Vlákno názorů k článku Filmaři chtějí právo ripovat Blu-ray, MPAA nabízí licencování od MichalB - O problémech s tímto licencováním píše i Lawrence...
-
O problémech s tímto licencováním píše i Lawrence Lessig ve své knize Svobodná kultura, často může být velký problém vůbec dohledat majitele práv, nebo je cena licence přemrštěně vysoká. V knize se uvádí příklad s krátkým záběrem na televizi na které běželi Simpsonovi. Matt Groening s použitím neměl problém a to dokonce zdarma, ale majitel práv si řekl o neskutečnou sumu.
-
V knize se uvádí příklad s krátkým záběrem na televizi na které běželi Simpsonovi. Matt Groening s použitím neměl problém a to dokonce zdarma, ale majitel práv si řekl o neskutečnou sumu.
A co je na tom za "problém"? Když mi něco patří, můžu to kldině strčit do skříně a nikomu to nedat, ani nenechat ukázat. Je to moje právo.
-
MartinX (neregistrovaný)
Otazna je ta definicia "Když mi něco patří".
Vlastnicke pravo, rovnako ako vsetky ostatne prava, su zalozene na spolocenskom konsenze, ktory jednotlive prava priznava jednotlivcom. Spolocensky konsenzus sa moze zmenit (a on sa uz meni) a skor ci neskor sa to prejavi aj v platnej legislative. -
Vlastnicke pravo, rovnako ako vsetky ostatne prava, su zalozene na spolocenskom konsenze
Je zajímavé, že na takovém "konsenzu" se prakticky bez vyjímky shodují ti, kterých se to dotkne jen tím, že něco dostanou zadarmo.
To je samozřejmě nesmysl, společenský konsensus by také mohl být o tom, že nechceme platit daně, nebo nájemné.
-
none (neregistrovaný)
To samozrejme nieje nezmysel. Ak sa najde dostatocne siroky konsenzus ze je potrebne zrusit dane, alebo najomne a premietne sa to do legislativy, tak sa najomne a dane proste zrusia. Samozrejme s toho nasledne vyplynu dalsie kroky (ako financovat armadu prizivnikov - statnych uradnikov: nijako - zrusit ich), (ako financovat zdravotnictvo, skolstvo atd. : jednoducho, kazdy pekne zaplati za svoje)
-
Tak pokud se lidi courají na vašem pozemku a vám to způsobuje náklady, nebo vám to vadí, tak proč by jste nemohl jim v tom zabránit či zavést poplatek? ... do zoo nebo akvaparku je taky poplatek přímo toho kdo "ten kousek opravil".
Zapomínáte na smysl cesty. Cesta není proto aby byla výhodná pouze a jenom pro toho kdo po ní jde a ostatní (ti kdo jí nevyužívají nebo jí vlastní) museli sloužit tomu kdo po té cestě jde.
-
No vidíte, teď jste na to kápl. Pokud něco nezafinancujeme z daní, budeme to platit přímo. Ale je to i naopak. Pokud něco neplatíme přímo, budeme to muset patrně zaplatit z přerozdělovaných peněz. Pokud ne, tak se do daného odvětví peníze nedostanou vůbec, nebo se omezí jejich tok. Odvětví na to zareaguje, buďto začne umírat na úbytě, nebo najde způsob, jak z lidí dostat podobné peníze jinak.
No a teď je na zamyšlení, jestli např. filmovou tvorbu považujeme za tak důležité obecné blaho, které je potřeba regulovat nebo dokonce platit z daní. Já jsem přesvědčený, že filmová tvorba je věc čistě zbytná, existující jen pro pobavení lidí. Zlomeček tvorby je dotován granty na výrobu.
A pokud tedy připustíme, že filmy nejsou žádné obecné blaho, na které by měl mít člověk automaticky nárok (srovnejte třeba s financováním školství, zdravotnictví, infrastruktury, veřejné dopravy, ...), pak by se ten obor měl nechat žít podle pravidel, které si sám určí.
