čekal jsem, že se něco dovím. Opětovně (jako minulý týden) to, na čem by článek měl stavět upadlo v předposledním odstavci v zapomnění. Nevadí…
Linuxu pomůže především to, když se alespoň pro běžného uživatele odloučí od nutnosti pracovat v příkazovém řádku. Na DOSu jsem si uměl dělat všechno, ale že by mne to vzrušovalo a ukájelo na Linuxu jako mnohé? Nezlobte se, ale z toho jsem už vyrostl a na to už fakt dnes nemám čas.
Ono tvrzeni, ze Linux by byl vice pristupnejsi uzivatelum Windows, kdyby byl vice jako Windows, zase az tak objevne neni.
Sakra jenom nebyt toho proklateho prikazoveho radku. Co by za to kluci od AIXu dali, kdyby vsecko mohli klikat v prolinajicich se barevnych dialozich, ktere co pet let meni strukturu, polohu a tvar a misto referencnich manualu s enumerovanyma chybovyma stavama meli integrovanou napovedu, ze ktere se dozvi zejmena jaka vsechna tlacitka aplikace obsahuje a jak zmenit barevne tema.
Kluci od AIXu nastesti nic takoveho nepotrebuji, protoze maji SMIT, ktery funguje stejne jak v textove konzoli, tak v Xkach, a ktery se da k administraci systemu pouzit pohodlnejc, nez vetsina Linuxovych (i wokennich) konfiguracnich nastroju ;-). Navic SMIT je jen rozhrani nad normalnimi shellovskymi prikazy, a je genialni v tom, ze umoznuje pred vykonanim operace zobrazit i ten vykonany prikaz, takze priste uz jej muzu jen zkopirovat a pastnout do konzole s pozmenymi parametry… Tady se kluci od Linuxu maji jeste hodne co ucit.
Ta „nutnost pracovat v příkazovém řádku“ je mýtus, který přiživují různí rádobyodbornící – takoví ti, co se „jako vole fakt vyznaj“. Neumějí vpodstatě nic a tak pochopitelně narazí, pokud se pohybují v neznámém prostředí, kde je třeba udělat něco speciálního. Obdobou takových situací je editace registrů ve Windows, případně i dokonce občasná nutnost sáhnout po příkazovém řádku Windows. Oni pochopitelně neznají ani to, ale přece jen se ve Windows, která do nich nabušili ve škole a v sobotních přílohách novin cítí tak nějak doma. Ve svém okolí jsou bráni za „odborníky“ – je to často tzv. hospodská odrůda. Neúspěch v jiném prostředí v nich vyvolá poznání, že vlastně ničemu nerozumějí – a tak nadávají a zaplevelují fóra. Obyčejnému uživateli je téměř jedno v čem dělá, pokud má svoji aplikaci. Kliká si vesele ve Windows, Linuxu či na Macu a ani ho nenapadne do toho šťourat. Zlatý obyčejný uživatel, protože výšezmínění „odborníci“, to je zhouba – určitě řada zdejších čtenářů dnes a denně řeší následky jejich řádění na počítačích v šírém okolí…
Děkuji za vysvětlení. Konečně jsem pochopil, proč ani správci WWW-serverů pod Linuxem nejsou schopni se sami podívat, jaké blbosti v jim jejich WWW-server v http-hlavičkách posílá. To pojídači obrázků a koláčů, kteří se naučili v životě jen klikat myší, opravdu už nikdy nezvládnou.
hm no to je asi ako kazdy druhy linuxak poukazuje na to ze ked uz sa inak neda tak ma commandline kde to nejak uz nastavy kdezto vo windows sa cez commandline neda nic spravit, pritom mam skor pocit ze nepoznaju poriadne ani cmd prikazy v Linuxe.Napriklad dost linuxakov by prekvapilo co sa da nastavit cez taky netsh prikaz vo windowse.
