Názory k článku Fedora 20 – a co Next?
-
huhuhu (neregistrovaný)
no ty brdo ... normalne ma oblieva pot :D
ja som si pred rokom a pol nainstaloval fedoru 17 ktoru som pred pol rokom upgradeoval na 18 (ale grub mam este stary, ten notebook je firmeny a proste som sa bal vrtat sa v tom, uz pri samotnom upgrade z 17 na 18 som si obkusoval hodinu prsty, ci to nabehne).
po tejto recenzii uz nebudem nikdy upgradeovat nic a ked uz 18tka nebude podporovana (obcas este chodia updates) tak neviem co spravim ... fedora 20, to nema uz zmysel riesit pre cloveka, ktoreho pocitac zivi, asi na stare kolena vytunim freebsd alebo nejaky centos
-
Robert Smol (neregistrovaný)
Tomu trochu nerozumim, bezneho uzivatele se tato analyza temer nedotkne. Fedora je minimalne od verze 18 celkem pouzitelna pro jakoukoliv praci. Jedine na co jsem napriklad u F19 narazil pri praci byl problem mezi instalaci nodejs a dart IDE (pouzivaji ruzne verze V8).
Priste si urcite zkuste radeji udelat zalohu, nemusite si pak okusovat prsty. Ja osobne radeji delam kompletni reinstalaci cca 1x za rok, cele to zabere tak 3h vcetne dodatecneho nastaveni.
-
ebik (neregistrovaný)
Ja teda nejedu na fedore, ale kompletni reinstalace jednou za rok by mne pripravila o mnoho veci, ktere jsem si postupne vyladil. Dokonce system ktery mam ted uz prezil dva notebooky a bezi na tretim (instalace "klonovanim"). (Pouzivam debian testing, a tedy postupuju malymi ale castymi upgrady kupredu. Vyjmecne se neco rozbije, ale da se to dohledat a spravit.
-
Robert Smol (neregistrovaný)
Proto mám ~ zazálohovaný (ona jedna zaloha ročně se občas také hodí a když to jedete přes rsync, tak je to za pár minut). Reinstalaci provádím, ale partišnu /home nechávám. Postupem času jsem u sebe zjistil, ze stejně případně migruji akorát .ssh* .bashrc .config .vim* .local .git a pár dalších. Já neinstaluji žádné gnome-shell extensions, výchozí GNOME mi celkem stačí (nastavuji akorát follow-mouse mód).
Pravda je, že pořádný fungující dist-ugprade jěště na Fedoře není. I ve verzi F20 se doporučuje daný nástroj (tuším že to je fedup).
Mě spíše zajímalo, proč by F20 neměla být použitelná pro normálního člověka na práci.
-
ebik (neregistrovaný)
No ja mam spoustu vychytavek v /etc. Napriklad jsem musel ladit hibernaci, trochu dostelovat vstupni zarizeni v Xech, postelovat laptop-mode, sambu, a spoustu dalsich veci, ktere si uz ani nepamatuju. Existuje sice nastroj, ktery mi rekne, ktere konfiguraky jsem ja nebo nejaky skript oeditoval, ale i tak by toho bylo dost, co bych zapomel nakonfigurovat, a pak to dohledaval. Jinak ~ mam dokonce na zvlastnim oddilu, protoze pokud by nahodou system letel uplne na hubu (z jakychkoliv duvodu) a chtel pri tom vzit i FS, tak mi nevadi kdyz mi sejme system, ale vadilo by mi, kdyby mi zrusil ~ (nektere veci mam nedostatecne zalohovane).
-
ebik (neregistrovaný)
Jenze ta knfigurace patri k balikum co jsou nainstalovane. Pri instalaci noveho distra bych musel kontrolovat, ze se nezmenil zpusob konfigurace. Nektere veci v /etc navic nemenim ja ale skripty a sahat na ne nechci. (jeste nedavno to byly /etc/mtab a setserial, a verim ze se jeste najdou dalsi "spatne" navrzene programy). Dale pak mam nejake vlastni "systemove" utility v /usr/local/sbin a /usr/local/bin (byl jsem liny pro ne delat cele baliky). Proste etckeeper by vyresil jen cast problemu, takze jsem ho zatim nezkousel.
