Předně musíme vzpomenout listopadové události, kdy bylo rozhodnuto, že Spin Fedory s desktopovým prostředím KDE Plasma povýší na plnohodnotnou Edici. Stane se tak s příští verzí Fedory 42 a jak si Phoronix povšiml, do Wiki záznamu kolem této změny přibyl poměrně zajímavý popis detailů.
Jaká bude edice Fedory s KDE Plasma
Popis doplňuje, že tvůrci Fedory identifikují několik oblastí zájmu pro KDE Plasma Desktop Edition:
- Nadšenci do multimédií – zejména audio/video a hráči, z čehož plyne důraz na VRR na Waylandu a DRM Leasing.
- Tvůrci obsahu, v souhře s dalším KDE / Qt softwarem jako Kdenlive, Krita a OBS Studio.
- Přístupnost v souladu s pracemi v upstreamu pro lepší použitelnost Linuxu pro lidi s nějakým deficitem (barvoslepost, omezená pohyblivost, omezená míra motorické kontroly).
- Uživatelská přizpůsobitelnost , kterou je KDE Plasma známá
Detaily toho, jak bude pokrok v těchto oblastech dosahován, je otázkou budoucnosti.
Úskalí, která přináší současná architektura typické linuxové distribuce
Nejde o první snahy o vytvoření varianty distribuce, která buď bude opravdu přívětivá a vhodná pro tvůrce digitálního obsahu (a „jim podobnou havěť“), či distribuci alespoň proklamující toto cílení. Vzpomeňme třeba Ubuntu Studio (mimochodem též stavějící na desktopovém prostředí KDE Plasma) a ostatně i Fedora má variantu cílící na hráče, Fedora Games Lab.
Definovat lze několik klíčových oblastí, které by takto pojatá distribuce měla implementovat co nejlépe.
Pro obraz a video je potřeba / vhodné disponovat podporou HDR zobrazení a dále kalibrace barev – tu ideálně v celém procesu, tedy možnost kalibrovat celý řetězec od skeneru, přes displej PC až po tiskárnu. Zde zčásti narážíme na podporu ze strany výrobců, nicméně za každou kalibrační sondu na trhu nemohu mluvit.
Dále je také vhodné disponovat nějakou zabezpečenou cestou k práci s videem, neb se tvůrce obsahu může dostat do situace, že bude potřebovat pracovat s videem či obsahem nějak chráněným – ať už jde o AACS / BD+ ochranu videí na Blu-ray discích, přes HDCP na výstupech až třeba po CAI u fotografií.
U videa si dovolím tvrdit, že většinu uvedeného typický Linuxový systém nepodporuje, ale nijak to nevadí. U CAI nemám situaci zmapovanou, ale lze předpokládat, že linuxové nástroje s ní zatím nepočítají, případně s ní nepočítá celý ekosystém, kde ekvivalentem řetězce úprav Lightroom→Photoshop je darktable→GIMP.
Zvukový subsystém na Linuxu prošel v uplynulých 15 letech klíčovými změnami. Přes vlekoucí se adopci PulseAudio se nakonec velmi rychle propracoval k PipeWire, které umí i video a zdá se, že by toto API mohlo principiálně řešit spoustu úskalí, které se budou do světa multimédií trousit v nadcházejících letech (v tichosti mu ale do pozadí věcí přidejme nutnost implementací novinek v projektech jako FFmpeg či VLC, jakkoli to může znít, že tyto dvě oblasti spolu nesouvisí).
Zastavení u Davida Revoye
Francouzský umělec David Revoy, autor komiksu Pepper & Carrot, je v linuxové komunitě poměrně znám, neb veškerou svoji práci tvoří za pomoci open-source nástrojů a často sám do projektů přispívá (nejčastěji jsou k vidění jeho příspěvky do sad štětců pro Kritu). Už více než dekádu také vydává pravidelné články o tom, co a jak používá, jaká jsou úskalí a proč opustil předchozí řešení. Před 14 lety tak používal Linux Mint, následně prošel přes Kubuntu, před)předloni zakotvil ve Fedoře, loni v Debianu a letos uvidíme. A právě ona výměna Fedory za Debian je v dnešním kontextu zajímavá.
Vraťme se u Davida o necelé tři roky zpět. Proč nepokračoval s Kubuntu? S verzí 20.04 LTS byl po dva roky spokojen, ale vydání 22.04 jej nepotěšilo.Mezi negativy vyzdvihl Firefoxu ve Snapu a nejasnost v instalování DEB vs Snap. U Fedory pak ocenil, že není rolující a aktualizace instaluje až při restartu, takže nehrozí rozbití něčeho za běhu (něco mi říká, že možná nakonec bude jednoho dne psát o Fedora Kinoite). A proč KDE Plasma? Proto, že má ve svém rozhraní daleko pokročilejší podporu grafických tabletů oproti GNOME, možnost nastavit neutrální barevné téma, lepší podpora náhledů obrázků, jednodušší nastavení asociací souborů a lepší podpora více monitorů. Plus to, že dvě klíčové aplikace jsou Qt: Krita a Kdenlive.
