu jako zbytecnej masochismus.
Neživím se tím, bavím se tím. Ale kontrolovat GCC jestli správně překládá si netroufnu.
co vam brani napisat k tomu clanok na root ? postup zapojenia a podobne ?
.."vstupy pro čtení dotyků kapacitní vrstvy".. Mam si to predstsvit tak, ze muzu vyhodnocovat az deset dotyku?
Tipuju si, že se jedná o kapacitní dotekový spínač - nejlevnější spolehlivé tlačítko
Na čínském shopu přímo Espressif mají uvedenou cenu 2,85USD při 5ks odběru. Jestli to lze z čínštiny správně tak chápat. :)
Proč byl autor tak kreativní, že z "Hardware accelerated encryption: AES / SHA2 / Elliptical Curve Cryptography / RSA-4096" udělal akcelerované *SSL*?
Když už pominu, že doufám, že měl na mysli "TLS", tak to nedává vůbec smysl. Má smysl akcelerovat konkrétní krypto-operace a -algoritmz, ale akcelerace protokolu "TLS" je akorát buzzword.
Vymění se používaný algoritmus, a celá akcelerace je k ničemu.
Takže docela by mě zajímalo jestli "AES" znamená AES-128, AES-256 a/nebo AESGCM? Znamená "SHA2" SHA-224, SHA-256, SHA-384 a/nebo SHA-512? Znamená "Elliptical Curve Cryptography" (správně "Elliptic Curve Cryptography") NIST křivky nebo djb křivky nebo co vlastně?
Autor přeložil následující větu z mailu fy Espressif Systems vývojářům a zkrácenou použil v článku:
"Security: Besides integrating hardware accelerators for AES and SSL, we have implemented several important features that are crucial to building secure systems."
Protože zároveň tušil, že ta informace není dost konkrétní ani přesná, přidal do článku odkaz přímo na stránky výrobce, kde snad budou ty nejvíc správné a přesné informace.
Aha, takze dalsi sragora, co ma integrovany IP-stack u ktereho neni mozne provest bezpecnostni audit. Tak to je pak k nicemu, panove...
Mezi "k ničemu" a "nehodí se to pro můj způsob použití" je zásadní rozdíl. Já si využití představit dokážu docela dobře.
Neschopnost zabezpecit si domacu siet nie je chybou tohto zariadenia. Co cakate ked taketo nieco pripojite priamo na internet?
To je bohuzel jen pulka informace. Ta druha pulka jsou jejich vlastni upravy. Z toho co tu bylo napsano, tak je ta druha pulka uzavrena. Takze dostaneme pulku auditu - pokud audit najde lwip chybu, muze udelat test a potvrdit ze chyba je i v tomto cipu. Bohuzel to kvuli cemu audit delame: dokazat, ze tam nejsou dalsi chyby, se nepovede.
Nevím, co myslíte, že tu bylo napsáno.
Espressif System se IMHO postupně učí významu open source. Za dva roky na sobě udělali opravdu velký kus práce, a s ESP32 dle svých vlastních slov udělají vše správně hned od začátku. Ve své čínské angličtině John Lee napsal, že cokoliv "above high MAC" bude mít otevřený zdrojový kód. To by se snad mohlo týkat celého TCP/IP stacku. Takže neházejte flintu do žita...
Tak tohle uz zni dost dobre. Jen jestli to pujde i vymenit, nebo bitove overit, ze tam je opravdu verze odpovidajici zverejnenym zdrojakum. I tak to bude ale pro vetsinu pouziti dostatecne duveryhodne.
Ono to je spíš tak, že dodaný firmware nikoho nezajímá - každý popadne SDK a zkompiluje si vlastní. V tu chvíli je to 100% ze zdrojáků, které si předtím může člověk auditovat až do aleluja.
Velmi velmi velmi zajímavý chip. Ovšem z hlediska použitelnosti mě ještě zajímá, v jakých se bude prodávat modulech. Mám doma ESP-01 a ESP-08. To první komunikuje pomocí UARTu jak má, ale zatím jsem neměl čas laborovat s ním natolik, abych si troufnul flashnout firmaware. Ten druhý mi prostě nejede, neumím ho nabootovat do režimu UARTové komunikace, ačkoliv jsem tím strávil cca 6 hodin.
Pokud budou moduly rozumně programovatelné ve stylu Arduina, bude to být pro bastlíře skvělá zpráva.
Pak je samozřejmě otázka, kolik z nich vymyslí něco jiného, než kolo nebo zmrzlinu, která bude twitterovat svou teplotu, či třeba pomocí smartphonu spínanou blikačku na kolo... Přijde mi, že cca 90 % DYI projektů jsou prostě nesmysly.
Otazka na machrov, co sa v tom trocha orientuju: Ako casto vysiela wifi? Da sa to nejako naprogramovat, ze iba caka na nejaky signal a az vtedy vysiela? Teda ked ustane komunikacia, tak po chvili nic nevysiela (nebroadcastuje), proste je ticho.
Podívej se, jak máš nastavený beacony (obvykle jednotky ms). Na delší dobu ho neuspíš. Navíc musíš generovat aktivitu, i když se nic neděje, aby nespadl TCP socket,... Pokud jde o low power, WiFi bylo, je a (zdá se, že i) bude odepsaný.