-
Toto jsou přesně důvody, proč jsem před mnoha lety opustil Fedoru na svém pracovním počítači a zkusil Ubuntu. Bylo to docela těžké, připadal jsem si tak nějak divně. Ale byl jsem překvapený tím, jak "to funguje". Pokud používáte vlastní úpravy, LTS verze Ubuntu je podle mého názoru pro práci na desktopu vynikající. Ale i přechod mezi "malými verzemi" je dobře řešený.
Po letech musím uznat, že jsem nikdy nelitoval. Jednu nevýhodu to ovšem má: Člověk odvykne "průběžnému dolaďování", nemusí řešit "problémy a nedodělky". To je pro práci sice velká výhoda, ale nevýhoda je to v tom, že se nemusí nic nového učit. Prostě to "jen funguje", žádné přeinstalace, jen poměrně bezproblémové povýšení verze.. a jede se dál.
Je to asi hlavně o tom, k čemu člověk svůj počítač hlavně používá. I bezproblémovost může po čase začít vadit.. :-) -
huhuhu (neregistrovaný)
jo este mi to neda, bude to asi odomna celkom hate speech ale teda ... wtf? :D to si fedoraci fakt robia z ludi dobry den? kto ma ten ich zazrak pouzivat? ved to je celkom bordel .. ja neviem, uz tym, ze pouzivam to gnome3 som spravil dost velky kompromis vymenou za "bleeding edge" system, ale teda, neviem ci na tom bleeding edge chcem zostat. ten system patla na seba piate cez deviate a vsetko nakopu bez ladu a skladu a vsetko (VSETKO) je konstantne "in progress" a rozkopane skrz na skrz. inkonzistencie v GUI su do placu a autor ma svatu pravdu. system len bobtna a spomaluje sa ale vobec sa nelepsi po uzivatelskej stranke, facebook login fakt prezijem ... haloooooooo
-
Enrico (neregistrovaný)
"system len bobtna a spomaluje sa"
http://worldofgnome.org/demonstrating-fedora-20-performance/
-
mmm (neregistrovaný)
Článek naprosto přesně popisuje realitu. Z Fedory se stala šílenost. Je výborná pro mladé, kteří si rádi hrají s něčím novým a dělají u toho "wow!". Naprosto nepoužitelná jako systém, který by člověk měl mít na kompu déle než tři měsíce a používat ho k nějaké práci.
Na druhou stranu - jestli její vývojáři zvládnou navrhovaný koncept s delší podporou pro server verzi a budou lépe odolávat pokušení nacpat do Fedory každou blbost, kterou najdou ležet na netu, tak snad. Snad... -
skjdakjsd (neregistrovaný)
Presne tak. Jednim z problemu fedory je, ze se tam nesnazi davat nejlepsi software, ale nejnovejsi software. Krasnou ukazkou je prave sddm, ktery je proste splacanej paskvil jehoz "obrovskou vyhodou" jsou zadny/minimalni restrikce na vytvareni temat... A ad ceska distribuce. No koho by prekvapilo co z toho vylezlo kdyz vzdycky kdyz potkam nekoho z RH, tak si vyhuluje mozek travou.
-
Souhlasim pouze castecne - pouzivat Fedoru normlane jde, a i ja to delam, ale clovek si musi vychozi konfiguraci ohnout k obrazu svemu. Faktem ale je, ze v posledni dobe si davam s upgrady na cas a nektere opakujici se problemy me deptaji, takze napr. Gnome3 jsem proste opustil, protoze v F19 zrusilo moznost prepinani klavesnice pres Alt+Shift (slo to nastavit pres gnome-tweak-tool ale co to je za DE?), je cim dal pomalejsi a bohuzel potrebovalo kazdych par dni restartovat, zruseni fallback modu a prechod na llvm sice znamena ze Gnome vypada furt stejne, ale na strojich bez akcelerace a se slabym CPU je nepouzitelne apod. Ale to je jen otazka DE, kterych mame na vyber...