Hlavně by mě zajímalo, co pan Bednář v Linuxu dělá, že ví jaký způsob administrace je lepší. Spravovat server přes ssh je asi hrozný hřích. A proč nemůže být okenní správce samostatná vrstva. Když mi zbouchne GUI, tak přece musí jít do kelu celý systém :-D
A teď vážně: Kéž by ve Windows byl man nebo apropos.
Ano, ale ve Vistach se vam umirajici driver pro grafarnu sam restartuje s tim ze vetsina aplikaci prezije. Kdyz chcipne driver pro Xorg (a ze to neni vec uplne neobvykla, jak muzou potvrdit treba majitele intelich grafaren), tak s nim umrou i vsechny aplikace bezici v prislusnem grafickem kontextu.
„umirajici driver pro grafarnu sam restartuje s tim ze vetsina aplikaci prezije“ O tom nic nevím. Netvrdím, že to tak není, ale jak moc dobře to funguje? (žádná ironie ani výsměch)
Měl jsem na mysli spíš servery (což jsem přímo nenapsal), kde grafika (GUI) spíš obnáší tooly pro správcování. Dá se bez nich i obejít.
Připomínáte mi paní vedoucí z Alberta. Prostě mi odmítla prodat (nealkoholické) pivo, které jsem si nandal do košíku, protože pokladna za žádnou cenu nechtěla přijmout jeho kód. A nemohl jsem jí vysvětlit, že když systém neumí ani pod kódem vedoucího tam vložil částku Kč – a pak ať si do věčera řeší, zda je na etiketě správné CDV čárového kódu nebo ne, tak něco takového mohli naprogramovat jen hodně blbí IŤ-áci. A že tohle by měla urgovat u nadřízených, protože já jistě nejsem první zákazník, kterému se něco takového stalo. Ale ano možná – na rozdíl ode mě – tušila, že blbým IŤ-ákům to stejně nikdo nevysvětlí. K pokladně si sednout nikdy nepůjdou, na co nemají na ploše ikonu, to nepotřebují, a ve svém bezproblémovém mmozku řeší jen to, na co se naučili ve škole klikat (pochopitelně pod Windows). Jedině mě překvapuje, kolik blbých IŤ-áků se i zde hrdě hláscí k tomu, že jsou schopni používat jen to, co zvládnou bez příkazové řádky. (To bych chtěl vidět, jak si potom správně česky nakonfigorovali
třeba Konqueror.)
jistě vás napadlo, že to systém neumí záměrně, že? Ono v supermarketu není tolik podstatné, za kolik se prodá, ale důležité je, co se prodalo a kolik se toho prodalo. Chápu že z vaší pozice je vám to šumák, možná by vám i stačila stvrzenka „něco za 12 Kč“, ale nevím jestli byste totéž říkal u nové plazmy, kterou byste pak asi těžko reklamoval a podobně. Takže když pokladna nevezme kód, tak prostě nelze výrobek s tímto kódem prodat a hotovo. Nejste někde v Horní Dolní v sámošce, kde vám pivo nechaj i na sekeru s tím že až to zaplatíte tak vám to namarkujou. Kdepak. Tohle je supermarket a má svá pravidla, mezi ně patří například neprodávat věci mimo systém. A pokud přinesete „věc“ s kódem 123 a ta věc není v systému, tak vám ji neprodaj, i kdyby tam měli deset podobnejch piv (s kódy 122 a 124 atd.) Takže ajťáky nechte na pokoji, ti naprokramovali to, co dostali zadáno, ne to, co byste si VY přál :D
souhlas – to se mi stalo taky už několikrát. A jednou v autobuse řidič neměl jak mi vydat a já jsem taky neměl žádné drobné jenom desetilibrovku a pětilibrovku, a autobus byl prázdný, tak řidič chviličku ťukal do té jejich pokladničky a najednou lístek co stojí obyčejně 5,60, najednou stal rovných 5 liber :)