Pokud bychom šli v úvahách ještě dál, tak daleko logičtější pro "blaho lidí" by mi přišlo regulovat cenu pečiva a mléčných výrobků. To by, narozdíl od nějakých pitomých filmů, ocenil skoro každý. Ale ani to si netroufne nikdo regulovat. Tak proč by měl existovat nějaký konsensus na čumění na bednu / plátno?
-
MartinX (neregistrovaný)
"pak by se ten obor měl nechat žít podle pravidel, které si sám určí."
Ano, tak by to mohlo fungovat, ale zaroven treba dodat, ze tie pravidla nemozu plati pre ludi mimo tohto odboru.
Teda zverejnenim filmoveho diela na mediu, ktore je mimo ich plnej kontroly, sa "filmari" vzdavaju prava na kontrolu sirenia takehoto diela. -
j (neregistrovaný)
To samozrejme ty nemuzes pochopit, protoze kdyz mam tu placku ja, tak je moje a tudiz ji klidne muzu, zcela v souladu s pravem nakladat se svym majetkem, klidne milionkrat nakopirovat a rozdavat zadara, je to totiz muj majetek. A presne totez s stim muzou udela vsichni ktere jsem obdaroval, protoze tim okamzikem se to stava majetkem jejich a ty a tvoje majetky je naprosto vubec nezajimas.
Takze ty si rozhoduj o cem chces, ale laskave mi nekecej do toho, do ceho ti nic neni - totiz do meho majetku, coz je presne to co delas.
-
Nikoli. S výjimkou onoho "klidně miliónkrát nakopírovat" máte pravdu - nikdo by vás neměl mít právo omezovat v tom, že licenci ke sledování filmu převedete na někoho jiného. Koupí filmu získáváte dvě věci:
- fyzický nosič (tedy tu "placku")
- licenci od držitele práv k promítání filmu s tím, že si film v souladu s licenčním ujednáním smíte promítat.
Zkopírujete-li si tu placku (záloha, snadnější přístup po celém baráku, jednotné podšálky, ...), nic se nemění - přesně jak píšete, zacházíte nějak se svým majetkem. Ale jakmile tu kopii někomu dáte, porušil jste ten smluvní (licenční) vztah.
Že z toho plyne, že pokud přijdete za distributorem se zlomeným diskem, měl by vám nový prodat za cenu placky, protože práva už máte zaplacena, je pravda a souhlasím s tím.
Pokud chcete nehmotný majetek posuzovat optikou "já to mám v držení, můžu s tím dělat cokoli chci", tak si uvědomte, že banka má v držení vaši hypotéční smlouvu a představte si ten kabaret, kdyby ji zkopírovala, byť jen jednou. -
A co ak tu kopiu stratim alebo mi ju niekto ukradne - "placka" sa tak dostane do ruk niekoho, kto nie je licenciou viazany.
Licence nikoho neváže, ale naopak opravňuje! Bez licence se autorského díla nesmíte dotknout.
Pokud někde naleznete (nebo ukradnete) placku, žádnou licenci jste nezískal a nemáte nejmenší právo k tomu obsahu, co na ní je.Výjimkou jsou díla vyjádřená jejich fyzickou podstatou. Tedy, když si koupíte sochu, obraz, nebo fyzickou reprodukci (fotorozmnoženinu), smíte ji dál prodávat. Nesmíte ovšem takové dílo vzít, nafotit a fotky předat třeba nakladateli, ať je použije v knize. Fyzické vlastnictví originálu, rozmnoženiny a média Vás opravňuje ho zcizit (ne odcizit!, zcizit = prodat, věnovat, přenecht), ne dělat další rozmnoženiny.
Někdo zmiňoval, že by mohl vyrobit kopii svého auta. Ne, nemohl. Tvar a technologie toho auta jsou chráněné. S koupí auta jste si koupil neomezenou možnost ho využívat (ke svému účelu), ne ho obšlehnout a prodávat za své.
-
MartinX (neregistrovaný)
" Bez licence se autorského díla nesmíte dotknout."