-
mmm (neregistrovaný)
Právě, že "normálně" nejde. MUSÍ se ohnout k obrazu svému. A to nejen trochu, což by se dalo akceptovat, ale docela zgruntu. Je to ještě vůbec Fedora, když jsem z toho musel vyhodit celé gnome i s gdm a spouštět vlastní wm příkazem startx z konzole? Kdy si musím patchovat a překompilovávat balíčky, abych z nich odstranil chyby a nesmyslné závislosti na balastu?
-
fri (neregistrovaný)
Článek jsem jen prolétl, nadpisy, obrázky, některé odstavce, takže sice nevím, jakými neduhy Fedora "trpí" (:-D), ale abych si rozšířil obzory, tak jsem přeložil jednu distribuci používající Gnome Shell (myslím), což se projeví za pár měsíců (zřejmě). Sice nevím, kdy ji vyzkouším, ale její budoucnost vypadá slibně. Na Phoronixu je sice zatím v žebříčku pár desítek čísel za vedoucími projekty, ale je potřeba plánovat dlouhodobě, i když nejsou dostupné všechny informace.
Pokud máte chuť (nemusí to být nutně chuť překládat), stačí si z toho dlouhého seznamu distribucí nějakou vybrat, a zkusit. Většinou to není složité.
-
FoxVK (neregistrovaný)
před týdne jsem aktualizoval systém a od té doby při kopírování na cokoliv pomalého se totálně zaseká systém a trvá to nehorázně dlouhou
když něčím zatížím systém tak i když aplikace jkao takové běží relativně svižně tak zobrazení gnome shelu trvá deseset patnáct sekund
Kliknutím na talčítko zrušit při aktualizaci systému se aktualaizace zrušila ale youm zůsta v takovém stavu že abyh mohl cokoliv naistalivat tak jsem jej týden dávala do pořádku.ubuntu 10.04 bylo proit tomuto zlatý systém....
-
nasson (neregistrovaný)
V podstatě se shodneme, ani mně se nelíbí Yumý. Pravidlo taky nedohledám, osobně bych spíše dal Yumové skupiny, nebo možná i Yumí. Ale to je celkem jedno. Hlavně si myslím, že m není tvrdá souhláska a že sice máme hradní, ale za to máme šumný (šumné skupiny), takže ten příklad mi připadá nějaký divný (ani nesouvisí s problémem).
-
Vojta SobotaStříbrný podporovatel
Dobry clanek. Takovy od srdce. Veskrze souhlasim. Pouzivam Fedoru uz od verze 5 a porad spokojenost. Jen jsem musel prejit na LXDE, protoze to Gnome je opravdu komedie.
-
Aip (neregistrovaný)
Jediná komedie je tenhle článek, Gnome už se dlouho soustředí na jednoduchost, kdo z vás běžně používá několik profilů na sítě?
Navíc spousta věcí se dá do Gnome dodat přes extensions.gnome.org, nepostradatelný je pro mě třeba dash to dock.Pokud se někomu stýská po přeplněným prostředí s hromadou čudlíků tak mu nikdo nebrání nainstalovat třeba KDE (který je pěkný, funkční a poslední dobou i rychlejší jak XFCE), já dávám přednost jednoduchosti Gnome a Unity.