S Fedorou ale David dlouho nevydržel, s loňským rokem přešel na Debian s KDE. Jako hlavní důvody tehdy vyjmenoval Wayland, KDE Plasmu 6 a Kritu. V době, kdy přechod realizoval, byla podpora grafických tabletů v KDE běžícím na Waylandu extrémně omezená, nedostačující pro jeho potřeby, což v kombinaci s odstavením podpory X11 ve Fedoře znamenalo již zmíněný přechod na Debian. Nakonec ale díky jeho blogpostu po diskusi s jedním vývojářem došlo na Waylandí verzi nástroje xsetwacom, pod názvem gsetwacom, sic pouze pro GNOME. Později se přidal projekt ktableconfig (vše CLI nástroje), to již pro KDE Plasmu, inspirovaný soudobou verzí gsetwacom u.
Doplňme v tomto kontextu, že v rámci podpory grafických tabletů ve vlastním konfiguračním systému dělá i šestá řada Plasmy velké pokroky, naposledy jsme je zmiňovali při vydání Plasmy 6.2 a pracích na budoucí Plasmě 6.3. David sám pak v aktualizaci blogpostu přiznal svoji mýlku, kdy detailní dialogy pro nastavení grafických tabletů byly portovány i pro Plasmu 6 a tak navíc je schopna běhu na X11.
Třetím důvodem pro Davida byl běh samotného editoru Krita, který je středobodem jeho práce. Zde vyzdvihuje vyladěnost AppImage přímo od tvůrců Krity, oproti všemožným distribučním balíčkům / Flatpakům / Snapůl, které jsou často nižší technické kvality. Před rokem David konstatoval také to, že Krita je X11 aplikace a ač může běžet na XWaylandu, působí to jenom problémy, s výkonem, správou barev a tak dále. Dále komentuje, co s tím lze či nelze dělat, nicméně to pro tuto chvíli už nechme být.
A proč David zvolil Debian? Protože umí X11 sezení (pro Kritu), protože obsahuje ověřenou KDE Plasmu 5.27.x s balíčkem kcm_wacomtablet, protože je LTS a tak může mít David klid až do roku 2028. Odkazuje též na starší text Raghavendrahy Kamatha, který si také Debian pro pracovní stanici umělce v roce 2023 pochvaluje.
Závěrem též zmiňuje, že s jeho potřebami by bylo kompatibilní i Kubuntu 24.04 LTS, nicméně mu osobně nevyhovuje cesta Canonicalu se Snapcraftem, což je důvod, proč před lety přešel z Kubuntu na Fedoru.
Může existovat slušná multimediální stanice pro tvůrce na bázi Linuxu?
Připusťme si, že pokud zrovna pro daný typ činností není na Linuxu dobré řešení, často jde spíše o přechodný problém (viz dialogy pro nastavení grafických tabletů na Waylandu). Zbytek jsou převážně specifika okrajového systému, na něž lze nadávat, ale to je asi tak vše: tím myslím nejen neexistenci „referenčních“ komerčních řešení od Adobe či Topaz a dalších, ale i pomalost a nezřídka neuspořádanost vývoje nástrojů, jako je tomu třeba u darktable či GIMPu.
Je-li člověk schopen se smířit či schopen si s těmito jistými kulturními specifiky poradit, pak lze s Linuxem dobře pracovat. Ostatně situace je každý rok lepší a lepší. Tam, kde před pár lety byla pro Blender jen podpora pro GPU Nvidia, dnes umí i AMD a Intel. Tam, kde nás trápila ALSA×PulseAudio, máme dnes PipeWire. Tam, kde bylo takřka nemožné vybrat novou zvukovou kartu, dnes má Linux podporu i pro Focusrite a tak by se dalo pokračovat. Některé problémy se, pravda, řeší samy: Když mi před několika lety odešel filmový flatbed skener Epson V500, byl jsem rozohněn. Dnes je mi to jedno, negativy mohu ve vyšší kvalitě a daleko rychleji fotit bezzrcadlovkou s 1:1 makro objektivem a vše převádět v Rawtherapee, který má nástroj pro inverzi barevných negativů typu C-41 s jejich hnědou podložkou.
Ale jestli to vyjde Fedoře, nechci ani odhadovat. Dost bude záležet na tom, jestli se jí podaří přesvědčit kvalitou lidi jako David Revoy, aby opustili osvědčenou stálici jménem Debian. Každá snaha je ale velmi vítána.