A prave o tom sa bavime, ze vysoko pravdepodobne spolocensky konsenzus a nasledne legislativa postupne dospeje k tomu, ze nic take ako licencia na verejne dostupne dielo neexistuje. Tak ako neexistuje licencia na verejne dostupny vzduch.
Teda tvorcovia budu mat stale moznost prezentovat diela neverejne (v kine, na koncertoch, na sifrovanych mediach) ale v okamihu ako sa dane dielo zverejni, bude nemoze vyzadovat akukolvek ochranu na taketo diela.
Pravo vlastnit otroka bolo prakticky od zaciatku civilizacie povazovane za plnohodnotnu formu majetku a ukryvanie otroka, ktory utiekol svojmu panovi, bolo trestne. Nasledne sa zmenil spolocensky konsenzus tykajuci sa otroctva a dnes je samotne otroctvo trestnym cinom.
Ako som pisal vyssie, prava a ich forma kodifikovana v zakonoch je odrazom spolocenskeho vnimania nutnosti existencie takychto prav. Autorske pravo v sucasnej podobe existuje len "vdaka" tomu, ze sa masivne netresta jeho porusovanie, pretoze ak by sa naozaj zacalo masivne skumat opravnenie pouzivat autorske diela u vacsiny populacie (hlavne v generacii do 30 rokov ), tipnem si, ze prakticky u kazdeho by sa nasiel dokaz ich porusovania. Ak by nasledovali tresty na zaklade sucasnej legislativy a bola by vyzadovana vo vsetkych pripadoch nahrada skody v zmysle sucasnej legislativy, nasledovala by revolucia, autorske prava by sa zrusili a organizacie ak SOZA alebo OSA by sa stali ilegalnymi.
Preto by malo byt v zaujme vlastnikov autorskych prav pristupit k ich "maksej" forme (ako to navrhuju Piratske strany) napriklad v podobnej forme ako plati u patentov (platnost maximalne 20 rokov od prveho uverejnenia, vztahuje sa len na komercne pouzitie, musi byt preukazana originalita, ...) pretoze alternativou je vyssie uvedene "revolucne" riesenie.
-
j (neregistrovaný)
2PD: Ty nectes o cem je tu rec zejo? Silhavej tvrdi ze film je exaktne STEJNEJ majetek jako auto nebo barak. Kdyz je to exaktne stejnej majetek, muzu snim exaktne stejne nakladat. Kdyz vyrobim tisic kopii svyho auta, tak je uplne vklidu muzu prodat nebo rozdat. Kdyz postavim tisic kopii svyho baraku, muzu snima udelat presne totez. Nevidim zadnej duvod, proc by to s plackou melo bejt jinak.
A je na tom mimo jiny krasne videt, jak je tzv "autosky pravo" koncept naprosto nefukcni a hlavne 100% obyvateli tyhle planety davno odmitnutej. Nejlepsi sou totiz ti, co vykrikujou jak je ostatni okradaj, a pritom sami kradou jako straky.
Zadnej nehmotnej majetek NEEXISTUJE!
-
null null (neregistrovaný)
@j
Ty se na to díváš logicky a M. Šilhvý z pohledu práva. A to může být propastný rozdíl. Každopádně rozum a logika jsou víc než papír o nějakém vztahu (autorské právo).
Teoreticky, by se podle toho co píšeš, mohl dát princip vynucování autorského práva (tak jak to kritizuješ) dát zrušit u ústavního soudu, pokud si připustíme, že to že už to tak jednou někdo napsal není nepřekročitelné.
Ona revize by totiž mohla opravdu ledasco napravit, slevnit a opravdu vyvolat v lidech povědomí že je potřeba autory skutečně podporovat. Llidé nejsou hloupí a důkazem v tomto smyslu budiž to že např. strana která navrhne úplné zrušení daní nikdy volby nevyhraje - tudíž existuje povědomí společnosti o tom, že všechno něco stojí. Jiná otázka je kolik, komu a jak ..."Zadnej nehmotnej majetek NEEXISTUJE!"
Samozejmě existuje a je znám jako "know-how" a dá se celkem hezky zpeněžit ....