-
YF (neregistrovaný)
Normalne bych asi nereagoval ale vubec se mi nelibi jakym stylem je ten clanek napsany. Strilet do neceho dovede kazdy - pokud ale budu vychazet z vlastni zkusenosti tak prechod z F17 kterou sem pouzival od jejiho vzniku do ted na F20 mi zabralo vcetne konfigurace celeho prostredi zhruba pul dne - a to vcetne dat projektu atd. To jak to resim sou dva primarni oddily na disku - jeden pro F17 a druhy ktery sem mel pripraveny pro pripadny upgrade - vsechny ostatni logicke disky pak mapuju pres fstab - prakticky jsem schopen bezet dve distribuce paralelne bez toho anichz bych se musel spolehat na nejake oficialni upgrade masinerie. Co se tyce gnome a prostredi pro idioty: myslim ze zde dochazi k nepochopeni celeho prostredi (ale muzu se mylit - nejsem odbornik na uzivatelske rozhrani - v kazdem pripade rikam v podstate dojem koncoveho uzivatele) tedy - myslim ze autorum jde prave o to aby prostredi nepotrebovalo nejake super komplexni upravy a vse dulezite bylo dostupne v zakladu - nevim jaky je problem s NetworkManagerem - ja jsem byl schopen nastavit vse o sitich behem chvilky (veskere fyzicke i virtualni adaptery / vpn atd.) a vse funguje jak ma. Minimalisticke rozhrani defaultniho rozhrani je prave v tomto super - a pokud se mi neco nelibi - no tak proste pouziju co nabizi gnome-shell jehoz JS jadro je dostatecne mocne pro jakekoliv kustomizace vcetne vlastnich pluginu (coz sem teda nikdy nedelal - pouze upravoval i kdyz par myslenek je ale na to neni cas a jedna se jenom o nice-to-have) Dale - vubec neni bran ohled na pomer toho co je nove a co je brano za tradicni ktery je v pripade fedory na velice dobre urovni - kazdy autor ktery se snazi o neco noveho narazi na barieru tradicniho uvazovani a toho ze lide proste neradi zmenu - v pripade fedory se jedna o zajimavou vyvazenost ktera rozhodne nebrani se k tradicnimu vratit (napr. journald - jasne deklaruje ze pouziti syslogu je mozne prostym naklapanim neceho jako yum install syslogd a jede se jako driv) Proste pokud lidi nebudou zkouset v praxi nektere rekneme netradicni pristupy no tak se nepohnem ani o pid. Nerikam ze je fedora nejsuprovejsi distribuce na svete ale neni to rozhodne nic o co by se nejaky pisalek co vytvoril leda tlusty hovno mohl otirat. Ten team lidi za tim odvadi rekl bych slusnou praci a snazi se hlavne prijit na zpusob jak delat veci nove a zajimave - a v tom vydim hlavni pridanou hodnotu.
YF
-
li737 (neregistrovaný)
Dobrý článek, ale působí na mě trochu moc kriticky. Osobně se mi na F právě líbí to že se snaží jít dopředu a přináší nové věci, coz sebou pochopitelně občas nese problémy. Používám Fedoru cca rok a půl denně, pravidelně aktualizuji a zatím jsem neměl vysloveně závažný problém. Shrnuto Fedoru bych za nic nevyměnil.
-
pali (neregistrovaný)
Používám Fedoru od Redhatu 5.0 CZ (resp. od dob WinNT 4.0), tedy ještě dlouho před jejím vznikem. mám ji nainstalovanou na několika počítačích, většinou ve všech aktuálně podporovaných verzích (např. před F20, jsem používal souběžně F17/19/19). Každé vydání má své silné i slabé stránky. Někdy jsem ze zoufalství zkoušel něco jiného (třeba Ubuntu nebo Mint), ale často jsem narazil na stejný problém (byl v stejné verzi Gnome ve všech distribucích) a na spoustu jiných, které se ve Fedoře nevyskytovaly, tak jsem se raději vrátil do mě známého prostředí.
Dle mých zkušeností je silnou stránkou Fedory síťování, práce s více obrazovkami, možnost složitější konfigurace disků. Např. dostat Mint na zrcadlené disky v multiboot prostředí, se mi nepodařilo a v Ubuntu to šlo pouze s Alt DVD. Prostě každý si prošlape svou cestičku a tam je to pro něj známější.