Když připočítáš relativní náročnost stacku, bezpečnost (může být přímo vidět z internetu / napíchnuto z mobilu), latence při výskytu 50 sítí v jednom miístě a další srandy okolo, tak je WiFi v IoT celkově tak nějak nepoužitelný :/
To ze by padol TCP socket mi nevadi. Ide o to, ze by som chcel nejako stiahnut raz za den cez wifi data a hotovo. A toto bez nutnosti mackat nejake tlacitka. Pri najhorsom spravim siet a budu posielat log dat v nejakych (dajme tomu hodinovych) intervaloch na jeden s tlacitkom.
Tak se běžně ESP8266 používá. WiFi se nechává zapnuté jen když je potřeba, jinak se prostě vypne. Teď jsem měřil spotřebu bez WiFi - cca 15 mA.
Je nejaky rezim ktery by to jenom poslouchalo pri co nejnizsim moznem prikonu a na dotaz by to odeslalo data a zase jen poslouchalo? Pokud tam pustim demo app s OLED displayem co vypisuje silu signalu a jinak tam po WiFi zadna data netecou tak to bere cca okolo 80mA, z toho OLED cca 10mA. Je v otmhle nejaka sance to jeste srazit aby byl jen na prijmu a pokud mozno (energeticky narocne) nic neodesilal?
Tak režimy pro sníženou spotřebu (sleep) na klientovi (CLI) jsou už ve starších verzích 802.11, otázka je, zda by je uměl ESP32 a samozřejmě zda to podporuje příslušný AP (např. speciální pole v beacon). 802.11ah dokonce může nechat CLI naslouchat např. každý 4. beacon v němž AP signalizuje CLI pořadavek na komunikaci. I přístup do kanálu od CLI se dá z hlediska spotřeby vylepšit, např. pomocí Restricted Access Window nebo správným managementem při uspávání stanic CLI. Viděl však někdo někdy WLAN zařízení v takovémto provozu?
Jakmile jsme ale v řádu minut a více, je nejlepší CLI uspat a v dohodnutých intervalech probouzet a znovu se do WLAN přihlásit.
no ten rezim by mel byt v tom smyslu ze by mel pozue kontinualne naslouchat, v nejhorsim tak treba co deset sekund kratce komunikovat jestli pro nej nejsou nove zpravy na serveru. Mam to postavene na ESP8266, ESP32 zatim neplanuji vzhledem k tomu ze na tohle mam vyrobene jiste mnozstvi PCB a vlastne me ta zprava o ESP32 nastvala, kdyby prisla o mesic driv tak bych to postavil cele na nem, takhle si pockam az se na ESP32 udela komunita, IDE bude nejake rozumne, SDK a cena taky pujde dolu. Takze zpet, nejeake napady na ESP8266 a kontinualni prijem bez energeticky drahych odpovedi?
Získat dokumentaci k rádiu v ESP8266 a přepsat ten jejich binární blob tak, aby byly podporovány "power saving" procedury 802.11. Samozřejmě tyto procedury musí umět i AP, takže nejlépe si napsat AP na ESP, protože na "power saving" procedury výrobci WLAN krabiček z vysoka kašlou. Jasně, tohle je nereálné, zvláště když ESP8266 je mrtvý (ať žije ESP32). Takže jediná šance na snížení spotřeby s ESP8266 je provádět management na nejvyšších vrstvách, tj. v dohodnutém časovém intervalu probouzet rádio na ESP autentifikace/autorizace/výměna dat nějakým protokolem/odhlášení/uspání rádia. Pokud se to bude dít v delších časových intervalech, tak spotřeba na to, že je to 802.11, nebude tak šílená. Stále však zůstává nutnost použití napájecího zdroje schopného dodat pořádný proud po jistou dobu.
S příchodem ESP32 je tu šance, že kód rádia bude uvolněn. Pak by snad bylo jen otázkou času, kdy komunita "power saving" procedury přidá, nebo dokonce znásilní rádio k trochu jinému pro IoT vhodnějšímu režimu komunikace, než 802.11. Anebo se objeví nějaké jiné laciné moduly vhodné pro IoT ala NRF s větším výkonem. Uvidíme.
Co ja som sledoval tuto problematiku pre nejake ine zariadenia, problem s takymto prepisovanim blobu je v zneplatneni certifikacie (teda CE a FCC).
Tak nevím, uspávám ho na 5 minut, pak změří teplotu, odešle data a přejde do deep sleep.
Na powerbanku 2200mAh běží cca 10 dní.
To je nějaké divné, kolega (http://www.valachnet.cz/lvanek/diy/iot/index.html) to provozuje na dvě slušné baterky minimálně dva měsíce.
Powerbanka muze mit mizernou ucinnost pri nizkych odberech. Precijen je to opacne pouziti, nez na jake je stavena. Kdyz neco nabiji "vysokym proudem", treba pul ampery, tak se v tom nejake miliampery (na zobrazeni stavu pomoci led, ziveni chipu,hlidajiciho spotrebu a dalsi kraviny) uplne ztrati.
V kazdym pripade ESP8266 (resp. cokoli s Wifi) neni na bateriovej provoz vhodny. S BLE na ESP32 uz by to mohlo vydrzet nasobne vic diky tomu, ze se nemusi po kazdy zdlouhave prihlasovat na AP.
ATTINY s NRF vydrzi bezet roky i na knoflikovou baterku.