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Problém je, že právo je čitě lidský výmysl a je dílem nejrůznějších a ne vždy čistých vztahů. Ještě někdy v 18. století neexistoval copyright ani na knihy a i zavedené nakladatelské domy běžně dělaly "pirátské" tisky knih, které se prodávaly (o "pirátských" - z pohledu současného práva - překladech ani nemluvě).
Uvedená ochrana byla zavedena za účelem podpory autorů (aby za to, co napíšou, mohli inkasovat peníze).V současnosti situace nazrála k nějaké změně jednak z důvodu nadměrné hypertrofie autorských práv (kniha je blokovaná 70 let po autorově smrti apod.), jednak v důsledku rozštěpení vztahů, kdy vlastníci autorských práv nejsou totožní s autory samými, ale stávají se z nich stále zjevněji parazité, kteří inkasují peníze od konzumentů děl, ale skuteční autoři od nich dostanou jen zanedbatelnou sumu nebo nic. Tím ovšem pozbývá ochrana autorských práv toho účelu, kvůli kterému byla kdysi zavedena.
Bude opravdu třeba vytvořit nový model podpory autorů (tedy cesty peněz od konzumenta ke skutečnému autorovi, ne parazitickému "držiteli autorských práv") a vykrmování parazitů jednoduše zrušit.
Tady na Rootovi byl před několika lety citován článek od Stallmana, který ukazuje na škodlivost takto dlouhé ochrany video materiálů (protože existuje spousta archivních filmů, které by stálo za to digitalizovat a zpřístupnit zájemcům, a navíc tím ochránit před fyzickým zničením nosiče stářím, nicméně autorská práva jsou v řadě případů nejasná a naprosto nereálné honoráře pro "držitele práv", případně pokrytí nákladů na soudy, které by toho majitele jasně určily, by takový projekt učinily silně ztrátovým). Do jisté míry ovšem to samé platí i o rukopisech či kdysi dávno vydaných a dnes znalci vyhledávaných raritních dílech apod.
A, mimochodem, kdyby existovala v dřívějších dobách podobná ochrana autorských práv, jaká je nyní, tak by vůbec nemohla vzniknout lidová slovesnost. I tento fakt ukazuje, že je něco špatně.
-
Zadnej nehmotnej majetek NEEXISTUJE!
Ne? Když si nakoupíte kartu s předplacenou jízdenkou na 10 jízd (třeba lanovkou) a tu samou kartu přednabitou na 100 jízd? Pořád má ta karta hodnotu jen té ceny plastu? Vůbec ne, její hodnotu vyjadřuje počet jízd, které na ní máte nabité. A je to majetetek a je nehmotný.
Zjednodušeně, majetek je cokoliv, co lze převést na peníze (zpeněžit).
Nehmotný majetek je vše zpeněžitelné, ale nemající podstatu ve fyzickém vyjádření. Zdůrazňuji slovo "podstatu" - tedy nehmotný majetek může být spjatý s něčím hmotným. Např. právě ta kartička, na které je něco přednabité.
Nehmotným majetkem jsou pak například ocenitelná práva, podíly ve firmách, akcie, nebo dokonce i opce.U akcií a podílů ve firmě asi rozumíte, že mají hodnotu (máte podíl na něčem existujícím).
Hůře představitelné je to u ocenitelných práv či akcií. Pokud si zaplatíte právo prodávat na trhu na náměstí, nemáte v ruce vůbec nic hmotného. Dokonce to právo nemusí být ani převeditelné na další osobu. Ale má svoji vyjadřitelnou hodnotu - minimálně tím, že na trhu můžete prodávat své výrobky a dosáhnout tím většího zisku.
NEHMOTNÝ majetek EXISTUJE.
-
MartinX (neregistrovaný)
V demokratickej spolocnosti jednoducho rozhoduje vacsina a pokial je vacsina ta ktora, "dostane nieco zadarmo" je jej plnym pravom tak rozhodnut. Specialne v pripade takeho specifickeho prava, ako je "pravo sirit a pouzivat nieco, co uz je zverejnene", kde sa bez akceptacie tohto prava vacsinou neda toto pravo realne vymahat.