Fedoru používámm jako pracovní nástroj (administrace sítě, vývoj RPM balíků, ...), jako OS pro notebook i domácí použití (i pro manželku, která se na ní práci s počítačem učila) a jsem s ní spokojen. Na všech (4) strojích jsem ve dvou dnech (17. a 18. 12.) upgradoval na F20 a jsem spokojen.
Ještě budu muset počkat na dotažení pár oblíbených gnome extenzí a bude to dokonalé.
BTW. pro konfiguraci doporučuji kombinaci dconf/dconf-editor. V tom druhém se zjistí, co se při klikací konfiguraci mění, a pak se to sepíše do pár příkazů. Následná konfigurace na ostatních strojích je otázkou pár sekund (copy/paste).
Nainstalujte si F20 také a užijte si vánoce :-)
-
Rad by som opravil nejake veci a nieco doplnil:
>"Takže vzniká nový SDDM, který je supr čupr Qt4, umí QtQuick téma, ale neumí XDMCP nebo přepínat klávesnice."
SDDM podporuje XDMCP aj prepinanie klavesnice.>"tentokrát někdo vytvořil i dlouhé vlákno diskuse o tom, zda podklad příliš nepřipomíná svastiku"
Zas tak preberane to nebolo, otvoril sa bug [1] a trocha sa to riesilo na fedora-test mailing liste. To uz sa snad viac riesili aj commit messages (really stop "really" commits (really!)) :)S nazorom na Gnome suhlasim. Osobne mi nejde do hlavy, preco prave Gnome je default, mne to pride absolutne nepouzitelne a zbytocne velky "moloch". Je to ale velmi subjektivne. Preto sme samozrejme vsetci stastni, ze mame moznost vyberu.
Podla mna by bolo este fajn spomenut softwareove kolekcie [2] [3], ktore by mohli riesit napriklad problem s roznymi verziami v8, ako tu uz niekde v diskusii aj padlo.
[1] https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?id=1030643
[2] https://fedorahosted.org/SoftwareCollections/
[2] https://access.redhat.com/site/documentation/en-US/Red_Hat_Developer_Toolset/1/html/Software_Collections_Guide/ -
Pokud SDDM jiz umi XDMCP tak autor zrejme splnil co slibil a pracuje na tom, nicmene to, co je na obrazku a co je v F20 tak neumi ani klavesnice ani XDMCP.
"Compared to the current DM, KDM, it currently lacks a few features (such as XDMCP) but adds some other ones (QtQuick themes) or is currently adding them (Keyboard layout switching in the greeter)."
"SDDM is now lacking some functionality compared to KDM, namely XDMCP, VNC and multi-seat support. They are planned to be added."Osobne pevne doufam, ze nez se ze SDDM stane nahrada KDM, bude to nahrada plnohodnotna.
-
li737 (neregistrovaný)
souhlas, bohužel mam stejnou zkušenost jako covex, v liště ikona sítě žádná a v menu též nic. Mam podezření jestli to neni v mém případě kvůli bridgi, jelikož v f19 poté co jsem vytvořil bridge pro kvm tak se ikona sítě změnila na stav "síť neni" teď po upgrade na f20 přes fedup tam už neni nic.
-
Já se přiznám, že mi nefungoval upgrade z F18 na F19, aniž by oznámil konkrétní chybu. Mezitím jsem si sehnal novější cestovní notebook a na něm už mám pripravené gentoo, kde ale zase neplánuju instalovat gnome shell.
Pokud jde o ikonu samotnou, ta mi správně nefunguje ani na F18 a dál o tom nebudu v podstatě vědět, protože to, co je v Gnome Shellu není to samé GUI, co se vyvíjí s NetworkManagerem.
Ale vtip je v tom, že nový Gnome Shell to má nějak překopané a konfiguraci sítě schovává pokud jsem to správně pochopil pod uživatelské menu.
-
Honza Jaroš (neregistrovaný)
Pro informaci - pod Gentoo je už Gnome 3 označeno jako stabilní, takže to, jak jsem kdesi (nevím teď jestli vám, nebo jestli jste na to jen reagoval) psal, že tam jde bezbolestně provozovat ještě Gnome 2, už neplatí. Respektive šlo by nejspíš do package.mask narvat všechno, co se nemá upgradovat na trojku, ale obávám se, že by to byl pěkný opruz.
K Ježíšku jsem si nadělil přechod na KDE spojený s kompletní reinstalací systému (protože by stejně polovina nainstalovaných komponent šla pryč)... :-)
-
O stabilizaci Gnome 3 vím a mám za to, že je to tak v pořádku. Upínat se k nepodporované verzi Gnome mi přijde jako cypovina, ale pokud to chce nějaká skupina lidí fakt provozovat, nevidím problém, v tom, aby si udržovali wiki stránku s potřebnou konfigurací. Vzhledem k tomu, že je Gnome 2 mrtvý, tak věřím, že by ta konfigurace byla celkem stabilní. Osobně vidím smysl spíše v používání některého živého forku nebo classic mode, pokud vyhovuje, než opuštěné verze.
Já jsem i docela vážně uvažoval o tom, že bych Gnome Shell na Gentoo používal s tím, že tam vypnu vše, co funguje špatně (jako podporu telepathy apod). Jenže mám pocit, že to v důsledku vůbec nic neumí a i tak základní věci jako vstupní zařízení se musím tak jako tak konfigurovat přes xinput.
Na Gnome 3 jsem si celkem zvyknul, jenže teďka chci jít o kousek dál a používat software, který buď funguje správně nebo u něj cítím nějakou naději na dlouhodobou opravu.
-
Honza Jaroš (neregistrovaný)
No ta stabilita mi právě vyhovovala... :-)
Ale co. Když se začalo do distribucí cpát neodladěné KDE4, zdrhnul jsem ke Gnome. Sice jsem tehdy strávil pár dní laděním konfigurace přes gconf, protože klikátka nebyla, ale pak to pár let fungovalo k plné spokojenosti. Teď jsem se zase vrátil ke KDE a snad tu zase nějakou dobu vydržím. Já jsem holt starej konzerva... :-) -
petr_p (neregistrovaný)
Já stojím před podobným problémem.
Na jednom stroji jsem zamaskoval všechny verze, co vypadaly jako z Gnome3 (ne, nebylo to jednoduché), a upgradoval jsem. Zdá se, že kromě nesladěných widgetů, všechno (to málo, co z desktopu používám) funguje. Samozřejmě to není udržitelné řešení, protože Gnome se o staré verze nestará.
Na druhém stroji jsem zamaskoval systemd a network-manager a také jsem upgradoval. Gnomeshell zobrazil obligátní Something goes wrong a ukončil se. Z .xsession-errors jsem pochopil, že bez logind/systemd nenaběhne.
Tak jsem spustil fallback (nebo jak jej přejmenovali). Ten taky okamžitě skončil. V .xsession-errors byla zpráva, že bez gnome-screensaveru se nespustí. Nechápu, proč desktopové prostředí potřebuje jeden vyvolený screensaver, ale nainstaloval jsem ho, třebaže se za běhu vůbec nepoužije, a fallback naběhl. Opět se zdá, že to málo, co potřebuji, funguje. Tudy by možná cesta vedla, jenže jak dlouho?
Každopádně se mi z tohoto přístupu upstreamu dělá špatně, a zřejmě desktopové prostředí vyměním.
-
Jaký máš důvod maskovat networkmanager, nestačí prostě vypnout use flag a neinstalovat ho? Pokud je vyžadován, tak ti maskování musí způsobit konflikt, pokud vyžadován není, tak není důvod maskovat, ne? Souvislost s Gnome 3 mi rovněž uniká.
Pokud jde o gnome-screensaver, to by šlo vyřešit symlinkem, ne? Navíc od Gnome podle mě už dneska moc modularity očekávat nejde a asi bych volil nějaké stále vyvíjené prostředí, u kterého modularita mezi vývojářské cíle patří.
-
lzap (neregistrovaný)
Když se dneska podívám na sysvinit skripty, situace v nich byla daleko horší! Berliček je tam spousta, některé jsou extrémně nechutné a to i u základních démonů, nebo služeb které používají miliony uživatelů (resp. serverů :-) Dost často narážím na kostlivce ve skříni například v případě RHELu 6, což už je ovšem ve Fedoře fixnuto (a tudíž i RHELu 7+ :-)
To, že se musejí psát berličky pro systemd není ani tak chyba systemd samotného, ale spíše jde o fakt, že současné programy a démoni tyto věci vyžadují. Ve startovacích skriptech se zkrátka "programuje", tak to ale nemá být. Bylo by daleko čistší upravit samotný software, jenže to se prostě nekdy nestíhá, nebo se tomu nikdo nechce věnovat.
Naopak, 32 binárek systemd-xxx je jen správně, takhle to má totiž být. Nebo snad 30 binárek git-xxx to je taky špatně? Samozřejmě že ne, tohle se prostě lépe spravuje, je té méně nýchylné k chybám a tak dále.
Osobně mám se systemd/journald jen ty nejlepší zkušenosti. Jinak ale pěkný článek! Díky.
-
S temi berlickami to neni az tak pravda. Cast z nich je mozna problem demonu, ale cast je proste konceptualni problem. Typicky problem je to, jak se resil ntpd vs. chrony. Vznikl z toho uplny gordicky uzel unit, targetu, specialni binarka a adresar ntp-units.d.
32 binarek samo o sobe spatne neni, ale dohromady maji 1.3MB, puvodni init mel 32kB, samozrejme k tomu zase byl potreba shell, ale init se dal udelat i bez nej, jen s inittab. Jde tak predevsim o nachylnost k chybam.
Presto dekuji za reakci i pochvalu.
-
ebik (neregistrovaný)
Otazka neni zda dokaze, ale zda chceme aby to dokazal. A na to jsou nazory ruzne. Ideal-unix-way je lehke "jadro" (v tomto pripade init) a eventuelne lehky ale dostatecne specifikovany protokol a zbytek si resi sluzby samy. Problem s system-v initem je ale ten (viz manualova stranka daemon od systemd), ze spustit /etc/init.d/neco start
rucne (treba pres ssh bez virtualniho terminalu), rozhodne neni totez, jako kdyz to sputi init pri zmene runlevelu. Programatori na to obcas nemysli a admini to pak vyzerou.
Ale na druhou stranu laicky bych (r)evoluci systemd prirovnal k udevu. Kdyz vim, ze tam nekde je, kde je k tomu dokumentace a kde najdu popis jak ladit konfiguraci, tak mi to nevadi, a jsem rad, ze mi to ledasco udela automagicky. A take jsem rad, ze jsem na udev prechazel (v ramci debianu) teprve az kdyz ho na jinych mistech (jinych distribucich) odladili (nejen ve smyslu stability, ale i ve smyslu spravne funkcnosti na velke casti ruznych konfiguraci hw a uzivatelskych pozadavku). Takze jsem optimista a doufam, ze na debian se to (do defaultu) dostane az tuto cesticku jini proslapou :) -
Je dobré si především uvědomit, že pro uživatele nepředstavuje žádnou výhodu, že některé systémové nástroje mají v názvu společný prefix a vyvíjejí se v rámci jednoho zdrojového repozitáře.
I kdyby se do stromu přidal 'systemd-web-browser', tak to nevidím jako důvod říct, že initscripts jsou špatné, protože neumějí prohlížet web.
-
Jura321 (neregistrovaný)
Dobry den,
take se nerad vyjadruji k clankum, ale autora se musi zastat. Clanek v drtive vetsine obsahu opravdu trefne vystihuje nedostatky Fedory at se to nekomu libi nebo ne. Ja s Fedorou nekolikrat zasel na kafe, ale po cca 1/4 roce rychle pryc, testovaci distro neni na muj desktop to prave orechove. O systemd se nema cenu bavit, je to paskvil, ktery UNIX like filozifii nevidel ani z rychliku a posouva Linux smerem k Windows svete. Gnome 3, nechapu, kdo to muze pouzivat na praci. Muj nazor je, ze kdo chce stabilni distro, tak at jde o dum dal - debian atd. Kdo chce server - centos, debian. Kdo chce byt pokusnym kralikem go to FEDORA.
Jura321
-
To není o tom, že by se někdo nedokázal obejít. Každý software je nahraditelný.
V tuhle chvíli je podle mě hlavní výhodou systemd jeho financování. Je zaháčkovaný v několika komerčních produktech, kde je relativně velký tlak na údržbu a opravy. Relativně nově na něm závisí Gnome. Částečná závislost se objevuje i u dalšího běžně používaného software. V souvislosti s distribucí systemd konfigurace v rámci upstreamových projektů je pro distributory čím dál tím méně náročný na správu.
Na první pohled je napsání pár vlastních initskriptů prkotina, ale ve skutečnosti to vede k tomu, že distributoři dají přednost „just works“ řešení. Podle mě, kdo chce mít v obecně použitelné distribuci něco jiného než systemd, měl by už dneska připravit software, který umí číst systemd konfiguraci.
-
Frank (neregistrovaný)
Kdyby na to přišlo, tak se člověk obejde i bez počítače. Ostatně musel bez nich vyjít miliony let :)
Nicméně já už bych se dnes bez systemd fakt nechtěl obejít. Nejsem admin nějakých kritických serverů, takže nemůžu posuzovat důsledky tam, ale na to moje adminování to byl opravdu velký posun dopředu. Unit soubory jsou výrazně kratší a deklarativní zápis je taky výrazně přehlednější než skripty. Nebo takové užitečné věci jako když chci službu po pádu znovu spustit. V systemd je to jeden řádek. Ani už nechci vzpomínat na to, co pro takto jednoduchý požadavek musel člověk udělat v initV.
Za sebe se nemůžu dočkat, až se systemd dostane do serverových distribucí RHEL/CentOS. -
Milan (neregistrovaný)
Problémom článku je nevyváženosť, zameriava sa na nevýhody F20. Inak úplný súhlas. Mne na GNOME3.10 vadí mizerná kategorizácia aplikácií, prehnané HW nároky a snaha zlúčiť desktopy na mobilných platformách s klasickými PC desktopmi.
Čo sa problémov týka, Fedoru inštalujem na 6-12 počítačov už od verzie F9, takže som si zvykol, že vždy sa nájde HW na ktorom má Fedora problémy. Konkrétne u F20 mám problém s NetBookom AcerAspireOne, ktorý pri zapnutom ACPI za pár sekúnd až minút po boote zatuhne. Ak v jadre vypnem ACPI, Fedora nezatuhne, ale pri NetBooku je to na h...o keď potom nevidím stav batérie, nufungujú úsporné režimy, neuspí sa po zatvorení displeja... Pri F13 bolo ACPI aktívne a Fedora šlapala bez problémov.
Tiež ma sklamala podpora bridge v NetworkManageri. Skúste v NM vytvoriť bridge naviazaný na sieťovú kartu tak, aby vytvorený bridge fungoval v KVM-QEMU. Mne sa to nepodarilo. Musím to robiť starým spôsobom - spúšťam službu network a sieťové rozhrania a bridge definujem v ifcfg-* súboroch.
Na systemd som si zvykol, do budúcna v ňom vidím prínos. Journalctl v pohode, často napr. používam interaktívny výpis posledných logov cez príkaz 'journalctl -f', alebo kategorizované výpisy.
Celkovo hodnotím F20 ako dobré vydanie.
